Ještě donedávna byl Martin Pacovský vysoce postaveným manažerem skupiny ČEZ, do loňského roku byl ředitelem útvaru obnovitelných zdrojů. Už v té době měl ale i svou investiční společnost, vybíral si firmy zejména ze segmentu potravinářství. Vloni své pracovní priority obrátil a začal podnikat v pivovarnictví.

Nyní staví skupinu malých regionálních pivovarů, obnovil výrobu piva ve Znojmě a v Jarošově a plánuje rozjezd dalších tří pivovarů. „Pivo je produkt, který funguje i v době koronaviru. Letos jsme prodali víc piva než vloni,“ říká Martin Pacovský, investor a zakladatel skupiny Gourmet Invest, v rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Řečí peněz Českého rozhlasu Plus. Ani oblast energetiky ale zcela neopustil. V investičním fondu, v němž je významným podílníkem polostátní ČEZ, pomáhá hledat nadějné start-upy a projekty v oboru čistých technologií a nové energetiky.

Začněme u piva. Podle vás je tu pořád prostor pro menší průmyslové pivovary s výstavem okolo deseti tisíc hektolitrů a pro to, že malé pivovary budou dál ubírat trh velkým. Myslíte, že se mají velké pivovarnické skupiny čeho obávat?

Dívali jsme se na trendy ve světě a v USA nebo v Británii je podíl craft pivovarů kolem 25 % v Česku je to zatím kolem deseti procent. Takže potenciál tu je. Vidíme, že zákazníci preferují lokální produkty, začínají chápat, že tradiční řemeslná výroba má vliv na kvalitu a věříme, že prostor tu je; do budoucna asi právě na úkor velkých značek. Je to proces, kterým prošla západní Evropa, přijde to i k nám.

Třeba Staropramen vloni koupil pivovar v Pardubicích. To je možnost pro velké pivovary, jak se s menší konkurencí vypořádat…

Může to tak být. Otázka je pak v uvěřitelnosti té investice, udržení regionálnosti, toho, že i nadále půjde o malý pivovar. My cítíme, že lidé ten lokální kontext vyžadují.

Byla by to přesto i exit strategie pro vás: nechat své pivovary časem koupit někým velkým a za odpovídající sumu?

Teď se soustředíme na to, abychom tu skupinu vybudovali a mohli být hrdí na to, co děláme. Věříme, že když produkt bude dobrý a ekonomika bude fungovat, tak se exit strategie časem ukáže. Nicméně já věřím hlavně v komunitní pojetí piva, v to, že pivovar má být spoluvlastněn zákazníky, má kolem něj být nějaká komunita. A nevím, jak by něco takového dělal a udržel nějaký velký pivovar.

Vy i proto nabízíte možnost drobným investorům a fanouškům minipivovarů investici do piva. Jak?

Začali jsme s tím vloni, kdy jsme pro Jarošov zkoušeli crowdfinancing na novou plnící linku. Byli jsme velmi úspěšní, celá ta emise bondů s pětiletou splatností byla vyprodaná za 24 hodin. Ukazuje se na tom, jak v sobě pivo snoubí investici a emoce. Někteří investoři totiž investovali tak rychle, že si ani nemohli stihnout prostudovat prospekt a čísla. I ve Znojmě bychom rádi vybudovali kolem pivovaru skupinu lokálních patriotů a chtěli bychom koncem roku vydat nějaké akcie a nabídnout je k prodeji a tím přilákat lidi nejen jako konzumenty, ale umožnit jim stát se součástí příběhu. V Brně s novým pivovarem plánujeme to samé. Pivovarnictví sice není nejziskovější investice na světě, návratnost máme spočítánu na sedm let, nicméně životnost technologie je kolem třiceti let. Takže po porodních bolestech máme před sebou 25 let relativně stabilního cash-flow.

Říkáte, že ve vysoce konkurenčním prostředí potravinářského a restauračního byznysu dříve nebo později vždy zvítězí kvalita. Netrvá to vítězství kvality ale nějak dlouho, když vidíme, co se tu taky ve srovnání třeba s Německem nebo Rakouskem prodává za potraviny?

Trvá to dlouho. Ale i to pivo se ze stavu, kdy u nás bylo v hospodě levnější než limonáda nebo dokonce voda, posunuje do fáze, kdy už existuje skupina zákazníků, která je ochotná platit prémiovou cenu za produkt, který je kvalitní. Věřím, že jednou všichni dospějeme k tomu, že kvalita má smysl, i když si uvědomuji, že ne každý si může dovolit kupovat jen to kvalitní.

Už jste zmínil, že jste v koronakrizi nijak zvlášť netrpěli, naopak jste zvýšili meziročně prodeje. Našel jste i něco dalšího pozitivního na krizi?

Nás to posunulo v elektronizaci. Během 14 dní jsme rozchodili e-shop, naučili jsme se balit pivo, aby dorazilo k zákazníkům v dobré kvalitě. Hodně procesů jsme zautomatizovali, dostali jsme se i do obchodních řetězců, koronakrize nás více posunula k baleným produktům. Museli jsme dokoupit stáčecí linku, máme víc produkce v PET lahvích, což je i finančně výhodnější, protože marže na lahvích je větší než na sudech. A nakonec i díky tomu, že letos v létě hodně lidí zůstalo doma, třeba do Znojma přijelo opravdu hodně lidí. Zažili jsme tam úžasný boom turistiky a naše provozovny byly o prázdninách úplně nabité.

Vloni jste opustil vysokou pozici ve skupině ČEZ, kde jste byl od roku 2005. Proč?

Byl jsem ve skupině ČEZ už relativně dlouho a současně s tím se ty pivovary tak rozrostly, že bylo potřeba jim věnovat více času. Změna je život a člověk by měl zkusit víc věcí. Pro mne je tohle velká škola středního podnikání, kdy člověk řeší hodně malých problémů, zaměstnance a cash-flow, zatímco v energetice jsme řešil velké investice a jejich návratnost. Je to jiný styl fungování a uvažování.

Stále jste ale i manažerem řízení rizik v investičním fondu Inven Capital zaměřeném na start-upy zejména v energetice. A jedním z hlavních investorů je tam ČEZ.

I když ten fond má relativně velké investované prostředky, provozně je to poměrně malá skupina lidí, máme celkově do deseti investic. To, že jsem manažer rizik, je sice důležitá úloha, ale časově se to dá zvládnout.

Vloni fond posoudil 400 projektů a pro investici si vybral jen dva… To je tak hustý filtr, nebo spíše ukázka toho, že se toho v Česku moc zajímavého na tomto poli nerodí?

Je to kombinace naší investiční strategie, kde investujeme do start-upů v pozdější fázi rozvoje a s mezinárodním přesahem, což je relativně husté síto. Plus máme požadavky na návratnost a objem investice. Je lepší mít hustší síto a lepší výsledky než řidší síto a mít pak nečekaná překvapení.

Fond investuje do sektoru čistých technologií a nové energetiky. Je něco z podpořených projektů opravdu hodně slibného?

Řekl bych, že všechny ty projekty jsou slibné. Pro mne je velmi povzbuzující vidět nové technologie a mladé lidi, kteří přinášejí nová, neotřelá řešení. Jednáme s lidmi, kteří dali vše do své myšlenky a snaží se ji dotáhnout do konce.

Když ty investice vyjdou, bude z toho těžit ČEZ?

ČEZ je jen jedním z investorů. Invent Capital je standardní investiční fond, investujeme i s jinými investory a snažíme se prostředky zhodnotit. Jedna z cest může být, že ČEZ o některou z firem může projevit zájem, ale není to tak, že bychom ty firmy primárně kupovali pro skupinu ČEZ.

Poslechněte si rozhlasovou verzi pořadu: