I když se z investic do výroby s vyšší přidanou hodnotou stal oblíbený politický slogan, realita ukazuje, že české investiční pobídky směřují nadále hlavně k výrobním závodům, hanlivě zvaným též montovny. Příští rok už to má být – prý – ale jinak.

Výši i konkrétní zacílení investičních pobídek ze státní agentury CzechInvest za rok 2017 ukazuje přehledná tabulka níže.

Plyne z ní, že dominantním příjemcem veřejné podpory jsou v roce 2017 především výrobní firmy, převážně z Česka a z oboru „výroba dopravních prostředků“.

Ze stejného oboru jsou i letošní dvě největší zahraniční investice podpořené agenturou CzechInvest – německého Benteler Automotive (se stropem veřejné podpory ve výši 480 milionů Kč) a čínského Yanfeng Czechia Automotive (s veřejnou podporou až 407 milionů Kč).

Investice jako v devadesátkách

A to přesto, že i letos v lednu ministerstvo průmyslu spolu s agenturou CzechInvest ujišťovalo, že „investiční pobídky čekají změny“ a že „cílem je více podporovat investice s vysokou přidanou hodnotou, výzkum, vývoj a inovace“.

Zvýšit se měla hlavně finanční podpora technologických center a center strategických služeb. To se v letošním roce nestalo. Zástupce byznysu, viceprezident Svazu průmyslu Radek Špicar, pro to má ale pochopení:

„V roce 2017 se to ještě nijak neodrazilo, ale to se ani nedalo čekat. Nejdřív jsme se museli vůbec shodnout na tom, že investiční pobídky ve stávající podobě jsou překonané, je to model z 90. let. Tehdy to ekonomika potřebovala, dnes jsme jinde,“ říká s tím, že na ministerstvu průmyslu se chystá novela, která by kritéria pro investiční pobídky měla výrazně změnit.

„Je nesmysl lákat sem výrobu podle počtu pracovních míst, když máme totálně vyčerpaný trh práce a nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Chceme ekonomiku dostat kvalitativně na vyšší úroveň. MPO ale seriózně říká, že počká s novelou na novou vládu,“ říká Špicar. Podle něj by pak měly mít přednost třeba stavby technologického centra, spolupráce s univerzitami či investice do výzkumu a vývoje.

Komu a kam šly investiční pobídky v letošním roce (pro zvětšení klikněte)

Firmy, kterým CzechInvest v roce 2017 schválil a udělil pobídky, slíbily investice v součtu za 266 miliard. Míra veřejné podpory se pohybuje mezi 18 – 45 % výše jednotlivé investice. (Detailně si lze jednotlivé investice a pobídky prohlédnout na serveru DotačníParazit.cz)

CzechInvest, který investiční pobídky v Česku firmám přiděluje, ale zdůrazňuje, že i firmy z autoprůmyslu vykazují obvykle vysokou přidanou hodnotu.

Novela na konec levné práce

„Zákon o investičních pobídkách požaduje výlučně investice do nových technologií, nikoliv již použitých. Nové technologie musí tvořit 50 procent veškerých podpořených způsobilých nákladů. Navíc, firmy v automotive investují nejvíc do souvisejícího výzkumu a vývoje,“ říká mluvčí CzechInvestu Petra Menclová.

Příkladem je prý technologické centrum společnosti Škoda Auto nebo technologické centrum společnosti Bosch.

Přesto se má systém investičních pobídek v Česku výrazně změnit – právě ve prospěch investic slibujících do budoucna vyšší platy zaměstnanců a zájem o kvalifikované pracovníky.

Končící vláda v říjnu 2017 návrh úprav zákona o investičních pobídkách schválila a Ministerstvu průmyslu zadala přípravu kompletní novely. „Její účinnost se předpokládá od 1. ledna 2019,“ podotýká Menclová.

Nová úprava zákona má jít mimo jiné vstříc i volání po „konci levné práce“. Navrhuje, aby státem podpořené výrobní firmy svým lidem vypláceli i minimální mzdu v předem stanovené výši.

„To by mělo nepřímo přispět k dalšímu navýšení přidané hodnoty těchto firem. Pokud společnost bude platit svým zaměstnancům vyšší mzdy, zaměří se na kvalifikovanější výrobní procesy, kvalifikovanější a kvalitnější zaměstnance. To bude nepřímo motivovat k investicím do ještě vyšší přidané hodnoty,“ říká Menclová.

Stát může dělat víc

Stát se investičními pobídkami ve stávající podobě snažil lákat nové investory a podporovat vznik nových pracovních míst, ideálně v regionech s vyšší nezaměstnaností.

Škála pobídek zahrnuje například slevy na daních z příjmů, výhodnější ceny pozemků či podporu vytvářených pracovních míst. Firmy ale v posledních letech řeší jiný problém – kde vůbec lidi do výroby sehnat.

Podle Radka Špicara by mohl ale stát dělat mnohem víc už teď. „Investorům tu nadáváme už několik let, že sem posílají jenom výrobu, ale už ne služby, výzkum, technologická centra. Jenže pro každý podnik je výzkum a vývoj rodinné stříbro, které si střeží, a ven ho pošle až když má jistotu, že jde o stabilní prostředí, kde daří výrobnímu byznysu, nejsou tam sociální nepokoje, politické převraty, vysoká inflace, jsou tu schopní lidé,“ konstatuje.

Postupně se sem ale podle něj tato část ekonomiky přesouvá – z Japonska, Koreje či USA. „I Foxconn, což je exemplární příklad výroby s nízkou přidanou hodnotou, uvažuje o nějakém vývojovém centru,“ upozorňuje Špicar.

Problém je v tom, že se firmy v Česku stále musí potýkat s velkou byrokracií, nedostatečnou infrastrukturou, nedostatkem kvalifikovaných lidí i špatnou spoluprací univerzit a firem. „Jako země neděláme dost pro to, aby sem přišly investice, o které máme zájem,“ shrnuje Špicar.