Aleš Rozehnal: Merkelová i Macron se ohánějí duchem Evropy. Ale jednají protievropsky
V poslední době se vedoucí političtí představitelé nejdůležitějších evropských zemí při prosazování politických rozhodnutí proti vůli jiných států začali ohánět termínem ducha Evropy. Německá kancléřka Angela Merkelová například uvedla, že „to, že některé země odmítají přijímat uprchlíky, odporuje duchu Evropy“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zase prohlásil, že současná podoba evropské směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb je „zradou evropského ducha“.
Související články
Dalším útokům se nevyhneme. Se zvráceným islámským extremismem musí Evropa aktivně bojovat
Slované však přijali křesťanství a formovali společnosti od Polska na severu po Bulharsko na jihu a byli tak schopni přizpůsobit se vznikajícímu systému evropských států.
Jak byla Evropa formována islámem
Imigranti ze severní Afriky a Blízkého východu touhu přijmout křesťanství nemají a navíc ohrožují křehký sociální smír zemí, kde se usazují. Ačkoli evropské elity po desetiletí popíraly síly náboženství a etnicity, byly to právě tyto síly, které vytvořily vnitřní kohezi jednotlivých evropských států.
Pokud Angela Merkelová zastává stejný názor jako vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová, že islám má místo v západních společnostech, patří k Evropě a má místo v evropské historii, kultuře, minulosti a budoucnosti, je jí nutno přitakat.
Evropa byla skutečně formována islámem, ale jiným způsobem než uvádí Federica Mogheriniová. Po staletí zahrnovala Evropa oblast okolo Středozemního moře, včetně severní Afriky. Rozšíření islámu v severní Africe však zcela jasně vymezilo hranici mezi islámským a evropským světem.
Středozemní moře se stalo jednou z hranic. Islámské výboje na Balkán pak vymezily evropsko-islámské bitevní pole.
Místo islámu v západní společnosti je tedy takové, že se západní civilizace proti němu po staletí vymezovala. Islám tedy definoval Evropu tím, že jí ukázal, proti čemu se má definovat.
Idea evropské jednoty vznikla s konceptem křesťanství, jako přirozené opozice vůči islámu, kterýžto koncept kulminoval v období křižáckých válek.
Evropská identita byla založena na vyhraněném pocitu nadřazenosti nad muslimskými Araby, nacházejícími se na periferii světadílu. Imperialismus dal této nadřazenosti novou dynamiku poté, co moderní evropské státy začaly dobývat Střední východ.
Průkopníkem v této expanzi byl Napoleon, který rovněž položil tradici studia islámských civilizací. Evropané jimi byli fascinováni a považovali je za obdivuhodné, ale přesto za méněcenné.
Nový duch?
Stejně se Evropané chovali ke společnostem v severní Africe a Blízkém východu i v postkoloniální době. Diktátorské režimy států těchto oblastí držely své občany uvnitř neprodyšných hranic jako vězně a Evropané jim dávali lekce z lidských práv, protože se nemuseli obávat možnosti chaosu způsobeného pádem diktatur vedoucího k masové migraci.
Absence dodržování lidských práv dávala i v tomto období Evropanům pocit převahy nad arabskými společnostmi.
Pokud je tedy nutnost přijímat muslimské imigranty v souladu s duchem Evropy, jedná se o ducha velmi nového, který se navíc očividně vymezuje vůči duchu panujícímu v Evropě po staletí.
Kritika současné směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb ze strany Emmanuela Macrona coby zrady evropského ducha je pak již zcela bizarní.
Pokud odhlédneme od faktu, že směrnice byla v roce 1996 přijata i hlasem Francie, znamená tato kritika v podstatě to, že Emmanuel Macron považuje volný pohyb služeb, což je jeden z pilířů evropské integrace, za „zradu evropského ducha“.
V souladu s evropským duchem je tak zřejmě vztyčení nové železné opony mezi původními a novějšími členskými zeměmi Evropské unie, alespoň co se mobility zaměstnanců týče.
Jak to Francie vůbec myslí
Emmanuel Macron nám tedy tvrdí, že zradou evropského ducha nebude ochrana méně efektivních zaměstnanců, přičemž tato ochrana jim bude poskytnuta pouze proto, že mají francouzské občanství.
Francie požaduje, aby byl institut minimální mzdy uplatňován způsobem, který má za úkol diskriminovat zaměstnance a zaměstnavatele z novějších zemí Evropské unie a bránit tak volnému pohybu služeb.
Pokud totiž bude nová směrnice požadovat pro všechny zaměstnance, kteří jsou vysláni na práci na jejich území, stejnou minimální mzdu, nejen, že nebude respektovat rozdílnost ekonomické úrovně jednotlivých států, ale zároveň bude zcela popírat jednu ze zásadních svobod, na kterých je Evropská unie postavena, a to volný pohyb osob a služeb.
Snaha zamezit možnost zaměstnanců nových zemí Evropské unie být vysílán na práci zejména do Francie vzbuzuje otázku, jak upřímně to Francie myslí se skutečnou integrací Evropy, rovností členských států EU a základními evropskými svobodami.
Ačkoli není duch Evropy nikde vymezen, určitě jím není řešení problémů silných států na úkor slabých.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
11 komentářů
Proč jde tento článek proti politice Hlídacího psa, kde EU je svatá a útoky neexistují? Měli by jste držet pevně svou linii!
Tak tady bych měl některé výhrady… Řekněme, že za hranice Evropy bychom na východě mohli (jaksi „odjakživa“) považovat Dardanely a Bospor, Ural, asi Kavkaz… Nevím, ale osobně bych neřekl, že „po staletí Evropa zahrnovala oblast okolo Středozemního moře, včetně severní Afriky“ – prostě Římská říše (ještě dávno před vznikem islámu, ale už i křesťanství) zahrnovala i oblast severní Afriky, a zasáhla i do Asie; tak jako třeba už dříve Řekové z Řecka (tj. Evropy) kolonizovali mj. protilehlé pobřeží Malé Asie v dnešním Turecku (tj. již v Asii). – – – Nechtěl bych příliš spekulovat o pohybech obyvatelstva někdy v době kamenné a době bronzové, ale že byla tehdy, v pravěku, osidlována Evropa odjinud, to je prakticky jisté. Tzv. velká indoevropská jazyková rodina, naznačující vzdálenou příbuznost většiny evropských jazyků s jazyky v Íránu, Afghánistánu či severní Indie, toho může být jedním z důkazů. Nevím tedy, proč by až takovou výjimku měli tvořit zrovna Slované (o kterých je známo, že alespoň v době před příchodem k nám, na území dnešní ČR, byli usídleni zhruba v prostoru mezi Vislou a Dněprem, možná i více na východ, ale každopádně ne na východ od Uralu (skoro mi přijde, jako by si je autor spletl s Maďary nebo Finy, případně turkotatarskými, tedy neslovanskými Bulhary, kteří v 7.století přišli na území dnešního Bulharska a „dali jméno“ tamnímu slovanskému obyvatelstvu). Lze tedy snad předpokládat, že se Slované z nějaké té „hloubky Eurasie“ vynořili později než třeba Germáni, ale jak jsem už zmínil, skutečná specifika pak v tomto ohledu zaujímají tzv. ugrofinské národy (tj. hlavně Maďaři a Finové), jazykově spříznění více s tzv. turkotatarskými národy (např. Turky) než s ostatními evropskými národy, ať Slovany, Germány, románskými národy, Řeky atd. Ostatně, určitý „poloasijský“ ráz Maďarů, Finů atd. je někdy připomínán nejen po jazykové, ale i po rasové stránce – tzv. Wiener Handatlas z r. 1909 je řadil nikoliv k Mittlelländische Rasse (tj. ke středozemní, v podstatě „bílé“ rase), ale k Mongolische Rasse. Neodpovídá to realitě, ale je fakt, že určité rysy tzv. mongoloidní (východoasijské) rasy jsou mezi (a teď, nechci, prosím, vypadat jako nějaký rasista) „čistokrevnými“ Maďary nebo Finy jistě běžnější než mezi „čistokrevnými“ Slovany. – – – A ještě k těm evropsko-muslimským vztahům v minulosti… Když autor píše, že „evropská identita byla založena na vyhraněném pocitu nadřazenosti nad muslimskými Araby“, tak je nutné dodat, prosím, že pocit nadřazenosti vůči křesťanským Evropanům dlouho existoval (a asi i dosud existuje) i na té muslimské straně. Jinak, za průkopníky evropské imperiální expanze do muslimského světa bych ještě dlouho před Napoleonem I. (a nepočítám-li dopady křižáckých výprav v 11.-13.století) označil Portugalce a Španěly, kteří sami vypudili vládu muslimů ze svých území v důsledku tzv. reconquisty. Vždyť třeba už r. 1415 dobyli Portugalci město Ceuta, na pobřeží Maroka, které je dodnes součástí Španělska.
Já jenom dodávám k tomu, co jsem výše dost narychlo napsal před několika hodinami a co nyní nemám před očima, a o čemž také vím, že tam mám nějaké jazykově-stylizační vady, jako závorku v závorce, dále, že ta jedna rasa podle německého originálu dotyčného atlasu je samozřejmě „mittelländische“ a nikoliv „mittleländische“ (nebo jak jsem to napsal)… – – – Když už jsem se tedy ohradil proti tvrzení, že Slované byli kdysi „Evropou přijati jako nějací mimoevropští imigranti“, tak bych možná mohl dodat, proč si upřímně myslím, že Ural lze víceméně „odjakživa“ považovat za východní hranici Evropy. On totiž už za nějakou určitou hranici směrem k východu platil už v povědomí moskevské Rusi, a ta přece vždy tak nějak náležela k východní (!) Evropě. Pokud někdo někdy mluvil o Moskvě jako o Asii (třeba i zrovna vzpomenutý Napoleon I.), tak spíš než o pokus nějakého objektivního nadhledu šlo většinou asi právě i o projev jen nějakého pocitu nadřazenosti, protože to východní, pravoslavné Rusko bylo ve většině ohledů zaostalejší (a v něčem jiné) než západní část Evropy a existovalo přece přesvědčení, že Evropa je vyspělejší (a v něčem jiná) než Asie. – – – A jako dost důležitý důvod bych viděl i ten nastíněný rasový, i když by to jistě vedlo k polemikám. Jestliže přece Maďary nebo Finy, jakkoliv hovořící trošku „neevropskými“ jazyky, nemůžeme pokládat za mongoloidní rasu (totéž platí třeba i o Turcích), víceméně to stejné lze většinou říci o ugrofinských či turkotatarských etnikách na území západně od Uralu (Tataři, Laponci- Saamiové, žijící i v severní Skandinávii…). Ale víme, že už ne tak daleko na východ od uralské oblasti žijí např. Kazaši, tj. antropologicky mongoloidní etnikum hovořící původně turkotatarským jazykem. – – – K té evropské nadřazenosti nad muslimy a k tomu, že to bylo i naopak… Možná dnes v muslimských společnostech převládá spíše jistý komplex. V článku je zmíněno francouzské Napoleonovo tažení do Egypta, tehdy vazala osmanského Turecka, ke sklonku 18.století, jehož výsledky však byly brzy zmařeny britskou vojenskou silou. A jako pro celý již skoro 1400 let trvající antagonismus mezi muslimským a křesťanským (západním) světem možná příznačná, bych si dovolil odcitovat tato slova: „V roce 1798 přistál Napoleon Bonaparte v Egyptě, který byl tehdy osmanskou provincií, a bez větších obtíží ho obsadil. Nepodařilo se mu však rozšířit francouzskou nadvládu i do Palestiny a v roce 1801 se musel stáhnout. Zásluhu na ústupu francouzských vojsk však neměli ani Egypťané, ani jejich turečtí suzeréni. Přičinili se o něj hlavně Britové… Francouzská okupace tedy netrvala dlouho a Egypt se vrátil pod tureckou vládu. Dokázala však, že dokonce i malý expediční sbor západní velmoci může snadno dobýt jednu z nejdůležitějších provincií osmanské říše a vyhnat ho dovede zase jenom západní velmoc. Muslimové dostali dvakrát za vyučenou a měli tedy o čem přemýšlet.“ (Bernard, LEWIS: Dějiny Blízkého východu, str. 249, v českém překladu vyšlo v Praze 1996). – – – Ale jinak, článek samozřejmě reaguje hlavně na aktuální záležitosti, a tady s panem JUDr. Rozehnalem v něčem souhlasím. Když se ale píše, že „v souladu s evropským duchem je tak zřejmě vztyčení nové železné opony mezi původními a novějšími členskými zeměmi EU“… Bez ohledu na otázku „mobility zaměstnanců“, které se toto týká… Možná bych to s tím „evropanstvím“ tolik nepřeháněl. Nejsem zastáncem nějaké „železné opony“ uvnitř EU, ale proč bych měl hájit nějakou „železnou oponu“ spolku zemí EU vůči ostatnímu světu. V každém případě si myslím, že by státy západní Evropy měli v otázce muslimských migrantů kooperovat především se samotnými muslimskými státy, v těch případech, kde je to možné (jako Turecko, Egypt, Tunisko, Maroko atd. atd.); že by to bylo daleko přirozenější než do toho tahat státy jako ČR, Polsko, Maďarsko…
Budu glosovat tak,jak čtu článek.
-netakám k názoru,že Islám má místo v záp. Evropě.Vždy jí škodil.
-ano,Islám měl zůstat v sev.Africe a nepřekročit Středozemní moře.
-křesťanství nedobývalo sev.Afriku.Islámisté jih Evropy ano.
-křižácké války byly snahou osvobodit Svatý Hrob os islámistů.
-ale takový duch Evropy přeci není.Každý národ Evropy si svou státnost musel mnohočetně vybojovávat.Je na to hrdý a v průběhu dějin ji zdokonaloval co do svobody,demokracie,ekonomiky a soužití.Byl to vývoj bolestný a stál mnoho životů.Nemůže přeci výdobytky svých předků jen tak nabídnout pocestným.Masovým pocestným.
-proto je přirozené zvolání pryč od nás.Podstupte to,co my a osvoboďte se.
-pokud radějií umírají na moři,je to jejich volba.
-nemohou se vnucovat tam,kde si blahobyt životy vybojovali.
-nechť tyto země následují a opustí úděl žebráků.
-proti běžencům se EU měla chránit od prvopočátku na svých vnějších hranicích.Na některém z řeckých ostrovů.A vpouštět do EU jen patřičné.Neudělala to a potvrdila,že nám vládnou dosti nekompetentní.Takovou laickou zásadu by vymyslel leckdo na WC.
-co do rovnosti států EU zatím platí vztah pána a sluhy.
Nevím kolik má paní Merkelová dětí ale dělá vše aby Evropu zničila, protože příval muslimů a jejich kultura a plození dětí Evropu zničí. Zatím Němci ztratili svá předměstí a jiné západní zemně jsou na tom stejně.
Francouzi nejsou zvyklí pracovat , až jim dojdou peníze na jejich siestu začnou stávkovat a budou na pokraji občanské války. Navíc je to velmi nespolehlivý stát, což ¨dokazuje naše historie. Donutí je to spolupracovat s Ruskem a završí konec EU. Macron je naivní mladíček , který asi neví proč bývalé země okupované Sovětským svazem vstoupili do EU.
Paní Merkelová sama děti nemá (a už asi ani mít nebude).
už pred fr. voľbami sa niektorí znalci ktorí videli Macrona ako rothschildoidnú bábku establišmentu vyrobenú na danú situáciu (lebo bolo už dávno jasné že Lepenku už neodstavia ako jej fotríka, spojením voličských oviec v druhom kole) už vtedy pýtali koľko mu bude trvať kým spadne z vlny popularity a ako rýchlo sa z neho stane figúrka typu Sarkozy (ktorý bol tiež spočiatku vševedko a všadebolko)
Pan Rozehnal má jistě ve svých názorech pravdu. Ovšem je nutné zmínit ještě jedno období kdy Evropa měla přijímat a to vlastní uprchlíky. A to byl právě německý nacismus, v době před válkou kdy na jeho území i území obsazených států začínaly platit rasové a segregační zákony, a tito lidé už byli napadáni a odvlékáni do koncentračních táborů. A tady je nutné si přiznat že v tomto tehdy západní demokratická Evropa zklamala, pro tyto lidi neotevřela hranice – a kladla jim sama velice složité administrativní imigrační překážky na vstup do jejich zemí – v době kdy ještě bylo možné legálně vycestovat. Ostatně stačí připomenout příběh (a vzdát dík) sira Nicholase Wintona, který zachránil 669 židovských děti. Jenže ten největší boj vedl s vlastními, britskými úřady – aby těm dětem povolily vstup do země. Rodiče těch dětí už takové štěstí neměli..
Tudíž, možná i s vědomím těchto události by zase nebylo tak morálně nepochopitelné, kdyby EU veřejně deklarovala přijímání těchto uprchlíků, buď na základě bezvízového styku, nějakého zjednodušeného vízového řízení (jako je třeba americký ESTA). Vše zcela legálně a pro migranty bezpečné a rychlé.
Jenže místo toho jsme svědky jakési šílené politické kvazikorektnosti na entou. Evropa ústy svých nejvyšších činitelů migranty přijímat chce – ale tento bezvízový styk jim neumožní. Musí sem přicházet ilegálně, na vlastní nebezpečí (a platit pašerákům lidí) , pohybovat se po území EU nelegálně – a v koncovém státě (a to už je vrchol grotesknosti) nepožádají o legalizaci pobytu (nějaké pobytové či pracovní vízum) , ale žádají zde hromadně o politický azyl – což je ale právní nástroj pro zcela jiné případy, nikoliv hromadnou migraci.
Je to naprosto nepochopitelné – a v tom právě Evropská unie zcela selhává, tím že popírá vlastní zákony. Nevím, možná by mi to někdo z mladších generací dovedl vysvětlit. Co vlastně tedy v EU platí, zda její vlastní zákony a nebo stačí když nějaký vlivný politik začne přes média šířit své názory a odvolávat se přitom na morálku???
Vysoká představitelka EU je Federica Mogheriniová, nikoli Mohgeriniová. Jinak zajímavé čtení.
Děkujeme za upozornění, opraveno.
Duch Evropy zavání německým romantismem, konkrétně Herderem. Ale – mohl by nějaký odborník pro Psa nějak srozumitelně a věcně analyzovat následující dvě agendy?
1) politiku Kalergiho institutu a myšlenky Coudenhove-Kalergiho (např. v knize Praktischer Idealismus, 1925), na které tento institut navazuje + jeho vazby s Merkelovou a další politiky
2) eurounijní program Euromed, jeho zakladatele a protagonisty + vazby na politiky
Při aplikaci nástrojů od Bisnode aj., by z toho mohla být vcelku zajímavá analýza.