AKTUALIZOVÁNO. Nejvyšší správní soud tento týden, ve středu 1. července, projedná kárnou žalobu proti soudci Alexandru Sotolářovi. Paralelně běžící policejní vyšetřování trestního oznámení kvůli zneužití pravomoci úřední osoby a padělání a pozměnění veřejné listiny proto může vyjít naprázdno.

„Soudce, který manipuluje s důkazy, by měl stanout před soudem. Teprve, pokud by se nezávislým soudem trestný čin neprokázal, měla by přijít ke slovu kárná odpovědnost,“ konstatuje Ondřej Závodský, právník a analytik Nadačního fondu proti korupci.

Právě ten na základě zveřejněných důkazů a rozporů mezi reálnými svědeckými výpověďmi a verzemi, s nimiž pracoval soudce Sotolář, podal trestní oznámení.

Závodský upozorňuje, že pokud nyní u Nejvyššího správního soudu padne jakýkoli kárný trest, automaticky to naplňuje pravidlo, že za stejnou věc nemůže být nikdo potrestán dvakrát, tedy ani u řádného soudního procesu.

„Proto by měl mít trestní postih přednost. Jak se to má správně řešit v nastalé situaci, nevím. Proto by se mělo vyčkat na posouzení policií,“ míní Závodský.

Zarputilost paní Vorlíčkové

Soudce Městského soudu v Praze Alexander Sotolář na základě upravených svědeckých výpovědí dvakrát uznal bývalé pražské primátory Tomáše Hudečka a Bohuslava Svobodu a někdejší radní vinnými z porušování povinností při správě cizího majetku v případu zakázky na kartu Opencard.

Z protokolů a z nahrávek líčení však poté vyplynulo, že někdo záměrně zkresloval záznamy z výslechů obžalovaných i svědků v neprospěch stíhaných politiků.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Vrchní soud proto oba rozsudky zrušil, případ přidělil nové soudkyni, která obžalované pravomocně osvobodila.

„Chyby a otevřené manipulace s výpověďmi a jejich protokolací ale neobjevil soud a nezajímal se o ně ani nadřízený státní zástupce. Vynořily se v nezpochybnitelné podobě jenom díky zarputilému odhodlání obžalované někdejší radní Ing. Evy Vorlíčkové,“ upřesňuje publicista Jan Urban, místopředseda Společnosti na obranu nespravedlivě stíhaných.

Podle něj Vorlíčková stovky hodin analyzovala nesrovnalosti znaleckých posudků, procházela zvukové záznamy soudního jednání a porovnávala je slovo od slova s protokolem soudu a každou jednotlivou nesrovnalost zaznamenávala.

„Jen a pouze výsledek jejího úsilí nedal nadřízenému Vrchnímu soudu a státnímu zastupitelství jinou šanci než se jejími důkazy zabývat – a rozsudky soudce Sotoláře shodit pod stůl,“ podotýká Urban.

Od pokuty po talár

„Trestní oznámení na soudce Sotoláře jsme zaslali na příslušné pracoviště státního zastupitelství. To je předalo NCOZ. To si vyžádalo některé materiály. Pokud je nám známo, policie se naším oznámením vážně zabývá,“ říká Závodský. Je proto přesvědčen, že veřejné jednání plánované na středu 1. července (a následně na 14. července) je předčasné.

Mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová však namítá, že kárnému senátu nyní nezbývá nic jiného než se případu podle plánu věnovat.

„V případě, že by bylo zahájeno proti kárně obviněnému trestní stíhání, což se nestalo, bylo by kárné řízení přerušeno do doby skončení trestního řízení. Pokud policejní orgán nezahájil trestní stíhání, nezbývá kárnému senátu než rozhodnout o podaných kárných návrzích,“ říká Dostálová.

„Podobných případů, kdy kárné řízení bylo zahájeno, poté bylo přerušeno z důvodu probíhajícího trestního stíhání a po pravomocném skončení trestního řízení se pokračovalo v kárném řízení, se stalo již více,“ doplňuje.

Kárnou žalobu na Sotoláře podal jeho nadřízený, šéf Městského soudu Libor Vávra, i ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu může soudci uložit důtku, snížit plat, zbavit jej funkce předsedy senátu (jak navrhuje soudce Vávra), nebo zcela zbavit funkce soudce, jak požaduje ministryně Benešová.

Nadační fond proti korupci v jednání soudce spatřuje naplnění trestných činů zneužití pravomoci úřední osoby a trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny. „Pokud by byl shledán vinným, pachateli hrozí až 10 let vězení,“ zdůrazňuje Závodský.

Pozn. red.: text byl doplněn o informaci o rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a verdikt kárného senátu Nejvyššího správního soudu v případu soudkyně Zhoufové z června 2017.