Majetek v hodnotě zhruba 263 milionů korun připadl jen v loňském roce státu v podstatě „za nic“, jako takzvaná odúmrť. Tedy jako majetek po zemřelé osobě bez dědice, kdy ze zákona pozůstalost přebírá stát. Takových případů vloni evidoval Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových celkem 1480. Iniciativa neziskových organizací se i proto obrací na lidi: pište závěti a myslete v nich i na dobročinnost.

Od roku 2016 stoupl počet Čechů, kteří již mají sepsanou závěť, nebo o tom alespoň vážně uvažují, z 25 % na 32 %. Plyne to z průzkumu společnosti Ipsos pro neziskové organizace sdružené v koalici Za snadné dárcovství. Mezi nimi je například Armáda spásy, Člověk v tísni, Domov Sue Ryder, Lékaři bez hranic, Post Bellum, Zdravotní klaun; celkově jde zhruba o třicítku neziskovek.

To, že zájem Čechů o sepsání vlastní závěti v čase roste, potvrzují i čísla z praxe. Podle statistiky Notářské komory ČR bylo v roce 2015  sepsáno 17 300 závětí, v loňském roce už 27 295.

Lepší než propadnout státu

Koalice neziskovek Za snadné dárcovství (která za tímto účelem vznikla již v roce 2014) minulý týden ohlásila „měsíc dobročinné závěti“: v době od 13. září do 13. října proplatí notářský poplatek za sepsání závěti všem, kdo část svého majetku odkáží nějaké dobročinné organizaci.

Minimální výše „posmrtného daru“ má odpovídat právě notářskému poplatku, který se aktuálně pohybuje kolem 1800 Kč.

Věnovat lze nejen peníze, ale nemovitosti či cenné papíry. „Sepsání závěti před notářem je jednoduchý úkon. Pak stačí kontaktovat koalici Za snadné dárcovství, zaslat pár jednoduchých podkladů a poplatek proplatíme,“ popisuje postup Jan Gregor, mluvčí kampaně Závěť pomáhá. Strop na proplacení poplatku je právě 1800 korun.

Neziskové organizace věří, že by tato akce mohla mít vliv na ochotu lidí ve svém odkazu pamatovat právě i na dobročinnost.

Zatím podle výše zmíněného průzkumu na dobročinné organizace myslí v závěti jen necelé jedno procento lidí. U lidí, kteří již za svého života pravidelně přispívají některé z neziskových organizací, jsou to ale už čtyři procenta.

Data z průzkumu. ZDROJ: se svolením koalice Za snadné dárcovství.

Kupříkladu společnosti Člověk v tísni lidé v rámci svých závětí v posledních několika letech odkázali přes třicet milionů korun. Deset milionů korun přišlo na pomoc dětem v Africe a darem byl i činžovní dům na Žižkově, který má organizace ve správě a výtěžek používá na pomoc lidem v nouzi.

Vloni propadl státu majetek v hodnotě kolem 263 milionů korun od lidí, kteří neměli žádného dědice. V podobných relacích se takzvaná odúmrť pohybuje každoročně. „Přitom 74 % respondentů uvedlo, že by raději odkázali majetek dobročinné organizaci, než nechali propadnout státu,“ stojí v závěrech průzkumu.

Češi jako štědrý národ

„Někdy lidé nemají přímé dědice, nebo si chtějí vypořádat majetek a předejít rodinným sporům. Často jsou mezi zůstaviteli i poměrně mladí lidé, padesátníci i šedesátníci,“ říká Tomáš Vyhnálek, vedoucí oddělení fundraisingu Člověka v tísni.

„U každého, kdo se rozhodl nám nějakou část majetku odkázat a my se o tom dozvíme ještě za života, jde o velmi osobní vztah. Jedna zůstavitelka mi po sepsání závěti říkala, že konečně může klidně spát. Zároveň jde o lidi, kteří druhým pomáhali už za života a chtějí vlastně pokračovat i po smrti,“ dodává Vyhnálek.

Data z průzkumu. ZDROJ: se svolením koalice Za snadné dárcovství

„Průzkumy opakovaně ukazují, že Češi jsou štědrým národem. Například podle posledního World Giving Indexu (za rok 2021) se filantropie v České republice umístila na velice solidním 13. místě ze 119 sledovaných zemí světa. Za rok 2021 jsme dokonce nejrychlejšími meziročními skokany. České darování ale neroste jen v jednorázové pomoci při krizích, jako bylo tornádo v roce 2021 nebo solidarita s Ukrajinou. Náš průzkum ukázal, že lidé v ČR jsou postupně otevřenější i méně obvyklým cestám podpory dobročinnosti, jako jsou právě závěti,“ říká Jan Gregor.

O sepsání závěti podle průzkumu více uvažují ženy (35 % oproti 30 % mužů) a lidé v nejvyšší věkové kategorii nad 66 let (plánuje ji 38 % z nich).

U starších lidí pak přibývá i počet skutečně sepsaných závětí (11 %) oproti mladší věkové skupině, kde to, že mají závěť sepsanou, deklarují jen čtyři procenta respondentů průzkumu. Nejčastěji pak toto téma chtějí řešit domácnosti s nejvyšším příjmem.