Miliony z poplatků za přihlášky vysoké školy vracet nebudou. Ani ty, které zkoušky zrušily
Studenti, kteří na střední škole sice nepatřili mezi premianty, ale vsázeli na to, že uspějí v přijímacích zkouškách na vysokou školu, mají smůlu. Konkrétně na těch školách, které se kvůli opatřením proti koronaviru rozhodly zrušit testy a uchazeče přebrat jen na základě průměru známek z dosavadního studia.
Jedním ze dvou tisíc mladých lidí, kteří letos poslali přihlášku ke studiu na Lékařskou fakultu v Hradci Králové, byl i student Kryštof Jureček. Teď už ví, že na žádné přijímací zkoušky nepůjde, a umí si spočítat, že mezi přijatými s velkou pravděpodobností nebude.
Fakulta se totiž rozhodla přijímací zkoušky zcela zrušit a tlustou čáru mezi přijaté od odmítnuté nakreslit jen na základě průměru známek ze studia na střední škole. Obvyklé testy studijních předpokladů děkan pro letošek zrušil.
„Těší nás velký zájem o studium na naší fakultě, ale naše prostorové a personální možnosti jsou natolik omezené, že ani při optimistické vyhlídce případného dalšího rozvolnění nejsme schopni dodržet nařízená hygienická opatření, nezvyšovat epidemiologická rizika a zároveň zajistit rovné podmínky pro tak velký počet uchazečů,“ vzkazuje studentům děkan fakulty Jiří Manďák.
„Jedná se o diskriminační jednání. Jsou jiné fakulty, které prezenční ověřování pořádají a mají kapacity srovnatelné. Důvody, které fakulta poskytla, vnímám jako výmluvu – je to spíše neochota přesunout konání promocí a snaha zjednodušit si práci,“ myslí si Kryštof Jureček.
Rychlá změna zákona
Slova o diskriminaci ale odmítá Ministerstvo školství, které HlídacíPes.org požádal o vyjádření: „Výběr podle kritéria prospěchu ze střední školy nenaplňuje žádné známky diskriminace, jak je popisuje například antidiskriminační zákon. U studijních programů, které explicitně vyžadují talentové nebo jinak specifické zkoušky, se forma přijímacího řízení ani letos výrazně nemění.“
Vysoké školy dostaly kvůli koronakrizi možnost změnit podmínky přijímacích řízení podle svého uvážení. Umožnil to stručný zákon č. 188/2020 „o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020“, který koncem dubna hladce prošel parlamentem.
„Je sice pochopitelné, že aktuální situace vyžaduje určitá opatření, ale tímto krokem vláda v podstatě dala univerzitám, respektive fakultám, volnou ruku, aby porušily závazek, který na základě původní právní úpravy vůči uchazečům měly,“ zlobí se Kryštof Jureček.
Ministerstvo školství zdůrazňuje, že vysoké školy jsou v tomto směru autonomní a nijak nesleduje ani to, jakou formou vysoké školy řeší svá přijímací řízení.
„Vykazování forem přijímacího řízení, které mohou být velmi různorodé, by bylo při počtu více než 140 fakult a několika tisíc studijních programů na veřejných vysokých školách byrokratickou zátěží bez větší informativní hodnoty. Je třeba zdůraznit, že přijímání ke studiu na základě prospěchu ze střední školy bylo jednou ze standardních forem výběru uchazečů v rámci přijímacího řízení i v minulých letech před pandemií onemocnění covid-19,“ konstatuje ministerstvo prostřednictvím svého tiskového odboru.
Vedle faktu, že v konkurenci středoškoláků s lepšími studijními výsledky nebudou mít šanci se na žádanou hradeckou lékařskou fakultu dostat, kritizují někteří studenti veřejně i to, že škola ani v této situaci nehodlá vracet peníze za „úkony spojené s přijímacím řízením“ (760 Kč za elektronickou přihlášku a 810 Kč za listinnou).
Vloni na Univerzitu Karlovu dorazilo více než 63 tisíc přihlášek, na poplatcích tak nejstarší česká univerzita vybrala přibližně 40 milionů Kč. Letos jen samotná hradecká lékařská fakulta vybrala zhruba 1,5 milionu korun.
„Poplatky za úkony spojené s přijímacím řízením fakulty nevrací z toho důvodu, že těmito úkony je samozřejmě již práce spojená se zpracováním přihlášky a dále pak dalšími navazujícími úkony administrativní povahy, které je nutné povést, i když se přijímací zkouška nekoná,“ říká mluvčí Univerzity Karlovy (pod níž spadá i lékařská fakulta v Hradci Králové) Václav Hájek.
Vysoké školy nebudou většinou vracet ani peníze za přípravné kurzy. Ten na hradeckou fakultu vyšel na 5000 korun.
„Drtivá většina fakult úspěšně překlopila přípravné kurzy do distanční formy a tyto tak mohly být realizovány v celém rozsahu. V případech, kdy se výuka nemohla z důvodu koronavirové krize uskutečnit, vracejí fakulty poplatky za přípravné kurzy zcela či v poměrné části v závislosti na omezení rozsahu výuky,“ namítá Hájek.
Posuňte to na konec června
Fakulty Univerzity Karlovy upravily s ohledem na omezení spojená s nemocí Covid-19 své přijímací zkoušky různě – některé pořádají přijímací zkoušky jako obvykle, některé budou zohledňovat prospěch na střední škole a některé od přijímací zkoušky zcela upustily.
„V současné době ještě na několika fakultách probíhá schvalování těchto úprav příslušnými akademickými senáty. Protože Univerzita Karlova má 17 fakult se stovkami studijních programů s různým nastavením přijímací zkoušky, kompletní výčet kritérií není možné poskytnout – bude k dispozici na webových stránkách univerzity a jednotlivých fakult na začátku června,“ vysvětluje mluvčí UK Václav Hájek.
„Kritérium prospěchu, aritmetického průměru, je jednou z cest, kterou v současné složité situaci lze legitimně zvolit. Bohužel v současné epidemiologické situaci je prostě v určitých podmínkách nemožné konat přijímací zkoušky do studijních programů se stovkami uchazečů najednou. Na řadě fakult došlo dokonce ke zrušení přijímací zkoušky, ale tento krok není možný u studijních programů, kde zájem mnohonásobně převyšuje kapacity fakulty,“ doplňuje mluvčí Hájek.
Situace kolem přijímacích zkoušek na vysoké školy je zatím poměrně nejasná. Podle předsedy České středoškolské unie Viktora Reného Schilkeho by se přijímací zkoušky měly ideálně centrálně přesunout na přelom června a července.
Aktuální termíny přijímacích zkoušek i požadované podmínky zveřejňují a aktualizují například webové stránky Vysokéškoly.cz.
Kupříkladu Masarykova univerzita v Brně na sedmi z devíti fakult plánuje obvyklý test studijních předpokladů. Z původního termínu 25. – 26. dubna ale rektor Martin Bareš zkoušky přesunul na 20. a 21. června.
Zájemce o studium lékařskou fakultu v Brně čekají oborové testy. „V souvislosti s pandemií ale v podmínkách pro přijetí na lékařskou fakultu nenastala žádná změna,“ upozorňuje Tereza Fojtová, mluvčí Masarykovy univerzity.
Druhou brněnskou fakultou, jejíž uchazeči nemusí skládat testy studijních předpokladů a mohou místo toho využít testy společnosti Scio, je fakulta sociálních studií. „Uchazeči této fakulty mohou také, jako na některých dalších fakultách MU, požádat o prominutí přijímacích testů v případě, že se úspěšně zapojili do Středoškolské odborné činnosti. Tuto možnost měli uchazeči ještě před vypuknutím pandemie,“ dodává Fojtová.
Výhradně na základě prospěchu Masarykova univerzita nyní neplánuje přijímat uchazeče na žádné ze svých fakult.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
7 komentářů
Tak tohle je fakt ukazka, jak si zjednodusit praci. Kdyby neporadali prijimacky a vzali vsechny uchazece, je to OK. Ale takhle? To mi pripada, jakoby se napr. medaile na OH rozdavaly za nejlepsi osobni vykony behem roku! Meli by se stydet a vratit penize – aspon tem, ktere neprijmou.
Vaše srovnání s OH trochu pokulhává, protože ty medaile v podstatě jsou za práci během uplynulých 4 let
Přesně tak.
Ale no tak, všechny vzít nemůžou, protože na většině našich státních VŠ je několikanásobný přesah zájemců.
Sice by pak bylo korektní jim vrátit peníze – ovšem tady narážíme na naprosto obecný problém všech akcí rušených (nejen) nejen kvůli koro. Totiž že provozovatelé spotřebovávají část těch financí v nákladech na přípravu už předem. Když ty peníze vrátí, sami tím utrpí vlastní finanční ztrátu těchto nákladů.
Czech Made.
Počty živě narozených se v letech 2000 až 2001 narodilo živě 90 910 a 90 715 dětí. Děti z těchto ročníků byly v lońském roce mezi přihlášenými na UK. Bylo-li přihlášek jen na UK přes 63 000, pak je nutné si položit otázku, zda je únosné, aby 70% jednoho populačního ročníku chtělo mít vysokoškolské vzdělání jen na UK? Vezmeme-li v úvahu, že existují v ČR ještě další vysoké školy, pak zřejmě touží po VŠ vzdělání celé populační ročníky. Je jen přirozené, že touha velkého podílu toužících, zůstane z různých důvodů nenaplněna, což se zřejmě dotkne i jmenovaného.
Chyba v té úvaze je v tom, že by se na tu UK (resp. jiné VŠ) hlásili jen uchazeči z toho jednoho populačního ročníku (kteří zrovna ten rok ukončili SŠ). Naopak, se dá předpokládat že se tam opakovaně hlásí i nepřijatí uchazeči z předešlých let . Nejen tedy pro denní studium, ale i pro distanční studium, tedy přístupné pro celou aktivní populaci – vlastně až do důchodu..:)
Nicméně otázka druhá, položená v závěru „.. zda je únosné, aby větší podíl populačních ročníku mělo VŠ“ vzdělání. A moje odpověď zní, že to sice nutné byt nemuselo – jenže se to tak zhruba v první dekádě po miléniu rozhodlo a tomu se přizpůsobila – jak nižší kvalita výuky na řadě VŠ (ta šla dolů), ovšem i naopak formální požadavky zaměstnavatelů na kvalifikaci jejich uchazečů – ty šlo tímto nahoru..,Takže ta odpověď zní, kdyby se teď politicky rozhodlo, že se na VŠ tolik uchazečů přijímat nebude, znamená to že budou mít s nižším vzděláním dlouhodobě potíže sehnat si kvalitní práci. A jestli se snad ještě před „koro“ mohlo snít, že „když je šikovnej, dobře placenou praci si rychle najde (i jako dělnas), tak v dlouhodobé perspektivě koro už to tak určitě nebude…