Ani tři měsíce po volbách nemají spolkové země Sasko a Duryňsko vládu. V obou zemích se nyní ale rýsují menšinové koalice v čele s křesťanskými demokraty, které vznikaly především s cílem zamezit nástupu strany AfD k moci. Pokud získají hlasy opozice, noví předsedové obou vlád by mohli být zvoleni ještě před Vánoci.

V Sasku chce vytvořit menšinovou vládu se sociálními demokraty (SPD) dosavadní ministerský předseda Michael Kretschmer, oznámil to tento týden ve středu.

Jeho CDU, která oproti minulému období ztratila v saském parlamentu čtyři křesla a nyní bude mít 41 poslanců, zůstává v Sasku i nadále nejsilnější stranou. Letos už to ale bylo doslova jen „o chlup“.

Alternativa pro Německo (AfD), jejíž mohutný vzestup zažilo Sasko v roce 2019, je nyní druhou nejsilnější stranou ve spolkové zemi. Získala o pouhých 1,3 procenta hlasů méně než CDU a má nárok na 40 křesel.

S AfD, která je Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy (BfV) od roku 2021 klasifikována jako podezřelá z pravicového extremismu, ale stále odmítá spolupráci jak CDU, tak ostatní demokratické strany.

Michael Kretschmer, který je ministerským předsedou Saska od roku 2017, nebude mít ale tentokrát snadnou cestu k obhájení své pozice. Jeho koaliční partner, strana sociálních demokratů SPD, zažila v roce 2019 historický propad a dosáhla tehdy vůbec nejhoršího výsledku v německých zemských volbách od roku 1945.

I letos, stejně jako před pěti lety, získala v Sasku pouhých deset křesel. Dohromady mají tedy CDU a SPD 51 mandátů, pro absolutní většinu by jich ale potřebovali o deset více. Možná i proto nese jejich koaliční dohoda výraz „odvaha“ i ve svém názvu – strany dokument nazvaly „Odvážně novými cestami“.

Projekt s názvem Deportace

Podle deníku Leipziger Volkszeitung obsahuje dohoda například slib, že nová vláda sníží platby na budoucí důchody státních zaměstnanců a přezkoumá počet pracovních míst ve státní správě.

Ve vládě má být nově jen deset namísto jedenácti ministrů a jedenáct namísto patnácti státních tajemníků. Těmito kroky chce koalice ušetřit stovky milionů na potřebné investice.

Naopak obce a okresy by měly získat větší finanční podporu a šetřit se nemá ani v sociální a kulturní oblasti. Dokument slibuje také zavedení povinného předškolního roku či zřízení saské pohraniční policie.

Navrhuje dále pilotní projekt s názvem Deportace. Ten by měl mj. s pomocí nových deportačních center zajistit, že lidé, kteří musí opustit zemi, budou deportováni rychleji než dosud.

Aby mohla menšinová vláda fungovat, navrhla koalice CDU a SPD tzv. konzultační mechanismus, který má do legislativních návrhů v rané fázi zapojit i opozici včetně AfD.

Stále ovšem není jisté, zda koalice pod vedením Kretschmera opravdu nastoupí do své funkce. Saský zemský parlament bude volit nového premiéra 18. nebo 19. prosince a Michael Kretschmer bude každopádně ke zvolení potřebovat hlasy ostatních stran.

Není ale jasné, zda a které strany jej nakonec podpoří. Jeho vztahy se Zelenými (nyní 7 mandátů) se rozpadly a Levice (6 poslanců) a BSW – Bündniss Sahra Wagenknecht (15 křesel) jsou vůči němu rezervované, podotýká deník Die Welt.

Podle zemské ústavy je na volbu čas až do začátku února. Pokud se do té doby nepodaří premiéra zvolit, bude muset Sasko vyhlásit nové volby.

Kritika kvůli Rusku a Ukrajině

Kretschmer působí jako ministerský předseda Saska od prosince 2017. Od roku 2002 do roku 2017 byl poslancem německého Bundestagu a od roku 2022 je jedním ze čtyř místopředsedů CDU. V 90. letech zasedal v radě města Görlitz, odkud pochází, později byl také krajským radním.

V posledních letech bývá kritizován za svůj postoj k Rusku a válce na Ukrajině. V červnu 2019 se zúčastnil Petrohradského ekonomického fóra a setkal se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Již předem přitom vyzval k ukončení mezinárodních sankcí, a to i v případě, že nebude odstraněn důvod, kterým je porušení územní celistvosti Ukrajiny. V srpnu 2022 Kretschmer vyzval ke zmrazení války na Ukrajině, což bylo ukrajinskou stranou silně kritizováno.

Loni v srpnu 2023 odmítl dodávku řízených střel Taurus na Ukrajinu a krátce před letošními zemskými volbami v Sasku vyzval ke snížení německé vojenské pomoci Ukrajině s odkazem na napjaté státní finance a víru, že válka bude ukončena u jednacího stolu.

Tento postoj se setkal s ostrou kritikou v rámci CDU, uvítala jej naopak Sahra Wagenknechtová a lídr AfD Tino Chrupalla, který dokonce prohlásil, že Kretschmer se v této otázce kloní k linii AfD.

Kretschmer ovšem letos stejně jako po minulých volbách v roce 2019 spolupráci s AfD vyloučil. Nabádá ale k „pragmatickému přístupu“ k AfD na místní úrovni. Začátkem listopadu se setkal s předsedou saské AfD Jörgem Urbanem a diskutoval s ním o státních politických otázkách, což vyvolalo silnou kritiku ze strany SPD, Zelených i Levice.

Durynské koalici bude chybět jeden hlas

Tři měsíce po zemských volbách je po dlouhých jednáních na stole koaliční dohoda také v Durynsku. Vládu, která si již vysloužila přízvisko „ostružinová koalice“, by zde měli vytvořit křesťanští demokraté (CDU) se sociálními demokraty (SPD) a BSW. Ani tato koalice ale nebude mít v zemském sněmu jasnou většinu.

CDU získala v Durynsku 23 mandátů, SPD šest a nová strana BSW založená letos v lednu dlouholetou šéfkou Levicové strany Sahrou Wagenknechtovou má nárok na 15 křesel. Dohromady mají 44 hlasů, na většinu jim tedy bude chybět jeden hlas. I ten ale může být problém získat.

Navíc AfD je po letošních volbách s 32 poslanci poprvé nejsilnější parlamentní stranou v durynském zemském sněmu a protože má nyní více než třetinu hlasů z celkových 88, dosáhla tzv. blokační menšiny. To znamená, že může mimo jiné blokovat ústavní změny nebo jmenování ústavních soudců.

Ostružinovou koalici čekají v následujících dnech nejprve interní schvalovací procesy. Dosud ji posvětila pouze CDU, SPD by se měla vyjádřit 9. prosince a BSW tuto sobotu. Volby ministerského předsedy by se pak měly uskutečnit 12. prosince.

Koaliční dohoda obsahuje podle německých médií podobně jako v Sasku téma omezení migrace, nábor 1500 nových policistů a dále například povinné jazykové testy pro předškolní děti a opatření proti výpadkům výuky.

O post durynského premiéra se bude ucházet zemský předseda CDU Mario Voigt. Pokud bude zvolen, vystřídá na této pozici Bodo Ramelowa ze strany Levice. Ten vládl v Durynsku posledních pět let také s menšinovou vládou, a to v koalici s SPD a Zelenými, s částečnou podporou CDU.

Není ovšem vyloučeno, že křesťanský demokrat Voigt bude mít ve volbách protivníka. Lídr krajně pravicové AfD v Durynsku Björn Höcke totiž nevyloučil, že bude rovněž kandidovat, přestože nemá fakticky šanci na zvolení. Durynský Úřad na ochranu ústavy již označil stranu AfD za prokazatelně pravicově extremistickou a ostatní čtyři parlamentní skupiny s ní odmítají spolupracovat.

Brojil proti levici, teď na ni spoléhá

Při volbě předsedy vlády bude tedy „ostružinová koalice“ v prvních dvou kolech odkázána na hlasy opozice. Teprve ve třetím kole hlasování by bylo možné zvolit Maria Voigta s hlasy CDU, BSW a SPD relativní většinou.

Předseda CDU Voigt podle německých médií doufá v hlasy levice a ve zvolení do čela vlády již v prvním kole hlasování, píše veřejnoprávní stanice MDR.de.

A to i přesto, že se dříve proti levici sám výrazně vymezoval. Jakožto předseda Mladé unie (JU) v Durynsku například během zemských voleb v roce 2009 dohlížel na kampaň „Stop Ramelow“ zaměřenou proti Bodo Ramelowovi a jeho straně.

Mario Voigt, 47letý vystudovaný politolog z Jeny, je od roku 2009 poslancem durynského zemského sněmu a od roku 2020 zde působí jako lídr CDU.

Dříve pracoval v politickém zastoupení společnosti Siemens v Bruselu, v oddělení politického plánování CDU v Berlíně a v kanceláři Nadace Konrada Adenauera (KAS) ve Washingtonu. Poté vedl oddělení firemní komunikace a vztahů s investory ve společnosti Analytik Jena.

Voigt byl v říjnu 2022 vyšetřován pro podezření z korupce. Během kampaně do evropských voleb v roce 2019 pracoval pro Evropskou lidovou stranu (EPP) a měl zařídit, aby agentura se sídlem v Jeně získala zakázku od EPP.

Agentura mu následně údajně vyplatila odměnu za poradenství ve výši 17 tisíc eur. Státní zastupitelství nechalo v rámci vyšetřování prohledat politikův dům, prostory CDU i sídlo EPP v Bruselu. Vyšetřovatelé zabavili také digitální techniku včetně Voigtova mobilního telefonu.

Případ byl ale nakonec ukončen, aniž by skončil u soudu. V listopadu 2023 státní zastupitelství oznámilo, že se podezření v rámci rozsáhlého vyšetřování nepotvrdilo.