Krajina není zdravá, bortí se jako domino. Potřebujeme oživit půdu, ne stavět přehrady
Počítky na Vysočině, Šumvald na Olomoucku, Potvorov na Plzeňsku nebo Němčice u Litomyšle patří mezi desítky obcí, které během uplynulých let zažily doslova výplach bleskovou povodní. Tento jev je v Česku stále častější a škody se pohybují každoročně ve stovkách milionů korun. Přitom by podle odborníků bylo možné ničivým následkům povodní v mnoha případech zabránit.
„Je potřeba podívat se konečně pravdě do očí. To, k čemu dochází, je degradace celé krajiny, a na to doplatíme nakonec všichni,“ konstatuje v rozhovoru pro HlídacíPes.org hydrobiolog Jindřich Duras, který loni vydal publikaci Uteče to jako Voda – kniha o zadržování vody v krajině.
Dvacet let se mluví o významu protipovodňových opatření, ale povodně způsobují naopak čím dál vyšší škody. Kde je podle vás chyba?
Zabránit bleskovým povodním víceméně nejde. Ale je možné zamezit tomu, aby přicházely i při zvládnutelných srážkových událostech. Když naprší 20mm srážek a způsobí to povodeň, znamená to, že je něco špatně. Takové množství vody musí za normálních okolností krajina pojmout snadno.
Zdravá krajina ustojí i běžné negativní vlivy. Naše krajina zdravá není, stačí málo a vše se bortí jako domino. Potřebujeme zadržovat vodu v krajině. Kde vodu nezachytíme, tam se nevsákne a nedoplní vodu podzemní, ale naopak rychle steče a vzniká blesková povodeň způsobující značné materiální škody, někde i ztráty na životech.
Proč se tedy nedaří vodu v krajině zadržovat?
Foto: se souhlasem Jindřicha Durase
Hodně zodpovědnosti – a vlastně i naděje do budoucna – leží na starostech jednotlivých obcí. Bleskové povodně obvykle vznikají z velké části přímo v katastru obce, kterou pak zaplaví. Právě v obcích by tedy měli zvážit rizika bleskové povodně a aktivně se na intenzivní déšť chystat. První krok znamená nechat si zpracovat územní studii a její výsledky prosadit do územního plánu. Má to obrovský význam. Například v obci Světnov, která leží asi čtyři kilometry od Šumvaldu těžce zaplaveného v roce 2020, škody tam byly odhadem za 500 milionů, přečkali silné deště bez úhony, protože si postavili tři suché poldry.
Potvorov na severním Plzeňsku byl vyplaven třikrát za sebou v roce 2019, kdy přitom srážky nebyly kdovíjak velké. Situace tam je poměrně jasná: Potvorov vyplavila voda z pole nad obcí. I laikovi musí být při pohledu například na Mapy.cz zřejmé, že velký půdní blok nad obcí musel výrazně zhoršit poměry v obci. Podobnou očividně rizikovou situaci můžeme vidět i v ostatních lokalitách postižených bleskovou povodní. Tuhle rizikovou situaci by si měl uvědomit i ten, kdo na těch lánech nad obcí hospodaří, a to včetně své odpovědnosti vůči lidem ve vsi dole. Pokud ano, je na čase s tím něco začít dělat. Osobně si velmi cením toho, že se obec Potvorov rozhodla, že si ve spolupráci s odborníky a krajským úřadem územní studii nechá zpracovat.
Co se týká povodní ve městech na dolních tocích řek jako je Plzeň nebo Praha, to je jen součet nezvládnutých situací v mikropovodích. Řešení ale musí být komplexní v rámci celé krajiny a výsledek se nedostaví hned, není to proto politicky tak zajímavé jako nějaká jednorázová velká stavba.
Neproleze ani žížala
Je tedy hlavní příčinou nedostatek politické vůle situaci řešit?
Na celostátní úrovni určitě. Jinak už bychom výsledky museli všude kolem sebe vidět. V obcích platí obecné pravidlo, že „záleží na lidech“. Pokud starosta nedokáže nebo nechce vyjednávat o opatřeních proti bleskové povodni se společností, která hospodaří na okolních pozemcích, zlepšení nepřijde. Do arzenálu starostů by měly patřit i soudní žaloby za způsobenou škodu. V praxi se plno věcí dělá jinak, než by mělo.
Ale teď se do problému začínají vkládat pojišťovny a to by mohlo mít dobrý vliv, protože jde vlastně vždycky i o peníze. Loni se mi ozval pojistný analytik a zajímal se o příčiny bleskových povodní. A teď na začátku roku jsem od něj dostal zprávu, že v rámci asociace pojišťoven se rozbíhá aktivita na podporu krajinného plánování. Chystají dokonce konferenci na toto téma. V jejich zájmu je, aby se v krajině hospodařilo správně.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Čím hůř se bude hospodařit, tím větší škody budou vznikat při bleskových povodních. A pojišťovnám se samozřejmě nechce platit škody způsobené špatným hospodařením na zemědělské půdě v okolí obce. Budou zřejmě chtít, aby si poškození vymáhali v takovém případě náhradu škody od viníka – například špatně hospodařící zemědělské společnosti v občansko-právním sporu.
Jak velkou roli v problému ničivých povodní hraje podle vás klimatická změna?
Já jsem býval skeptik, co se týká vlivu klimatické změny. Ale už vidím, že postupuje obrovskou rychlostí a je potřeba na ni účinně reagovat. Změna klimatu je o rozkolísanosti. To znamená, že výkyvy jsou častější, amplitudy jsou větší. I když naprší každý rok zhruba stejně, v posledních letech jsou to často přívalové deště, při kterých voda nezasákne a navíc způsobí povodňovou vlnu. Ale velmi důležitou příčinou je i náš způsob hospodaření v zemědělství.
Co konkrétně?
Nejrizikovější faktor je velikost pozemku. Ne jeho sklon, ale velikost. Nejdůležitější ze všeho je proto rozdělení velkých půdních bloků na menší, například mezemi, remízky, cestami se stromořadími. To ale samozřejmě většina zemědělských podniků nechce, protože pořád jsou velmi zaužívané dotace na velké zemědělské stroje. Bez rozdělení velkých pozemků to ale zkrátka nepůjde.
Velké zemědělské lány jsou ale dědictvím minulého režimu…
Ano, ale celý ten systém má obrovskou setrvačnost. Při rozorávání mezí někdy v 50. letech se postupovalo nikoli podle rozumu, ale podle politického zadání, a vznikala tedy díla, která můžeme směle ohodnotit jako zločiny proti krajině a vodnímu režimu. Hůře se už chápe, že se takováto úprava pozemků udržela až do dnešní doby, přestože rok co rok odtéká údolnicí spousta ornice. Mizí i černozemě na Moravě a to je nevratná ztráta. Na tamních polích bylo po válce asi půl metru černozemě, která vznikala někdy v dobách meziledových. A teď je pryč částečně a na řadě míst úplně. Nenahraditelná škoda pro nás všechny.
Vedle velikosti pozemků je důležitá také struktura půdy, která zase hodně záleží na obsahu organických látek, půdního humusu. Když je špatná struktura půdy, voda se do ní nezasakuje. To podporuje erozi a dochází k degradaci půdy. Ještě to má ale další efekt – když se půdní agregáty rozpadnou, jílovité částečky se deštěm postupně zasakují do určité hloubky, zhruba 20 až 50cm. Tam zůstanou a zabetonují to tam, hovoří se o utuženém podorničí. Skrz tuto vrstvu neproleze ani žížala, pokud by tam náhodu byla. Toto tedy nezpůsobuje jen těžká technika, ale zejména narušení struktury půdy.
Co ovlivňuje strukturu půdy?
O strukturu půdy se musí pečovat celé generace a velkoplošný způsob hospodaření u nás to v podstatě vylučuje. Jde i o efekt přesného hnojení umělými hnojivy. Pro strukturu půdy jsou nesmírně důležité houby, které žijí v symbióze se zemědělskými plodinami. Pomáhají jim překonávat sucho, zpřístupňovat živiny, chrání je před bakteriemi atd. A rostlina zase 25-30% všeho, co získá fotosyntézou ze slunce, věnuje do půdy, mimo jiné těmto houbám. Mají vlastně uzavřenou takovou dohodu o vzájemně výhodné spolupráci.
Pokud ale rostlina dostane hnojením na list vše, co potřebuje, přestane podporovat houby, které už jí k ničemu moc nejsou, a ty vymizí. Struktura půdy se tím rozpadá a ani řádné používání hnoje to nespraví. Zrádné je, že zdánlivě se nic neděje. Díky hnojení plodiny rostou, i když půda je v podstatě téměř mrtvá. S trochou nadsázky je to v mnoha případech jen substrát, v kterém je rostlina upevněná, aby ve větru nepadla.
A to je špatná zpráva, pokud by byl problém například s výrobou hnojiv, tak tato půda nás už nemůže uživit. Je to jako Titanic – loď se potápí, ale na palubě se ještě hraje. To, co se děje na většině rozlohy České republiky, je opravdu drancování půdy. Velmi doporučuji zejména publikace a přednášky Ing. Jaroslava Záhory, CSc. z Mendelovy univerzity v Brně, který tyto jevy jasně a srozumitelně popisuje. Vše je volně dostupné na internetu.
Co tedy s tím?
Je potřeba rostliny přinutit, aby zase spolupracovaly s půdními houbami. Tím samozřejmě přijdeme o část výnosu. Ale ušetří se na hnojivech, a postupně i na odbahňování rybníků a škodách po povodních. Udržitelnost není o tom, že my si udržíme vysoké výnosy, ale o tom, že na půdě bude možné hospodařit i za sto let.
Přehrady? Drahé, ale rychlé
V diskuzích o způsobu hospodaření s vodou se objevují spory mezi příznivci a odpůrci přehrad. Jak to vidíte vy?
Já to vidím velmi kriticky. Přehrady jako takové nejsou v principu špatné. Mají také zadržovat vodu a dávat nám ji, když chybí, stejně jako jiná protipovodňová opatření. Problém ale je, že stavbou přehrady se často v podstatě suplují opatření, která by se měla dělat v krajině. Krajina a přehrada, to jsou spojené nádoby. Přehrady jsou drahé, ale jsou poměrně rychle hotové. A vedle toho existují komplexní opatření v krajině, kde je potřeba řešit bolestivé věci, domlouvat se se zemědělským a lesnickým sektorem o tom, že by se mělo na polích a v lesích hospodařit jinak. To je samozřejmě mnohem složitější a většinou se do toho nikomu nechce.
Je to jako ve městech – čím hůř budu s dešťovou vodou hospodařit v parcích a na ostatních plochách, tím větší je potřeba utrácet za nádrže na zpomalení odtoku v kanalizaci. Teď se zrovna jedna dokončila v Plzni, stála 136 milionů. Pro zasakování vody v terénu, aby se do kanalizace nedostala, se přitom konkrétně v tomto úseku neudělalo nic.
Takže nové přehrady podle vás nejsou potřeba?
Přehrad máme podle mě až dost, ale měli bychom je využívat lépe. Celkem jich máme 165, z toho vodárenských je ale jen 47. Přitom řada nevodárenských přehrad má srovnatelnou kvalitu vody jako ty vodárenské. Pojďme se tedy zamyslet, jestli nevyužívat k vodárenským účelům vodu, kterou už máme zadrženou.
Jsou to obrovské rezervy, které je možné využít. Minimální zůstatkový průtok například pod přehradou Hracholusky je zhruba 2,5m3 za vteřinu. Celá Plzeň přitom spotřebuje 0,4m3. Z přehrad Orlík a Slapy je průtok minimální průtok 40m3 za vteřinu, přičemž celá Praha spotřebuje asi 5m3. Takže rezervy pro vodárenské využití jsou obrovské a kvůli žízni nové přehradní nádrže opravdu stavět nemusíme. V plánu je navíc zokruhování vodárenských soustav, které by mělo zahrnout i využití stávajících přehrad – a to by nám hodně pomohlo. Nevíme, jak se bude klimatická změna vyvíjet, možná bude v budoucnu potřeba posílit i přehrady.
Ale základ je v zadržování vody v krajině. Naše půdy jsou v současnosti schopné zadržet zhruba dvakrát více vody než všechny přehradní nádrže dohromady. A kdyby byly půdy v dobré kondici, zadržely by vody dokonce třikrát více.
Proč se tedy přehrady nevyužívají více?
Nebrání tomu nic, kromě zastaralého hygienického předpisu. Předpisy v této oblasti dávno kulhají za realitou. V době, kdy vznikaly, měly samozřejmě své opodstatnění. Ale čistírny vod jsou dnes řádově lepší, většina z nich čistí dokonce mnohem lépe, než by podle legislativy musely. Navíc máme data o bakteriologické, biologické i chemické kvalitě vody, která dříve nebyla k dispozici. Jsme například schopni doložit pomocí dat, že rekreace na Hracholuské přehradě nemá takový vliv, který by apriori vylučoval její vodárenské využití. A naopak: rozšíření funkcí nádrže o vodárenskou by se vůbec nemuselo křížit s využitím rekreačním.
Nebyl by problém s využitím přehrad v případě povodní?
Pokud přijde povodeň, tak se pojďme především podívat, co teče v řece Úhlavě, z níž Plzeň čerpá vodu dnes. Při větších deštích se do řeky vypláchnou všechny kanály od Nýrska přes Klatovy po Přeštice. A to nikomu nevadí? To se v případě využití vody z přehrady nemůže nikdy stát.
Mapujeme s kolegou v posledních letech, jaké znečištění uniká „dešťovými“ výustěmi za deště do řek. Bereme z výustě vzorky a měříme průtok. Vychází nám, že z výustí toho za rok vyteče zhruba tolik jako z čistírny! Je to problém, z výustí se samozřejmě dostává do řek všechno – exkrementy, vlhčené ubrousky, zbytky jídla, léků, atd. Podle mě by proto využití stávajících – i zatím nevodárenských – přehrad k vodárenským účelům bylo opravdu lepší řešení než stavět další přehrady, které mají fatální nevratný dopad na krajinu. Údolí jsou důležitá například pro biodiverzitu, rekreaci. Nemůžeme všechno zničit jenom proto, že nechceme hospodařit v krajině.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
70 komentářů
Podívejte se pořádně do mapy kde leží Šumvald a Světnov!!! 4km od sebe? 😉
Jakl se to kdysi dělalo koně ,Hnojení ne chemii.Ale kejdou Z hovu prasat a skotu.Ne že vyjedou cisterny z chemii.Dále duležitá skladba plodin .To je také otázka .Kukuřice a řepka mají silné erozivní potencialy.Ale je to jedno po nás potopa.
i kukuřice se dá pěstovat protierozními metodami, zaleží jestli je zemědělec využije. řepka se mezi erozně náchylné plodiny nepočítá, ale je pravda, že hned po zasetí, než se porost zapojí, tak silnější bouřka může vyvolat erozní škody.Všechno záleží na tom jestli na to zemědělec kašle nebo se snaží předvídat.
Vy jste odborník na zemědělství, tak jako mnozí další tady, včetně autora článku. Naši zemědělci nemůžou hospodařit dle svých odborných a dlouholetých zkušeností nabytých za staletí praxí. A pozor, nejen naši zemědělci, ale všichni v rámci EU, neb jsou jim vydávána nařízení od odborníků, kteří nikdy v životě nehospodařili na zemědělské půdě. Nkdy v životě nehospodařili ani v květináči, i to má svá pravidla. Asi tak.
Spíš je to tak, že zemědělství se neřídí podle někoho z kanclu, ale velkozemědělské lobby si účinně řídí i tvorbu dlouhodobých strategií i různé legislativy, protože dobře hospodařit dá moc práce. Samosebou ta pravidla pak jsou nejen proti přírodě, krajině, vodnímu režimu a zdravému rozumu, ale tak proti všem, kteří by rádi hospodařili, jak se má.
Vy to ve všech svých příspěvcích tady házíte na neumětele z měst a tak, ale skutečné vazby jsou úplně jiné přece, to musíte vědět také, ne?
Omlouvám za chybku. 4 km je to od Počítků, nikoli od Šumvaldu. Každopádně věcně se jedná o totéž, tedy o porovnání obce, kde se příčinám bleskových povodní nevěnují, s obcí, kde do toho šli – jakkoli vsadit vše na poldry asi nemusí být úplně šťastné.
S tím, co autor uvedl, jednoznačně souhlasím. Snad bych ještě doplnil likvidaci sedláků v 5ó. letech, kteří byli skutečnými hospodáři, moc dobře si byli vědomi toho, co půda pro ně znamená. Nejenže je zlikvidovali, ale ještě jim zabírali veškerý majetek, rozorali meze, které také bránily odtoku vody, meliorovali veškerou obdělavatelnou půdu, narovnávali potoky, aby voda do nejrychleji odtekla, vysušovali močály, rašeliniště. Ornou půdu využívali k pěstování plodin, které jmi nejvíce vynášely. Babiš přišel na váhodnou plodinu – řeopku olejnatku, která se využívá ne pro výživu, ale dokonce se přidává do benzinu. A vrcholem je současná reakce „velkostatkářů“ , jako je Babiš, Tomanova rodina a dalších a dalších, kteří se nemohou smířit s tím, že se jim budou „krátit“ dotace na „úkor“ malých zemědělců, kteří stále ještě mají zájem hospodařit na svém. Mnozí z rodin bývalých zemědělců, kteří zdědili polnosti a usedlosti po svých rodičích, už dávno ztratiti zájem o starosti a dřínu na majetcích, které za vlády komunistů byly zdevastovány.
Pro popisované oblasti Západních Čech, kde jsou srážky většinou mohutnější než jinde lze říci, že je vody při rozumném hospodaření relativně dost. Ale nelze to paušalizovat na celou republiku, zejména na většinu Moravy a hlavně Jižní Moravy! Tam i přes existenci stávajících přehrad není dostatek hlavně zálivkové vody. Řeší se to velmi časo zákazy zálivky, napouštění bazénů a zdražováním vody. Provozovatelé kňučí, že musí opravovat stárnoucí sítě a chtějí to zaplatit od odběratelů. Přitom téměř celou technologii získali skoro zadarmo a prakticky nic nového nevybudovali! Chtěli by jen vydělávat bez investic. Je pravdou, že stačí i průměrný déšť nebo jarní tání a nevíme co s vodou, tak ji propouštíme bez využití do moře. Tady ještě nějaké nádrže chybí i kdyby to bylo větší množství menších jezer nebo rybníků, protože té odtékající vody je škoda a v letním suchu na ni vzpomínáme. Že je nutné podstatně zlepšit hospodaření s ornou i ostatní půde je nesporné, ale kdo to prosadí a zkontroluje. Stát není schopen zkontrolovat ani to, co se prodává v našich (pardon cizích) marketech
Máte pravdu, nic nelze paušalizovat. Také je pravda, že odtékající vodu neumíme zachycovat. Jenže když vidíte, jak se přes obrovské svažité lány černozemí valí koncem zimy či brzy na jaře řeky vody a berou s sebou naši nejúrodnější půdu, je jasné, že je něco úplně špatně primárně v samotném hospodaření na půdě. A tady je nezbytné začít. Přehrady vodu do studánek nevrátí, naopak se zanesou a za draho se budou muset odbahňovat a tak pořád dokola. Začít musíme od začátku (překvapivě), nikoli od prostředka či konce :).
Zajímavá odpověď na předchozí příspěvek, ovšem bez nějakého řešení. PROSÍM vás, a kde je ten začátek. V tomto státě je tolik odborníků, kteří rovno čemu rozumí, ale kecat budou do všeho.
Dobrý den. Ke zlepšení nemůže dojít z důvodu levných potravin. To znamená: široko záběrová technika ať už kombajn, řezačka kukuřice nebo různé kompaktory a sečky. Vše je o hmotnosti několika tun a i když mají flotační pneu který tu vrchní vrstvu neutlačí tak že by byla na povrchu tvrdá jako beton ale nosnost podorničí není stavěná od přírody na takové zátěže a tak po působení této techniky po desetiletí na všechny podorniční vrstvy našich polí se z nich stávají uválcovaná a upěchovaná pole, kde když spadne déšť tak se nemůže tato voda díky utužení vsáknout do podorničí a níže. Pole se pak stávají bahnitou pastí kam nejde zajet s žádnou technikou. Dále tím utužením se zvyšuje odpar z půdy a tím se nám ztrácí půdní vlhkost pro vzcházení zasetých jařin případně po sklizni vzejdutí zeleného hnojení když už nemáme hnůj. Dříve pracovalo na půdě manuálně více lidí a poraviny byly dražší. Dnešní trend je silný robusní výkonný stroj s kterým uděláte pokud možno co největší plochu za pracovní den ať už sejete nebo ošetřujete a nebo sklízíte a pokud možno s co nejméně lidma. Nakonec kdo dnes má chuť jít pracovat na pole. Tato práce byla a je stále dehonestována a lidé kteří o práci na poli nic neví určují i ekonomické parametry zemědělství. Dále je stálý tlak na malé farmáře aby to vzdali. Ze své skušenosti a praxe vím. Zapouštění masných krav u mně se nikdy nepodařilo na poprvé i když inseminátor mě tvrdil že je kráva v nejlepším na připuštění a jedno zapuštění mě stálo přes 500.-kč čili když vám přijede 4x tak je to přes 2000.-kč a to je už 1/4 z dotace na masné tele. Možná to je jako s dotacema na plochu a porosty že si z zemědělců udělali obchodníci s hnojivy a chémií jen průtokový ohřívač. To znamená že zemědělec má za správnost v žádosti zodpovědnost ale peníze mu seberou zvýšením cen obchodníci. Každý zemědělec ví jak po tom co dotace začaly tak okamžitě vzrostly ceny vstupů. A dále mě bylo zděleno z jatek že už ke mě nebudou jezdit pro jeden nebo tři kusy i když mají malé auto 5t pro navážení prasat. Také se už úplně vytratila řeč o podpoře malých zemědělců. A pracovat na poli a chodit do práce čili kovozemědělec a kde je můj větší zisk než ten kdo si oddělá své a jde si domů odpočnout. Za celých třicet let takového podnikání jsem si k ničemu nepomohl a nepostavil novou stodolu nebo barák. Stroje jsem měl některé nové a jiné staré ale vše funkční a udržované. Lidi viděli jak se o techniku starám. Trocha historie z první republiky. Děda postavil za svůj život dům 9×18 s pulštokem 1,8m pro uložení sena pak postavil novou stodolu 18x10m dva vjezdy a dva výjezdy patro pulštok 1,6m a pak ještě prasečák. No a když chtěl stavět nový chlév v 53.roce tak začali družstva a už to nedostavěl. Přitom s manželkou vychovali 5 dětí a prožili 2 války. Víte ty památkově chráněné selské usedlosti vypovídají také o tom jaký příjem měl takový rolník kolem 10 ha. A to dnes nemají. Proto dnes vesnice chřadne a z těch příměstských se stávají noclehárny pro přistěhovalé zbohatlíky kteří si v nějakém šmoulově postaví tu svoji vysněnou vilku a pak vám chodí po loukách se psi a když je napomenete aby šli po cestě tak vám ještě začnou škodit a případně poukazovat že hnůj smrdí čily z vesnice je jen ubytovna a není v ní žádná ekonomická výdělečná činnost. Ono už i obce mají plány kde se nepočítá s výrobou a tím pádem i s hlukem případně pachem. Takže to vlastně likvidují svými usneseními naši zastupitelé ať už v obcích nebo ve vládě protože tam je určován směr vývoje. Bylo by toho daleko více co bych mohl popsat do podrobna ale nevím jestli by moje názory přinesli zlepšení na to musí být vůle s hora. Kdo si dnes vzpomene na rakev našemu zemědělství u silnice č:11. od Hr. Kr. na Chlumec n.Cid. v té době zemědělci říkali že se to vyvíjí špatně a kdo jim dal za pravdu? Nikdo a ještě bylo tvrzeno že máme komparativní výhody. Tak se ptám kde je máme? Děkuji Vám za přečtení a případně za odpověď.
Zdravím Vás,
super článek, děkuji že jsem si mohl něco takového přečíst, bohužel máte pravdu,není politická vůle nahoře s tím něco udělat, ani nechci myslet na to,jak to tady bude za 20 let vypadat a co se bude jíst, myslím co do kvality.
Alexandr Řezáč
Politická vůle by neměla vycházet jen z vůle silných lobby, ale také z vůle naší – a tu musíme projevovat, jinak se nic k lepšímu nezmění.
Mnoho pravdy, opravdu pěkný a naučný článek, bohužel nikdy nepadne na úrodnou půdu, už i obyvatelé obcí velmi změnili pohled na způsob života. Nezájem udržovat a alespoň částečně začlenit tradiční způsob žití na venkově je myslím stále zhoršující.
Děkuji, že jste ten rozhovor celý přečetl, a děkuji za Vaši odpověď – je skoro delší než to, co jsme s paní redatorkou dali dohromady my 🙂
Zkusím reagovat postupně:
1/ Jasně, tlak na „levnou“ produkci byl a je pro naše zemědělství naprosto smrtelný. Pak snadno vzniká i vnímání práce v zemědělství jako podřadné (v porovnání třeba s ajťákem). K tomu pak přispívají zemědělci hodně sami tím, že zhusta nehospodaří dobře. Já vidím obnovování vážnosti zemědělské profese u farmářů. Těm všechna čest. Také si jich hodně lidí váží a cení si jejich potravin.
2/ Cíl likvidace malých zemědělců byl naprosto jasný a s vládní skvadrou šlo všechno jako po másle. Teď sice prohlášení od současné vlády byla řečena, ale my si musíme ohlídat, aby na jejich plnění vůbec došlo! Lobby průmyslového velkozemědělství je silná a jen tak to nevzdají, penězovody musí fungovat. Je to na nás, sdělit vládě, co je třeba a co chceme a nechceme. ASZ, myslím, odvádí dobrou práci, ne?
3/ Přeměna života v obcích je, jak píšete. Fakt je, že podpora farmářů, vlastně česky správně sedláků, asi hodně pomůže, ale úplně vesnici nespasí. Prostě ke změnám bude docházet, u nás třeba zrovna přílivem důchodců z měst – jenže Ti s sebou přinesou i trochu peněz a poptávku po řemeslech, obchodech a tak podobně.
No, dalo by se povídat :).
Děkuji Vám za Vaše životní úsilí. Snad se mu konečně bude dostávat většího ocenění.
Dobrý den. Přečetl jsem si všechny názory a došel jsem jen k názoru že dnes už má lobby vše pevně v rukách a moje výkřiky už nic nezmění. Začalo to různými markety které nám nepatří ale zásadně ovlivňují co a v jaké kvalitě a za jakou cenu se bude zde zákazníkům prodávat a od koho se zboží pro obchod nakoupí. Tak jsme ztratili vlastní trh a jsme doma cizinci kteří se doprošují o vstup na svůj domácí trh. Jinde na západ naprosto nemožná situace. Ochrana trhu a své produkce a nám nařízená likvidace zásob. To si už také nikdo nepamatuje. Dále podrazy našich obchodníků na pěstitele zeleniny. To je další kapitola. Objednaný vyřezaný a roztříděný Květák do přepravek domluvený odvoz na 18.°° hod a nikdo nepřijel. Po telefonním hovoru informace že si sehnal levnější. Někdy jen lež a hraní na schození ceny. Ale zemědělec taky potřebuje zisk aby vše zaplatil. A protože jsem jezdil se zeleninou i do Prahy tak zkušenost s tamními obchodníky hrozná. Schazování ceny že je to nekvalitní atd. Ještě při skládání nebylo hanba obchodníkovi volat svým partnerům před náma a tak jsem slyšel jak nabízí: přijeď mám perfektní květák. Další sklady co obchodovali i s Holanďanama tak to bylo jasné. Chceš levněji Banány, Pomeranče tak od nás vezmeš i Květák a Cibulku ve svazkách i Mrkvičku, taky vázanou. Podpora od státu žádná a Polský zemědělec měl v té době benzin i naftu o 3-4Kč levnější než mi a sociální za něj platil Polský stát a možná platí dodnes. A za každý kus prodaného Květáku do ciziny dostal tenkrát Polský zemědělec na naše peníze: 3Kč. Čili když jel prodávat do Čech tak tady mohl jít klidně o ty tři koruny níže a stále měl to co jsme měli my. S tím rozdílem že on měl nižší náklady než tady u nás. Proto zde pěstování zeleniny zemřelo a dnes se pěstuje jen dojednané množství. Jednou neodebere a už se s ním neobchoduje protože je to podrazák který Vám způsobí nedozírnou škodu a může Vás ohrozit na existenci. Samozřejmě že rodina a okolí vidí jak je to lukrativní a tak když vloni na jaře si mysleli že by se někdo mohl pustit do pěstování zeleniny byl hrozný údiv že se nikdo nenachytal. Ono takovouhle práci nikdo nebude dělat za darmo. Chodit po poli v holínkách a z nich vylejvat vodu a nebo bos jen v promočenejch ponožkách a mokrej do půl pasu tak si to zkuste koncem Října a za kolik to budete ochotni dělat? Samozřejmě to vše lidi na vesnici vidí a tak se mladí snaží s tím nic nemít společného. Ani se není čemu divit. Ono Vám to nevydělá na osivo, hnojivo, postřiky a jiné potřeby okolo předpěstování sazenic na další sezonu a také si jet odpočnou do lázní za zaslouženou dřinu. Ale v lázních jsou různě sedření občané které ale nikdo neviděl něco pořádného dělat. Ale mají na to. Tak že budoucnost není jistá a nebude dokud to bude takhle fungovat. Synergické vlivy ty špatné přinášejí své ovoce stejně jako ty které by se dělali ku prospěchu našich zemědělců ale ty nejsou. Děkuji za přečtení a za Váš názor.
Pane, víte vy vůbec co jsou flotační pneu, co je utužování půdy atd.? Do jaké hloubky je půda utužována jak klasickou pneumatikou, tak tou flotační.?? Jak je na tom podorniční vrstva atd. atd. Budu se opakovat Česká republika má tolik odborníků na vše, že by je mohla i vyvážet. Ale bohužel, mají obrovskou vadu: Rovno čemu rozumí. Stačí si přečíst příspěvky.
Dobrý den. Chci odpovědět na Váš dotaz jestli vím co jsou flotační pneu. Ano vím byly vyvinuty pro snížení zhutnění půdy. Ale jistě mě dáte za pravdu že několikatunový traktor nebo jiný stroj na zemědělské půdě je zátěž která poškozuje podorniční vrstvy a na to navazují změny vlastností podorničí i ornice. Já jsem prostě chtěl říci že ta přetěžká technika která když jede na pole po nějaké místní komunikaci a láme krajnici (nejen krajnici) této silničky což každý se může sám přesvědčit, tak tato technika sice uspoří spoustu malé techniky a lidí ale nevratně poškozuje naše pole o čem se zase každý může přesvědčit sám. O tom kdo je odborník nebo není, tak o tom se budou bavit naši potomci až nám zhutnělá mrtvá půda přestane dávat plody své činnosti, čili úrodu. Děkuji za přečtení, případně za Váš názor.
Jo, jo, za všechno můžou komunisti. I za 100 let se na to bude každý vymlouvat. Vlastně ne, kapitalisnus do té doby dávno padne.
🙂
Na komunisty se nejde vymlouvat donekonečna, to je jasné. Jisté je, že nasadili brutální směr v devastaci krajiny i mezilidských vztahů, zničili venkovské vazby k hospodaření. Nastavili, že stát se postará a zodpovědnost dole žádná. S tím se budeme prát ještě dlouho. Každopádně je jen na nás, abychom se z tohohle směru vymanili a posunuli se na vyšší úroveň, ne?
Pane máte jednu pravdu, že se nelze pořád vymlouvat na komunisty a to ve všech směrech. Česká debil.ta se musí přece na někoho svést. A to, jak se hospodaří s kvalitní ornou půdou vidíme kolem sebe na každém kroku. Ale nemají to na svědomí zemědělci, ale stát se zavedenými tendencemi a názory prohavlovské kliky v letech minulých.
A stát je, myslíte, kdo? Navíc, zemědělská lobby velkých podniků si ohnula ministerstvo už dávno a řídí si tuhle zemědělskou politiku špatně sama. Doplácejí ti poctiví, jako obvykle. Je to jejich byznys založený na státním rozpočtu. Zbytek politiky je silně nepodstatný.
Je to nesmysl. Cca 40 let půdu devastovali komanči,ano, cílem byly výnosy. Od r. 1989 jí totálně 32 let likvidují vědomě a úmyslně současní pseudohospodáři. Cílem jsou dotace, je to daleko horší. A lesy? Totální zkáza.
Naprosto souhlasím. Ještě bych dodal, že spousty kvalitní orné půdy zabrali (řekl bych že úmyslně)cizí továrny a logistické sklady přilehlé betonové manipulační plochy. Za Komančů se musel každý zábor orné půdy nahradit rekultivací ostatní neobdělávané plochy.
A to sis vycucal odkud, že je to daleko horší.
Za komunistů jsme museli být soběstační ve výrobě potravin, protože ten hodný kapitalista nám nic neprodal, jenom chtěl aby rostla občanská nespokojenost. Jenom se podívejte po venkově co vesnice to kravín výkrmna a farma na chov drůbeže. Tady se nemuselo řešit špatné hnojení .Dokud nám budou z Bruselu nařizovat počet kusů dobytka, tak se situace nezlepší. Každý hospodář si držel počet kusů podle hektarů.
Není co dodat, pravdivě napsaný.
Jen na okraj:
Určitě neházejte vše na Brusel :-)! Tam jezdí vyjednávat přece naši zástupci, ne? Tak buď vyjednávat neumí (= nemají tam, co dělat), nebo vyjednávají cíleně špatně, aby nasytili svoje osobní zájmy (= taky tam nemají, co dělat). Jen se podívejte, jak naši zemědělští emisaři dovedně sabotují tlak na zlepšení hospodaření: na protierozní opatření, dělení pozemků. To jim jde docela dobře => tak slabí a bezmocní fakt nejsme, co myslíte :o)?
Ale v těch zemědělských družstvech jsou na vedoucích postech pořád stejní bolševici jako před rokem 1989 a nebo jejich děti, takže proto tyto družstva vyrábí velké množství průmyslových plodin pro Agrofert a potřebují na velké množství průmyslových hnojiv z Babišových chemiček. Babiš také pak pobírá dotace za přidávání oleje z řepky do pohonných směsí a také dotace na přidávání organických nadzemních částí těchto plodin- z řepky , lnu a podobných plodin do uhelných směsí v teplárnách. Bylo by zajímavé zjistit kolik Babišův Agrofert dodá do potravinového řetězce potravin ze svých polí.
Jenže hnojiv a pesticidů spotřebováváme mnohem méně než „staré“ země EU.
Žádný Světnov 4km od Šumvaldu neexistuje
Ano, omlouvám se za myšlenkový překlep. Světnov je 4 km od druhé v článku jmenované obce, od Počítků. Věcně je ale princip shodný = porovnání obce bez opatření ke zlepšení vodního režimu (Počítky) a obce, kde se problému už věnují (Světnov).
Psi štěkají a karavana táhne dál. Nadnárodní koncerny, které z tohoto vražedného systému profitují, fungují v systému maximalizace zisku a nikdy nepřistoupí na nějaké dlouhodobé úpravy snižující výnosy. A protože jejich ekonomická síla je větší než síla státu, nikdo je nepřinutí ke změně. My můžeme vše pouze sledovat. Žádná změna nenastane. Tečka.
Ano, anofert, má nemovitosti ve Francii, takže se dá považovat za nadnárodní koncern.
Ani není potřeba číst….sláma místo do maštale a pak jako hnůj na pole jde do spaloven…hnůj není protože maso dovážíme a pěstuje se erozní řepka a kukuřice do bioplynek….30 let holoblbna…tahle parta to dorazí..
Naprosto souhlasím. Ještě bych dodal, že spousty kvalitní orné půdy zabrali (řekl bych že úmyslně)cizí továrny a logistické sklady přilehlé betonové manipulační plochy. Za Komančů se musel každý zábor orné půdy nahradit rekultivací ostatní neobdělávané plochy.
Mám takový dotaz. Znáte nějakého majitele dnešních agropodniků, který by byl potomkem bývalého sedláka, Já ne. Zato znám hodně majitelů či ředitelů Agropodniků, kteří byli komunisty- z těch největších je Babišův Agrofert nebo Agropodnik bývalého ministra zemědělství Tomana, který prý aby neměl střet zájmů, tak svůj Agropodnik převedl na svého otce, kterému bylo v té době 85 roků a pochybuji o tom, že takový člověk je schopný dělat nějaké rozhodnutí o tocích financí v takovém podniku. Mimochodem starý Toman byl za komunistů také ministrem.
Souhlas s první třetinou příspěvku, s řepkou jste trochu mimo…je jednou z plodin zadržující vodu a je protierozní díky tomu že je hluboko kořenící a seje se v pozním létě a tak je pole stále pod rostlinou…
Potěš pánbů..
„… A pojišťovnám se samozřejmě nechce platit škody způsobené špatným hospodařením na zemědělské půdě v okolí obce. Budou zřejmě chtít, aby si poškození vymáhali v takovém případě náhradu škody od viníka – například špatně hospodařící zemědělské společnosti v občansko-právním sporu.
Takže, rozumím-li tomu dobře, pokud snad zatím platí, že pojištovny zatím v případě povodní posílají (i kvůli dobrému jménu) svoje lidi, aby prakticky během pár dnů ohodnotili škody a mohly lidem vyplácet za vyplavené domy aby je dali co nejdřív do pořádku, tak místo toho jim vzkáží že jim nedají nic, aby se s potenciálními viníky soudili, což bude trvat několik let nákladných soudů, s nejistým výsledkem?
Tak to je rada od experta opravdu k nezaplacení :)))))))
🙂
Chápete to celkem správně – a k nezaplacení rada to určitě brzy bude :-). Cesta asi půjde (ale nejsem pojišťovák) přes sjednávání smluv o pojištění. Takže pojištění získat můžete, ale bude holt něco stát. Určitě víte, že třeba cena pojištění domácnosti se odvíjí i od toho, jaké máte zabezpečení proti zlodějům a podobně.
Ostatně, nevím, proč by např. člověk s nemovitostí v záplavovém území, kam ta nemovitost moc nepatří, měl svoji zodpovědnost přenášet na někoho jiného? Tedy může, ale musí najít někoho, kdo tu zodpovědnost přijme :-).
A okolí obce JE věcí územního plánu, který schvaluje zastupitelstvo – a to je zase voleno lidmi ze vsi. Tak KDO by už měl mít za své okolí zodpovědnost, než oni?! Praha ani Brusel to za ně nevyřeší…
Milá Lucie, Vaše poutavé vyprávěni o poničené krajině je obecně správné. Kyž ale napíšete o Světnově kousek od Šumvaldu, nelze, než si pomyslet něco o ….. – doplňte sama. Připomínáte mi články o hrdinech socialistické práce nebo o zvyšování dojivosti, jak jsme je v mládí dostávali naservírované.
Nejste první, kdo si všiml :-). Světnov je kousek od povodněmi postižené obce Počítky, Šumvald jsme zmínili omylem, omlouvám se. Věcně se jedná o totéž = porovnání obce, kde se srážkové vodě nevěnovali a obce, kde ano.
Když si chce člověk pomyslet o někom, že je …. je dobré si to lépe rozvážit :-). Každopádně děkujeme za váš zájem a tuhle problematiku.
Ale to se řeší dvě rozdílné věci. Ono je to i v pojistných smlouvách. Záplava je z pole, když to během deště spláchne zeminu. Povodeň je zvedlá hladina řeky. Myslím, že zabránění povodní je o komplexním pohledu na krajinu jako celku a záplava je spíše místní věc.
Přesně tak! Navíc s bleskovou povodní mohou něco dělat přímo obyvatelé té obce, s povodí shora nikoli.
Je mi líto. Snůška hloupostí. např. mykorrhiza jednoznačně zvyšuje výnosy.
Prostě, máme zde kulturní krajinu, a ne nejakou divočinu. A od toho se odvíjí i péče o ni.
Ano, mykorhiza zvyšuje výnosy, ale když houby nemají, co jíst (organické látky, tedy půdní humus), nikdo je v půdě neudrží…
Kulturní krajina je hezké slovní spojení, ale musí být živá! Tedy musí fungovat. Jinak v ní zdechneme i my…
Podstatou mykorrhizy je, že část organiky dostane houba z kořenů, které obaluje, to jen tak na okraj. Mykorrhizy jsou různé, v praxi je to škála od ryzího parasistimu houby na rostlině po ryzí parasitismus rostliny na houbě.
S tou organikou v půdě nejsme ve sporu, ale problémem jsou zelení a jejich boj za produkci „ekologického“ bioplynu, jehož výroba sežere většinu organiky, kterou bychom potřebovali dostat do půdy.
Pokud se týká té zdusané vrstvy – opět jsou minimálně částečnou příčinou ekologové, protože boj za co nejnižší spotřebu na hektar. Nebyl by technicky problém proorat pole jednou za čas do hloubky přes 1m, ječeli by ekologové.
A, mimochodem, zkuste někde postavit suchý polder, nebo nádrž, určenou režimem k přednostnímu zachycování povodňových vod. Ječet budou hlavně ekologové.
Ty zelené bych se pokusil trochu vyvinit. Nemyslím si, že problémem jsou zelení. Problémem jsou ti, kteří na věc nasednou a řídí si pak ten byznys hlava nehlava způsobem, na který s překvapením koukají právě zelení. A ten byznys si logicky nechtějí nechat vzít. Prostě bych oddělil zelené nápady od jejich přemrštěné aplikace.
No, s tím ječením ekologů při hlubokém proorávání – nespokojeni budou především zemědělci, protože bude tahle akce prostě drahá.
Suché poldry jsou obvykle únikovka z potřeby udělat opatření pro retenci vody v celé ploše (mikro)povodí. A jasně, poldry soupeří o plochu právě v těch biologicky/ekologicky cennějších místech. Proto je třeba vše zvažovat. Prostě už jsme se dostali do doby, kdy hodně věcí jde jen ztuha, protože průsečíky zájmů jsou prakticky všude, poškození krajiny mnohočetná a nápravná opatření tak mohou snadno zničit něco jiného, co třeba ještě trochu funguje…
Suché poldry jsou IMHO jediné řešení, které je v krátké době realizovatelné a přitom účinné. Je jasné, že ten poldr by byl naplněn jen pár dní, takže by žádná ekologická škoda ani vzniknout nemohla. Zvyšování retence krajiny jistě podporuji, o tom není pochyb, nicméně místo jednoho stavebního povolení jich budete potřebovat desítky nebo i přes sto, abyste dosáhl toho samého efektu jako s tím polderem, který vyřídíte daleko rychleji a s menší námahou. Nicméně ekologické organizace budou ječet tím tuplem, protože ony (alespoň jejich tvrdé jádro) si žádné pozitivní změny nepřejí (kapři si nevypustí rybník).
To proorání do hloubky by měl cvaknout stát, rozhodně by to bylo lepší, než podpora fotovoltaiky a dalších naprosto kontraproduktivních projektů.
MMCH dovedete si představit, jaké budou krásné povodně, až budou na čtvrtině území ČR solární elektrárny, z nichž voda sjede rychleji než z asfaltové silnice?
K těm nápadům: Na zelených zcela jistě leží vina, že ty hovadiny prosazují. Že se toho někdo ujme, to už je vcelku jasné. Když si vymyslíte čarodějnice a budete konfabulovat o jejich škodlivosti, vždy se najde nějaký bobling.
Koment k dalšímu vašemu příspěvku, jen stručně:
1/ Poldry jsou fajn, ale jsou velmi drahé, musí být velikostí atd. vyvážené s ostatními opatřeními. Není to žádný paušál, jedno řešení nikdy neexistuje, a že jsou poldry relativně rychle realizovatelné ještě neznamená, že se u toho nemá myslet.
2/ Proorání by měl cvaknout hlavně ten, kvůli němuž to utužení vzniká, ne? Třeba i nevhodným systémem hospodaření. Kdo by jinak měl mít tu zodpovědnost tedy? Tahta peníze ze státu je u nás národním sportem, ale nevede to k narovnání vztahů. A jen na okraj, soláry sice nemám úplně rád, ale vůbec nemusí znamenat zhoršení odtokových poměrů – dokonce naopak, už jednoduchým mělkým příkopem lze docílit lepšího zasakování. než na zpečené utužené půdě velkého lánu.
3/ Zelení vám evidentně leží v žaludku, s tím tady nic nenaděláme. Nicméně, jste v tomhle náhledu dost mimo reálné dění a vlivy a procesy.
1. Poldery zcela jistě nejsou jediné a univerzální řešení, ale dá se jimi řešit okamžitá potřeba zadržení přívalových vod. Veškerá ostatní opatření jsou daleko časově náročnější. Tím nemyslím, že by se neměla dělat (a v některých případech třeba za pár desítek let nějaké nepotřebné poldery i zrušit), ale je to o tom vrabci v hrsti a holubovi na střeše.
2. Zdusaná půda je dědictvím už po minulém režimu a často jsou v tom současní uživatelé příslušných polí nevinně. IMHO je tohle zase schůdnější než z rolníků tahat prachy, které navíc nemají. Druhou věcí je to řvaní ekologů – pokud to bude na befél vlády, může zemědělec snadněji poslat eventuální aktivisty, lehající si před traktor do p… (Prahy) a vyžádat si proti nim policejní asistenci.
3. Ekologičtí aktivisté od roku 1990 až do současnosti neudělali v tomto státě naprosto nic užitečného. Vždy jen škodili a stále jen škodí.
Vlastníkem podpovrchové půdy je stát, měl by kontrolovat její kvalitu a pomocí dotací, daní atd., zvyšovat absorpční schopnost půdy pod povrchem.
Dobrý den. Po informaci Světnov 4 km od Šumvaldu jsem ztratil iluze o kvalitě článku a ani jsem ho nedočetl do konce, protože tuším o čem to je, takových článků je spousta. Nemyslím si, že nás ohrožuje 20 mm srážek, pokud je to např. za hodinu, tyto bleskové povodně mají úplně jiné hodnoty a tomu nezabrání nic, když je nějaký sklon terénu a naprší např. 80 mm za půl hodiny, tak to prostě jede. Proč se neustále takové situace svádí na zemědělce? Že stojí na půdě betonové hektary vám nevadí. Úrodné půdy ubývá a lidstvo chce stále více potravin, zdravých a levných potravin, to je trochu nerovnice. Do zaměstnání v zemědělství se nikdo nový nehrne, dnes je na farmě o hodně méně lidí než před 20, 30, 40ti lety a práce udělaná stejně, proto větší stroje, atd. Pojďte okopávat, plevelit, sklízet ručně,… a budeme mít zdravou krajinu, úrodu a minimum chemie.
Škoda, že vás málo významný překlep (záměna jména obce Šumvald a Počítky) odradil od dalšího čtení. Za chybu se samosebou omlouvám.
Na zemědělce se nic nesvádí. Tak to prostě JE. Jsou na to tvrdá data, nejedná se o domněnky či názory, ale o fakta. Zastavěné plochy určitě vadí, ale vše se do jednoho článku nevejde.
Určitě víte, že tady jde o státní zemědělskou politiku, tedy o to, jaké podniky a jaké způsoby hospodaření budou podporovány. Takže sem je třeba zaměřit svou pozornost a také aktivity.
Proč píšete, že na zemědělce se nic nesvádí?
Proč se narovinu neřekne, že někteří se snaží hospodařit dobře a jiní na to kašlou? úloha státu ale i veřejnosti je ty , co na to kašlou, přimět k zodpovědnosti.
Jasně, je to, jak jste napsal, omlouvám se za zjednodušení.
To je přesně ono! Víme kde je problém, známe způsob řešení…ale pořád to jaksi „nejde“ 🙁 Jsme jak Homer neustále pokládající ruku na rozpálená kamna. Za vlády Bureše byla naděje na změnu nulová, současná vláda má v programovém prohlášení vhodné úpravy, které by na můj vkus měly být razantnější, ale chápu, že velký agrobyznys má sílu a výsledek je spíš kompromisní. Takže změna směru dobrý, ale chce to více a intenzivněji. Musíme to drancování a likvidaci naší krajiny konečně zastavit!
Přesně tak! Nedávno byla móda – a asi ještě je – jezdit do Izraele se učit, jak hospodaří s vodou. Ano, 2x jsem tam byl také :-). Kupodivu všichni manažeři a ministři atd. si odtamtud přinesli úplně jiné poznatky než já :-)! Já tam viděl, že kouzlo není v tom, kudy se vede jaká hadice a jaké má dirky. Kouzlo je v tom, že když v Izraeli vědci něco za státní prachy vyzkoumají, okamžitě to jde do praxe. U nás se za státní peníze pořád zjišťuje, že blbě a takhle dál nejde, ale stát = politici a úředníci pod vlivem velkozemědělské lobby na tyhle studie neberou zřetel. A zadávají si další a další a zase nic.
Takže tady vidím ten problém…
Každý starý hospodář ví, že v zemědělství musí být živočišná výroba a rostliná výroba na stejné úrovni. A né, že zrušíme pomalu celou živočišnou výrobu. Potřebujem hnůj, abychom měli co dát do půdy. Tady se razilo heslo (všechno přivezeme) a už se nám to nevyplácí.Někteří na tom vydělali. Ale poškodili celou naší zemi.
Naprosto souhlasím s Vaším názorem. Ještě bych chtěl doplnit, že spousta dnešních zemědělců kašle na nějaké osevní postupy a zažil jsem i případy, kdy na jednom pozemku byla možná 10 let za sebou pšenice. I když mám ke komunistickému režimu výhrady, tady bych si troufal tvrdit, že „tohle by se za komančů nestalo“.
Za stávající stav je zodpovědná v první řadě politická reprezentace 90. let, která nechala zlikvidovat místní potravinářský průmysl (jatka, mlékárny, konzervárny, škrobárny, atd.) např. v našem okr. městě není ze 7 potravinářských závodů ani jeden. Další ránu zemědělství zasadil Špidla, Telička a spol. při projednávání přístupových podmínek k EU (kde jsou Poláci se svým zem. potrav. komplexem a kde my). Produkty živočišné výroby nebylo tudíž kam prodat, tak živ. výrobu zemědělci omezili či zcela zrušili. Důsledek je ten, že statková hnojiva se na pole nevozí a pícniny či okopaniny se nepěstují, půda se stala biologicky mrtvým substrátem se špatnou porezitou a pro vodu vsakující i vzlínající nepropustnou podorniční vrstvou. Koloběh vody je přerušen, spousta dříve zelených ploch je zastavěných (přehřívají se) a jak známo – na suché pole nezaprší. Aby vůbec něco vyrostlo, náklady na hnojiva neustále rostou, pěstuje se hlavně obilí, řepka, kukuřice – co lze u obchodníků zpeněžit, správný osevní postup je jen teorie. Politická reprezentace nemá o řešení zájem, žádná agrární strana zastupující zemědělce neexistuje, zemědělců je cca 100 tis. je otázkou zda lze vývoj ještě zvrátit. Řešíme hlavně Tibet. Tchajwan, evropské dotace na zelené nesmysly., LGBT apod. Školství je rozvrácené – agrární fakultu opouští několik agronomů ročně, budoucím generacím zemědělců není co závidět.
Určitě máte velký kus pravdy. Jen jste neuvedl, že vláda (politici) jsou pod silným tlakem zemědělské lobby. Takže zem.politiku u nás neurčují shora, ale určují ji lobby…které se pak vymlouvají nejlépe na Brusel…a část lidí jim to bere…
Já se obávám, že o likvidaci těch potravinářských výrob se „zasloužila“ hlavně EU. Jen vzpomeňte, jak drasticky klesla produkce cukru (museli jsme zrušit většinu cukrovarů a kupovat předražené sračky z cukrové třtiny). A bylo to na základě befélu EU, nikoho jiného.
Jsem hospodář,zemědělec.Obecně řečeno ,co od naší společnosti čekáte?Mentální lůza tleskala v 50tých letech bolševikům při kolektivizaci zemědělství.Nepotřebujeme dotace,jen pak bude vejce za reálných 20kč(stejně jako v Izraeli kde dotace nejsou).Pokud bude naše společnost posílat korunky „agrobaronům“ na haly pro 45 000 brojlerů tak bude půda (ornice) k nežití.😥❤🤘
V Polsku kolektivizace proběhla v daleko menší míře. Z letadla byl jasný rozdíl mezi naší a polskou krajinou. Nicméně my byli potravinově soběstační až do roku 1989, zatímco v Polsku byl dlouhodobý nedostatek potravin. My si mohli vtipkovat o Polských čichačích, chodících čichat do našich uzenářských krámů, nebo o „polském chlebíčku“, spočívajícím v teninkém plátku bílého chleba mezi dvěma krajíci černého. Pro Poláky to ovšem byla realita.
Tím není řečeno, že násilná kolektivizace zas komunistů (o níž navíc Gottwald ve volebním programu KSČ prohlašoval, že se nic takového konat nebude) byla něco správného.
Vlastní pohodlností pod sebou podřezáváme větev. Na rozdíl od jiných zemí se v ČR auto stalo vizitkou polistopadové generace, posvátnou krávou, na kterou se nemůžeme ani křivě podívat. Pěšky už chodí jen staří lidé, pro které auto je pořád vzácností. Mladí používají auto i na vzdálenosti několika desítek metrů. A vyžadují, aby i nejkratší komunikace na venkově byly zpevněné a použitelné pro rychlou jízdu. Takže, když se v mediích objeví zpráva o zřízení několikametrového mokřadu či rybníka je zároveň vyasfaltováno a vybetonováno několik set hektarů silnic, parkovišť a zregulovány stovky kilometrů potoků. Když neprší, pláče se nad tím, že krajina nezadrží vodu, když zaprší všichni se diví, že během několika hodin se voda vylévá z břehů.
Bohužel, máte pravdu. Trend se sice pomalu daří obracet, ale na můj vkus opravdu moc POMALU. Jestli můžete a chcete, zapojte se někde také do obnovy.
Děkuji.
Proč dříve když byly družstva jsem nikde nevyděl a ani neslyšel že po bouřce byla vyplavená vesnice? protože se oralo ne jako nyní .Skoro třicet let většina neví co je pluh a potom se diví že jim silnější déšt odplaví vrchní část půdy. A to je celý problém. Pole neorané ,udusané naruší se jen pár centimetrů aby se dalo zaset a zbytek je stále jak beton .Až se začne opět orat tak nebudou zaplavené vesnice bahnem a půda bude moct propouštět vodu do větší hloubky a nebudeme se muset vymlouvat že za sucho můžou klimatické změny když za to můžeme samy .
Když byla družstva, opravdu nevím, jak je možné, že jste o erozi neslyšel a erozi neviděl :-). Já tehdy viděl i slyšel docela dobře :-)! A pěkná katastrofa to byla už tenkrát, jen ono vždycky chvíli trvá, než se dopadne až na dno. A naše naděje po 89. roce se v této věci nijak nenaplnily, bohužel průšvih pokračuje pořád dál…
Chytří lidé chytře hospodaří, volí chytré politiky, … a naopak.
Domorodci si od roku 1918 hrají na „geniální národ“ a přitom výsledky ukazují přesný opak. 🙂