Na duben je v Lotyšsku naplánováno soudní jednání v případu převzetí lotyšské firmy Olainfarm, jednoho z největších výrobců léků v Pobaltí. V této kauze se před dvěma lety objevila také česká firma Black Duck Invest ze skupiny BHM miliardáře Tomáš Krska. Lotyšská média tehdy psala o „pirátech z Prahy“, kteří se údajně pokusili farmaceutickou firmu převzít pomocí nekalých praktik. HlídacíPes.org celý případ zmapoval podrobně společně s lotyšským deníkem Latvijas Avize. A jak se ukázalo, i nakonec neúspěšní čeští investoři mohli v kauze čelit „pirátským“ praktikám.

Farmaceutický průmysl není jediným oborem, v němž se firmy českého miliardáře Tomáše Krska pokusily uspět v Lotyšsku. V roce 2018 se dostalo značné pozornosti kauze podezření z úplatkářství v tendru pro Rižskou dopravní společnost na dodávku tramvají a autobusů, v níž figurovala Škoda Transportation.

V té Tomáš Krsek v době vzniku zakázky vlastnil významný podíl, který prodal společně s dalšími spolumajiteli na konci roku 2017 skupině PPF – těsně před zahájením vyšetřování. O vyšetřování této kauzy HlídacíPes.org podrobněji informoval zde.

Po výhodném prodeji Škody Transportation založil Tomáš Krsek investiční skupinu BHM group. V březnu 2021 v rámci skupiny vznikla firma Black Duck Invest, v níž figurovali Krskovi manažeři Jan Černý a Vojtěch Kačena. Jejím hlavním účelem mělo být převzetí Olainfarmu, což později potvrdil Vojtěch Kačena v rozhovoru pro Forbes Latvia. Skutečným beneficientem firmy byl po celou dobu Tomáš Krsek.

Vstup do farmaceutického byznysu v Lotyšsku se ale skupině nakonec nepovedl. Místo úspěšného uzavření obchodu následovalo zatčení českých manažerů na letišti a několik soudních procesů.

Farmaceutický obr s kořeny v SSSR

Společnost Olainfarm je druhým největším výrobcem léčiv v Lotyšsku a jedním z největších v Pobaltí. Byla založena v roce 1972 jako státní podnik Olaines chemiski – farmaceitiskā rūpnīca, který měl zajišťovat farmaceutické látky a meziprodukty pro několik závodů na výrobu hotových lékových forem v Sovětském svazu. V důsledku privatizace v roce 1997 získal kontrolu nad společností lotyšský podnikatel Valērijs Maligins a firma byla reorganizována na akciovou společnost. Odhadovaná hodnota společnosti v roce 2022 byla 181 milionů eur, v roce 2021 měla obrat 105,51 milionu eur.

Šanci na odkup obří firmy zavětřili investoři poté, co většinový akcionář Valery Maligins zemřel za záhadných okolností v prosinci 2017. Bylo mu v té době jen 52 let. Pozdější pitva zjistila, že zemřel přirozenou smrtí, ale přímou příčinu úmrtí policie nezveřejnila. Maligins byl v roce 2016 byl označen za sedmého nejbohatšího člověka v Lotyšsku s celkovým majetkem ve výši přibližně 70 milionů eur. Ve společnosti Olainfarm vlastnil přímo 26,9 % akcií, zatímco dalších 42,5 % akcií ovládal prostřednictvím firmy Olmafarm Ltd. Celkem tedy Maligins vlastnil 69,4 % akcií společnosti Olainfarm.

Další osud firmy ovlivnila Maliginsova závěť. Ta stanovila rozdělení jeho majetku rovným dílem mezi jeho tři dcery – nejstarší Irinu Maliginu, prostřední Niku Savelevovou a nejmladší, nezletilou Annu Emilii Maliginu, jejíž podíl spravovala její matka Signe Baldere-Sildedze.

Vztahy mezi sestrami nebyly bezproblémové a to způsobilo rozpory a následné zmatky. Začal řetězec mnohdy kontroverzních změn v představenstvu, předávání plných mocí i zásahů policie. Například už v květnu 2019 zplnomocnila prostřední Maliginsova dcera Nika Saveleva řadu osob přímo či nepřímo spojených se zdravotnickou skupinou Repharm, aby s akciemi společností Olainfarm a Olmafarm, které vlastnila, jednaly podle svého uvážení. Právě skupina Repharm nakonec Olainfarm také ovládla.

Repharm je holdingová, zdravotnická skupina, která se skládá z několika farmaceutických a zdravotnických pododvětví. Společnost Repharm vznikla v roce 2009 spojením zdrojů společnosti Sentor Farm aptiekas, která spravuje a rozvíjí značku lékáren Mēness aptieka, a společnosti Recipe Plus, která je distributorem léčiv, zdravotnických a lékařských výrobků. Po připojení společnosti Olainfarm se skupina Repharm nyní zabývá také výrobou léčiv a její celkový obrat v letech 2022 a 2023 by měl činit přibližně 700 milionů eur, což z ní činí jeden z největších holdingů v Lotyšsku.

Kontroverzní kryptoburza z Prahy

V roce 2021 se o vstup do farmaceutického byznysu v Lotyšsku pokusila zmíněná česká společnost Black Duck Invest. O koupi akcií Olainfarmu jednal za firmu v Lotyšsku předseda představenstva Vojtěch Kačena a také Tibor Bokor, jehož pozice ve firmě není jasná. Skupina BHM na dotaz redakce na roli Bokora neodpověděla.

Tibor Bokor byl v té době, až do září 2021, také předsedou představenstva ve společnosti Latvia Wind, a.s., kde je většinovým vlastníkem rovněž Tomáš Krsek. S touto firmou rozjížděl Krsek a jeho lidé v Lotyšsku další byznys, tentokrát v oblasti větrných elektráren (HlídacíPes.org se této větvi podnikání skupiny bude více věnovat v příštích týdnech, pozn. red.).

Bokor byl ovšem od roku 2018 až do října 2021 zároveň generálním ředitelem společnosti Suex OTC se sídem v Praze, která provozovala kryptoburzu. Podle analýzy amerického ministerstva financí se kryptoburza Suex podílela na ilegální činnosti, když se angažovala v kyberkriminalitě a profitovala z ransomware, tedy vyděračského softwaru. USA v září 2021 uvalily na firmu sankce.

„Asi ve 12 hodin ukázali Češi smlouvu Signe Baldere-Sildedze a v 16 hodin chtěli letět do Česka. Během schůzky Signe osobně požadovala mnoho milionů eur za to, že bude souhlasit s převodem akcií, na což Češi nepřistoupili. Je třeba si uvědomit, že akcie patřily její nezletilé dceři, nikoli jí. Uplynuly čtyři hodiny a mezitím již bylo zahájeno trestní řízení, na Čechy byl vydán zatykač. Je to normální?“

Suex měl patřit dokonce mezi nejaktivnější z malé skupiny kryptoburz, které zajišťují velkou část praní špinavých peněz pro kyberzločince, uvedl web Chainalysis. „Od svého otevření v roce 2018 převedla společnost Suex kryptoměny v hodnotě stovek milionů dolarů, většinou v bitcoinu, ethereu a tetheru, z nichž většina pochází z nelegálních a vysoce rizikových zdrojů. Jen v bitcoinech na adresy společnosti Suex, hostované na velkých kryptoburzách, přišlo přes 160 milionů dolarů od rozesílatelů ransomwaru, on-line podvodníků a provozovatelů darknetového trhu. Odstavení těchto burz by znamenalo významnou ránu pro mnohé z největších aktérů kybernetických hrozeb, kteří jsou dnes aktivní,“ napsal Chainalysis.

Společnost Suex je údajně zodpovědná za nezákonné operace v hodnotě více než 480 milionů dolarů, byla využívána k útokům ransomware a provozovala převody do a z kryptografického ponziho schématu Finiko a největšího ruského internetového obchodu s drogami Hydra. Více než 40 % transakcí na Suexu je údajně nezákonných a souvisí s nelegálními příjmy a nejméně osmi typy variant ransomwaru, tvrdí americká vládní agentura pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC).

Bokor také v roce 2011 pracoval jako analytik v ruské bance Otkritie. V roce 2021 řekl webu Seznam zprávy, že rezignoval na pozici jednatele kryptoburzy Suex už v lednu 2021, v rejstříku byl nicméně uveden až do října.

„Je tohle normální?“

Přestože českou firmu Black Duck Invest zastupoval v Lotyšsku v roce 2021 manažer s kontroverzními aktivitami a celý proces odkoupení akcií vykazuje řadu podivných okolností, není zcela jasné, zda byli Češi v celém příběhu skutečně jedinými „piráty“.

Zastal se jich například minoritní akcionář Olainfarmu Agris Auce, který stále bojuje u soudu za práva svá i ostatních minoritních akcionářů. Auce byl rovněž předsedou výboru pro audit společnosti Olainfarm a dlouhá léta ve firmě pracoval. Zástupci Sdružení investorů a menšinových akcionářů (IMAB) v čele s Aucem podali tři žaloby k Hospodářskému soudu kvůli porušení svých práv na dvou valných hromadách Olainfarmu, na kterých podle jejich názoru mateřská společnost Repharmu AB City převzala kontrolu nad Olainfarmem. Auce tvrdí, že má k těmto obviněním důkazy.

„Byl jsem u toho, když se zástupci české společnosti Kačena a Bokor setkali v Lotyšsku se Signe Baldere-Sildedze, opatrovnicí nejmladší dědičky, a členem představenstva Jānisem Kiršblatsem. Na české straně byl notář, v jehož přítomnosti Češi smlouvu podepsali. Vojtěch Kačena pozval na schůzku Baldere-Sildedze jako osobu, která fakticky ovládala Olmafarm, a Kiršblatse, aby se nějak dohodli na převodu akcií,“ uvedl Auce pro deník Latvijas Avize.

„Asi ve 12 hodin ukázali Češi smlouvu Signe Baldere-Sildedze a v 16 hodin chtěli letět do Česka. Během schůzky Signe osobně požadovala mnoho milionů eur za to, že bude souhlasit s převodem akcií, na což Češi nepřistoupili. To mohu dosvědčit u soudu,“ tvrdí Agris Auce. „Je třeba si uvědomit, že akcie patřily její nezletilé dceři, nikoli jí. Uplynuly čtyři hodiny a mezitím již bylo zahájeno trestní řízení, na Čechy byl vydán zatykač. Je to normální?“ dodává.

Kdo je tu vlastně pirát?

Událost, kterou popsal Agris Auce, se stala 30. dubna 2021. Několik dní předtím, v noci na 27. dubna, podepsala smlouvu na odkup 42,56 % akcií společnosti Olmafarm zástupcům firmy Black Duck Invest právnička a členka představenstva firmy Olmafarm Milana Beļēviča. Ta byla následně hned 27. dubna odvolána z představenstva a začal spor o to, zda měla na podpis smlouvy právo. Dědičky totiž zdůrazňují, že Beļēviča byla informována již 26. dubna, ať jménem společnosti Olmafarm nepodniká žádné kroky.

Hned 30. dubna odpoledne byli následně Tibor Bokor a Vojtěch Kačena zadrženi na letišti policií. Zadržena byla také Milana Beļēviča.

„Zahájili řízení proti Čechům, aby získali čas – aby mohli vystoupit z burzy, shromáždit všechny akcie pod sebe, a tím Čechy paralyzovat. Požádali soud o zajištění. Zabavili vše, co chtěli, zařídili si potřebné věci přes jiné státní instituce a už o ně nemají zájem.“

V létě 2021 Beļēviča vypověděla, že se se zástupci české společnosti setkala už na jaře předchozího roku a na dohodě prý společně pracovali od léta 2020. První smlouva o koupi akcií měla být sjednána v listopadu, poté Češi zaslali tři různé nabídky. Pokaždé se prý částka zvýšila. Poslední nabídka přišla v dubnu 2021 a v noci 27. dubna ji Beļēviča podepsala elektronickým podpisem. Češi tak učinili fyzicky za přítomnosti notáře.

Beļēviča se domnívá, že se zástupcům Repharmu nakonec podařilo, pravděpodobně s finančními výhodami, přetáhnout na svou stranu matku Anny Emilie Maliginové, Signe Balderi-Sildedze, která jako poslední z dědiců odolávala nátlaku Repharmu. Podle několika respondentů Latvijas Avize měla Baldere-Sildedzeová dostat velkou sumu peněz za to, že bude plně souhlasit s pozicí zbývajících dvou dědiček, což nakonec v dubnu vyústilo ve společné rozhodnutí všech tří sester odvolat Beļēvićovou z funkce.

V každém případě byl postup Beļēvićové zvláštní, protože měla být jako členka představenstva Olmafarmu zmocněncem všech dědiců a měla jednat v souladu s jejich přáním. V tomto případě ale nejméně dvě dědičky, a nakonec všechny tři, o jejích krocích buď nebyly informovány, nebo byly proti nim.

České plány zhatil lotyšský konkurent

Podle návrhů smluv českých investorů měla být společnost Olainfarm svěřena do rukou české firmy Prospero, jejímiž akcionáři by byly společnosti Black Duck Invest a Latvia Invest Ltd. Black Duck Invest by se stala 49% akcionářem české společnosti Prospero, zatímco Latvia Invest by vlastnila 51%. Předpokládalo se, že kyperská společnost Ergoapex Limited půjčí společnosti Prospero 44 milionů eur na nákup akcií Olmafarm.

Ředitelem společnosti Ergoapex Limited měl být Miloš Kratochvíl, předseda představenstva skupiny BHM. Společnost Prospero by následně získala stoprocentní kontrolu nad českou společností WXZ5, načež by od Ergoapex Limited obdržela půjčku ve výši 44 milionů eur, přičemž kupujícím akcií by byla společnost WXZ5. Představenstvu společnosti Prospero by předsedal Tibor Bokor, členem představenstva by byl Vojtěch Kačena a předsedou dozorčí rady Miloš Kratochvíl. Akcie společnosti Olainfarm, které získaly BDI a Latvia Invest, měly být dále prodány během dvou až pěti let. V návrzích smluv se uvádí, že celkové náklady na nabytí akcií společnosti Olainfarm by činily přibližně 89,9 milionu eur, které by byly financovány bankovními úvěry.

Čechům se ale plány nepovedly. Společnost Repharm loni v červnu oznámila, že získala 30,84% podíl ve společnosti Olainfarm, a požádala Komisi pro finanční a kapitálový trh (FCMC) o povolení povinného odkupu akcií, kterému FCMC vyhověla. V listopadu již mateřská společnost Repharmu AB City kontrolovala více než 50 % akcií a v prosinci FCMC povolila konečný odkup akcií Olainfarmu, když skupina kontrolovala již 96,1 % akcií. AB City v současné době kontroluje 100 % společnosti Olainfarm a jejími skutečnými vlastníky jsou majitelé AB City Sergej Kornijenko a Robert Taviev.

Poté, co se převod akcií neuskutečnil, společnost Black Duck Invest podala v České republice občanskoprávní žalobu na vymáhání transakce, protože prodávající převod akcií nedokončil. V tomto případě čeští investoři neuspěli ani u pražského soudu, ani později u Nejvyššího soudu ČR.

Soud v Rize (Vidzeme Suburbs) také v plném rozsahu zamítl návrh společnosti Black Duck Invest proti společnosti Olmafarm na vydání předběžného opatření. Česká společnost žádala soud, aby zabavil 42,5 % akcií společnosti Olainfarm vlastněných společností Olmafarm a zakázal společnosti Olmafarm vykonávat hlasovací práva spojená s akciemi společnosti Olainfarm, které vlastní.

Advokát Black Duck Invest Mārtiņš Kvēps uvedl, že v Lotyšsku stále běží dvě občanskoprávní řízení vedená společností Repharm proti společnosti Black Duck Invest. Další jednání je stanoveno na duben, ale podle Kvēpse by mohly být případy brzy zamítnuty, protože iniciátoři ztratili zájem. „Zahájili řízení proti Čechům, aby získali čas – aby mohli vystoupit z burzy, shromáždit všechny akcie pod sebe, a tím Čechy paralyzovat. Požádali soud o zajištění. Zabavili vše, co chtěli, zařídili si potřebné věci přes jiné státní instituce a už o ně nemají zájem,“ říká Kvěps.

Článek byl podpořen grantem od Journalismfund. Na textu spolupracoval lotyšský novinář Raivis Šveicars.