Podle ukrajinského ombudsmana se Rusko posledních deset let snaží vymazat národní identitu dětí žijících na okupovaných územích Ukrajiny. V Doněcku, Luhansku a na Krymu vyrostla celá generace studentů, kteří na začátku školního roku neslyšeli hrát ukrajinskou hymnu. Ukrajina proto hledá způsob, jak motivovat studenty z okupovaných zón k nástupu na ukrajinské vysoké školy. To ale komplikuje řada faktorů, od bezpečnosti přes finance až po hrozící šikanu.

„Agresor se chce zmocnit nejen našeho území, ale i našich dětí. Rusové se domnívají, že ukrajinské děti by se měly stát novou generací pro ruskou armádu, která bude pokračovat ve válce proti naší zemi,“ říká ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec.

Nedávno zveřejněná studie ukázala, že na ukrajinských vysokých školách výrazně poklesl počet uchazečů o studium z okupovaného Krymu.

V roce 2023 jich bylo pouze 86 oproti 397 v roce 2020. Rozhodování ukrajinské mládeže, jestli kvůli škole opustit svůj domov v okupované oblasti, ovlivňuje řada překážek.

Vymanit děti z propagandy

Podle Centra pro občanské vzdělávání Almenda má více než 615 tisíc dětí ve školním věku na okupovaných územích v současné době omezený přístup k ukrajinskému vzdělávácímu systému.

„Studium na ukrajinských vzdělávacích institucích, a to i na dálku, nám umožňuje integrovat děti z okupovaných území do naší společnosti, ovlivnit utváření jejich hodnotového systému a vymanit je z prostředí protiukrajinsky naladěné propagandy a dezinformací,“ uvádí zmíněná studie.

Dalším nástrojem by mělo být zřízení samostatných kurzů pro mladé lidi, kteří strávili v okupační zóně prakticky celý svůj život. Ombudsman také upozorňuje na hrozící problém šikany dětí z okupovaných území v ukrajinských školách.

Kromě toho se tito mladí lidé mohou stát vzorem pro ostatní děti, které zůstávají na okupovaných územích. V budoucnu by se mohli zapojit do obnovy měst a vesnic po osvobození. Nejen co do oprav zničených budov, ale i v podnikání, kultuře a vzdělávání.

Centrum občanského vzdělávání konstatuje, že od začátku války Ukrajina vytváří systém, který by měl zajistit přístup k ukrajinskému vzdělávání a odstranit diskriminaci vytvořenou okupačními úřady. To samo o sobě ale podle výzkumníků nestačí.

„Za téměř deset let ukrajinská vláda nevytvořila komplexní přístup k zajištění vzdělávacích práv obyvatel okupovaných oblastí, a jednotlivé iniciativy, které byly prováděny chaoticky a nesystematicky, nemohou pokrýt všechny problémy, s nimiž se obyvatelé okupovaných území potýkají, když se snaží uplatnit své ústavní právo na vzdělání,“ konstatují.

Kriticky nízký počet uchazečů

V letech 2014 až 2016 neměla Ukrajina žádnou politiku na podporu uchazečů o studium z okupovaných území. S omezeným přístupem k ukrajinskému středoškolskému vzdělání se museli na univerzity hlásit za stejných podmínek jako všichni ostatní.

V roce 2016 Ukrajina zavedla kvóty a pobídky pro uchazeče z okupovaných zemí. O pět let později zahájila činnost vzělávací centra Krym-Ukrajina a Donbas-Ukrajina, která měla pomoci mladým lidem z okupovaných území. Počet takových uchazečů však klesá a nyní je kriticky nízký, říká ukrajinský obudsman Lubinec.

Podle ombudsmana mají uchazeči z okupovaných území také logicky omezené znalosti předmětů jako je ukrajinský jazyk a dějiny Ukrajiny. Tyto předměty jsou však základem pro přijetí do vzdělávacích institucí.

V roce 2023 nastoupilo na ukrajinské vysoké školy 3675 mladých lidí z okupovaných území. To je 1,7 % z celkového počtu studentů zapsaných loni do bakalářského studia.

Oficiálně nelze spočítat, kolik studentů na okupovaných územích dokončilo středoškolské studium. Krymské okupační úřady tvrdí, že na ukrajinské univerzity nastoupilo pouze půl procenta absolventů.

Naprostá většina uchazečů z okupovaných území pochází v současné době z oblastí, které Rusko okupuje od roku 2022. Téměř žádní nepocházejí z těch ukrajinských regionů, které jsou pod ruskou kontrolou od roku 2014.

„To je způsobeno délkou jejich pobytu pod vlivem ruské propagandy, nátlaku a zastrašování ze strany okupačních orgánů, asimilačními procesy a ztrátou občanské a národnostní identity u dětí a jejich rodičů,“ vysvětlují autoři zprávy.

Studium zdarma jako klíč

Ombudsman Dmitro Lubinec a jeho úřad zjistil, že tito žadatelé o studium na ukrajinských školách čelí řadě dalších problémů. Obtížná už je samotná cesta z okupovaných území, k níž patří bezpečnostní rizika a vysoké finanční náklady.

„Dříve bylo 34 % až 56 % uchazečů z okupovaných území zapsáno na základě dotovaných míst. Pro nové uchazeče prakticky neexistuje žádná záruka bezplatného přijetí. A to je hlavní problém, se kterým se naši potýkají. Většina z nich doufá, že bude studovat zdarma,“ popisuje ombudsman.

Mezitím Rusko zavedlo systém evidence potenciálních uchazečů z okupovaných území – jsou jim nabízeny státem financované programy vzdělávání, zaměstnání, a dokonce i bydlení. Právě podle těchto podmínek ve srovnání s tím, co jim nabídne Ukrajina, si potenciální studenti budou vybírat, kam zamíří.

Podle ombudsmana mají uchazeči z okupovaných území také logicky omezené znalosti předmětů jako je ukrajinský jazyk a dějiny Ukrajiny. Tyto předměty jsou však základem pro přijetí do vzdělávacích institucí.

Například v Doněcku v roce 2020 okupační úřady odstranily ukrajinský jazyk z učebních osnov. Zhruba polovina ukrajinských škol už ale nenabízí přípravné kurzy pro uchazeče z okupovaných území.

Jak zastavit odliv mozků

Úřad ombudsmana proto ukrajinskému státu doporučil několik opatření. Ministerstvo školství by mělo vytvořit speciální odbor, jehož úkolem bude poskytovat vzdělání dětem z okupovaných oblastí. Kromě toho by se měl dramaticky zvýšit počet státem financovaných míst pro děti z okupovaných zón.

„Je jasné, že jde o další zátěž pro státní rozpočet. Ale můžeme se s tím obrátit na naše mezinárodní partnery. Podle mého názoru, pokud zahájíme informační kampaň, že všechny ukrajinské děti, které opustí okupovaná území, budou mít studium placené státem, bude to pro ně hlavní důvod odejít,“ říká Lubinec.

Takovou kampaň však komplikuje fakt, že Rusko na okupovaných územích blokuje ukrajinské webové stránky. Informace o možnostech studia by se však k rodinám pod okupací mohly dostat od jejich příbuzných z jiných částí Ukrajiny.

Úřad ombudsmana také doporučuje zavést bezplatné přípravné kurzy v délce až jednoho roku s následným přijetím na školu. Dalším nástrojem by mělo být zřízení samostatných kurzů pro mladé lidi, kteří strávili v okupační zóně prakticky celý svůj život. Ombudsman také upozorňuje na hrozící problém šikany dětí z okupovaných území v ukrajinských školách.

Text je přeložená a upravená verze partnerské reportáže ukrajinské redakce Hromadske, která byla původně publikována v angličtině. Překlad do českého jazyka podpořila novinářská síť Science+, kterou podporuje Free Press for Eastern Europe.