Sledovat vývoj zákona o lobbingu je takřka detektivní práce. Řada připomínek se vzájemně vylučovala, Ministerstvo spravedlnosti nejprve návrhy na zařazení prezidenta coby povinné osoby pro registraci lobbovaných osob odmítalo, pak prezidenta do zákona vepsalo, aby jej vláda nakonec zase vyškrtla. Ve hře přitom původně byli i prezidentovi poradci.

Na fakt, že ministři na vládě změnili navržený zákon a poslali do Poslanecké sněmovny text, podle nějž prezident (na rozdíl od jiných politiků a vysokých úředníků) nebude muset veřejně evidovat schůzky s lobbisty, jako první upozornil server Aktuálně.cz.

Změnu přímo na jednání vlády na konci července navrhl zástupce Kanceláře prezidenta republiky. V původní verzi nového zákona prezident figuroval:

„Prezident republiky byl do okruhu lobbovaných zahrnut vzhledem k jeho roli v legislativním procesu s pravomocí vetovat návrhy právních předpisů. Zahrnutí prezidenta republiky do okruhu lobbovaných bylo opakovaně doporučeno ze strany Legislativní rady vlády,“ stojí v důvodové zprávě zákona, který šel na konci července na vládu.

Verze, jíž se budou zabývat poslanci, je už jiná, prezident ve znění zákona chybí:

„Rozhodla se tak vláda, já jsem to nenavrhovala. Přišel tam návrh a ten byl prohlasován. Vláda je kolektivní orgán, a jestliže se to takto prohlasovalo, tak to tak bylo. To je celé,“ řekla serveru Aktuálně.cz ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

„Ale nenavrhovala jsem to já, navrhli to jiní. Už nevím, kdo s tím přišel. A co na tom vadí? Zase že je to prezident, jo? Nebo já to nechápu,“ dodala Benešová.

A co prezidentovi muži?

Zajímavý je pohled za kulisy, jak návrh vznikal. Ministerstvo financí původně navrhovalo i to, aby se povinná registrace lobbovaných osob týkala i poradců prezidenta republiky. Potvrzuje to tato věta z dokumentu k vypořádání připomínek:

„Nad rámec upozorňujeme, že Ministerstvo financí k návrhu zákona o lobbování vzneslo zásadní připomínky, ve kterých navrhuje zařazení prezidenta republiky a jeho poradců mezi lobbované. Předkladatelem navržené legislativní řešení, tj. zařazení pouze vedoucího Kancléře prezidenta republiky mezi lobbované, se jeví jako adekvátní,“ stojí v dokumentu vypořádávajícím připomínky jednotlivých resortů, konkrétně u reakce na námitky Kanceláře prezidenta republiky.

Ta – u verze, kde prezident ještě ve znění zákona nefiguroval – požadovala, aby byl z okruhu povinných osob vyškrtnuta i funkce vedoucího prezidentské kanceláře. Žádal o to osobně kancléř Vratislav Mynář.

To Ministerstvo spravedlnosti odmítlo s tím, že „jde o funkci, která je takzvanou vstupní branou k prezidentovi republiky“.

Sám Mynář působil i v hradní funkci jako lobbista ve prospěch neznámé společnosti Liglass Trading, za kterou v zahraničí lobboval kvůli výstavbě elektrárny v Kyrgyzstánu, aniž by firma měla v oboru relevantní reference.

Pokud by výše zmíněný návrh Ministerstva financí prošel, týkat se mohl i prezidentova poradce Martina Nejedlého.

I to je ale s otazníkem, protože i když má Nejedlý na Pražském hradě výsostnou pozici, žádný oficiální smluvní vztah nemá a údajně za svou činnost nepobírá ani žádné odměny.

V centru zájmu energetika

V minulých dnech média řešila i téma, nakolik prezident republiky a jeho okolí svým vlivem pomáhá velkým hráčům tuzemského byznysu, zejména společnosti PPF v Číně, případně v Rusku. A naopak, jak pomáhá čínským či ruským zájmům v tuzemském průmyslu, ekonomice a energetice.

Protikorupční organizace Transparency International prezidenta Miloše Zemana, jeho poradce Martina Nejedlého a kancléře Vratislava Mynáře označuje za „svatou trojici mocenského vlivu na Pražském hradě, která z historického sídla českých panovníků a prezidentů vytvořila soukromý byznys.“

O to zajímavější by bylo vědět, s kým se „svatá trojice“ oficiálně stýká. Pasáž o poradcích prezidenta se ale do návrhu vůbec nedostala, i když například poradci člena vlády v registru lobbovaných být mají. Z návrhu vypadl prezident, zůstal jen kancléř.

„V rámci Komise k lobbingu Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí (RVKBK) jsme do návrhu zákona navrhli vložit zásadní ustanovení o regulaci lobbingu v okolí prezidenta. Ke stejnému závěru následně došlo i Ministerstvo spravedlnosti i Legislativní rada vlády a následně ho schválila i RVKBK, složená z největších odborníků na tuto problematiku. Vláda ČR ovšem po intervenci neznámého lobbisty Hradu tento bod v tichosti vyřadila. Tato změna ve spojitosti s níže uvedenými nedostatky způsobí, že zákon jako celek nebude plnit svou funkci,“ říká ředitel Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha.

V legislativním procesu v Poslanecké sněmovně ale pravděpodobně dojde k dalším úpravám a do pravomoci zákona se může vrátit jak prezident, tak i jeho poradci.

Vyškrtnutí prezidenta z působnosti zákona už kritizovali poslanci Pirátské strany a TOP 09. Přidat by mohli opět i prezidentovy poradce, jakkoli rozhodující pro finální znění zákona budou hlasy vládní koalice.

„Chápu, že to (osvobození od registrace lobbovaných, pozn. red.) chce člověk, který se obklopuje čínskými poradci a lidmi, jako jsou páni Mynář a Nejedlý. Že to ale chce vláda, kterou Miloš Zeman vytrvale drží pod krkem, zavání politickým kšeftováním,“ napsal na svůj Twitter předseda TOP 09 a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.

Důvodová zpráva zákona o regulaci lobbingu připomíná i zprávy Bezpečnostní informační služby, podle níž probíhá ve veřejné správě „nelegitimní ovlivňování rozhodovacích procesů doprovázené projevy klientelismu, nestandardního lobbingu, ekonomického i mediálního nátlaku a střetu zájmů“, což lze považovat za bezpečnostní riziko. Typickými odvětvími jsou podle BIS oblast energetiky a zdravotnictví.