Lhostejnost, mlčící většina a hlupství jsou i dnes hlavní nepřátelé svobody
KOMENTÁŘ. Politici se snaží voliče přesvědčovat srdcem, emocemi, ale nakonec jde ve většině případů stejně hlavně o stav peněženky. Což je ostatně taky silně emoční záležitost. Jak peněženka plná, tak prázdná. Jenže v politice jde o mnohem víc. Nejen o budoucnost ekonomickou, ale i bezpečnostní, společenskou, mezinárodní i mezilidskou. Historie nás učí i to, jak snadno se donedávna svobodný člověk může stát nástrojem zla v rukou druhých.
Žijeme ve zvláštní době. Téměř po 36 letech svobody si více než polovina občanů této země myslí, že „vývoj ve směřování České republiky je nesprávný“.
Skepse je sice v kraji obvyklá a v pozitivním hodnocení ve směřování naší země je veřejnost dlouhodobě zdrženlivá, přesto takové hodnocení překvapí. „Současné rozložení je mimořádně vychýlené k negativním dojmům a srovnat se dá pouze s obdobím velké ekonomické krize v letech 2009 až 2013,“ shrnuje analýza STEM.
Změna v atmosféru nenávisti
Prakticky ve stejný čas přitom byla zveřejněna ekonomická data, podle níž je nyní důvěra v tuzemskou ekonomiku nejvýše od poloviny roku 2022. Lepší nálada prý panuje jak v podnikatelské sféře, tak zejména na straně spotřebitelů.
Napříč domácnostmi se zlepšilo zejména hodnocení vlastní finanční situace, lépe pak spotřebitelé hodnotí i ekonomické vyhlídky v příštích dvanácti měsících.
„To je dáno celkově pozitivním vývojem v tuzemské ekonomice. Hospodářský růst postupně zrychluje, zatímco cenové tlaky zůstávají pod kontrolou. Navzdory plíživému nárůstu nezaměstnanosti dochází navíc ke svižnému růstu reálných mezd, který by měl pokračovat i v nejbližších kvartálech,“ shrnuje Dominik Rusinko, analytik ČSOB s tím, že oživení české ekonomiky bude pokračovat.
Hloupost spočívá v dobrovolném podřízení se vnějším vlivům, slepé poslušnosti a odmítnutí kritického myšlení, což umožňuje šíření zla a ideologií.
Jistě – jsou lidé i v problémech, někteří dokonce žijí na hraně chudoby, jsou lidé v exekuci… Mnohdy to nevidíme, či vidět nechceme. Jak říká sociolog Daniel Prokop: „Lidi, kteří zdůrazňují, že se tady ve skutečnosti máme dobře, často neuznávají, že se tu životní úroveň hodně liší a nepřiznávají si, že tu jsou i problémy.“
Takže uznejme. Jako celek se máme dobře, ale v detailu problémy jsou. A ano, někdy se podceňují, přehlížejí a zjednodušují. Třeba do tvrzení, že „těmto lidem“ nejde ani tak o to, abychom se všichni měli lépe, ale když se mám špatně já, ať se mají špatně i jiní.
Jenže… Obecně lidé frustrovaní, vystrašení, naštvaní, zklamaní vývojem, kam patří i lidé vzdělaní, a bohatí, lidé toužící po změně režimu, ať už bude jakákoli, se stávají snadnou obětí extremistů a populistů – je to tak dnes, bylo to tak i v minulosti.
Právě z ní je dobré se učit. Protože to, co bylo možné kdysi, je stejně dobře možné i dnes.
Atmosféra naštvanosti se snadno mění v atmosféru nenávisti, kdy nejlepším tmelem je následování vůdce a hledání společného nepřítele.
Základ infrastruktury zla
Autor tohoto textu před časem narazil na myšlenky, jež z vězení gestapa v roce 1943 ve svých dopisech formuloval německý pastor a teolog a účastník protinacistického odboje Dietrich Bonhoeffer. Ten psal, že hloupost je nebezpečnější než zlo.
Přičemž hloupost nevnímal jako nedostatek intelektu, ale jako morální problém. Zdůrazňoval, že hloupost spočívá v dobrovolném podřízení se vnějším vlivům, slepé poslušnosti a odmítnutí kritického myšlení, což umožňuje šíření zla a ideologií.
„Proti hlouposti jsme bezmocní. Protesty nepomáhají. Vysvětlování je k ničemu. Fakta, která odporují předsudkům, nejsou přijímána – a pokud ano, jsou překrucována,“ psal Bonhoeffer. Byť byl v dubnu 1945 v koncentračním táboře Flossenbürg popraven, působí jeho slova – bohužel – velmi aktuálně.
Hloupost kvete tam, kde je myšlení nahrazeno loajalitou a pochybnosti zradou, kde je jednoduché řešení vždy to správné a vše složité je podezřelé, ostatní jsou buď nepřátelé, nebo hlupáci. Tohle je základ infrastruktury zla.
… i mezi námi v Česku žijí lidé, „kteří by vám za určitých okolností, které si umím představit, zabili nebo znásilnili dceru nebo vás odvedli do koncentráku nebo vám před očima umučili maminku nebo pomáhali tomu, kdo tohle dělá“.
A jsou mezi námi tací, kteří otevřeně přiznávají, že by nepříteli, který by chtěl „svrhnout tento režim“, rádi otevřeli dveře a aktivně mu pomáhali.
Primo Levi, spisovatel, přeživší Osvětim, ve své reflexi holocaustu analyzoval lidskou poslušnost a varoval před nebezpečím obyčejných lidí, kteří slepě následují autority bez kritického myšlení: „Jsou mezi námi monstra, ale ještě nebezpečnější jsou běžní lidé, funkcionáři, kteří jsou připraveni uvěřit a jednat bez toho, že by se ptali.“
Život ve zvláštních časech
Nejde o žádné zastaralé myšlenky poplatné době. O zlu v nás a o tom, jak snadno se může probudit, tím spíše, když jej někteří politici cíleně dráždí, mluví i známí čeští psychiatři.
Nedávno třeba profesor Jiří Horáček, nový ředitel Národního ústavu duševního zdraví, o obavách a nejistotě ve společnosti řekl, že „to poslední, co zbude, když ostatní jistoty padnou, je nacionalismus“.
Psychiatr Petr Pöthe zase mluví o tom, že i mezi námi v Česku žijí lidé, „kteří by vám za určitých okolností, které si umím představit, zabili nebo znásilnili dceru nebo vás odvedli do koncentráku nebo vám před očima umučili maminku nebo pomáhali tomu, kdo tohle dělá“.
A mimochodem, pokud třeba komerční fašisté z SPD a komunisté volají po referendu (o vystoupení z NATO a z EU), je na místě připomenout německou židovskou politickou filosofku Hannah Arendtovou:
„Lůza volá vždy po silném muži, po velkém vůdci. Neboť lůza nenávidí společnost, z níž je vyloučena, stejně jako parlament, v němž není zastoupena. Proto jsou referenda, v nichž moderní vůdci lůzy dosáhli tak vynikajících výsledků, starou koncepcí politiků, kteří se spoléhají na lůzu.“
Žijeme ve zvláštních časech. V časech hojnosti, svobody, relativního bezpečí… a zároveň latentních hrozeb bublajících nepříliš hluboko pod povrchem. Hráz se může protrhnout zvenčí i zevnitř.
Možná je to v den voleb trochu depresivní čtení, ale je dobré si to opakovat. A hlavně – v případě nutnosti se zlu postavit.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Antisemitismus. Počátky nejstarší nenávisti v dějinách přetrvávají dodnes
Proč Západ selhává a roste moc internetového fašismu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
29 komentářů
170 000 dětí nemá peníze na školní obědy a platí jim je stát. To za socialismu nebylo.
To o úspěšnosti demokracie je dostačující důkaz.
Rodiče těchto dětí mají peněz na obědy dost z různých soc. dávek .. jenže peníze skončí v automatech, za cíga, vodku … Když love dojdou, tak úřednice slyší dyškrymynácyja, což se děje už i u tkz. bílých nikdy nepracujících
Ptej se nejprve ,co ty můžeš udělat pro stát, a až pak co stát může udělat pro tebe.
Nejprve si ale musíte položit otázku, jestli je to Váš stát? Může se Vám stát, že budete cizinec v cizí, nepřátelské zemi.
Naprostý souhlas!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Na věčné časy se soudruhem Fialou a nikdy jinak.
Chudáci děti, jíst školní blafy. Nikdy jsem do školní jídelny nechodil a jsem za to rodičům neskonale vděčný. Obědval jsem normálně a kvalitně doma,
Základním českým problémem je majetková nerovnost mezi regiony a mezi generacemi.
Rovnostářství jsme si užili až až a vůbec se to neosvědčilo. Rovnostářství ubijí iniciativu a podnikavost. Člověk musí mít vazbu mezi pílí a prospěchem a ne mít pocit, že děláte pro jakousi imaginární společnost.
Základním českým problémem je závist, jak ostatně dokládá váš příspěvek.
Asi se na textu nadpisu s autorem shodneme, ale zcela jistě na na jeho interpretaci.
Povedený článek!!!
Myslím si, že problém je ten, že spousta lidí nejsou občané… Nevnímají společnost, vidí jen sebe a své blízké.
Také je s podivem, jak mnoha lidem stačí, že odvolí a pak je to již nezajímá…(je nedostatečný tlak na politické strany, politiky, není žádná kontrola, tlak na to, jak pracují).
Slib poslance „nikdo“ nezná a přitom ho neplní převážná většina poslanců, napříč politickým spektrem. A stále to politickým stranám prochází…
Ve školách by výchova k občanství, měla být prioritou.
Politickým stranám bych zrušil všechny ty „prebendy“, které dostávají. Jejich „práce“ je tristní.
Jestli bych si dovolil – jenomže v tom je přece princip parlamentní – nepřímé demokracie. Že totiž „občané si odvolí“ (zvolí si své poslance), a víc by je opravdu zajímat nemělo, protože právě z principu té demokracie, by to měli dělat ti poslanci za ně.
Právě ti poslanci by měli – tlačit na vládu, na ministry, tlačit na úřady, a tak dále.
Ale jestli to právě ti poslanci nedělají (a z řady různých důvodů), tak to potom vlastně ani nemohou fungovat ani ty principy parlamentní demokracie, na které se všichni (praví demokraté) odkazují.
Jenomže, jak to opravit, že???
Jistě že, historie nás učí. Jenomže a přece jen, po těch 35 letech od Vítězného Listopadu by člověk očekával že ta demokracie bude mít u nás hlubší kořeny.
Že tu máme třeba na vládě nezávislé soudnictví, včetně ÚS která má ústavně danou pravomoc rušit protiústavní rozhodnutí i vlády a parlamentu, že tady máme (mít) nezávislou policii, nezávislou armádu, dokonce nezávislou veřejnou správu. Že třeba sami poslanci (dle slova ústavy) „hlasují na základě svého vědomí“ a nikoliv pouze dle příkazů svých partajních bossů?
Ještě tady máme třeba stoupence Milionů chvilek, kteří jistě nebudou váhat hrdinně vyjít masově protestovat proti jakýmkoliv protiústavním opatřením „té zlé vlády“, i za tu cenu, že by jim za to hrozila nějaká i sebemenší penalizace?
Za takové situace, bych se ani nebál, jestli tady na 4 další roky převezmou vládu „klauni“ (jak byli ostatně zde označeni tuším včera), aspoň se tím definitivně znemožní, ale tu samotnou demokracii, by to u nás porušit nemělo.
Ostatně – lze připomenouti jeden z citátů z díla pana Haška
„onen pán, který si z naší kavárny odnesl, bezpochyby omylem, cizí plášť, nechť ho sem vrátí, neboť jeho jméno jest známé“.
I toto bylo v té době chápáno jako jeden z prvků demokracie, a právního státu. Přece jen, i ta primární slušnost, a nikoliv hned osočování toho pána ze zločinů. I to za ten kabát stálo..
Žijeme ve zvláštní době. Téměř po 36 letech svobody si více než polovina občanů této země myslí, že „vývoj ve směřování České republiky je nesprávný“. Konec citátu. Je to bohužel pravda. Stejně tak je pravdivý i nadpis článku pana Roberta Břešťana. To, co si více než polovina občanů myslí o směřování vývoje v České republice je důsledkem křiklounství a velkých ramen proruských politiků na naší politické scéně. Jak to, že ony proruské a chce se mi říci kolaborantské politiky je tolik slyšet, zatímco politiky stran demokratických, až na občasné nesmělé špitnutí, slyšet téměř není? Jak to, že Andrej Babiš je ponechán, aby v parlamentu hulákal o drahých potravinách a nikdo mu nevmete do tváře, že potraviny u nás zdražuje jeho Agrofert, který u nás ovládá jednu třetinu a možná o něco více trhu s potravinami? Jak to, že po kritice důchodové reformy ze strany Andreje Babiše, provedené současnou vládní koalicí, nikdo nevmete Andreji Babišovi do tváře, že tedy měl tu důchodovou reformu provést on, když je tak chytrý a když sám tu důchodovou reformu sliboval? Andrej Babiš měl na onu důchodovou reformu osm let, co se na vládě podílel, ale nikdo mu to nějak nepřipomínal. A je řada dalších věcí, které Andrej Babiš sliboval, ale na které se nakonec vykašlal. Politici demokratických stran přenechali pole křiklounům a slibotechnám a tak jsme nyní tam, kde jsme. Ti lidé popsaní v nadpisu nyní Andreji Babišovi a proruským kolaborantům ty výkřiky polykají i s navijákem.
Skeptiku,
lidé stále více vidí, že onen Západ se mění na socialistickou žumpu, v mnoha ohledech horší než RVHP. Do čela EU se prodrala EK, tedy tlupa úředníků s nulovou demokratickou legitimitou, a ta si přisvojila v podstatě diktátorské pravomoci. Ten režim je svou podstatou a organizací blízký režimu za Stalina.
A nedivte se, že lidé nechtějí něco, co se tu velmi zatraceně provařilo.
Je úžasné jak Vy, kovaný komunista kritizujete západ, že se propadá do socializmu.
Zdaleka jsem nebyl sám, ani mezi členy KSČ, kdo chtěl demokracii a tržní ekonomiku. A otevírá se mi kudla v kapse, když jsme hnáni do socialistické ekonomiky, podšprjcované totalitou.
Opravdu na západě platí zákaz vlastnictví výrobních prostředků? To mi uniklo.
Jiří, platí podobné restrikce jako třeba u fašistů či nacistů, jejichž dopad na fungování podniku je naprosto stejný, jako znárodnění a dosazení „dělnického ředitele“.
To ani omylem. Nacizmus se podnikání nijak zvláště nedotknul s vyjímkou zaměření na zbrojní výrobu a určitě se nedělo, že by šel ředitele dělat třeba topič jen protože měl průkazku NSDAP. Naopak, německá výroba šlapala do posledního dne, kdežto v socializmu se pracovalo jen aby se pracovalo.
Myslím, že pan Jiří vás vystihl zcela přesně a já nemám, co bych k tomu dodal. Jen bych se snad nesměle zeptal, proč jste se stále ještě nevystěhoval z té vámi nenáviděné Evropské unie do vámi tak velebeného Ruska? Formulář na ruské ambasádě čeká jen na to, až jej vyplníte.
Skeptiku, nechci socialismus zde. Nechci, aby moje vnoučata žila desítky let ve stejném hnusu, v jakém jsem musel prožít (zatím) víc než polovinu života.
Doposud jste A. S. Pergillové svými příspěvky na Hlídacím psu usilovali o to, aby se k nám ten hnus, o kterém tu píšete, že jej nechcete, co nejdříve vrátil. Sleduji to už asi sedm nebo osm let. V tom vámi zmiňovaném hnusu jste si v době jeho trvání žili docela spokojeně a příjemně a v minulosti jste nám mnohokrát ukázali, jak se vám po onom vámi zmiňovaném hnusu stýská. Mnohé z toho, po čem se vám tak stýská, mají dodnes v Rusku, které tu tak rád velebíte. Tak se tam vystěhujte.
Nevím, co si autor od článku sliboval, a jak ho interpetovat.
Autor zdůraznil odstavec „Hloupost spočívá v dobrovolném podřízení se vnějším vlivům, slepé poslušnosti a odmítnutí kritického myšlení, což umožňuje šíření zla a ideologií“
On tím určitě myslí ony bájné „proruské vlivy“ , já bych v tom viděl tu proklatou bezpáteřnost, konformitu a submisivitu koaličních poslanců vůči Bruselu. To nás zničí, ne Putin.
Jenže situace je tak nastavena, musíte si vybrat, Evropa a nebo Rusko . Jiná cesta není. Jsme v Evropě a ne ostrůvek v Tichomoří.
Problém má jediný a pořád stejný důvod jménem……ZÁVIST……
Nazval bych to trochu jinak. To snad ani není závist ale nepřejícnost a to je rozdíl. Když někdo úspěšně vyloupí banku a koupí si zámek s panstvím, pak mu určitě nezávidím ale nepřeju mu to. Nezasloužil si to a nepřišel k tomu poctivým způsobem.
Problém je v tom, že každý se narodil ve správné době na správném místě.
Cituji: „Proti hlouposti jsme bezmocní. Protesty nepomáhají. Vysvětlování je k ničemu. Fakta, která odporují předsudkům, nejsou přijímána“. Přesně to se tady děje celé čtyři roky na vládní úrovni. Členové vlády PF neodpovídají na dopisy s číslem jednacím, což se mi u předcházejících vlád, od Paroubkovy počínaje, nikdy nestalo. Na opakované dopisy neodpověděli: ministr financí Stanjura, premiér Fiala a také prezident Pavel. Zvláštní případ je ministr Jurečka, který na první dopis neodpověděl, na druhý mi odpověděl úředník, na jehož účetně vadnou práci v jejímž důsledku bylo za tři roky vyhozeno 195,5 miliard korun z našich daní, jsem upozorňoval. Tahle vláda poukazuje na komunisty kandidující do sněmovny, přitom je svou činností Fialova vláda sama politicky oživila.