Mýtný systém na českých silnicích a dálnicích bude i nadále, nejméně po další tři roky, provozovat společnost Kapsch. Dodatek ke smlouvě na částku 5,27 miliard korun však budí pochybnosti – zejména s ohledem na zákon o veřejných zakázkách.

Pro připomenutí: stávající kontrakt s Kapschem vyprší na konci letošního roku a ministerstvo dopravy argumentuje tím, že nestihlo najít pokračovatele provozu v řádném výběrovém řízení.

Prodloužení smlouvy o tři roky prý ministerstvu dává čas na to, aby našlo příštího provozovatele v otevřené soutěži, do níž se bude moct přihlásit zájemci s libovolnou technologií výběru mýtného – ne pouze mikrovlnného systému, který má Česko nyní.

Takový postup ale dělá ze zákona o veřejných zakázkách trhací kalendář. V paragrafu 23 zákona jsou totiž vyjmenovány konkrétní případy, kdy lze smlouvu prodloužit.

Nestíháme není omluva

V takové situaci musí být splněny veškeré podmínky kladené zákonem a musí jít o krajně naléhavý případ. Jak ale vyplývá i z rozhodovací praxe Antimonopolního úřadu (ÚOHS), zadavatel nemůže tento svůj postup odůvodňovat tím, že jednoduše nestihl připravit soutěž.

Zákon zkrátka stanovuje konkrétní důvody, bez jejich naplnění prostě nemůže zadavatel prodloužit smlouvu na další tři roky.

To, že by případné převzetí stávajícího mýtného systému jiným provozovatelem bylo poměrně komplikované, je sice asi pravda a v rozhodování ministerstva dopravy to jistě hrálo roli, ale lék na tuto „bolístku“ je prostý.

Stačilo začít s přípravami zakázky včas a ne až v okamžiku kdy bylo jasně že soutěž již nemůže stihnout kvalitně připravit. Nejedná se o novou skutečnost, kterou nemohl zadavatel dříve předvídat.

Argumentačně neobstojí ani poukaz na jiný paragraf zákona (konkrétně (§ 23odst. 4 písm. a), který počítá s možností, že zakázka nemůže být plněna „z technických důvodů nebo z důvodu ochrany výhradních práv“ někým jiným.

I zde je totiž podmínkou to, že zadavatel (v tomto případě ministerstvo dopravy) toto výhradní postavení daného dodavatele (v tomto případě firmy Kapsch) sám nezpůsobil.

Jinými slovy – zakázku mohl plnit někdo jiný, nikoli výhradně Kapsch; opět však za předpokladu, že by zakázka byla připravena a vysoutěžena včas.

Neadekvátní tři roky

A jak ve stávající situaci bývalo mělo ministerstvo postupovat, aby tak zásadní zákon, jakým je ten o zadávání veřejných zakázek neúpěl?

Jestliže už zadavatel porušil svou povinnost a nezahájil zadávací řízení včas, pak měl alespoň uzavřít smlouvu na dobu nezbytně nutnou k zajištění činnosti, respektive do doby podpisu nové smlouvy a ihned zahájit přípravu nového zadávacího řízení.

Lhůta tří let je opravdu zvláštní. Ministerstvo ji sice odůvodňuje především nutností řádné přípravy zadávacího řízení, ale pokud by zadavatel potřeboval sebespeciálnější přípravu, tři roky jsou na realizaci jakékoli zakázky zcela neadekvátní doba.