Milan Petrák: Tři zdroje svobody a jak si je zachovat v čase teroru
V souvislosti s dozvuky teroristických útoků v Paříži se opět na misky vah dostávají pojmy svoboda a (versus) bezpečnost. Je řada těch, kteří se pro domnělou bezpečnost ochotně vzdají reálné svobody. Dlouhodobě ovšem existuje mezi svobodou a bezpečností úzký vztah.
Výraz „svoboda“ často slýcháváme z úst jak pravicových tak levicových politiků. Není divu – „svoboda“ vzbuzuje silné pozitivní emoce a zároveň jde o abstraktní hodnotu, která u různých lidí vyvolává zcela odlišné asociace.
Jak rozšířit naše možnosti
Navzdory příležitostným potížím si my moderní lidé užíváme množství jejích plodů: Můžeme si vybírat z velkého počtu možností, jak naložit se svým životem.
Ve srovnání s našimi předky jsme méně závislí na rodičích a příbuzných, na názoru našeho okolí a, i když se to nezdá, i na institucích (do života nám sice občas mluví úřady, ale na druhou stranu do něj již nezasahuje církev).
Individuální svoboda je také podmínkou existence tržního hospodářství a s ním spojené ekonomické prosperity.
Svoboda, které se těšíme, pramení ze tří zdrojů:
Vědeckotechnický pokrok
Osvobodil nás od manuální dřiny a místo toho nám poskytl množství způsobu, jak trávit volný čas. Nejsme vázáni na skupinu, v níž žijeme, jak tomu bylo v minulosti. Můžeme cestovat do zemí, o kterých bychom bez technického pokroku nevěděli, že existují. Co je ještě důležitější: můžeme v nich pracovat. Můžeme také rychle a snadno čerpat prakticky z veškeré sumy znalostí, které doposud lidstvo nahromadilo.
Rozdělení moci
Nejsme podřízeni všemocnému tyranovi. Mocenský systém je vybaven brzdami a protiváhami, které brání jednotlivcům a institucím, aby uzurpovali veškerou moc pro sebe. O naši přízeň (a svou legitimitu) musí mezi sebou neustále soupeřit vláda, parlament (a v něm zastoupená politická opozice), soudy, média, ekonomická sféra, církve, občanská sdružení a nadnárodní spolky. Pokud některé z těchto center začne svou moc maximalizovat, ostatní ve svém vlastním (ale i našem) zájmu zasáhnou.
Ideologická umírněnost
Fanatici, bez ohledu na to, za co bojují, mají příliš jasnou představu, jak bychom měli žít. Jejich přesvědčení, že jednají ve jménu nejvyššího dobra, vede k tvrdému zasahování do životů ostatních a tím k omezení svobody občanů. Vědecký výzkum, kreativní činnosti a podnikání jsou svázány řadou omezení a zákazů. Naopak umírnění političtí vůdci jsou si vědomi své omylnosti, o radikální změny společenského řádu se nepokoušejí a do chodu země zasahují méně.
Pokud nám na svobodě záleží, měli bychom podporovat investice do vědy a výzkumu. Pokračující vědeckotechnický pokrok dále rozšíří možnosti většiny z nás. Díky němu budou moci lidé spíše žít v souladu se svými představami a bez omezování ze strany druhých.
Měli bychom dohlížet na to, aby moc zůstala rozdělena mezi velké množství institucí včetně občanských sdružení a evropského parlamentu.
A nakonec bychom se neměli nechat svést politickými stranami a vlivnými spolky, které sice mohou chovat jako apoštolové svobody, ale přitom dávají najevo svou nadřazenost a chovají se netolerantně ke každému, kdo má jiné názory.
Svoboda a imigrantská krize
Kdo má problém smířit se s tím, že lidé jsou různí, nakonec neodolá choutkám tuto různost potlačit. Někdy se tak děje ve jménu rovnosti, jindy ve jménu svobody, ale důsledky jsou stejné.
Je dobré se zamyslet nad tím, jak uvedené tři body použít ve vztahu k probíhající imigrantské krizi.
Především je třeba naslouchat odborníkům, v tomto případě psychologům, historikům a sociologům a nezavrhovat jejich argumenty s pohrdavým poukazem na „samozvané experty“.
Tito lidé mají co říci k problému střetů odlišných kultur i riziku radikalizace jak příchozích uprchlíků, tak domácích obyvatel.
Neměly by být vyslyšeny výzvy k odchodu z Evropské unie. Následné narušení systému brzd a protiváh by se nám vymstilo.
Třetí bod je ale nejdůležitější. Nesmíme se nechat zlákat radikálními politiky nabízejícími jednoduchá řešení. Pokud se necháme zfanatizovat, ať již ve jménu po pomoci prchajícím, či ve jménu bezpečnosti, o část dříve nabyté svobody automaticky přijdeme.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
2 komentáře
Ona snad některá z těch nových radikálních stran navrhuje že činnost a pravomoce některé z těchto demokratických institucí (center) omezí či zruší? Samozřejmě že ne, ani vládu, ani parlament, ani policii, ani média, ani soudy, ani církve. To co dělají,jak skutečně uvedeno dále „…Jejich přesvědčení, že jednají ve jménu nejvyššího dobra, vede k tvrdému zasahování do životů ostatních a tím k omezení svobody občanů.“
Ale proboha,to je přeci zcela legitimní politika,kterou dělají všechny legitimní a povolené politické strany. Všechny přece, při své účasti ve vládě a parlamentu vydáváním a změnami zákonů tvrdě zasahují do životů ostatních a tím k omezení svobody různých skupin občanů.Řekněme od řidičů přes živnostníky, až ke kuřákům hospodským či naopak producentům sodovky.. „Prostě se navrhne, odhlasuje zákon a je omezeno“…
Takže se skutečně musím ptát v čem je migrant nadřazen třeba českému živnostníkovi ,že politický požadavek na omezení práv jednoho je nazýván nacismem a radikálním nebezpečím pro stát (a jeho činitelé třeba i trestně stíháni), zatímco omezení druhého „pozitivním vládním programem“, který musí být proveden aby naše země dosáhla prosperity?
Omezování práv přistěhovalců a obyvatel této země je opravdu podobně drastické. Např. nyní musí český podnikatel odesílat na úřady měsíčně 3 formuláře jen k DPH! Po Novém Roce přibude kontrolní hlášení k DPH – tj. 4.formulář. A to chce k DPH Babiš zavést navíc EET.
Ovšem úřadů co vyžadují zasílání informací jsou u nás desítky. Takže Váš příměr o tvrdém zasahování do životů obyvatel této země je zcela na místě. Babišova strana je spolek jednoho autoritářského führera.
Asi by vše by vypadalo jinak, kdyby si lidé v této zemi přiznali, že Babiš musel být spolupracovník StB a sbírání informací se mu vždy vyplácely, tak proč by to nedělal pořád. Teď jen pod vznešenými záminkami o tom jak to prý prospívá těm poctivým. Báchorky pro blbé.