Michal Klíma, novinář a mediální manažer, který do letošního února působil jako vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací, se otevřeným dopisem obrátil na premiéra Petra Fialu. Zdůrazňuje roli nezávislých médií pro demokratickou společnost a premiéra žádá mimo jiné, aby vláda zařadila nejen knihy, ale i všechna periodika a placený internetový obsah do nulové sazby DPH.

„Jakékoliv zvýšení příjmů ze zvýšené DPH je z hlediska fungování demokratického státu zanedbatelné proti škodě, jaká tímto zvýšením demokratickému státu vznikne. U médií by mělo platit, že zpravodajství se nedaní,” píše Klíma (text celého dopisu níže).

Neničte soukromá média

Podle vládního návrhu by sazba DPH pro měla být na 12 procent, na noviny se má vztahovat daň ve výši 21 procent. Dosud to v obou případech bylo 10 procent.

Proti přesunu novin do navržené základní sazby 21 procent se vymezila například I Asociace online vydavatelů (AOV) i Unie vydavatelů.

„V kontextu předchozích kroků minulé i současné vlády směrem k českým vydavatelům považujeme zrušení výjimky DPH u denního tisku za přinejmenším nešťastné. Apelujeme tímto na vládu České republiky, aby přestala svými kroky ničit soukromá media,” napsala mimo jiné AOV.

Rozhodnutí zařadit tištěné deníky do základní sazby DPH Michal Klíma ve svém dopise premiérovi označuje za chybu. Mimo jiné i proto, že „neexistuje jednotné chápání rozdílu“ mezi deníky a časopisy.

„Je běžné, že noviny vycházejí s týdenní periodicitou nebo i občasně a stále jsou to noviny. Nejznámějším evropským příkladem jsou kvalitní noviny Die Zeit v Německu. Když jsme v lednu 1990 začali vydávat v novinovém formátu Lidové noviny, vycházely dvakrát týdně a trvalo tři měsíce, než jsme přešli na denní periodicitu,“ připomíná Klíma.

A upozorňuje i na to, že v současné době poklesů prodaných nákladů vydavatelé snižují periodicitu a řada denních titulů ve světe přešla na periodicitu třikrát týdně a méně. Problém podle něj bude i ve správném určování daně tam, kde deníky vycházejí spolu s týdenním magazínem.

Dávno by zanikli…

Klíma také zdůrazňuje význam profesionálního zpravodajství pro fungování demokracie. „Jsem přesvědčen, že rolí státu je dbát i o to, aby média fungovala. Bohužel návrh zvýšení DPH pro noviny je dalším z kroků, který už tak katastrofální situaci médií u nás dále zhoršuje,“ píše Klíma s tím, že „pluralita médií je v naší zemi velmi často založena na entusiasmu těch, kteří jejich vydávání financují“.

Jak podotýká, bez toho by už nevycházely Hospodářské noviny nebo Respekt, nevznikl by Deník N a nefungovaly by nezávislé projekty vzniklé zejména poté, co Andrej Babiš koupil Mafru.

„Neznám žádnou jinou kategorii výrobků, kde by majitelé podporovali jejich produkci, i když na nich prodělávají jen čistě ze zájmu o podporu demokracie. Vláda by jim měla pomoci a ne jim zhoršit situaci,“ je přesvědčen Klíma.

Argumentace tím, že noviny už čte tak málo lidí, že nejsou důležité, je podle něj nebezpečná. „Noviny stále zasahují velmi vysoké procento čtenářů a v některých sociodemografických skupinách je jejich vliv zásadní, nemluvě o tom, že zejména někteří starší občané přístupem na internet ani nedisponují. Posílat čtenáře na internet znamená, odvádět je od profesionálních médií do prostoru plného cílených dezinformací a záměrně tendenčního obsahu vytvářeného s cílem oslabit demokracii,“ konstatuje Klíma.

Celý dopis ZDE:

Vážený pane premiére,

obracím se na Vás s prosbou, abyste nechal znovu posoudit zařazení médií do sazby DPH a nechal zařadit veškerý obsah, tedy knihy i periodika i placený internetový obsah, do nulové sazby DPH. Naprosto chápu nutnost nepopulárních ekonomických kroků. Prodané náklady tištěných médií jsou však bohužel dnes už tak nízké, že příjmy z DPH žádnou zásadní roli pro státní rozpočet hrát nemohou. Ale i jakékoliv zvýšení příjmů ze zvýšené DPH je z hlediska fungování demokratického státu zanedbatelné proti škodě, jaká tímto zvýšením demokratickému státu vznikne. U médií by mělo platit, že zpravodajství se nedaní.

V Otázkách Václava Moravce před týdnem jste řekl, že pokud zjistíte, že v návrhu změn DPH došlo k evidentní chybě, napravíte ji. K takové evidentní chybě došlo při zařazení novin do základní sazby DPH, zatímco časopisy zůstaly zařazeny ve snížené sazbě a knihy získaly dokonce nulovou sazbu DPH. Chyb v rámci tohoto zařazení novin je dokonce několik.

Základní chybou je dělit pro potřeby stanovení DPH periodický tisk na noviny a časopisy, protože neexistuje jednotné chápání rozdílu mezi nimi. V českém vnímání se obvykle má za to, že noviny jsou periodika s denní periodicitou, zatímco časopisy jsou periodika s periodicitou týdenní a nižší. Takové dělení je ale v rozporu s tím, jak jsou noviny a časopisy charakterizovány mezinárodně. Rozdíl mezi novinami a časopisy (magazíny) je z technologického hlediska určen typem tisku a papírem. Je běžné, že noviny vycházejí s týdenní periodicitou nebo i občasně a stále jsou to noviny. Nejznámějším evropským příkladem jsou kvalitní noviny Die Zeit v Německu.

Když jsme v lednu 1990 začali vydávat v novinovém formátu Lidové noviny, vycházely dvakrát týdně a trvalo tři měsíce, než jsme přešli na denní periodicitu. V současné době poklesů prodaných nákladů naopak vydavatelé snižují periodicitu a řada denních titulů ve světe přešla na periodicitu třikrát týdně a méně. Některé týdeníkové noviny změnily výrobu z novinového tisku na magazínový – u nás například kdysi Respekt. Další jev, který je ve vydavatelské branži běžný je, že se časopisy stávají magazínovými přílohami novin, nebo se naopak osamostatňují. Jak chcete stanovit DPH pro noviny prodávané s magazínem, bude-li rozdílná DPH pro noviny a časopisy? Některé magazíny se navíc mohou prodávat jako součást novin i samostatně. To budou mít jednou DPH 12 a jednou 21 %?

Samotná argumentace pro sníženou DPH časopisů tím, že jsou mezi nimi i odborné a vědecké tituly, je natolik bizarní, že nemá smysl ji komentovat. Snad je jen třeba dodat, že odborný tisk mezi časopisy tvoří velmi malou část a navíc jejich předplatiteli jsou obvykle firmy, které jsou plátci DPH, takže si ji tak jak tak odečtou.

V zahraničí se při stanovování DPH postupuje právě opačně. Noviny jsou obvykle zpravodajskými médii, tedy nosiči zpráv. To vlády považují za zásadní a šíření zpravodajství daňově zvýhodňují. Pokud by noviny u nás přešly do základní sazby, byla by ČR v Evropě i ve světě naprostou výjimkou, která by nebyla rozumně vysvětlitelná.

Rozdělovat noviny a časopisy pro stanovení DPH podle periodicity nedává žádný smysl a fakticky bude v různých případech nemožné. Korunu této absurdní snaze nasadila mluvčí ministerstva financí, když upřesnila, že ve snížené sazbě budou tituly vydávané nejvýše třikrát týdně, zatímco tituly vydávané čtyřikrát týdně a častěji budou daněny vyšší sazbou. Je zjevné, že už nejde o žádné nalezení logiky, ale jen o zoufalou snahu zdůvodnit chybný návrh na rozdílné danění fakticky stejných produktů.

Periodický tisk má v prodejním procesu zcela unikátní postavení. Je asi jedinou kategorií výrobků, kde prodejní cenu nestanovuje prodejce, ale sám vydavatel. Stejně je tomu prakticky v celém světě. Cena konečné spotřeby je vytištěna na titulní straně a je pro prodejce závazná. Z hlediska DPH to znamená, že její změna se neztratí mezi výrobcem a prodejcem, ale plně dopadne na vydavatele, který má jen dvě možnosti – buď akceptovat o zvýšenou částku DPH snížené výnosy nebo o zvýšenou DPH navýšit cenu konečné spotřeby.

Vážený pane premiére, jistě Vás nemusím přesvědčovat o významu profesionálního zpravodajství pro fungování demokracie. Jsem přesvědčen, že rolí státu je dbát i o to, aby média fungovala. Bohužel návrh zvýšení DPH pro noviny je dalším z kroků, který už tak katastrofální situaci médií u nás dále zhoršuje. Je známým faktem, že pluralita médií je v naší zemi velmi často založena na entusiasmu těch, kteří jejich vydávání financují. Bez něj by už nevycházely Hospodářské noviny nebo Respekt, nevznikl by Deník N, nefungovaly by nezávislé projekty vzniklé zejména po té, co Andrej Babiš koupil Mafru. Neznám žádnou jinou kategorii výrobků, kde by majitelé podporovali jejich produkci i když na nich prodělávají jen čistě ze zájmu o podporu demokracie. Vláda by jim měla pomoci a ne jim zhoršit situaci.

Profesionální média hrají zásadní roli i v čelení dezinformacím, kterými se Rusko a jeho domácí kolaboranti snaží oslabit naší demokracii. Například Deník z vydavatelství VLM se čelení dezinformacím věnuje systematicky, což je vzhledem k jeho čtenářské skupině velmi významné.

Když už vláda nechce přijmout systém, který by fungování médií finančně podpořil, což by bylo optimální, neměla by aspoň přijímat kroky, které média finančně poškozují. Po nepochopitelné novele autorského zákona, která, jak jsem ještě jako vládní zmocněnec varoval, bohužel znamenala konec projektu Google, který finančně pomáhal řadě médií, je přeřazení novin do základní sazby DPH dalším krokem, který nepochybně zhorší situaci médií u nás. Stejně tak budou oslabena veřejnoprávní média a tedy klesne jejich kvalita, pokud nedojde k zvýšení poplatků za jejich sledování.

Argumentace tím, že noviny už čte tak málo lidí, že nejsou důležité, je nebezpečná. Noviny stále zasahují velmi vysoké procento čtenářů a v některých sociodemografických skupinách je jejich vliv zásadní, nemluvě o tom, že zejména někteří starší občané přístupem na internet ani nedisponují. Posílat čtenáře na internet znamená, odvádět je od profesionálních médií do prostoru plného cílených dezinformací a záměrně tendenčního obsahu vytvářeného s cílem oslabit demokracii.

Rád bych ještě závěrem zdůraznil, že se na Vás obracím jako člověk, který téměř celý svůj profesionální život věnoval budování nezávislých médií v naší zemi a obhajobě svobody slova.

Nejsem nikým placen a nejsem ani ve vedení žádné neziskové organizace spojené s médii. Nemohu být tedy podezříván z toho, že mám na tom, co Vám píši, jakýkoliv ekonomický zájem.

V upřímné víře ve Vaše pochopení,

Michal Klíma