S tím, jak se blíží uzávěrka pro podání finálních nabídek na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, finišují i zákulisní tlaky a konkurenční boj mezi trojicí uchazečů. Nejviditelněji na ose Westinghouse a korejské firmy KHNP.

Bez schválení amerického ministerstva energetiky by se korejská KHNP neměla v Česku účastnit na stavbu nového jaderného reaktoru v Dukovanech, říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org generální ředitel Westingouse Česká republika Petr Brzezina.

„Ano, to je náš názor. Existují smlouvy s danými podmínkami a ty je potřeba dodržovat. Nejde jen o smlouvy mezi Westinghouse a druhou stranou, ale jde i o to, že si americká vláda hlídá, kam jaderné technologie jdou. Asi je přirozené, že nedovolí, aby Westinghouse dal licenci do Íránu. Česko je pochopitelně něco jiného, ale podle našeho názoru je nabídka druhé strany v rozporu s těmi smlouvami a musí to být nějak vyřešeno,“ říká Brzezina v rozhovoru, který HlídacíPes.org vydá v pondělí.

Obě společnosti spolu již vedou na americké půdě arbitrážní řízení týkající se práv na využití technologií jaderného reaktoru mimo korejské území. Westinghouse tvrdí, že Korejci nemohou s ohledem na duševní vlastnictví reaktory bez souhlasu americké vlády vyvézt. KHNP to odmítá.

„Společnost KHNP (…) trvá na svém stanovisku, že s vývozem svých jaderných elektráren do České republiky nebo Polska nejsou žádné problémy,“ citoval už dříve Český rozhlas zástupce pražské kanceláře KHNP Minhwana Changa.

KHNP argumentuje i tím, že při vývoji reaktoru sice získala pomoc od Westinghouse, základní technologii ale firma vyvinula v Jižní Koreji.

Jaký vliv na průběh tendru a rozhodnutí ČEZ, respektive české vlády, kdo nové Dukovany – a případně i tři další nové reaktory – bude v Česku stavět, bude spor mezi dvěma zájemci mít, ukážou následující měsíce.

Do února 2024 by měl ČEZ napsat vládě svá stanoviska k nabídkám uchazečů, vítěz by pak měl být znám zhruba v květnu (časový harmonogram jsme oproti původní verzi textu upřesnil, pozn. red.) a „první beton“ by se měl začít lít na podzim 2030. Se zavezením paliva se v ideálním scénáři bez zdržení (jež provázela jiné stavby nových jaderných reaktorů v Evropě) počítá v srpnu 2035 a s ukončením zkušebního provozu na jaře 2038.

Významnou roli v hodnocení nabídek bude hrát i cena, již jednotlivé firmy nabídnou. Vedle zmíněného Westinghouse a KHNP je třetím zájemcem francouzská společnost EDF.

Donedávna se operovalo s ne příliš realistickým odhadem ceny kolem 160 miliard korun za takzvanou stavbu „přes noc“ (tedy za ceny práce a materiál k roku 2020 a bez nákladů financování). Vysoutěženou částku se veřejnost dozví až poté, co ČEZ vyhodnotí nabídky uchazečů.

„K tématům ceny řeknu asi jen to, že nikdo žádnou kouzelnou hůlku (pro stavbu přes noc, pozn. red.) nemá. Vzpomeňme taky, jak se cena kalkulovala před deseti lety, kdy se řešilo, zda je při ceně 60 euro za megawatthodinu reálné, aby se investice vrátily, a podívejme se, kde jsme dneska. Do toho se mění ceny materiálu, ceny práce a další náklady. Samozřejmě, každý ze zájemců dá svou nabídkovou cenu založenou na nějakých reálných číslech, ale to nebude cena konečná. S tím se ale u projektů, které trvají dvanáct let, pokud se bavíme o uvedení do provozu v roce 2036, počítá. A pokud to bude víc bloků, tak se projekt protáhne třeba do roku 2045,“ říká v rozhovoru Petr Brzezina.

Celý rozhovor s generálním ředitelem Westinghouse Česká republika Petrem Brzezinou si přečtěte na stránkách HlídacíPes.org v pondělí 30. října.