Mladí Češi a jejich duše. Další průzkum potvrzuje rozmach psychických problémů
Třetina mladých Čechů a Češek ve věku 18 až 24 let se „necítí být psychicky zdravá“. „Mladí lidé jsou oproti starší generaci více emocionální a více psychicky nevyrovnaní,“ říká specialista výzkumné agentury Ipsos Michal Straka.
I když mladí mají obecně méně závazků, cítí zároveň vyšší míru nejistoty a více prožívají vnější vlivy spojené s děním ve světě, změnami klimatu, válkami ale i lokálními ekonomickými a sociálními problémy.
Z průzkumu Index jistoty zpracovaného pro BNP Paribas Cardif pojišťovnu kupříkladu plyne, že 53 % mladých lidí ve věku 18 až 24 let se bojí, že nebudou nikdy bydlet ve vlastním.
Kromě toho se 39 % lidí v této věkové kategorii cítí být méně emocionálně stabilní, 33 % mladých si nemyslí, že jsou psychicky zdatní a 40 % jich přiznává, že stresové situace nezvládá s klidem.
Specialista výzkumné agentury Ipsos Michal Straka vylučuje, že by výsledky průzkumu mohly být zkreslené třeba jistým „švejkováním“ u odpovědí mladých lidí:
„Data kontrolujeme křížově, odpovědi byly detailní a respondenti uváděli důvody, nešlo jen o odpovědi ano–ne. Data také zhruba odpovídají tomu, co ukazují údaje ze světa. Mladí lidé mnohem více řeší témata jako jsou ekonomické dopady, budoucnost, klima nebo války. Českým specifikem je třeba právě obava z toho, že nikdy nedosáhnou na vlastní bydlení.“
Deprese a úzkosti i u dětí
Podle loňských údajů Svazu zdravotních pojišťoven se s depresí či úzkostí léčí v Česku téměř 700 tisíc lidí. Spotřeba antidepresiv také setrvale roste: za posledních 20 let se spotřeba antidepresiv a anxiolytik (léků proti úzkosti a strachu) zvýšila šestinásobně.
Jiný průzkum, který na vzorku šesti tisíc žáků ze všech krajů provedli vědci Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), poukazuje na to, že psychický stav je problematický i u dětí.
Podle NUDZ až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich má známky úzkosti.
Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.
V kontrastu k tomu jak svůj psychický stav vnímají mladí, jsou výsledky Indexu jistoty u lidí nad 45 let. Ti se častěji cítí emocionálně stabilní (73 %), většina se cítí psychicky zdravá (80 %) a jsou schopni odpočívat, když to potřebují (80 %).
Častý důvod přiznané invalidity
Duševní poruchy jsou dnes ale zároveň druhou nejčastější příčinou, proč je lidem v Česku přiznáván invalidní důchod. Na prvním místě jsou stále ještě nemoci kosterní a svalové soustavy, ale „duše“ již první místo atakuje.
„Z pohledu Lékařské posudkové služby se jedná o druhou nejčastější příčinu posouzení zdravotního stavu pro účely invalidity,“ potvrzuje mluvčí České správy sociálního zabezpečení Tereza Koukolová.
Od roku 2010 stoupl počet tohoto typu invalidních důchodů o dvacet tisíc; tehdy mělo invaliditu přiznanou pro duševní poruchy 86 230 lidí, dalších 32 684 pro nemoci nervové soustavy.
V roce 2022 to bylo už 106 367 lidí (26 % všech invalidních důchodů ), ve věku do 34 let to bylo z celkového počtu 22 455 lidí. Dalších 36 367 mělo přiznaný invalidní důchod kvůli nemocem nervové soustavy.
Statistiky ukazují i to, že v roce 2023 dosahovala délka průměrné pracovní neschopnosti z důvodu nějakého psychického onemocnění 82 dní.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Chybí povinná vojna a povinnost pracovat, potom by mladé přešla chuť na psychické problémy.
Souhlas. K tomu skleníková výchova v rodinách, nátlak na „skleníkovost“ škol, od mateřské po vysokou a podobné aktivisty vyřvané nesmysly.
A je jasné, že sugestivně podávané nesmysly o klimatické nouzi také udělají své. Normální člověk se podívá do kvalitních zdrojů informací a vidí, že tato nouze není nic jiného než účelový blábol.
K té invaliditě: Když jsem, kdysi dávno, studoval psychiatrii, tak nám vyučující vyprávěl o případu z USA, kdy v rámci výuky psychologie či psychiatrie studenti předstírali duševní chorobu a testovali, zda se takovou simulací je možné dostat do psychiatrické nemocnice. Dostali se tam všichni. Problém nastal po ukončení pokusu, kdy některé bylo obtížné dostat ven. 🙂
Tak určitě. Čím by taková povinná vojna pomohla? Jako že si někdo neumí vychovat děcko, nechá ho s mobilem (PC) hodiny na sociálních sítích, aby měl klid a pak by to měl stát v podobě povinné vojny napravovat? Jako dát takovému vyšinutci nabitou zbraň?
Vojna byla jistě pakárna, a to jsem jako absík z VŠ měl jistě tu lepší variantu. Ale v jednom byla dost významná: Měla jste za nadřízeného totálního blbce, ale musela jste se naučit s ním nějak vyjít. Pochopitelně, bez nějakého „teambuildingu“. A musela jste se o sebe dokázat postarat. Zase – v mé generaci je podstatně méně těch, co žili v „mamahotelu“ až do matčiny smrti (a ti, co ano, byli dost často vlastníci modré knížky).
Tohle (a další podobné)jsou faktory, které docela výrazně formují osobnost pozitivním směrem.
A naše paní šéfka velice ráda zdůrazňovala i to, že vojna velice často proklepla zdravotní stav a vychytala choroby, na které se dnes nepřijde, nebo přijde pozdě.
Chybí povinnost fyzicky pracovat,takže válka je nutná,protože jinak s nima nic nehne.
Všiml jste si výše nezaměstnanosti v posledních letech? Mám pocit, že pracují téměř všichni a to i bez povinnosti pracovat.
Nedávno jsem četla článek, že děti málo spí. Při trvalém nedostatku spánku vzniká deprese. Jak byly diskuze, že bude začínat škola od 9:00, za mě je změna systému do budoucna nevyhnutelné. Nechci problematiku zlehčovat, protože naše děti mají před sebou náročné období. Stále doufám, že se vše uklidní a zvládne…
Nejsou zocelení prací, to je ten důvod psychické lability.
Z rozmazlence a fifleny pořádného člena společnosti nevychováš, to dá rozum. Pak už zbývá jen ADHD a Chocholoušek.
„Povinně pracovat, povinně na vojnu, případně pár facek a bude vše v pořádku. A když to nepomůže, tak rovnou zavřít na psychiatrii a nebo ještě lépe do kriminálu. Co jiného s takovými parchanty, my je naučíme ………..“
Přátelé, čtete to vůbec po sobě, když to sem napíšete, nebo tyhle bolševické/diktátorské praktiky prostě máte v sobě tak hluboce zakořeněné, že tomu vážně věříte?
Jsou to přece vaše děti, vážně byste se k nim takhle chovali?
Je mi z vás zle, jdu se vyzvracet ……….
Psal jsem to kousíček výš Lucii. Vojna pozitivně formovala osobnost a mohla pozitivně přispět i ke zdraví.
Pochopitelně, pokud by se dnes obnovila (jakože se to bude muset udělat vzhledem k ruské hrozbě), měla by asi trochu jinou formu, ale ty pozitivní prvky, které si pak člověk odnesl do civilu, asi z větší části zůstanou.
Nejsem žádný militarista,ale chlapcům by pomohla k duševnímu ozdravění vojenská služba ,kterou zrušil takto nevoják
prez.Zeman. U dívek je situace odlišná. Postavit se na vlastní nohy a spoléhat na sebe patří k prvkům mužství.V Rakousku o prezenční službě a jejím setrvání rozhodlo referendum. Je naší budoucností a zodpovědností budovat uspořádaní ve stř,Evropě,které zabrání vlivům ,které se objevují v posledních sto letech. Ruská revoluce ,dvojí německá nespokojenost s válečnými porážkami a poválečným uspořádáním ,do toho patří i Italie a Balkán. Obyvatelé bývalého R-U mají k sobě geneticky blízko ,prošli jsme více jak třista let společnou cestou. Byly války i v této době ,ale to co se děje od konce Velké války a v průběhu a II.světové války a poválečném uspořádání je nekonečný neklid a turbulentní jevy a zločiny .Dva státy, nejprve Švýcarsko ustálo oba konflikty ,Rakousko obnovilo svou státnost po II.světové válce a stalo se neutrálním státem. Všechny tyto turbolence mají vliv na duševní zdraví mladých mužů ,kteří si uvědomujíí ,že scestné orientace na zámořské ideologie USA nejsou vhodné pro jejich život ve střední Evropě.Samozřejmě budování nového uspořádání států střední Evropy bude složité,ale jeví se to jako správná cesta do budoucnosti z toho historického bloudění,které má vliv na duševní zdraví obyvatel tohoto regionu Evropy.
Povinnou ZVS pro ženy mají v Izraeli a taky to není úplně marná věc. MMCH, spoustě dívek a mladých žen uniforma „sekne“.
Mnohem horší než problém samotný e hledání jeho příčin všude možně, jenom ne tam kde jsou. On ten fotogenický, konzumní styl života je přece tak líbivý, jen nám na něj nesahejte.
Pokud tento problém nebyl tak velký v minulosti nebo vůbec neexistoval, logicky to musí být důsledkem nějaké aktuální změny.
Celé ta woke-degenerace, chrlící moudra si bude prostě muset uvědomit, že jejich kompletní filosofie je vařením z vody bez nejmenšího důkazu o tom, zda je na tom něco vůbec správně. To ukáže jedině čas a výsledky. A tady jeden jasně máme. Evidentně se po nástupu mentality novodobých samozvaných mudrců všechny statistiky jen zhoršují a problémy prohlubují.