Končí éra globalizace? Co bude dál? Inspirativní polemika ekonomů Zeleného a Zámečníka
„Globalizace dosáhla svého maxima a v současné době už dochází k intenzívní deglobalizaci,“ tvrdí ekonom Milan Zelený. „K relokaci v masovém měřítku nedojde, protože by postrádala ekonomickou logiku,“ oponuje ekonom Miroslav Zámečník. HlídacíPes.org shrnul argumenty obou aktérů inspirativní polemiky.
Lidstvo v moderní historii prošlo cestu přechodů mezi čtyřmi sektory – od zemědělství k průmyslu, z průmyslu do služeb a ze služeb do státu.
„Všechny tyto sektory se už z hlediska zaměstnanosti vyčerpaly a žádný pátý sektor v ekonomice neexistuje. Dál už není kam jít,“ argumentoval v nedávném rozhovoru pro MF Dnes Milan Zelený, emeritní profesor na newyorské Fordham University.
Nynější zlom však podle Zeleného nemusí nutně znamenat, že se ekonomika zhroutí. Jen se promění, posune se od globální k lokání. Jednotlivé regiony se budou snažit osamostatnit se.
Zeleného argumentace:
(zveřejněno na iDnes.cz)
– Taková společnost už nevnímá ekonomiku podle speciálních sektorů, ale vnímá ji jako integrovaný lokální systém – všechno je propojené, zemědělství, průmysl a služby dohromady.
– Není to, že bychom se vraceli zpět: máme všechny technologie, ale můžeme je využít lokálně. Jako třeba tištění na třírozměrných tiskárnách. Jen si stáhneme recepty nebo programy a můžeme je produkovat lokálně.
– (Nadnárodní firmy) jdou proti přírodě. Nepochopili, že globalizace dosáhla svého maxima, že není možná do nekonečna. Ty řetězce, které krmí globalizaci, pokud dosáhnou určité velikosti, jsou najednou nestabilní. Není do nich vidět. Rozšiřovat globalizaci je drahé, neprůhledné a náchylné k terorismu a nemocem, epidemiím. Je to škodlivé.
– Hlavní hráči ale odmítají tento trend pochopit. Ale na mnoha podnicích už se ukazuje, že tuhle velikost nezvládají.
Reakce Miroslava Zámečníka:
(zveřejněno na euro.cz)
– K dobrovolné relokalizaci, tedy takové, jíž nebude předcházet třetí světová válka, může dojít za podmínky, že přechod od globálních hodnotových řetězců na lokální nebude spojen s žádným poklesem produktivity.
– Jak je tohle pravděpodobné, když ve většině oborů ještě pořád rozhodují úspory z rozsahu? Dokud to tak bude, k relokalizaci v masovém měřítku nedojde, protože by postrádala ekonomickou logiku.
– Ono je to hezké, vyznávat relokaci a využívat všechny lokální zdroje, ale když to ekonomicky nevychází, tak jediným výsledkem je, že lidé v daném regionu relativně zchudnou. A to se většině populace na základě vědomého rozhodnutí udělat samozřejmě nechce.
Reakce Milana Zeleného:
(zveřejněno na milan.zeleny.com)
– Produktivita je základní hnací silou, která vedla k vyčerpání zaměstnanostního potenciálu v zemědělství, průmyslu, službách i veřejném sektoru. Následně, je to tedy produktivita, která vede též k deglobalizaci a integraci sektorů v éře relokalizace.
– Relokalizace je kriticky závislá na růstu produktivity. Jde ovšem o produktivitu moderní, lokální, tj. založenou na individualizaci, kustomizaci a malých výrobních dávkách. Moderní technologie, jako např. aditivní výroba, modularita, 3D printing, vertikální farmy, sebemontáž, je vysoce produktivní a flexibilní právě v moderním lokalizovaném smyslu. Éra stagnující nebo klesající „čínské“ produktivity velkých dávek, masového rozsahu a hromadné výroby identických produktů již odezněla.
– Relokalizace je tedy založena na vysoké produktivitě lokální výroby (bez zbytečných nákladů a produktivitu snižující zátěže globální logistiky), založené na vysoce produktivních technologiích a moderních globálních znalostech. Bez toho nemůže být relokalizace atraktivní.
– Relokalizace se tedy týká regionů otevřených moderním technologiím a znalostem, ve smyslu Baťova „průmyslového města“ a „podnikatelské univerzity“. Autonomie, nezávislost a masivní podnikatelství jsou charakteristiky takových progresivních regionů.
– Zaostalejší regiony, závislé na globálních řetězcích produkujících masové, nediferencované, drahé a netransparentní komoditní produkty – se relokalizace zúčastnit nemohou a zůstanou tedy relativně chudší a progresivně chudnoucí.
Zapojíte se do polemiky? Vaše názory rádi zveřejníme.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
Tady se obávám že se módně používají některé ekonomické novotvary, aniž si uvědomíme že podobná existují už dávno a ekonomika jejich funkci používá, ale i dávno mají svá omezení
Totiž už od 19.století patří mezi formy kapitálu i znalostní, tedy znalosti ve formě technologií, pracovních postupů, vědeckých objevů,..atd..což ale podotýkám už tehdy ve formě chráněného vlastnictví, tedy ve formě patentů. A samozřejmě, kdo je tehdy měl, už tehdy mohl získat velkou konkurenční výhodu před ostatními.Tedy za dvou podmínek-pokud na to měl potřebný kapitál aby mohl rozjet masovou výrobu (v menších sériích se to nevyplatilo). Pokud neměl, tak už tehdy se tyto objevy a patenty předprodávaly-od chudých vynálezců k bohatým investorům, od lokálních ke globálním.
Ale za druhé-pokud tedy o ten produkt byl na trhu zájem!!. To je ten podstatný problém i dnešního podnikání.To co je pohledem do historie zpět naprosto jasné-ta a ta technologie uspěla a vydělala milíardy-je pohledem do budoucna součástí podnikatelského rizika. Neboli samozřejmě i malé lokální regiony /definujme si je jakkoliv) skutečně mohou investovat do vysoce produktivních technologiích (což je vždycky drahé), ovšem nikdo jim nezaručí že pak s finální produkcí prorazí na trhu a bude o ní zájem. To je to oč tu běží, to čemu se v IT říká „killer application“. a co předem nikdo nedokáže odhadnout. Ve skutečnosti i v tom mají velkou konkurenční výhodu velké a globální firmy, v tom že mohou nakupovat i zatím nepotřebné a neužitečné patenty do zásoby (co kdyby, nebo i jen blokovat konkurenci), popřípadě financovat ze svých velkých zisků rozvoj desítek technologií-s tím že třeba uspěje jediná, zatímco ty ostatní mohou za pár let bez problémů odepsat..Což právě ty malé regiony nemohou, ty mají obvykle finance jen na „jeden pokus“..
Možná ještě takový malý tip-ohledně těch oslavovaných 3D tiskáren-ty se jeví spíše jako hračky-jejich produkty z měkkého plastu jsou totiž (i třeba jen z pohledu bezpečnosti) prakticky nepoužitelné.Ale to se asi dá u nich konstrukčně těžko překonat.Nebo tedy přesněji to už jsme potom u naprosto jiné kategorie CNC programovaní obráběcích strojů pro naprosto jinou uživatelskou (zákaznickou) základnu..
Chápu, že s tímto pohledem, upřeným do zpětného zrcátka nemůžete nikam dojít. Nová doba vyžaduje hlavně změnu myšlení a přístupu. Budoucnost Vás podle všeho mine.
Pokud jste si nevšiml, tak jsem napsal pravý opak. Právě že oním pohledem upřeným do zpětného zrcátka zaměřeným pouze na ty úspěšné technologie se získává pocit že touto cestou uspěje každý kdo se bude snažit.
Jenomže už si neuvědomujeme že z těch tehdejších technologií byla úspěšná třeba jedna ze sta…
Nicméně, jak jsem napsal výše, toto je součást podnikatelského rizika, takže pokud tak činí podnikatel (resp. si na to sám sežene soukromé invetory), je to jeho věc (Ale ještě jednou, není to žádná novinka). Horší je když takový nápad dostanou státy a do rozvoje nových technologii cpou státní peníze..
Nejde o novinky, nejde o uvedená tvrzení, ale změnu myšlení (a ta Vaše je zarputile upřená zpět)
relokalizaci vnimam jako odklon od globalnich toku zbozi s vyuzitim novych technologii, jehoz nevyrcenou podminkou je naopak globalni pohyb intelektualniho vlastnictvi a know-how. v tomto pohledu se jedna o jednoznacny krok vpred eliminujici zbytne naklady v podobe globalniho transportu zbozi, silne zavisly na personalizaci a lokalizaci vyroby za nakladu srovnatelnych s vyrobou masovou. tady pak je nutnou podminkou vyznamna automatizace s vyuzitim jednoduchych a dobre dostupnych automatu pro maloseriovovu vyrobu (tak vnimam vyznam prof. zelenym zminovanych 3d tiskaren, na ktere se imho vztahuje mooruv zakon a proto lze opravnene ocekavat exponencialni rust jejich schopnosti).
souvisejici otazkou ovsem je, jak nalozit s uvolnenou pracovni silou, a tady vidim jako zcela legitimni diskuse na tema minimalniho garantovaneho prijmu a jinych obdobnych modelu …
Globalizace je přínosem jen v určitých segmentech, např. počítače. V jiných je to spíš zoufalost – čínský textil, boty, nářadí je mizerné a vede k obrovskému plýtvání. Vše se kupuje na rok či dva, pak se to rozsype. Výsledkem není žádná přidaná hodnota. Kupujeme zeleninu a ovoce ze Španělska levnější než domácí jablka, ale je to obvyle nedozrálé s mizernou chutí. Jedli jste někdy vinné hrozny v Itálii přímo na vinici? To je něco tak sladkého co tady v té masové produkci nemůžete nikdy ochutnat. Souhlasím s prof. Zeleným, že čas konce těch globálních svinstev se blíží.