Konec levné práce? Česko už není tak rovnostářské, jak se říká
GLOSA Odborářský boss Josef Středula se svým do omrzení opakovaným bojovým heslem „Konec levné práce“ dokáže manažery a majitele firem rozpalovat do ruda.
Česko je podle Středuly ve mzdách hluboko pod možnostmi ekonomiky. Faktem, je, že tuzemské ekonomice se daří, máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě.
Firmy shání lidi, kde se dá, dožadují se po vládě, aby zjednodušila a zrychlila „dovoz“ Ukrajinců, kteří by v Česku pracovat chtěli – i za peníze, které Čechy už nedonutí ani převalit se v posteli na druhý bok.
Na některé nabídky volných míst, o něž mnoho zájmu není a asi nebude, upozorňuje na svém twitterovém účtu (kde je nebývale aktivní) výše zmíněný nový odborářský „táta“ Středula: operátorka výroby do třísměnného provozu za 13 000 Kč hrubého, požadavek střední odborné vzdělání…
Což (aspoň částečně) vysvětluje to, že na úřadech práce jsou stále evidovány statisíce lidí, které se do pracovního procesu nedaří dostat.
Eurostat vypočítal, že česká roční mzda ve výši 345 tisíc korun představuje pouze 37 % průměru EU. V rámci Evropy jsme v tomto mezinárodním srovnání až devatenáctí. I když v posledních dvou letech tempo růstu mezd sice zrychlilo, mnoho se nezměnilo.
Jak upozorňuje analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš, české HDP v paritě kupní síly na obyvatele přitom přesahuje 85 % průměru EU. Takže vysvětlení toho, proč je Česko stále tak „levná“ země je nutné hledat někde jinde, než v makroekonomických statistikách.
Příčinou mohou být do jisté míry samy odbory, respektive jejich slabá vyjednávací síla a schopnost. V Česku není až polovina zaměstnanců chráněna prakticky žádnou kolektivní smlouvou. Ve většině západoevropských zemí je bez kolektivní smlouvy jen menšina zaměstnanců (v různých zemích číslo kolísá v rozsahu 5 – 20 %).
„Data také ukazují na to, že Česko už zdaleka není tak rovnostářskou zemí, za kterou bylo tradičně považováno. Řada ukazatelů naznačuje, že rozdíly mezi profesemi i jednotlivými zaměstnanci jsou vysoké a více než 17 % zaměstnanců pobírá mzdu nižší než dvě třetiny mediánu. Právě vyjednávací postavení této “pracující chudoby” je pravděpodobně nejslabší,“ upozorňuje Bureš.
I z aktuálních dat z úřadů práce vyplývá, že firmy stále shánějí převážně tyto superlevné profese: nejžádanější jsou pomocní pracovníci ve výrobě s průměrnou nabízenou mzdou (od) 13 tisíc korun hrubého. Následují je montážní dělníci, řidiči a pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy.
Takže práce je dost. Ovšem v oborech, do kterých se lidem už příliš nechce a kde zjevně chybí finanční motivace.
Graf: Jan Bureš, analytik Poštovní spořitelny
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
Jde o typický český fenomén: Přebíráme odjinud vždy to, co jinde už dávno překonali, nebo to, za se, pokud to vůbec ještě u nich někde existuje, stydí. Navíc to nejhorší přejaté dovádíme ad absurdum. Zjednodušeně, čeští podnikatelé (spíše takypodnikatelé) by chtěli, aby lidé pro ně pracovali z vděku, že pracovat pro ně mohou a zato jim dají nějaký ten obolus, aby s odpuštěním nechcípli hladem a zítra mohli zase pro ně pracovat. Jistě. existuje několik podnikatelů, kteří jsou jinačí. Možná, prý. Poznámka: zaplatí-li tady podnikatel-výrobce dělníkům na mzdách zhruba třetinu toho, co zaplatí podnikatel v Německu, a svůj v Čechách vyrobený produkt prodá v Německu za německou cenu (jinak by totiž byl vyřazen z trhu jako nekalá konkurence)zbudou mu ty dvě třetiny mzdových nákladů v kapse. Pak může každý víkend jezdit zahrát si golf v Dubaji. Tam ovšem pomalu šediví starostmi, zda dělníci přežili z té almužny a zda budou ještě v pondělí schopni pracovního nasazení. Ale mají co chtěli, protože i ti dělníci před 27 léty (je to o celých 7 let, t.j. o celých 26% času déle, než existovala Masarykova 1. republika), zvonili klíči na náměstích českých měst.
A celých 27 let odtékají ty dvě třetiny mzdových nákladů do daňových rájů! Výjimkou jsou některé německé firmy jako Volkswagen, či Bosch a sem tam nějaká firma ze Severní Koreje.
Zjednodušeně, čeští podnikatelé nevlastní řetězce Ahold, Kaufland a pod kvůli kterým se boss vyjadřuje moulo .
Obávám se, že v závěru uvedená statistika (i graf) potvrzuje to co bylo řečeno na začátku. Totiž že je u nás práce levná a jsme montovnou Evropy-čemuž odpovídá i struktura těch požadovaných pracovních míst.
Zbývá spíše otázka z jaké statistiky vycházeli jiní experti, kteří zde i jinde píší o šancích naší ekonomiky v moderních technologiích a potřebě odborníků s vysokou kvalifikací. Patrně ze žádné…Sami zaměstnavatelé (přesněji majitelé) většiny našich podniků o ně nestojí – právě proto že vydělávají právě na té hrubé práci za malé platy..
Nemusíte se obávat, „že v závěru uvedená statistika (i graf) potvrzuje to co bylo řečeno na začátku. Totiž že je u nás práce levná a jsme montovnou Evropy-čemuž odpovídá i struktura těch požadovaných pracovních míst.“ Je to totiž tak, jak píšete: „Sami zaměstnavatelé (přesněji majitelé) většiny našich podniků o ně nestojí – právě proto že vydělávají právě na té hrubé práci za malé platy.“ Jsem o tom přesvědčen.
Jak z článku vyplývá, řada lidí u nás dává přednost před „pracující chudobou“ chudobě ještě větší (pravda, třeba sociální dávky je zachrání před nejhorším). On ale život při docházce do zaměstnání o každý pracovní den také může být až o dost dražší než život při setrvávání doma na sociálních dávkách (např. už jen doprava do zaměstnání atd. atd.) – takže spousta lidí může možná přemýšlet i nad tím, zda se jim tak špatně placené zaměstnání vůbec vyplatí. – – – Ale jinak… Ta poznámka o „dovozu Ukrajinců, kteří by v Česku pracovat chtěli – i za peníze, které Čechy už nedonutí ani převalit se v posteli na druhý bok“… Ono to asi nezní moc, jak se říká, korektně vůči Čechům samotným. Ale je to podáno vtipně.
Postřehl (-hla) jste to přesně, „… život při docházce do zaměstnání o každý pracovní den také může být až o dost dražší než život při setrvávání doma na sociálních dávkách (např. už jen doprava do zaměstnání atd. atd.)- takže …“ Život při každodenní docházce do zaměstnání je skutečně dražší.