Skoro miliardu korun utrží jen v České republice dodavatelé a prodejci nelegálních, neschválených či zfalšovaných přípravků na ošetření rostlin – pesticidů. Byznys je to rozšířený, jen jediná nedávná akce Europolu zajistila v rámci EU 1200 tun těchto látek v hodnotě 80 milionů eur.

„Nelegální a padělané přípravky na ochranu rostlin jsou na našem trhu reálným problémem, se kterým se většina zemědělců setkala. Zda tyto přípravky na trhu činí 17,8 % nebo 15 %, je těžko odhadnutelné, neboť se pohybujeme na pozadí kriminální činnosti a je pro nás nereálné to nějak změřit,“ říká jednatelka České asociace ochrany rostlin Miluše Dvoržáková, která na problémy s nelegálními pesticidy i na kriminální aktivity s tím spojené dlouhodobě upozorňuje (rozhovor s ní nabízíme níže, pozn. red.).

Téma byznysu s nelegálnímí pesticidy redakce HlídacíPes.org popsala v druhém čísle tištěného Týdeníku Forum, v následujícím textu informace doplňujeme.

Pokuta jen symbolická

Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví nabízí ve využívání nelegálních pesticidů mezinárodní srovnání, které pro Česko nevyznívá dobře. Podíl prodejů je v Česku jeden z nejvyšších: činí 17,8 %. V Německu je to 11,4 %, v Rakousku 12,2 %, v Polsku 15,1 % a na Slovensku 17,1 %.

Problém u takových látek může být různý: některé mají zcela neúčinné složení, jindy jde o látky neschválené, škodlivé přírodě i člověku či vyloženě rakovinotvorné. Podle Agrární komory ale tuzemští zemědělci nemají na nákupu neschválených přípravků žádný zájem, mohou je ale koupit omylem.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Ústřední kontrolní zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který má problematiku kontrolovat, tvrdí, že o žádném zásadnějším problému neví. „V rámci kontrol používání přípravků na ochranu rostlin u profesionálních uživatelů jsme nezjistili použití nelegálně dovezených přípravků na ochranu rostlin (falzifikátů),“ říká mluvčí ÚKZÚZ Petra Hrabčáková.

Podle statistik, které má HlídacíPes.org k dispozici, úřad provádí řádově stovky kontrol ročně; zemědělských subjektů je ale v Česku registrováno přes 46 tisíc. Kupříkladu v roce 2020 potrestal úřad jen jediný případ aplikace nepovoleného pesticidu z roku 2019, a to pokutou ve výši 5 000 Kč. Trestem přitom může být pokuta až čtyři miliony korun či zákaz činnosti až na dva roky.

Ministerstvo zemědělství i s ohledem na spotřebu nelegálních pesticidů navrhlo novelu zákona, která by u všech zemědělců hospodařících na ploše větší než 200 hektarů nově zavedla povinnou elektronickou evidenci jejich použití. Distributoři by navíc museli své pesticidní přípravky označovat speciálními čárovými kódy, jež stěžují možnost napodobenin, a data o pohybech svých produktů by zasílali do centrálního systému.

S ohledem na končící volební období se ale zákon zřejmě projednat nestihne. Právě důvodová zpráva zákona obsahovala alarmující informaci o tom, že se v Česku spotřebují ročně nelegální či falešné pesticidy za 930 milionů korun.

Jako kdysi prohibice…

Například ve Francii hrozí aktérům byznysu s nelegálnímí pesticidy až sedm let vězení a pokuta až do výše 750 000 eur, v Polsku až tři roky vězení. „V ČR se i přes veškerou snahu bohužel zatím nepodařilo trestný čin záměrného uvádění nelegálních přípravků na ochranu rostlin ustanovit,“ odpovídá níže na otázky HlídacíPes.org Miluše Dvoržáková z České asociace ochrany rostlin.

Odpovídají data o spotřebách nelegálních či falšovaných pesticidů v Česku vašim poznatkům?

Nelegální a padělané přípravky na ochranu rostlin jsou na našem trhu reálným problémem, se kterým se většina zemědělců setkala. Zda tyto přípravky na trhu činí 17,8 % nebo 15 %, je těžko odhadnutelné, neboť se pohybujeme na pozadí kriminální činnosti a je pro nás nereálné to nějak změřit. Držíme se tedy odhadu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO). Česká republika je vnitrozemskou zemí a nemá ani hranice se třetími zeměmi a ačkoliv jsou pesticidy vysoce regulovaným zbožím, jakmile se jednou dostanou na jednotný evropský trh, je velmi složité nelegální pesticidy dohledat.

Oceňujeme a podporujeme proto snahu České republiky o nastavení systému dohledatelnosti pesticidů v celém distribučním řetězci, což řeší novela rostlinolékařského zákona. Bohužel v tomto parlamentním období nebude s velkou pravděpodobností projednána, nicméně boj proti ilegálním pesticidům je součástí Národního akčního plánu pro bezpečné používání pesticidů a ÚKZÚZ již oznámil, že v jeho přípravě bude pokračovat nehledě na stav novely.

Nakolik jde podle vás o alarmující data?

Obchod nelegálními přípravky na ochranu rostlin patří mezi nejvýnosnější a v posledních letech i k velmi dynamicky se rozvíjejícím činnostem, které jsou organizovány velmi dobře organizovanými sítěmi mezinárodního zločinu. Pesticidy jsou z tohoto hlediska velmi atraktivním zbožím (malý objem, velká hodnota a velmi nízký stupeň postižitelnosti organizátorů). V některých zemích je tato činnost „lehce“ sankcionována, v jiných není postižitelná vůbec, takže proč se nepustit do činnosti, která může mít dalekosáhlé dopady na životní prostředí, kvalitu zemědělské produkce nebo i zdraví lidí (zejména těch, kteří s těmito látkami opakovaně nakládají).

Některé země EU si s lidmi, kteří záměrně na trh uvádějí nelegální pesticidy, ví rady, např. ve Francii lze jít za tento trestný čin až na sedm let do vězení a pokuta sahá až do výše 750 000 eur, v Polsku až tři roky vězení. V ČR se i přes veškerou snahu bohužel zatím nepodařilo trestný čin záměrného uvádění nelegálních přípravků na ochranu rostlin ustanovit. Protože se jedná o oblast mezinárodního zločinu, není tato problematika pro jednotlivé země řešitelná a v posledních letech sílí aktivity mezinárodní spolupráce dozorových a donucovacích orgánů jednotlivých států.

V čem tkví hlavní nebezpečnost takto používaných nelegálních pesticidů?

Legální přípravky na ochranu rostlin procházejí přísným povolovacím procesem: účinná látka je schvalována na úrovni EU a poté konkrétní přípravek v jednotlivých zemích EU. Je to velmi podobný proces jako u léčiv. Regulatorní systém EU patří mezi nejpřísnější na světě a zajišťuje maximální možnou míru bezpečnosti pro lidí, plodiny i životní prostředí.

Nelegální a padělané přípravky tímto procesem neprocházejí a tudíž jejich bezpečnost není zaručena. Obvykle to ale zemědělec není schopen z působení přípravku vůbec poznat – účinná látka bývá stejná, často jde o zbytky z nějaké levné chemické výroby. Přípravek tedy funguje, ale co po něm zůstává v půdě, vodě či s jakou látkou se do styku dostanou osoby, které s tímto nakládají, není známo. V minulosti byl v ČR zachycen přípravek, který na rozdíl od originálu obsahoval rozpouštědlo, se kterým nesměly přijít do styku ženy, neboť poškozuje nenarozený plod. Výstražné věty ale odpovídaly originálnímu přípravku, který toto rozpouštědlo neobsahoval, a tudíž tam ta výstražná věta obsažena nebyla.

Dalším „hezkým“ příkladem jsou přípravky na ochranu rostlin obsahující glyfosát pro hobby sektor. V německých hobby marketech tyto přípravky nelze koupit, tak si je zahrádkáři z Německa a Rakouska jezdí opatřit na tržnice v ČR blízko hranic. Můžete se podívat sám, kolik padělků je jim k dispozici.

Co podle vás vede české zemědělce k používání těchto falšovaných pesticidů?

Důvodů může být několik. Snaha na ochraně rostlin ušetřit – nelegální přípravky jsou často prodávány až o 40 % levněji, než je originál, případně je nabízen ve „výhodném“ balíčku i s osivy. Pokušení ušetřit na přípravku, který navenek účinkuje, je jistě veliké a nejeden zemědělec mu podlehne… Je to i možnost získat přípravek, který již není na trhu povolen – EU v posledních letech snižuje počet povolených účinných látek, které jsou zemědělcům k dispozici bez patřičné náhrady, a zemědělec přesto musí svoje plodiny chránit a zajišťovat antirezistentní strategii, plnit pravidla integrované ochrany atd.

Tento důvod není samozřejmě ospravedlněním pro nelegální činnost, ale měl by být výstrahou orgánům regulujícím účinné látky pro to, aby nepodléhaly populistickým tlakům a snažily se omezit počet účinných látek na základě tlaku laické veřejnosti, ale měly by se soustředit na bezpečné používání povolených účinných látek. Žádné bezhlavé omezení nikdy v minulosti nevedlo k cíli – prohibice v USA neodnaučila Američany pít alkohol, jen se to pití přeneslo jinam. A to stejné se děje i v oblasti regulace pesticidů – čím více regulujeme a zakazujeme, tím větší prostor se otevírá pro šedou zónu, a to nakonec přinese problém nám všem.