Babiš umí politický vliv zobchodovat i ve vztahu k dalším miliardářům, je přesvědčen právník a do počátku tohoto roku i náměstek na ministerstvu financí Ondřej Závodský.

Z ministerstva byl po nástupou nové Babišovy vlády „odejit“. Detaily odchodu popsal v první části rozhovoru pro HlídacíPes.org. Druhá část rozhovoru se věnuje mimo jiné podobám spolupráce s Andrejem Babišem i tomu, v čem Závodský vnímá Babiše jako problém.

Genocida odborníků

Skutečně jste těch tři a půl roku vy s Babišem navzájem spolupracovali, nebo to byla mimoběžná komunikace?

Pokud ten druh jeho komunikace, který není úplně běžný, lze nazývat spoluprací, pak jsme skutečně spolupracovali. Výsledky jsou poměrně zřejmé. Zákon o hazardních hrách by naši zemi měl vrátit do civilizované Evropy. Je tu nové pojetí nápravy starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací a změnil se i přístup k majetku státu. Tyto tři reformy či jejich dílčí kroky se povedly. Otázkou ovšem je, zda se budou nové zákony důsledně vymáhat a zda někdo bude v reformách nastoleným směrem pokračovat. Naše komunikace byla poměrně složitá, ale myslím, že nikdo není s panem Babišem schopen komunikovat úplně standardně.

TENTO TEXT JE SPOLEČNÝM PROJEKTEM SERVERŮ FORUM24.CZ A HLÍDACÍPES.ORG, které ho exkluzivně zveřejňují. Není určen k volnému převzetí, a to ani po splnění obvyklých podmínek pro přebírání obsahu.

Je to tak, že Babiš řídil ministerstvo skrze esemesky? Také se říká, že nyní takto skrze náměstky řídí vlastně všechna ministerstva…

Je to částečně pravda. Ono mu možná asi nic moc jiného nezbývá, protože velká část ministrů nejsou žádní odborníci a od nich se odpovědi na položené otázky rozhodně nedočká. Souvisí to s tím, jak obrovsky důležitá je kontinuita agendy a to, aby tématům opravdu někdo rozuměl. Teď ale dochází k úplné genocidě odborníků. Na ministerstva jsou dosazováni lidé, kteří ničemu nerozumějí a nedovedou rozdýchat, že jim někdo přerůstá odborností přes hlavu. Vláda chystá novou systemizaci státní správy a to už bude úplná tečka.

Tento přístup také vysvětluje, proč se třeba na ministerstvu financí nepodařilo za čtyři roky nic vyřešit v oblasti IT. Jen za dobu, co jsem tam byl já, mělo pod sebou tuto agendu celkem osm lidí. Nikdo nebyl schopen se do problematiky ponořit a něco řešit. Jediný, kdo na ministerstvu přežil jako náměstek čtyři roky, jsem byl já. Tak například u majetku státu se prolínají zákony i desítky let zpátky a pokud do toho někdo nepronikne, nemá šanci vybudovat nic koncepčního směrem do budoucna. A tady se lidé střídají po půl roce. Aby zaujali Babiše, musí přijít s nějakým absurdně jednoduchým řešením. Pak ho půl roku prosazují, nakonec se ukáže, že je dotyčný neschopný a jde pryč.

Stát není firma, nepřizpůsobí se

Napadá mne třeba nápad na stěhování státních úřadů do Letňan… Nepřišel jste s tím náhodou vy?

To opravdu ne. Obecně jsem přišel s tím, že se má stát zbavit některých klášterů v centru Prahy, které jsou kulturní památkou a bez miliardových investic se tam úřad neudělá, a sestěhovat například ministerstvo financí na jedno místo. Ale s vládní čtvrtí v Letňanech nebo v Bubnech jsem skutečně já nepřišel.

Ale je to příklad toho, co Babiše zaujme?

Ano. Jsou to pro něj zajímavé nástroje k mediální prezentaci. Ty lidi, kteří to nedokáží kriticky zhodnotit, to zaujme.  Ale sám nevím, jestli k tomu přistupuje takto marketingově, nebo je skutečně přesvědčen o tom, že to tak udělat lze.

Myslíte, že Babiš se teď jako premiér blíží své původní ideji, že bude stát řídit jako firmu? Třeba přes ty esemesky?

Z jeho hlediska je to nepochybně krok správným směrem. Ale jde o to, jak kvalifikované a správné informace pro jeho rozhodování, se k němu dostávají. Zároveň si musíme říct, že ve firmě nejsme. Neříkám, že se stát nemá řídit s idejí toho, aby byl efektivní. Ale stát je naprosto specifické prostředí. Kdokoli, kdo přichází z manažerského prostředí, ať už Babiš nebo Pilný, je ale přesvědčený, že se mu stát schvalovacími mechanismy přizpůsobí. To ale nejde.

Možná je tam pár přikyvovačů, kteří se chtějí zavděčit nejmocnějšímu muži v zemi, takže ty různé nápady předají výkonné složce, ta obrátí oči v sloup, ale nakonec se nic moc nestane. Protože úřednický aparát je schopen vyvinout obranné mechanismy, jako je nutnost zpracování dalších a dalších analýz, a nakonec nikdy nic nebude. Přikyvovači, kteří to nakonec nejsou schopni prosadit, jsou vyměněni a přicházejí noví a cyklus se opakuje. Takto vypadá v praxi řízení státu jako firmy.

Nebezpečnější než výpalné

Máte zkušenosti s tím, že Andrej Babiš díky svým politickým funkcím zvýhodňuje své firmy? 

Nikdy jsem nepatřil k jeho věrným a nikdy mne tedy nepřivolával k určitým typům jednání. Několikrát svolal představitele firem, z nichž některé byly s ním propojené, a s nimi některé věci, třeba z oblasti spotřebních soutěží navazujících na hazardní problematiku, probíral. Dostal jsem tehdy velký „sprdung“, když budu citovat, že mu „možem dojebať byznys“. Takové věci nemusí dělat přímo proto, aby podpořil své firmy, ale může to být i jen to, že jim to neuškodí. Zároveň se tu hraje úplně jiná hra než to, zda se někde vychýlí desetina DPH nebo spotřební daně na biopaliva.

Jaká hra se tedy hraje?

Babiš zásadně sledoval to, jakým způsobem se změny dotýkají nejen jeho, ale i ostatních čtyř pěti velkých miliardářů okolo. Vlastní obrovský majetek a mají ohromné obchodní zájmy a Babiš je v pozici, kdy velmi snadno může svůj vliv i díky nim mediálně i politicky zobchodovat.

To znamená co? Aby sobě ani ostatním neškodil?

Podívejte se na mediální vlastnictví v posledních pěti letech, jak se média koncentrovala do rukou několika málo jedinců. Rychle je koupili poté, co Babiš koupil Mafru a spol. Potřebují jeho moc vyvažovat. Vlastnictví médií Babiš velmi pečlivě sleduje a přes to se odehrává boj o moc. Zároveň jsou to lidé, kteří – když budu mluvit o své náměstkovské agendě – mají zájem i na likvidaci starých ekologických zátěží, spoluvlastní velké hazardní společnosti…  Není velké tajemství, že ti lidé za ním chodili a vzájemné vztahy řešili.

Celá politika je o politickém a obchodním přetlačování v rámci státní regulace. V tom se Babiš vyžívá, protože v tom může přitlačit svou konkurenci. Korupce typu vybírání výpalného se nahradila něčím podle mne nebezpečnějším. Máme vládu ve stylu oligarchie a vzájemných kšeftů mezi sebou. Korupce podle mého názoru nezmizela, ale výrazně více se sofistikovala.