Miloš Zeman je pionýrem – mezi apoštoly doby postfaktické
Nevěřili byste, kolik škod si napácháte sami při neodborných pokusech vyvrátit účelově šířenou lež. Lidé v tom nejsou zběhlí, mají obvykle zcela mylnou představu o tom, jak média fungují a jak jsou jejich obsahy vyhodnocovány v lidském mozku.
Hoaxem napadení politikové jsou většinou tak posedlí vysvětlováním pravdy, že zapomenou na pravidla, kterými se dnes řídí toky informací.
Umanutým opakováním správných faktů a vyvracením lží tyto lži vracejí zpětně do oběhu a u nepozorného těkajícího publika způsobují zapamatování lži, její obtištění do hlubšího vědomí a zvýšenou pozornost vůči této lži.
Je tu mnoho pravd!
Místo pravdy zasévají sami o sobě pochybnost. A o tu jde v propagandě především. Půda propagandy je zrádný močál, kde neplatí, že pravda vyjde nakonec sama na povrch a prosadí se.
Je to svět polostínů, polopravd, kde temné bahno našeho vědomí nasává informace podle zcela jiných klíčů, než je jejich pravdivostní hodnota a fakticita.
Je to místo zmatené logiky, žádné nuly a jedničky zde neplatí. Smyslem dnešních falešných zpráv (na rozdíl od například hitlerovského Německa) není kupodivu prosazení lži, ale prosazení světového názoru, že pravda neexistuje. 
„Musí existovat pluralita pravd,“ řekla v dubnu 2017 ředitelka pařížské redakce ruského propagandistického kanálu Sputnik Natalija Noviková. Inflace pravd. Lež se mezi ně vejde také. Nas mnógo.
Ukázku z knihy Průmysl lži publikujeme se svolením vydavatele i autorky
Množství „pravd“ je jen jedna z metod, jak vytvořit zmatení hodnot. Druhou, neméně oblíbenou, je metoda „smradlavé bomby“, tedy výroba skandálu.
Když jsem jako novinářský elév na počátku své kariéry udělala v redakci nějakou chybu, utěšovala mne moje zkušenější kolegyně: „Nic není starší než včerejší noviny.“
Chtěla tím říct, že lidé nemají schopnost si pamatovat obsah novin déle než několik málo hodin. Pak vše vytěsní novými zážitky.
Americké know-how
S touto jednoduchou pravdou jsem posléze mnohokrát operovala, už na druhé straně barikády v dresu „píáristy“, když jsem se pokoušela rozmluvit politikům přehnaně obšírné reakce na nepravdy nebo nepřesnosti v novinách.
Znáte to, čím víc se v tom hrabete… tím víc to lidem zapáchá. Tehdy jsem ale ani já netušila, že jednou přijde éra politiků, kteří budou z úst vypouštět nehoráznosti, obscénní vulgarity, lži a kompromitující skandály jen proto, aby odvedli pozornost od toho, co se stalo včera jim a co si lidé nesmějí pamatovat.
Nový den potřebuje novou dávku silných emocí. V den, kdy to pro Donalda Trumpa začalo s jeho ruskými konexemi vypadat nahnutě, přispěchala na pomoc věrná Wikileaks a přišel skandál se sledovacími metodami CIA a podezřením, že se na nás špioni koukají přes chytrou televizi.
V den, kdy vzniklo podezření, že český prezident porušil ústavu, raději předem udělil milost několikanásobnému nájemnému odsouzenému vrahovi.
Novináři stáli s technikou na slunci několik dní před věznicí, aby se platící divák nabažil svého spektáklu a podíval se, v jaké kondici a s jakými názory opouští dotyčný zločinec kriminál.
Na ústavu se rychle zapomnělo. Tohle je jen vrchol ledovce. Ostatně metodu „vrtěti psem“ nevynalezli Rusové, ale americké „píárové“ firmy. Rusové se to jen naučili používat nejlépe ze všech.
Začátek byl v Brdech
Češi si v roce 2013 zvolili naprosto zjevného kandidáta Kremlu a konzumují kremelská média v tak hojné míře, že dnes nemá smysl jim vysvětlovat, že v zemi žádné muslimy nemají, a jsou uměle udržováni ve strachu z EU a Islámského státu.
Kdyby se před volbami ve Francii odehrál ještě jeden Bataclan, byla by nyní Le Penová prezidentkou a Francie by se pokoušela vystoupit z EU, což by fakticky znamenalo její zánik a poté možná i počátek rozpadu NATO.
A to mluvím jen o nacionalistických, nikoli separatistických hnutích. Britové zešíleli v bulvární horečce jménem brexit, která je přijde zatraceně finančně draho a vyplatila se jen pěti miliardářům, kteří brexitovou kampaň financovali.
Tektonické desky našich archetypálních útržků genetické paměti (válka s Turkem bude, na koníčka si vyskočím, šavlenka zaleskne se) se daly do pohybu a spějí k zemětřesení.
První nasazení metod ruské propagandy v Česku přišlo v době, kdy byly sociální sítě ještě v plenkách. Jeho startovacím momentem bylo pro Rusy umístění amerického radaru v Brdech.
Všichni si pamatujeme masivní kampaň neziskových organizací, které za pomoci nevybíravého ná- tlaku z ruské politické strany nakonec uspěly.
Akce STOP ZÁKLADNÁM byla ještě šitá podle staré americké zkušenosti ze sedmdesátých let, kde Rusové velmi zabodovali s podporou tzv. mírového hnutí mezi mladými lidmi. Přímým vzorem pro kampaň byla akce německých Zelených NE ZÁKLADNÁM z roku 2007, ani název nebylo nutno měnit.
Zpochybnění odzbrojovacího procesu, uvolnění válečného napětí, tohle si všichni ještě pamatujeme z časopisu Dikobraz: „Váleční štváči z Wallstreetu“. V roce 2007 se hnutí STOP ZÁKLADNÁM a NE ZÁKLADNÁM etablovalo i uvnitř politických lokálních buněk stran, jako byly ČSSD, KSČM a další.
Konaly se pochody, platily se inzeráty, šířily se hoaxy – tehdy ještě pouze mailem – a taky začal systematický veřejný mobbing lidí, kteří se těmto zdánlivě nezávislým iniciativám postavili do cesty. Výhrůžky, denunciace, stalking. Dnes se tomu říká „trolení“.
Z této akce vytěžili Rusové obrovskou akční základnu lidí, proruských dobrovolníků a sympatizantů, kteří byli ochotni se angažovat „proti americké hrozbě“. Adresy, telefonní čísla, maily.
Z těchto dat těží dodnes, lovili zde své dobrovolníky pro práci trollů na sociálních sítích, zakládají skrze ně „domobranu“, lokální buňky k šíření letáků, snowballmailů a k pořádání akcí a koncertů na novodobější téma, na „muslimskou invazi“ (americká je mezitím už z módy).
Provozovatelé jejich online marketingu dokonce tehdy zkoušeli vyrobit a naprogramovat vlastní kanály na sociálních sítích. Ze zkratky NEZA (Ne Základnám) vznikly ruské deriváty NEZABOOK, NEZATUBE, NEZATWITTER atd.
Bojiště Česko, Evropa, USA
Informace těchto neziskových organizací byly mezinárodně velmi dobře vyživeny ruskou zpravodajskou činností, takže přinášely stále nová a nová „odhalení“. Mobilizace této antiamerické vrstvy obyvatel proběhla velmi dobře a vytvořila perfektní network pro rok 2013 – prezidentskou kampaň.
Prezidentské volby 2013 vtrhly do Čech s naprosto novým typem komunikace. Sociální sítě, četné přeposílané maily, pomluvy, polopravdy, nenávist, organizovaný křik ve veřejném prostoru.
Svět tomu nevěnoval pozornost. Češi si zvolili jakéhosi vulgárního prezidenta, který se obklopil poradci, co podnikají s Rusy. No a co? Kdo s nimi dnes nepodniká?
Ta malá česká skvrna na mapě Evropy posloužila jako laboratoř něčeho nového, velkolepě organizovaného. Nastalo rozdělení společnosti na nepřátele. Venkov proti městu. Všichni proti „Praze“. Vysoká škola života proti univerzitním povalečům. Vlastenci proti zaprodancům Západu, sluníčkářům, muslimákům…
„Těmahle rukama“ proti nemakačenkům v pražské kavárně. V holubičích Čechách zavládla zuřivá nenávist uvnitř leckteré rodiny.
V čele státu stanul prokremelský kandidát. Zbývalo připravit skutečné bojiště: Evropu a Ameriku. Miloš Zeman je pionýrem mezi apoštoly doby postfaktické.
Autorka začínala svou profesní dráhu v 90. letech jako žurnalistka a vedoucí zahraniční rubriky v deníku Lidová demokracie. Poté byla krátký čas asistentkou generálního ředitele a prvním zaměstnancem TV NOVA. V roce 1993 působila jako poradkyně místopředsedy PSP ČR. Od roku 1996 je odbornou konzultantkou v oblasti komunikace a masmédií. Vyučuje nonverbální komunikaci, práci se sociálními sítěmi, psaní projevů a veřejnou prezentaci. V letech 2005 -2010 působila v IT jako specialistka na kvalitu a testování software ve Vídni. Od roku 2011 do voleb 2013 pak jako tisková mluvčí a supervizorka volebních kampaní KDU-ČSL. Mezi lety 2014 -2016 pracovala jako specialistka v Public Relations pro předsedu právního výboru Evropského parlamentu Pavla Svobodu. Od roku 2016 žije v Kanadě.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Ve stínu Ježkovy smrti. Milovaní komici v Americe
Svět chceme pro lidi, ne pro roboty. Počítejme s blahem i s katastrofou
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
15 komentářů
Již před mnoha lety, autorka by řekla v plenkách sociálních sítí, jsem se zamýšlel nad tím, jakým způsobem omezit diskusní příspěvky pod články, aby to demokracii nesebralo. Dneska jsem přesvědčen, že bez narušení svobody slova skončí ten náš „méně angažovaný svět“ v občanských válkách. ČR patří do té skupiny v uvozovkách, nejspíše proto, že se ji většinově nepodařilo vypěstovat v lidech potřebu angažovati se ve věcech veřejných do té míry, aby dostatečně aktivně hájili základní atributy svobodné společnosti. Rozdělení ve společnosti se dá popsat takto.
Suma neaktivních je mlčící většina. (Jednou za čtyři roky k volbám je málo) Na druhé straně barikády vyplňuje veřejný prostor angažovaná menšina, složená z demokratického a extremního jádra. Pokud se něco zvětšuje jen ta její extremnější část. Jejím hnacím motorem je negativismus, který ohrožuje svobodu slova a demokracii. Pro účel článku není třeba rozlišovat formy extremismu.
Odpověď na úvodní predikci. Kdo bude proti sobě válčit?
Válčit začnou proti sobě skupiny angažovaných a jak už to ve válkách bývá ti neangažovaní na to doplatí.
Dá se tomu vůbec zabránit ? Co dělat, aby se tato chmurná vize nenaplnila?
Rozhodně to není ztracené a za zkoušku způsobem pokus omyl se stydět nemusíme. Nejsme jediní kdo má tento problém.
V čem vidím východisko?
1. Zvýšit volební účast.
Zavést elektronické volby. Když to jde v Estonsku musí to jít u nás. Druhá varianta ústavně méně komformější – zavedení volební povinnosti.
2. odstranit anonymitu
Zrušit anonymní diskuse pod články bez náhrady typu Hyde Park. (Ústavně řešitelné) Pravidelně veřejně (do zlbnutí) označovat zpravodajské weby rozšiřující dezinformace, způsoby jejich práce, cíle atd. Najít způsob, jak dostat do širšího povědomí článek jako je tady ten.
Hovořit o navazujících věcech jako je výchova k občanské společnosti by bylo jen nošením dříví do lesa.
Více do toho zamyšlení z mého pohledu netřeba. Tyhle dva problémy považuji za podstatné s námětem, jak předejít občanské válce od nenávistných slov k činům .
Demagogie zůstává demagogií bez ohledu zda jsou autoři komunisté, nebo jejich protipoly (říkají si demokrati).
Občanská válka nebude, ledaže by se Vám a vám podobným, podařilo lidi zblbnout ještě víc, než se to podařilo Babišovi.
Ve Vašem příspěvku vidím zásadní rozpor. Na jedné straně totiž navrhujete „.. omezit diskusní příspěvky pod články,?“..ovšem na straně druhé „..angažovati se ve věcech veřejných“..
Nicméně je můj předpoklad (třeba mi ho vyvrátíte), že i většina aktivních lidí se angažuje tím že publikuje nějaké články či příspěvky v médiích – a tím se něčeho požaduje.. Tudíž, i příspěvky na sociálních sítích jsou podobného druhu. Samozřejmě tím nehájím vulgarity a urážky
v nich, ty už se dnes (a obvykle automaticky) mažou .
Argumentovat v tomto případě dezinformacemi nemá smysl – to je základní předpoklad, že každý kdo takto něco požaduje, uvede pouze to co jeho názor či požadavek podporuje, zatímco negativní dopady zamlčí. To doufám vidíte i ve vysoké politice, ve vládě a jinde..
Dám odhad (mediální analytici to asi dokaží spočítat líp). Že nějaký protestní článek na sociální sítí se sto tisíci lajky může mít – z hlediska mínění obyvatel stejnou váhu jako třeba deset tisíc lidí na veřejné demonstraci nebo petice kterou podepíše 5 000 lidí. Nebo třeba návrh 20 opozičních poslanců. Je věcí vládních politiků, zda zda tyto různé druhy požadavků budou či nebudou ignorovat -aby se pak zase po prohraných volbách nemuseli vymlouvat na komunisty..
Jo vlastně- ještě poznámka – pokud požadujete povinnou volební účast. Pak už by bylo lepší převzít antický řecký model demokracie. Ten totiž neobsahoval pouze volby – ale co je podstatnější – mohl občanům nařídit i řadu povinností ve správě státu a to s osobní zodpovědností. Pokud jí někdo vykonával špatně, čekaly ho tvrdé tresty..Ale to se bohužel nedaří u nás právně zařídit ani pro ty politiky a úředníky kteří to dělají dobrovolně a za peníze…
Zapomněl jste zmínit to klíčové na starořecké demokracii – ostrakismus. Kdyby dodnes byli politici a veřejní činitelé vůbec, odvolatelní tak jednoduchým způsobem, svět by dozajista vypadal úplně jinak (než teď vypadá).
Jasně, i ten ostrakisus souvisel s těmi tvrdými tresty o kterých jsem se zmiňoval. Tím ostrakismem nemusel být postižen jenom zvolený politik, ale každý občan o kterém se takto rozhodlo že je nepřítelem státu. Protože – jak jsem zmínil výše, každému mohla být přidělena povinnost dělat něco pro stát. Athény (ale i další řecké státy) byly malé městské státy,čili aby živily jen tak haldy neschopných politiků a úředníků,na to zkrátka neměly :))))
No dobře, vy byste chtěl zrušit anonymní diskuze ať je vše na jméno. A teď se podívejme prakticky, co se stane lidem, kteří si tu založí a provozují neanonymně v údajně „demokratické zemi“ svůj web, například v době vzniku před cca 10 lety zaměřený proti politice Bushovy administrativy po roce 2001. Časem se dostali na seznam pro-ruských webů sestavovaný Respektem, pornohercem Jandou, nějakými think-tanky financovanými ze zahraničí, na seznam „konspirátori“ na Slovensku a tak podobně. Na základě toho je očerňují i veřejnoprávní média nebo deník aktualne.cz.
Jak by vám asi bylo, kdyby to byl váš příbuzný, a všichni tihle vykukové z veřejnoprávních a mainstreamových médií o něm čistě svévolně uváděli, že je prokremelský dezinformátor zapojený do hybridní války a podobné nesmysly. Tohle už není sranda, co tu provádějí za ohýbání pravdy. To je mírně řečeno neetická buzerace, kde zůstává rozum stát…
Sice někdo kdysi správně řekl „..Nic není starší než včerejší noviny.“, ale zároveň kdysi pan Barnum prohlásil „..Novináři píší o zednících, kteří spadli z lešení, ale nepíší o zednících kteří z lešení nespadli“..
Miloš Zeman je pionýrem blbosti, když dokáže tvrdit veřejně, že si vyléčil cukrovku pojídáním sladkého a národ je pionýrem společenské demence, když mu to věří ….
Miloše Zemana volit nebudu. Mezi důvody mého rozhodnutí ale není ani jediný, který by souvisel s tím o čem píše madam Alvarová. Její argumentace je v principu bolševická, otočená o 180 stupňů, jako bych četl Lenina naruby.
Dodávám, že mám na mysli Leninova doporučení pro „práci s masami“.
Je pozoruhodné, kolik své osobní, studenoválečnické nenávisti dokázala vložit autorka do svého článku. A jak se přičinlivě snaží svou vlastní nenávist hodit na hlavy těch skupin občanů, kteří nesdílejí její triviálně ideologický pohled na svět. Škoda, že novináře nemůžeme volit. Zmocnili se dnes moci, která jim do rukou vůbec nepatří. A hlavně, velmi úspěšně tají za koho a v jakém dresu skutečně kopou. Já mám z článku jediný pocit. Alvarová se cítí jako jediná majitelka pravdy a ředitelka zeměkoule. A nemůže občanům odpustit, že je jim to úplně fuk.
Občan musí pracovat a strast se o rodinu . Né se starat o hnus v politice a informačních médiích. Na nebezpečí ohrožující státní suverenitu máme rozvědku a BIS. Jenže v našem státě to vypadá tak, že tajné služby nemáme nebo slouží jen prezidentovi Zemanovi. Teď ještě budou sloužit Babišovi . A naše generalita NATO jsou dobře placení , neviditelní brouci na které si brousí zuby Okamura. Viditelná zlodějna nebo zrada je označována jako dění na hraně zákona.
„Je tu mnoho pravd!“ píše autorka článku Alvarová, neviděl bych to tak hystericky. Já myslím, že lidé se tak ztotožnili se svobodou a tak bezuzdně žvaní a je toho žvanění tolik, že nevědí co řekli před chvílí a proto již preventivně vše, co sdělují považují za faktickou pravdu. Jelikož nikdo je za to neničí, tak předpokládají, že jsou všichni tak geniální, že ví kde pravda je a v případě sporu mají po ruce pádný argument a to je právo na názor! Samozřejmě je chvályhodné, že se lidé cítí svobodní, ale všeho s mírou, praktický život nastaví tu objektivní pravdu v celé nahotě a s pocity či cítěním nemá slitování. Nedostatek rozumu se trestá!
Přez.Zemana nemusím,ale v mnoha názorových výroku se sním shodujiZnam jej z dob,kdy se šplhal po našich soc.dem hřbetech. Neměl vůbec malé cíle,kterých dosáhl.Musim dodat,že má velmi propracovanou strategii svého znovuzvolení.Nevoli jsem jej minulé,a nebudu jho volit ani nyní.Je asi pravdou,že bychom byli zaknizete zahlcení migranty.Budoucnost je ale nejistá,jak říkají latiníci a mít prezidentem znova M.Zemana je hodně velká taška do loterie
Nebýt internetu, lidé by měli jen malou šanci postavit se proti informačnímu monopolu veřejnoprávních a korporátních médií. Tam bohužel dochází k filtrování informací, i když se to většinou děje na základě osobních výhrad a preferencí, ne výslovně nařízenou cenzurou.
Chce to jen uvědomit si, co je podstatou skutečné demokracie a podívat se z pohledu těch lidí, kteří se tu snaží upozornit na závažné zločiny establishmentu, konkréktně třeba prozkoumat činnost „Deep state“ ve Spojených státech od počátku 21. století.
„Putinovi agenti v Knihovně Václava Havla“
https://www.youtube.com/watch?v=9dGiQRK7_Q4
Zahrávat si s tím, že tito lidé ve skutečnosti vedou nějakou hybridní válku v zájmu cizí moci potažmo Ruska, to je bohužel už za hranou propagandy goebbelsovského, protektorátního typu. Tolik k článku paní Alvarové.