Pražská burza cenných papírů by mohla mít výhledově novou zajímavou položku. Vstup na tuzemskou burzu plánuje společnost European Metals Holding. Jde o firmu „australských těžařů“, která by ráda v Česku těžila lithium. Přestože firma EMH dostala nálepku těch, kdo se snaží české lithium ukrást“, ve skutečnosti s ní stát ve vztahu k potenciální těžbě počítá. Samotná pražská burza ale zatím plány společnosti brzdí.

Slovo lithium těsně před minulými volbami silně rezonovalo. Údajně ohrožený národní poklad v podobě cenného nerostu a memorandum podepsané ministrem za ČSSD s australskou firmou EMH tehdy posloužilo jako záminka k mohutné negativní kampani ANO. Jenže volby pominuly a stejná firma o tři roky později inkasovala od polostátního ČEZ v přepočtu zhruba 800 milionů korun – za 51% podíl ve společnosti Geomet, která má na potenciální těžbu v Krušných hrách pod Cínovcem licenci.

EMH nyní dokonce podle svého finančního reportu uvažuje o vstupu na pražskou burzu, „aby měli čeští investoři příležitost přímo investovat prostřednictvím domácí burzy cenných papírů a podpořil se tak dále i národní zájem na cínoveckém projektu“.

Firma záměr zopakovala i počátkem léta. „Primárním záměrem vstupu na pražskou burzu je poskytnout Čechům příležitost investovat přímo do projektu Cínovec. Ve vhodnou dobu budeme své záměry dále komunikovat,“ odepsal na dotaz HlídacíPes.org generální ředitel EMH Keith Coughlan.

Zástupci Burzy cenných papírů se prý k podobným tématům vyjadřovat nemohou. „Velmi se omlouvám, ale v rámci jednání s potenciálními emitenty jsme vázáni mlčenlivostí a nemohu se proto k vašim dotazům vyjádřit,“ odepsal za pražskou burzu mluvčí Jiří Kovařík.

Ze zmíněných dokumentů EMH však plyne, že odklad vstupu na burzu v této fázi firmě doporučila právě pražská Burza cenných papírů, a firma cituje i vysvětlení zástupců burzy: „Jsme otevřeni další diskusi o kótování akcií EMH na pražské burze. Ale s ohledem na stávající regulaci, právní a technické aspekty navrhujeme proces odložit až do pozdějších fází vývoje projektu Cínovec, kdy bude jasnější byznysová podstata projektu a bude ověřena úspěšným vývojem prospektorských aktivit v České republice, které by mohly být předloženo investorům.“

„Recyklované předvolební PR“

Téma lithium nyní, před blížícími se volbami, vrátilo do hry opět hnutí ANO. Využilo k tomu koncem srpna tiskovou konferenci v areálu cementárny v Čížkovicích na Litoměřicku. Za účasti premiéra Babiše, ministra průmyslu Havlíčka, zástupců Vysoké školy chemicko-technologické a ČEZ tam bylo oficiálně představeno centrum výzkumu budoucího zpracování lithia; a spolu s ním opět i záměr postavit gigafactory na výrobu baterií pro elektromobily a velkokapacitní úložiště elektřiny.

„Český stát získal zpět kontrolu nad českým lithiem, a to prostřednictvím ČEZ, kde máme majoritní podíl. Vstoupili jsme navýšením kapitálu ve výši téměř 30 milionů eur do firmy Geomet s.r.o., kde měl European Metals Holdings stoprocentní účast, a tím jsme splnili náš slib,“ vzkazoval takto Babiš voličům, že čtyři roky starý slib „záchrany lithia“ skutečně naplnil.

To, co vypadalo jako horká novinka, je ve skutečnosti už rok a půl starý příběh. „Nejde o nic nového, ale taky jsme to tak neoznamovali,“ říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Celkem 51% podíl ve společnosti Geomet, držiteli licence na těžbu, totiž ČEZ (respektive jím vlastněné Severočeské doly) bez větší pozornosti politiků od společnosti European Metals Holdings Limited (EMH) koupil už na jaře loňského roku.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Struktura EMH končí u firmy v daňovém ráji, konkrétně na Britských panenských ostrovech. Na to poukazuje mimo jiné ostrý kritik Babiše, senátor za Piráty a původní profesí finanční auditor Lukáš Wagenknecht. „Za 800 milionů korun jsme přes ČEZ koupili pouze polovinu společnosti, od anonymní firmy z Panenských ostrovů. Netransparentní obchodování jde panu premiérovi očividně nejlépe. Konkrétní plán zahájení těžby není nikde, jde pouze o recyklované předvolební PR,“ říká Wagenknecht.

ČEZ jako kupující však podezření z nejasné vlastnické struktury původního 100% majitele Geometu odmítá. „Společnost EMH je kótovaná na burzách v Austrálii a v Británii, splňuje veškerá burzovní pravidla. Seznam dalších akcionářů je uveden na jejich webových stránkách včetně fyzických osob,“ říká mluvčí Ladislav Kříž.

Rádi bychom rozhodli…

Celou hodnotu Geometu, firmy zaměřené na hornickou činnost s „průměrně 2,8 zaměstnanci“ (podle poslední dostupné účetní uzávěrky za rok 2019), nákup 51 % ze strany ČEZ celkově ohodnotil na zhruba 1,6 miliardy korun.

Firma přitom za rok 2019 vykázala ztrátu devět milionů korun při čistém obratu 27 milionů korun. O rok dříve byla v zisku necelých čtyř milionů Kč. Její hlavní hodnota by měla spočívat ve vlastnictví licence k těžbě a plánu vytěžit v příštích dvaceti letech zhruba 35 milionů tun rudy, která obsahuje kov pro výrobu baterií.

Jak to ale ve skutečnosti s lithiem a jeho těžbou v Česku bude, je stále nejisté. Na Cínovci mají být sice zhruba tři procenta známých světových zásob lithia, což rozhodně není málo, zda ale těžba začne (tím spíše již ve vytyčeném roce 2025), zůstává zatím v rovině plánů a odhadů. Stále také probíhá hodnocení vlivu na životní prostředí a i generální ředitel ČEZ o akci mluví výhradně v podmiňovacím způsobu.

„O metodě, kterou použijeme na zpracování lithia, bychom rádi rozhodli v roce 2023 tak, abychom byli schopni začít s výrobou v roce 2025,“ řekl na výše zmíněné tiskovce v cementárně Daniel Beneš. Podobně je to s vizí gigafactory, na níž se má podílet ČEZ v konsorciu dalších partnerů. „Rádi bychom rozhodnutí o finálním konsorciu dali do konce roku. Při optimistickém scénáři by továrna mohla být postavena v roce 2025,“ dodal Beneš.

Světový vývoj a výzkum navíc nevylučuje možnost, že se baterie v budoucnu bez zásob z Cínovce úplně obejdou. Například Toyota, největší výrobce automobilů na světě, už oznámila, že pracuje na prototypu výkonnější baterie – bez jakéhokoli obsahu lithia.

Tématem uvažované těžby lithia v Česku a politickými okolnostmi s tím spojenými jsme se zabývali též v textu publikovaném v třetím čísle Týdeníku Forum.