Kyjev v geopolitickém boji za Evropu. Rusko si ale na Ukrajinu nároky dělat nepřestane
KOMENTÁŘ. Americký politolog Samuel Huntington ve své slavné knize Střet civilizací z roku 1996 nabídl úvahu o důležitosti kulturních rozdílů, protože ideologické vize jsou již podle něj minulostí a lidé se dovolávají vlastní identity spojené s jazykem, kulturou, zvyky a náboženstvím. Svůj rozbor zaměřil také na Ukrajinu a předpověděl konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou jako konflikt mezi dvěma civilizačními okruhy.
SMR mobil článek Mobile (207411)Huntingtonovy teze mají své opodstatnění a nabízí se i jako logický důsledek historických a kulturních okolností – ačkoliv bylo území současné Ukrajiny ovlivňováno Polsko-litevskou unií a právě polským vlivem přicházejícím ze západu, na druhé straně stál ruský car, který se snažil uzurpovat si teritorium Ukrajiny z východu.
Na Samuela Huntingtona navázal novinář britského původu Tim Marshall, který ve své knize V zajetí geografie rozebírá snahu Ruska podmanit si území Ukrajiny, protože by pak mohlo získat geopoliticky výhodné propojení Baltského a Černého moře (Bělorusko by pak jenom sekundovalo).
Robert D. Kaplan, další autor specializující se na zahraniční politiku a mezinárodní vztahy, zase uvádí, že nížinná oblast spojující západní a východní Evropu umožňuje snadný přesun vojsk, a tím je toto pásmo geopoliticky výhodné.
Všem třem autorům je společné, že Ukrajinu vnímají jako objekt geopolitického zápasu a nikoliv jako subjekt s politickou autonomií.
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)Tito autoři pracují s tezí, že silné státy rozhodují o osudu menších a slabších států, přičemž Ukrajinu řadí mezi slabou a málo vlivnou zemi, která jednou inklinuje k západu a jindy k východu.
I Ukrajinci měli své národní obrození
Při pohledu na historii Ukrajiny je patrné, že oscilace mezi západem a východem může být klíčová.
Můžeme sice vzpomenout na Vikingy, kteří pluli po Dněpru, dostali se až do Byzantské říše a tím by mocenské působení přecházelo na trajektorii sever–jih, ovšem v pozdějším období převažuje vliv přicházející z Moskvy (Moskevské velkoknížectví, carské Rusko) a z Polsko-litevské unie na trajektorii východ–západ.
Ačkoliv nelze opomenout vlivy přicházející z území dnešního Balkánu, Pobaltí nebo Běloruska, tyto by se daly nazvat spíše jako podružné. Z jižní části je pak patrná přírodní hranice Černého moře, a tak vlivy z Osmanské říše zůstaly slabé, zatímco na severu řídce osídlené bažinaté Polesí nedovolovalo možnost silnějšího působení ze severu.
Také obsazení Krymu v roce 2014 probíhalo především „východním směrem“, ale rovněž Sevastopol jako klíčová ruská vojenská základna spíše sloužila k mocenskému vlivu přicházejícímu z východu.
Mnohem důležitější než trajektorie sever–jih se tak ukazuje trajektorie východ–západ. Během polsko-bolševické války v letech 1919–1921 tak bolševická i polská vojska putovala z východu na západ a pak ze západu na východ, stejně jako později nacistická vojska.
Z carského i evropského pohledu však stála Ukrajina spíše na pomezí. Z pohledu obou stran se jednalo o politicky a ekonomicky periferní oblast. Samotný pojem Ukrajina je koneckonců odvozený od slova „okrajina“, který znamená „okraj.“
Z evropského pohledu se dá uvažovat o ukrajinském teritoriu jako o prostoru, kam v silnější míře nedostoupily procesy spojené s industrializací nebo s národně-osvobozeneckými hnutími, zatímco z pohledu ruského bylo zase na ukrajinské teritorium nahlíženo jako na oblast málo rozvinutého Maloruska oproti vyspělému Rusku.
Z toho vyplýval i koloniální vztah k ukrajinskému území – zatímco Polsko v meziválečném období vnímalo takzvané východní kresy (část dnešní Ukrajiny, Běloruska a Pobaltí, které v meziválečném období spravovalo Polsko) jako oblasti, kam odjížděli polští vojenští vysloužilci, aby si zde zabrali hospodářskou půdu, na které volně hospodařili, Sovětský svaz v poválečném období zase z Ukrajinské sovětské socialistické republiky odčerpával zemědělské zdroje.
Ukrajina však nebyla pouze nejednotná, také Ukrajinci měli své „národní obrození“ a také se dočkali samostatnosti ve stejném roce jako Československo. V roce 1918 byla vytvořena Ukrajinská lidová republika. Ta ovšem trvala pouze krátce, protože Ukrajincům nebylo umožněno sebeurčení jako Čechoslovákům.
Jde i o budoucnost Evropské unie
Ukrajina získala samostatnost až v roce 1991. Stává se autonomním státem v geopolitickém měřítku, ale stále osciluje mezi východem a západem.
Ekonomicky se připoutává k Rusku, ale zároveň se – i díky migraci – stává závislá na evropském duchu. Tato situace dospěje až do roku 2004, kdy se během Oranžové revoluce ukazuje, že příklon k východu nebude tolik samozřejmý.
Naopak dochází k pnutí, a ačkoliv Viktor Juščenko ve svém volebním období Ukrajince zklamal, další prezident Viktor Janukovyč dokonal obrat díky Revoluci důstojnosti v letech 2013–2014.
Přestože revoluce mohla brzy skončit, ukrajinské složky Berkut se vůči demonstrantům projevily násilně a ukrajinská společnost protilidské jednání nestrpěla.
Následovalo další období silného příklonu k západu a v rámci prezidentství Volodymyra Zelenského a Petra Porošenka se Ukrajina stále více orientuje prozápadně.
Evropa se také změnila. Již to často nejsou vlivy přicházející z vnitra evropského společenství, které by formovaly evropské uspořádání. Již se nejedná o ideály Velké francouzské revoluce nebo o rozpínavost vilémovského Německa.
V současnosti se stále více dostávají do popředí události na periferii, které formují identifikaci Evropanů. Otázky periferních částí evropské teritoria se stávají otázkami evropské identity.
To je patrné na ekonomické krizi v Řecku nebo na migrační krizi z let 2015–2016, protože tyto události se odrazily ve vnitroevropských úvahách.
Samozřejmě nelze přehlížet vlivy přicházející z vnitřních států Evropské unie, ale osud Ukrajiny – coby periferní části evropského společností – do značné míry určuje identitu Evropské unie a její postavení v geopolitickém, vojenském a ekonomickém měřítku.
Jakkoliv výše uvedení badatelé neuvažovali o autonomním postavení Ukrajiny a nahlíželi na ni jako na pouhý objekt geopolitického pnutí, tento předpoklad lze v dnešní době jen stěží vnímat jako absolutní.
Pokud Ukrajina dříve stála bokem důležitých procesů a z pohledu Evropy i Ruska byla vnímána jako periferie, pak se v dnešní době i v kontextu válečné situace stává důležitou pro budoucnost Evropské unie. Tím se zvyšuje její role.
Z historického a geopolitického hlediska je sice bláhové uvažovat o tom, že by si na Ukrajinu přestalo činit nárok Rusko – i proto, že ji historicky považuje za svou sféru vlivu – a podobně by se dalo hovořit také o Evropě, ovšem vzhledem k nastalému vývoji musí být evropské volání naléhavější.
Autor je odborný asistent Katedry kulturních a náboženských studií Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
27 komentářů
možná by bylo dobré,zbavit se migrace jejím přesunutím do oblasti bojů na Ukrajině,kde by migranti mohli vytvořit neozbrojené pásmo svou přítomností vhodné k odminování terénu a polním pracem v dosahu nepřítele.
Jenomže ono je nutné přiznat ještě jednu věc, že totiž a právě „.Z historického a geopolitického hlediska“ ležela hranice vlivu Ruska mnohem mnohem západněji – až v Polsku. Takže to postavení Ukrajiny zase tak klíčové nebylo.
V čem udělala Ukrajina velkou chybu – když na sklonku éry Gorbačova při rozpadu SSSR . Když řada středo – a východoevropských států (včetně nás) vstoupila do západních struktur (NATO. EU).
Tak se tehdy Ukrajina vydala cestou neutrality, kterou si bohužel nedokázala udržet ani politicky interně sama v sobě – A právě to „interní politické pnutí“ jí hluboce destabilizovalo, až se takto oslabená stala cílem ruské intervence (o které Moskva předpokládala, že právě díky té politické destabilizaci bude rychlá a krátká).
Bohužel – si dnes i západní Evropa musí přiznat že ono „volání Ukrajiny “ (jak hezky v závěru) bude mnohem obtížnější a taky mnohem rizikovější, než ona radostná kooptace těch dalších států střední a východní Evropy po rozpadu SSSR.
Možná, popsat to epicky musela by být schopna „vyrvat Ukrajinu ruskému medvědovi z drápů“..Což ale zrovna teď, když ztrácí podporu USA, nezní příliš nadějně..
Dost nesrozumitelný článek s nezdůvodnými tvrzeními.
Podklad dnešního vývoje je třeba hledat v historii, která se vyvíjí plynule, nemá ráda překotné skoky. Nynější vývoj Ruska je trajektorie odtržená od Evropy, navazující na 250 let Zlaté hordy, carství a vybočení bolševismu. Nějaký překotný vývoje jiným směrem není reálný. Ruská společnost je vývojově desítky ne-li stovky let pozadu.
Kulturní a vědecké pokroky byli vždy jen přebírané v jisté době z Ukrajiny nebo ze Západu
O civilizační společenský pokrok se pokoušeli (neúspěšně) jedinci (spisovatelé, důstojníci napoleonských válek, vědci) kteří poznali západní společnost.
..předminulý leden řekl Radek Sikorski – v té době ještě ne MZV Polska, že v době osamostatnění Ukrajiny r. 1991, tak ta byla 4x bohatší než „jeho“ Polsko( a měla skoro 50 mil. občanů..). Ukrajina měla v preambuli své ústavy napsáno, že je : neutrální dvojjazyčný stát – to platilo do konce r. 2014… V té době byla Ukrajina už po převratu a tím tak „přišla“ o Krym, resp. na Donbasu se po převratu „ozval“ nesouhlas a propukly ozbrojené střety… A jinak Berkut – ochranka tehdejšího prezidenta Janukovyče, v době převratu 19-20 února 2014 neměl ostré náboje a těch cca 100 zastřelených protestujících bylo zastřeleno do zad – tedy nebylo to od ochranky Janukovyče… Proto také minulý únor – při příležitosti 10ti let od zastřelení na Majdanu, řekl redaktor ČRo na Ukrajině Martin Dorazín, že „za 10 let se nepodařilo ta hromadná zastřelení objasnit…“ – tedy nevyšetřeno !!! Obdobně i tak komentoval i upálení v Oděse, které bylo v květnu 2014, že „také nic..“. Proto také nedávno evr.soud v Lucemburku (?) „udělil“ Ukrajině flastr, za nedostatečné prošetření tehdejšího upálení… Což je tedy dost signifikantní o „něčí vině…“.
Josef nám tu opět předvádí svůj kolovrátek stále stejných vět, které dokola opakuje. Jak se něco začne proti Rusku, tak je tady Josef, aby mohl něco nakydat na Ukrajinu. Bohužel ani ty kydy vám Josefe nejdou a opět se ukazuje, že věcem rozummíte jak koza petrželi. Jednotky Berkut nebyla ochranka prezidenta Janukoviče, ale pořádková policie ministerstva vnitra, která vznikla z bývalých členů sovětský speciálních policejních jednotek OMON. Berkut byl známý především brutálními zásahy v roce 2013 na Ukrajině a využíván k násilnému zastrašování představitelů a účastníků protivládních demonstrantů, byly tam i případy mučení. Ukrajina měla asi 5000 členů této jednotky, jestli věříte, že neměli žádné ostré náboje, tak to svědčí jen o tom, že jste se nechal opít rohlíkem nebo nemáte vlastní rozum. Za střelbu do demonstrantů bylo od začátku vyšetřováno 5 členů Berkutu, tři z nich byli v roce 2023 odsouzeni a to Janishevskyj, Abroskin a Zinčenko, kteří mají na svědomí asi 40 obětí z Maidanu. Uvádí se, že asi tisícovka členů Berkutu šla na Donbas bojovat na straně separatistů a zbylá podstatná většina vstoupila do ruské národní gardy, někteří byli identifikováni v běloruských policejních jednotkách OMON. Takže ty vaše povídačky o převratech apod. si běžte kydat do jiného fóra.
… no na kydy musím odpovědět opět tedy, že proč v únoru 2024 mluvil na ČRo plus Martin Dorazín o tom, že za 10 let od zastřelení do zad tehdy těch protestujících na Majdanu se nepodařilo ty vraždy vyšetřit o odsoudit…? Vy tady uvádíte rok 2023, ale ten Dorazín to uvedl minulý únor 2024… Tedy něco tam nehraje, že ? A něco podobného řekl pak kětnu 2024 i o těch upálených v Oděse, že tedy před nedávnem Evropský soud v Haagu (?, Lucemburku) tu vinu za „laxnost“ vyšetřování Ukrajiny potvrdil… Tedy nějak se vám bortí vaše vyfutrované argumenty.. Uvádí-li ukrajinská strana, že tehdejší „tvůrci“ utekli do Ruska, tak to přece právnímu státu Ukrajina nebrání v tom, že se nevyšetřuje a neproběhne soud – to tedy ta Ukrajina už víc jak 11 let nedělá… Je to něco podobného jako „naše“ Vrbětice, které máme tak „vyfutrované“, že tehdy to udělali na 300% 2 rusové, ale k soudu (jako stát ČR) to dát nechceme… Což nám nebrání – také v našem právním státě, to vytrubovat do světa, že máme pravdu… A jak jsem tehdy viděl na Primě toho Janukovyče jak řekl, že „tehdy ten jeho BERKUT měl slepé náboje…“ – a ti zastřelení byli do zad , že ? A to nikdo nedementoval, jen tady Roman M. tu stále mele svoje quasypravdy, že to bylo zcela opačně…. A dále to co uvádíte o tom, že pak ti někteří členové BERKUTu šli tam a tam, tak to už jsou zcela plky, protože ty vraždy tím zastřelením do zad nikdo nevyvrátil…
Je dost pravděpodobné, že jste tu reportáž Dorazína nepochopil a jako obvykle jste si k tomu domyslel to co se vám hodí do krámu. Zrovna český rozhlas to má na svém webu: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/ukrajinsky-soud-demonstrace-berkut_2310181713_tlp nebo tady i z ciziny https://www.reuters.com/world/europe/ukrainian-court-sentences-ex-police-officers-over-2014-maidan-shootings-2023-10-18/ Tak kdo asi udělal chybu, respektovaný novinář Martin Dorazín, nebo prorusky se vyjadřující brebentil Josef ? Já neuvádím žádné „quasypravdy“, když už, tak to slovo se píše quasi. Prakticky vše co zde uvádím včetně toho kam se poděli členové Berkutu jsem schopen podpořit odkazem z běžných zpráv, zatímco vy zde sázíte jen vámi domyšlené informace, které nejste schopen prokázat. Jestli věříte Janukovičovu tvrzení tak si věřte, vám to zapadá do ruského vidění světa, nicméně pravda se neurčuje podle toho jestli ji někdo dementoval nebo ne. Ono je možné, že Janukovič třeba mluvil jen o své ochrance, tak jak jste uváděl. Ale ta ochranka se na Maidanu nevyskytovala, tam byly zásahové jednotky Berkut, takže jste si asi spojil dvě nesouvisející věci jak je u vás zvykem. Když už se oháníte ESPL a jste zastánce vyšetření zločinů, tak by mne zajímalo, proč neřešíte, že ESLP vydal asi 100 rozsudků, které uznaly ruskou vládu vinnou z násilných zmizení, vražd, mučení v Čečensku a ESPL kritizoval Rusko, že to nikdy nevyšetřilo. Po roce 2020 ESLP uznal Rusko vinným z vražd, mučení, rabování a ničení domovů v Gruzii. Taky to nikdo nevyšetřil. Budete taky volat jestli se vyšetří ruské zločiny spáchané na Ukrajině v Buči, Irpini, Kramatorsku, Olenivce, za které někteří jejich pachatelé dostali v Rusku metály? Tipuji, že budete „po rusku“ mlčet.
… ten příspěvek Dorazína jsem slyšel na vlastní uši – a pokud řekl to, že za 10 let se to nepodařilo vyšetřit, tak není cco řešit, že ? Ukrajina – jako právní stát, tak je do světa „vydávána, to nedokázala vyšetřit.. Přitom mohla vše „svést“ na uteklé střelce do Ruska, ale ani to neudělala, proč ? Proběhl by soud, protistrana by dostala advokáta ex offo, který by „upozornil“, že ti zastřelení byli do zad – tedy ne ze strany BERKUTu, resp. ochranky Janukovyče a soud by vynesl osvobozující rozsudek (tak jako většina žalob Ukrajiny na Rusko u evropských soudů) a (nepříjemná) pravda by vyšla na povrch…. No to ale není v zájmu této Ukrajiny, jí už stačí to, že na „masakr“ v Oděse ted před nedávnem evropský soud nařídil Ukrajině odškodnit pozůstalé, že ? I tady u „Oděsy“ – pokud by tehdy proběhlo řádné vyšetření a soud, tak by pozůstalí byli „řešeni“ už tím (vůbec neproběhlým) soudem… A pokud dále uvádíte žaloby ESPL na Rusko za Čečensko, no je to možné, ale to byl „vnitrostátní“ konflikt – byť hrůzný… A klidně ať se soudí všechny válečné zločiny, které se namanou po světě, já se tomu nijak osobně nebráním, ale tady tehdy „šlo“ o stav po puči, který vůbec nemusel být, protože volby byly dohodnuté… Stále tak platí ta pravda „galeottiho“ o dosazených banderovcích a pak hrůzných následcích po nich… Vy tedy jaksi „legalizujete“ puč, kterým byl svržen Janukovyč (po nepodpisu přístupové dohody), že tedy byl odvolán parlamentem, no ale to mohl ten parlament udělat hned v listopadu, resp. prosinci 2013 – to ale neudělal…
josef: já nepopírám, že jste pana Dorazína slyšel, ale myslím, si, že jste si tam domyslel něco co neřekl, tak jak to obvykle děláte a bylo vám již prokázáno. Ten soud se střelci z Berkutu proběhl, 3 byli odsouzeni v nepřítomnosti, dva byli zproštěni obvinění, to je prostě fakt, který nezmění žádné vaše nesmyslné argumenty o střílení do zad nebo ochrance se slepými náboji apod. Možná pan Dorazín řekl, že se nepodařilo vyšetřit jestli za tím stál Janukovyč nebo ne a vy jste si z toho vyrobil, že se to vůbec nevyšetřilo. V roce 2017 uváděl Janukovyč pro rozhovor Spieglu, že má k dispozici jména střelců z Maidanu včetně lidí, kteří to tam řídili a neustále opakoval „Nemohu vám teď říct všechno.“ viz. zde: https://www-spiegel-de.translate.goog/international/world/viktor-yanukovych-interview-ukraine-has-become-a-wild-country-a-1135829.html?_x_tr_sl=auto&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=wapp Co se týče zločinů v Čečensku, tak ESLP nerozlišuje jestli se jedná o vnitřní nebo jiný konflikt, ono z morálního hlediska to je přeci irelevantní, ale to je asi zbytečné vám říkat. V případě Maidanu a Oděsy to byly také podle vaší kategorizace „vnitřní konflikty“. Ale měl byste hlavně sdělit, kde jste přišel k tomu údajnému tvrzení Galeottiho, na které se pořád odkazujete, já bych si ho rád přečetl, abych se dozvěděl tu pravdu.
ten Martin Dorazín mluvil právě k výročí 10ti let – a to byl datum z 19. na 20. února 2014, protože právě v tento den a noc se „udál“ převrat a bylo zastřeleno skoro těch 100 protestujících – a tato zastřelení nebyla do toho loňského února vyšetřena…. Na Majdanu došlo v době protestů k zastřelení i předtím a to mohlo být ze strany pořádkové policie a byl to asi ten počet, který uvádíte… Tedy z hlediska potrestání či nepotrestání se jedná o dvě různá „zastřelení“ -z nichž to „převratové“ z 19. na 20.února 2014 se nevyšetřuje… A ten Dorazín tehdy mluvil v příspěvku, který netrval ani 5 minut – nebylo tedy těžké si zapamatovat „základ“ příspěvku a ten byl v podstatě takový, jaký jsem už několikrát uváděl… A pak k Čečensku, že tedy se jedná o „stejné story“… No jedná a nejedná, protože tehdy v tom Čečensku nebyl převrat – jako tady na Ukrajině a kde – nebýt převratu, by žádní mrtví nebyli..V tom Čečensku tehdy ti muslimové po rozpadu SSSR nabyli umaněnost se vyčlenit a to“ i za cenu po svém..“. V tu dobu islamisti v té blízké oblasti tam byli posíleni a okolo se střílelo leckde (v Gruzii, Armenii), ale i v Jugoslávii tam brzy v Bosně a Hercegovině – a všechny muslimy tam (i v tom Čečensku) podporovala Saúdská Arábie… Výsledek po II.čečenské válce byl ten, že Čečensko je stále součástí Ruska, kdežto na Ukrajině po puči došlo k „oddělení“ části toho východu, který s převratem nesouhlasil, aby „Západ“ ten stav po převratu „uznal“ jako status quo, že se asi nic „neudálo..“. To není apriori omluva, ale jen konstatování, že dobách rozpadů tehdejších států, které měly několik národností, se začaly stupňovat nacionalismy. V tu dobu třeba Indonésie „mydlila“ Východní Timor, který získal samostatnost od Portugalska, aby pak tam okamžitě vpadla Indonésie a pozabíjela čtvrtinu obyvatel celého Vých. Timoru -což bylo víc. 200 tisíc lidí – a demosvět mlčel, protože Suharto byl přítel „Západu“. Vy můžete k Vých Timoru říci, že není v Evropě, že tedy ESLP nemá do toho co mluvit, že ? Ale zabití je přece zabití všude, že ? A toho Galeottiho výrok – že ho uvádím, tak to jsem si nevymyslel a já si už dlouho zajímavé články z tisku vystřihuji…. Má to jednu „nepříjemnost“, že je jich hodně a ne vždy se nechá „nějaký konkrétní“ nalézt.. Ale tím, že ten vúrok uvádím, tak existuje, protože já bych si ho sám od sebe nevymyslel
Josefe, o žádná dvě různá zastřelení se nejednalo. Existuje dokument Organizace pro lidská práva při OSN, který mapuje zabití po celou dobu Euromajdanu a uvádí těch pět obžalovaných členů Berkutu (z nichž 3 byli odsouzeni) za střelbu 20. února kdy bylo 48 obětí, je to uvedeno v tomto dokumentu na straně 23 na jejich stránkách:
https://www.ohchr.org/sites/default/files/Documents/Countries/UA/OHCHRThematicReportUkraineJan2014-May2016_EN.pdf. Číslo 48 obětí sedí přesně s číslem uvedeným v článcích irozhlas.cz a reuters.com, které jsem uváděl 3.4.2025 (8:05), stejně tak sedí počet obžalovaných. Pokud jste si toho Galeottiho vystřihnul a je váš nejvíce citovaný, tak ho určitě máte a víte odkud to bylo, takže by pro vás neměl být problém to sdělit. Nebo nevyšlo to na CzechFreePress? Viz zde: https://www.czechfreepress.info/rusko/britsky-historik-mark-galeotti.html
pro Roman M. 11/4 : tak já mj. čerpám i z práce ZčU z r. 2015, kde ta frekventantka uvádí počet zastřelených (do zad) jako údaj 88… Tedy rozdíl o 40 vyšší než uvádíte vy.. A v tom roce 2015 ještě nebyl důvod ty počty zastřelených do zad nijak falšovat.. Všechny ostatní údaje, které se pak někde uváděly, jsou už upravované dle potřeb tak, aby to (někomu) vyhovovalo… A toho Dorazína „slyším“ ještě dodnes a on tehdy minulý únor to řekl s nijak „juchachavým“ komentářem, protože z dikce hlasu bylo znát, že důvody nešetření a nevyšetřování zastřelení nechce dále rozšiřovat.. A článek Galeottiho až najdu, tak se ozvu, ale zatím ho nehledám a věřím mu, že tehdy k tomu převratu řekl pravdu – bytˇ nepříjemnou pro někoho, ale nemůže lhát, protože typově ti banderovci po převratu „šli“ do vlády, resp. do parlamentních funkcí.. A nedávno tu „nechuť “ tehdejších nových popřevratových vládců k „domluvě“ obou stran konfliktu uvedla na ČT 24 třeba i Petra Procházková, která rozhodně netrpí inklinací k Rusku…
Kdybyste si ten dokument komise pro lidská práva při OSN alespoň prolistoval, tak byste zjistil, že těch 48 obětí bylo jen ten jeden den – 20 května. V tom dokumentu jsou popisovány úmrtí i dny předtím, takže celkový počet odpovídá tomu okolo 80 – 90. Jsou tam uvedna jména obětí i jména obviněných. Jsem si jistý, že k tomu Galeottimu nic nenajdete, protože ten článek Czechfreepress který jsem našel, zcela přesně odpovídá tomu co zde píšete. „Nebýt toho, že se po Majdanu dostali k moci Banderovci, kteří nenávidí vše ruské, byla Ukrajina pořád celistvou a mírovou zemí.“ To je věta, kterou zde neustále opakujete. Jenže tato věta není citovaná z toho rozhovoru, když si ten rozhovor pustíte, tak tam tato věta vůbec nezazněla, já anglicky umím dobře. Tuto větu tam připsal anonymní autor článku jako dovětek „PS.“, aby mu na to sednuli na lep lidé jako vy, kteří rádi tyto věty chtějí slyšet. Galeotti tuto větu nikdy neřekl. Je zcela evidentní, že jste někde četl tento článek nebo jeho přepis na jiném webu, případně vám příšel z hromadného e-mailu apod., ve kterém podobné slátaniny chodí. Tedy z údajné vaší citace Galeottiho se vyklubala citace anonyma na prorusky orientovaném plátku a vy jste mu jen posloužil jako užitečný …, určitě by z vás měl ohromnou radost. Kdybyste od Galeottiho opravdu něco někdy četl, tak byste věděl, že to je v rozporu s tím co píše ve svých publikacích.
pro Roman M. 14/4 : nevím o datu 20.května nic… V květnu 2014 bylo upálení v Oděse, to bylo ale asi 5.května.. A k tomu Galeottimu, no když ten Kotkin v tom dubnu 2022 v LN napsal, že „neví proč USA udělaly na Ukrajině v únoru 2014 puč, aby pak následně dosadily do funkcí prozápadní politiky..“ – tedy to tedy byli ti co prosazovali banderovský styl vlády po převratu – to nepopřete… Ptejte se tedy Kotkina, resp. pak toho Galeottiho, že proč to uvedli… Já o Galeottim jsem nevěděl nic, ale to vše“ prosáklo“ tehdy po začátku té války a nepřímo z toho vyplývalo, že kdo měl zájem nemít řádně domluvené předčasné volby, aby tím převratem to pak „dohřezlo“ až k válce… Velice dobře to dnes popisuje v MFD Jan Eichler, že kam až ta „Ukrajina dospěla – jako oběť a stát, v této proxy válce…“ Jan Eichler tam velice dobře uvádí tu „nezištnou čistotu Západu“ – tedy až ale po převratu…
Josef, ano datum střelby měl být 20. února, moje chyba, v odkazovaném dokumentu komise pro lidská práva OSN je to vše uvedeno. Váš citát Galeottiho se ukázal jako nepravdivý, takže to jdete zkoušet zase s jiným citátem Kotkina, který jste si zase ohnul podle svých tužeb a přání. Ten rozhovor s Kotkinem je k dispozici zde: https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-rusko-nejvic-ohrozuje-sam-putin-rika-americky-historik-stephen-kotkin-40394471 a Kotkin tam píše: „V roce 2014 navíc USA pomohly svrhnout zvolenou ukrajinskou vládu a instalovaly do mocenských pozic prozápadní Ukrajince, o kterých Putin hovoří jako o nacistech.“ Není tam řečeno, že USA provedly puč nebo převrat! Je tam uvedeno, že USA pomohly svrhnout vládu, což sedí, stejně tak jako pomohli účastí na demonstracích a vyjednáváním zástupci Polska, Francie a Německa. O nacistech nebo banderovcích tam Kotkin nemluví, ale říká, že takto je označuje Putin. Vaše selekce té věty z rozhororu s Kotkinem je krásným příkladem konfirmačního zkreslení, ve kterém jedinec vyhledává a upřednostňuje pouze informace, které jsou v souladu s jeho subjektivními názory, ostatní informace ignoruje a ty vybrané informace se snaží vyložit tak, jak si přejete, aby daná věc byla nebo se udála. Ze stejného rozhovoru je spousta věcí, které jsou v přímém protikladu toho co zde obecně píšete, ty jste si neráčil zapamatovat, ale vybral jste jednu větu, něco k tomu přibalil, utvrdil se ve svém názoru a nyní tomu bezmezně věříte. Stejný přístup jako v případě citátu Galeottiho. Ten rozhovor s Kotkinem si pořádně přečtete když už na něj odkazujete.
pro Roman M. 15/4 : no pokud tedy připouštíte Kotkinovu pravdu, která je zcela vypovídající, tak ale zpochybňujete účast USA na převratu, že ? Což tedy je v kontradikci, že ? Existuje video z tehdejší doby, kde tehdejší USAvelvyslankyně Nulandová otevřeně podporuje ty protestující na Majdanu a zároveň tam ona dodává, že USA jim pomohou… Následně pak Parubij ml. (nikým nevolený vůdce Majdanu) odmítá dohodu o předčasných volbách a začíná převrat… Pak tedy Janukovyč „odchází“, aby noví politici typu Tjahňyboka, Avakova, Turčynova, Parubije st. a ml. , plus dalších „výtečníků“ převzali popřevratovou moc… Co se stalo v USA dne 6.1. 2021 ? Jak to bylo v USA vyšetřováno, že to byl pokus o převrat, že ? A tady tehdy na Ukrajině se to má posuzovat jako „legální“ přechod politické moci, že ? Tam byly „domluveny“ předčasné volby, které odpovídaly ústavě Ukrajiny, aby tím převratem to už neplatilo… Bez převratu by ta Ukrajina byla dodnes celistvá a mírová – v tom měl ten Galeotti pravdu… Celá ta Ukrajina „žila“ jako neutrální stát od r. 1991 až do převratu… V té době do převratu se rozhodla, že „půjde“ dobrovolně válčit do Afghanistánu a i do Iráku a ještě se s tím chlubila, že . A Rusko jí ty „ne její“ války nezakázalo a ani nezakazovalo – divné, že ? Když se údajně chtěla vymanit z vlivu Ruska – a to Rusko tehdy v žádných těchto válkách v hojdlích nebylo, ale ta „podřízená Ukrajina (Rusku údajně, že ? )byla… No není v tom rozpor mezi kecy o podřízenosti (k Rusku), abych si zároveň zaválčil kde chci… Vy zase budete uvádět plky, že tam „plnila mírové skutky..“ – tam ale byly války se statisíci obětí, aby ta Ukrajina se tam těmi účastmi chlubila jak „šla“ pomoct Západu…
Josefe, vy vůbec nejste schopen pochopit psaný text. Kotkin nenapsal, že USA provedly převrat. Bězte si ten rozhovor přečíst ještě jednou, odkaz máte. To je vaše fikce. Účast zástupců USA, Německa, Francie a Polska na demonstracích není důkazem převratu. Janukovyče nakonec odvolal parlament ústavní většinou a to včetně členů Janukovyčovy vlastní strany. A ty statisíce demonstrujících byli podle vás američany najatí a zaplacení komparzisté, kteří tam byli ochotni zaplatit životem? Větu „Bez převratu by ta Ukrajina byla dodnes celistvá a mírová“ neřekl Galeotti, ale nějaký anonymní pisálek z proruského webu a vy se to tu snažíte vydávat za citaci Galeottiho. Na odkazu, který jsem vám poslal výše jste se o tom mohl přesvědčit, ale neudělal jste to, protože máte strach, abyste se nedozvěděl pravdu. Já se rohlíkem opít jako vy nenechám.
Nemám nejmenší námitky proti ukrajinské státnosti. Ukrajinska SSR byla zvětšována v průběhu existující SSSR, byly to ulitby za některé tvrdé dějin ne okolností. 80. výročí vítězství SSSR nad fašistickým Německem je blízko, uvidíme jak se k tomu postaví VB, Francie, o USA nepochybuji, že zaujmou správny historicky postoj, oslav v Moskve by se mohl zúčastnit i prez. TRUMP. Historie nezná kdyby, to si je vědom i prezident Zelensky. Je tragické, když dva slovanské státy jsou ve válečném klinci, to jsou fašistické body. Carske a bolsevicke Rusko vždy hajilo ostatní malé slovanské narody a i jiné před jejich zanikem. Nebylo to vždy správným způsobem, ale tyto narody existují i XXI. století. Můj otec bojoval jako c. a k. kapral v Halici proti Moskalum a byl zraněn. Těsně po II. valce byl u nás ubytovan starší ruský plukovník , který byl Stalinem mobilizovan, s otcem si velmi rozuměli. Jen pro přesnost v Policce skončil II, válku mladý plukovník Breznev. To co se odehrává na Ukrajině musí skončit, prez. TRUMP vyvíjí správně úsilí k ukončení tohoto konfliktu s temným pozadím a podporou. Při 80 výročí konce II. světové je to zásadní, aby tento konflikt na Ukrajině skončil.
Když jsem tak četl Sienkiewicze,tak jsem se tam dočetl o Síči jako o místě permanentní války balkánského typu a taky o vojvodství moskevském.Ukrajina je tedy zemí s vlastnostmi balkánu.Tím pádem by bylo dobré mít silnou a přátelskou Ukrajinu mezi EU a Ruskem a nebylo by dobré brát Ukrajinu do NATO .A pokud tedy má mít Rusko nějaký smysl, pak jako protiváha proti Číně.Důvodů k tomu by měli Rusi dost,jenže jejich papaláš je zahleděný špatným směrem.Takže problém není ani tak Rusko,jako ten konkrétní papaláš.
Jenže já jako obyčejný občan mám možnost leda tak píchat do jeho fotky špendlíky.
Ukrajina má smůlu, že je lokalizována na krvavé hranici mezi dvěma civilizacemi a ještě k tomu navíc ji ta hranice protíná. Jak z toho rozumně ven, opravdu nevím, ale trvale respektované hranice zpravidla vznikají respektování přirozených hranic. Proto ostatně jsou v řadě rozvojových zemí těžké konflikty, protože tamní kolonizátory stanovené státní hranice, mnohdy záměrně (ve stylu „rozděl a panuj“, tyto hranice nerespektují.
… no nevím jestli má Ukrajina smůlu, že leží tam kde leží… Ona tam „ležela“ až do převratu v r. 2014 zcela normálně 23 let a bezpečně a dokonce i sama dobrovolně vypomáhala „západu“ v jeho válkách, které tedy neomylně se staly (také dobrovolně) i jejími válkami – a Rusko ji ty války nezakázalo, kupodivu, že ? A dokonce v preambuli své ústavy z r. 1991 má (měla) „vepsáno“, že je : neutrální, dvojjazyčný stát…
Co je to 23 let proti dějinám?
… to je pravda… Jen ta neutralita Ukrajiny za těch 23 let zřejmě někomu vadila…
… no nevím jestli má Ukrajina smůlu, že leží tam kde leží… Ona tam „ležela“ až do převratu v r. 2014 zcela normálně 23 let a bezpečně a dokonce i sama dobrovolně vypomáhala „západu“ v jeho válkách, které tedy neomylně se staly (také dobrovolně) i jejími válkami – a Rusko ji ty války nezakázalo, kupodivu, že ? A dokonce v preambuli své ústavy z r. 1991 má (měla) „vepsáno“, že je : neutrální, dvojjazyčný stát… A tzv. „Revoluce důstojnosti“ r. 2013-14 měla mít „vyvrcholení“ novými předčasnými volbami, které Janukovyč s EU dohodl, že budou – ty ale už převratem nebyly.. A pokud tedy Janukovyč nepodepsal přístupovou dohodu k EU, která pak měla za následky až konečný převrat, tak ho přece mohl parlament odvolat u v tom listopadu 2013 (resp. v prosinci 2014) a „nečekat“ až na střelbu do zad – tedy ne od Berkutu, který to zastřelení fyzikálně nemohl udělat, proto tedy ti zabití v únoru 2014 nejsou soudem „očištěni“..
No, a teď už se údajně Rusům vzdávají i kluci pod 18. A asi to bude pravda, protože informace o tom jdou jednak od Rusů, jednak od ukrajinského disentu.
Jsem zvědavý, zda dojde i na starší školáky, jako při nacistické obraně Berlína.
..tak toto jsem nijak „nedoslechl“, což ale neznamená, že nemáte pravdu – ta se ale v tomto (špatném) konfliktu až tak moc nedostává na povrch..
Ano, když ten článek o 17-letém zajatém chlapci co se staral o matku po mrtvici psali na Aeronetu, české hlásné troubě proruských žvástů a chodilo to taky v hromadných e-mailech, tak to je zaručeně pravda 🙂