Komunismus u nás podle nové učebnice dějepisu: Až na nějaké chybky se tu dalo žít
KOMENTÁŘ. V nové učebnici dějepisu schválené ministerstvem pro nejvyšší ročník základních škol a pro gymnázia skandálně chybí informace o sovětské okupaci v roce 1968, nemluvě o upálení Jana Palacha. Pro autory dějin našeho státu zřejmě tak nepodstatné události, že se studentům nemusí popsat. Zásadní nedostatky vykazují i kapitoly o holocaustu či kořenech druhé světové války.
Pod záštitou minulého vedení Ústavu pro studium totalitních režimů, které bylo nakloněno neo-marxistickému výkladu historie, vznikla učebnice dějin 20. století, která budí vášnivé polemiky. Zcela oprávněně.
Autoři knihy Soudobé dějiny, kterou vydalo plzeňské nakladatelství Fraus, z Ústavu demonstrativně odešli a obvinili nové vedení ze šikany a cenzury. Ani jedno zatím nijak neprokázali. Ale vzhledem k tomu, že je vedení zažalovalo za pomluvu, budou k tomu mít příležitost u soudu.
Smyslem diskuse nemá být popírání nebo potlačování faktů, ani snaha o výklad událostí jinak, než se staly.
Zásadní historické události chybějí
Učebnice je moderně zpracovaná s četnými odkazy na video a audio obsah na internetu a je doprovozena pracovním sešitem a příručkou pro učitele. Jak autoři a další obhájci učebnice opakovaně zdůrazňují, získala různá ocenění a prý ji milují učitelé i žáci.
Učebnice má v názvu adjektivum „badatelská“, což podle pojetí autorů vyjadřuje, že dějiny nejsou o tom, co se odehrálo, ale o tom, jak to dnes vykládáme, jak si to kdo pamatuje.
Myšlenka, že nad dějinami se má diskutovat a studenti se mají seznamovat se vzpomínkami pamětníků, je jistě správná. Ale smyslem takové diskuse musí být snaha o to, aby mladí lidé pochopili, jak svět a náš stát fungoval v době, kterou nezažili.
Smyslem diskuse nemá být popírání nebo potlačování faktů, ani snaha o výklad událostí jinak, než se staly. Lze i připouštět různé pohledy na historická fakta, ale nejdříve je třeba s nimi diskutující seznámit.
Umím si představit, že třeba historici v Rakousku mohou být kritičtí ke vzniku československých legií a mohou je chápat ve shodě s tehdejším pohledem představitelů monarchie jako vlastizradu a porušení vojenské přísahy císaři.
Naopak čeští historici chápou vznik legií jako emancipační krok českého národa vedoucí k ustavení vlastního státu. Aby o tom bylo možné diskutovat, je však třeba vědět, že legie vznikly, proč vznikly, jakou hrály roli atp. Podobně je to s událostmi pozdějšími.
Tuhle elementární zásadu smysluplné diskuse ale autoři nerespektují. V učebnici chybí nejen detaily, ale i zásadní historické události. Na rozdíl od starších učebnic se tak například studenti v kapitole o holocaustu nedozvědí o počtech Židů vyvražděných v evropských státech, ani o celkovém počtu zavražděných.
Nedozvědí se o smyslu a fungování koncentračního tábora Terezín, kterým prošli Židé z celé Evropy a učí se o něm proto dokonce i v jiných zemích.
Nedozvědí se o československém zahraničním vojenském odboji. Při popisu vypuknutí druhé světové války chybí vysvětlení významu paktu Ribbentrop – Molotov a tím pádem role SSSR při okupaci Polska a sousedních států.
Skandální je absence informace o sovětské okupaci v srpnu 1968. Pro autory dějin našeho státu zřejmě tak nepodstatná událost, že se studentům nemusí popsat.
Bez pochopení, že Hitler a Stalin se dohodli na společném postupu, který nacistům významně usnadnil okupaci Polska a zahájení války, nelze chápat nejen samotnou válku, ale ani poválečný vývoj, nemluvě o souvislostech s dnešními (stále stejnými) imperialistickými představami vedení ruského státu.
Tendenčně a chybně je popsán i únor 1948. Rozvrat národního hospodářství, kultury a společenského života způsobený nástupem komunismu je bagatelizován a zkreslován nesmyslnými vzpomínkami na to, jak si údajně pracovnice v zemědělství poprvé až za vlády KSČ mohla namazat chleba.
Fakta nahrazená údajnými vzpomínkami
Skandální je absence informace o sovětské okupaci v srpnu 1968. Pro autory dějin našeho státu zřejmě tak nepodstatná událost, že se studentům nemusí popsat. Samozřejmě pak chybí i informace o protestním sebeobětování Jana Palacha.
Obhájci učebnice na obranu svého „experimentálního“ přístupu volí buď čisté lži, jako že třeba „Palach v učebnic je“ – pak se ovšem ukáže, že mluvili o „Palachově týdnu“ o dvacet let později, nebo tvrzení, že v učebnici všechno být nemusí, protože dobrý učitel chybějící fakta studentům odpřednáší.
Cílem je zjevně navodit dojem, že život u nás byl za komunistů přes nějaké chyby v zásadě v pořádku.
Pevně věřím, že dobrý učitel dějepisu opravdu nezamlčí to, co zamlčují autoři učebnice. Ovšem ve školách jsou i jiní než dobří učitelé. Navíc každý učitel historie, který učí dějiny od starověku po dnešek, nemůže být znalcem všeho.
Řekl bych, že učebnice jsou právě od toho, aby v nich byl ucelený výklad. Aby pomohly učitelům, ale zejména, aby posloužily žákům a studentům, kteří třeba výklad nepochopili nebo zameškali. Argumentace, že to, co v učebnici není, nevadí, protože to kantoři odučí, je proto nepřijatelná.
Dalším pokusem o obhajobu učebnice je osočení kritiků, že chtějí, aby se bazírovalo na detailech, zatímco oni, znalí moderních postupů, jsou proti memorování.
Kritika toho, že v učebnici chybí zásadní fakta, však nejsou žádným voláním po memorování. Encyklopedické heslo Československo 1918 – 1989 se dá popsat na dvou stránkách A4, aniž by tam zásadní události chyběly. Prostor učebnice je mnohonásobně větší, takže pro absenci není omluva.
Prý je kritika učebnice též nekompetentní a kritici chtějí návrat k diktování dějin. Umění může být otázkou vkusu, ale dějiny, jak už ostatně napovídá český výraz, jsou o tom, co se událo.
Pokud autoři považují volání po tom, aby to, co se událo, nebylo zamlčeno, nazývají diktováním, prosím. Podle mého názoru nejde ani o diktování, ani o potlačování diskuse a přemýšlení o dějinách. Naopak. Jde o volání po tom, aby před diskusí byla diskutujícím známá fakta.
Nelze se ale vyhnout ani ideologizaci historie, která je v učebnici nepřehlédnutelná. Jestliže fakta nahradíme údajnými vzpomínkami údajných pamětníků, pak je jasné, že si studenti tvoří názor podle toho, jaké údajné vzpomínky jim autoři učebnice předloží.
Totéž se samozřejmě týká výběru obsahu na internetu. Namísto komparace s vývojem ve srovnatelných zemích, nepostižených sovětským vlivem a komunistickou diktaturou, studenti čtou další dílčí údajné vzpomínky.
Jejich cílem je zjevně navodit dojem, že život u nás byl za komunistů přes nějaké chyby v zásadě v pořádku.
Specifikem tohoto přístupu k dějinám je vydávání komunistické propagandy za skutečný cíl režimu. Zatímco zjevným a prokazatelným cílem Moskvou udržovaného komunistického režimu bylo všemi způsoby a za každou cenu udržet „na věčně časy“ diktaturu komunistické strany a spojenectví s SSSR, studenti čtou lži o tom, že „normalizovaná KSČ nabízela ‚obyčejným lidem‘ zlepšování životní úrovně“.
Tradiční ruský imperialismus
Prý KSČ podporovala výstavbu bytů, dávala mladým lidem výhodné půjčky atp. Tato naprostá demagogie zcela zamlčuje, že po celou dobu totality společnost žila v hluboké krizi bydlení, kdy běžně žili v malém bytě rodiče s dětmi i jejich prarodiče.
Autoři učebnice buď vůbec nerozumí období, o kterém píší, mají v hlavách myšlenkový chaos a fakta nahrazují propagandou, nebo skutečnosti záměrně zamlčují a zkreslují.
Rozvedení manželé spolu museli bydlet často ještě mnoho let, protože nebyli schopni sehnat další byt. Byty byly na pořadníky a čekalo se na ně i desítky let. Kratší termíny byly jen pro komunistické funkcionáře, zasloužilé soudruhy, případně pro režimem oceňované a protežované pracovníky.
Pokud autoři bezostyšně argumentují, že KSČ poskytovala lidem půjčky, pak by také neměli zamlčovat, že nikdo jiný půjčky poskytovat nemohl, protože nesměly existovat jiné než státní instituce, tedy takové, které kontrolovala KSČ.
Půjčky tedy nebyly žádným výdobytkem, ale nutností, také proto, že platy byly tak nízké, že se za ně nedalo vybavení domácnosti koupit. To by ovšem autoři právě museli uvádět fakta – třeba kolik průměrných platů bylo třeba na pořízení pračky a dalšího vybavení bytu, o osobních autech ani nemluvě. Ta se nedala koupit ani s dostatečným množstvím peněz, protože byla na pořadníky. I v nich byli samozřejmě zvýhodňování soudruzi.
Bagatelizace nemožnosti cestovat je vyjádřena tím, že autoři uvádějí, že cestovat se mohlo jen na zvláštní povolení. Formálně informace korektní, jen autoři nevysvětlují, že takové povolení bylo prakticky nemožné získat.
I autory tak oblíbení „obyčejní lidé“, mohli cestovat (i kdyby k tomu měli prostředky) jen se štěstím, pouze s doporučením stranických sekretariátů a nejvýše jednou za řadu roků.
Nekonvertibilní koruna a nejvýše povolená částka pro konverzi způsobily, že množství zahraniční měny mohl mít šťastný cestovatel tak nízké, že za ně mohl buď jíst nebo bydlet nebo cestovat, ale rozhodně ne vše současně.
Jestliže tedy autoři nazývají kritiku učebnice za nekompetentní, svědčí to jednoznačně o nekompetentnosti jich samých.
Buď vůbec nerozumí období, o kterém píší, mají v hlavách myšlenkový chaos a fakta nahrazují propagandou, nebo skutečnosti záměrně zamlčují a zkreslují. Oboje je důkazem nekompetence.
V případě novodobých dějin, tak úzce souvisejících se současným politickým děním v naší části světa, se ale dopouštějí ještě něčeho horšího: výchovy mladých lidí k ignoranci ke zlu, které představuje tradiční ruský imperialismus.
Autor je bývalý zmocněnec vlády pro oblast médií a dezinformací
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
63 komentářů
Ano, miliony lidí tu docela normálně žili, bavili se, měli děti, chodili do práce.
Přesně tak. Aspoň si podle zkušeností pamětníků můžou udělat svůj názor a ne si nechat jen vtloukat do hlavy, jak to bylo pro všechny nesnesitelný.
Dnes tě nikdo do hlavy tlouct nebude, soudružko pamětnice
….na rozdíl od bolševických dob.
To mohli i za Protektorátu!
lze žít desítky roků
s holínkou v oku
jíst chleba z plev
lze žít tak abys přežil
jestliže do žil se vlévá krev.
Plně souhlasím s paní. Chyby byly, ale tý jsou pořád. Změna k horšímu.
Jistě, po roce 1948 to byl pořádný horor.
po roce 1948 to bylo tady šílené, je divné, že v učebnicích nejsou popsány ty hrůzy bolševické
Ale jsou. Jenže ne v těch od kryptokomoušů.
Děláte ostudu svému jmenovci. Měl by jste se stydět.
Půjčky tedy nebyly žádným výdobytkem, ale nutností, také proto, že platy byly tak nízké…. Dneska si všichni berou půjčky z radosti, že budují ,, rotchilldům blahobit“ proto domácnosti dluží 2 biliony- s úroky to činní 4 ( což je právě ten státní dluh), to jsou ty peníze co mizí v zahraničních bankách-….. celou dobu byla bytová krize mladí a rozvedení museli…. ano dnes nemusí : stačí jim si pouze někde vzít 10 míčů a postavit ,ůj dům můj hrad… číst se to nedá..
Ano nedá. Takovou míru sebekritiky bych od tebe nečekal.
Nevím, čím jsi se sjel, ale mělo to grády nebo toho bylo víc než obvykle.
Číst se to nedá, žák 4. třídy ZŠ má lepší pravopis, ty „Rotchillde“
P.S. Správně to je „Rothschild“, což je poangličtěné Rot Schild = rudý štít. Rothschildové totiž pocházeli z německého Frankfurtu, kde v 18. století platil zákon, že tamní Židé nesmí mít příjmení. Rothschildové mají jméno podle rudého štítu, který měli pověšen na dveřích svého domu.
Hlavně, aby tam byly popsána úspěšná privatizace, kdy byl rozkraden státní majetek, který komunisti vybudovali a tak jsme jen chudou kolonií západu a montovnou bez budoucnosti. Doufám, že je tam zmínka o nevratné půjčce pro mladé ve výši 160 000Kčs na bydlení, což bylo s půjčkou 40 000Kčs dost peněz na nový dům. Kam se na to hrabe chudý zadlužený kapitalismus.To jsou stěžejní historická fakta.
A víte paní Radko kde se vzal majetek v socialistickém vlastnictví, jste stejný ignorant jako autoři uvedené „učebnice“.
Hezký den :-).
no a kde se vzal majetek v socialistickém vlastnictví ? Já si pamatuji na státní (národní) majetek, na družstevní majetek, na osobní majetek…
to paní radka neví???
ukradli ho komouši normálním soukromníkům
… a zůstal jejich, nebo byl státní ?
Máte chybu v nadpisu. Komunismus u nás nikdy nebyl. Byla jen vláda komunistických zločinců a říkali tomu socialismus.
Ano,zločinný režim nutící obyvatele žít ve lži a přetvářce,zao
stalý,kosmeticky yy lepšovaný, mnohdy zdánlivými přednost
mi….
jj
přesně tak
No,kdo tu dobu zažil,tak ví,že se v tom žít dalo.ALE ! ale jen za cenu dvojakosti a to se týkalo všech,i fízlů i komunistů i kohokoliv.Oficiálně se hrála role kterou nebylo radno přehánět,jinak jste byli za vola,ale obecně panovalo přesvědčení o neotřesitelnosti režimu i přesvědčení ,že individuálně se lze mít dobře.Navíc se zdálo,že se to díky Gorbačovovi vyvíjí správným směrem.A když byl všemu konec,tak ani těm co si hráli na soudruhy,nestál komunismus za ránu.Takže když o tom dnes chce někdo psát učebnici,nemá to snadné.A těžko se bude i protistraně tvrdit,že tu byla krutovláda jako v 50. letech.Jenže tím to nekončí,Havel převzal moc a šikovně se vyhnul sporům za cenu ,že jim nechal min.spravedlnosti.Potom očekával ,že nastoupíme urychleně západní kurs.Jenže revoluce bez šibenice je blbost jak říkal Lenin.A to mělo následky-starý režim nebyl jasně oddělen od nového,a ti kteří bez boje přišli ke korytu,považovali národní bohatství za konfiskát po komunistech a kradli a hýřili až už nic nezbylo a pak nás zadlužili z nuly na biliony. Takže pokud bychom dnes chtěli dohnat ty šibenice,nebyli by to jen komunisti,ale houpala by se i četné pupky polistopadových demokratů.
Jestli je pravda co se v článku uvádí, což nemohu posoudit neb nemám tuto učebnici k dispozici, jak je možné, že takováto učebnice prošla přes schválení MŠMT. Co na to pan náměstek pro vzdělávání a hromada úředníků placených z peněz daňových poplatníků. Opět se projevuje zbytečná přebujelost státní správy, kde každého zajímá akorát teplé místečko a ne výsledky vlastní práce. Zkuste se zeptat pane ministra.
Ustav pro studium totalitních režimů je ve skutečnosti Ústav pro studium represivních mechanismů totalitních režimů a jeho vlivem se období 40 let komunistického režimu vykládá pouze pohledem svinstva 50. let. Na toto zkreslení reagují jiní historikové tak, že se snaží popisovat i řekněme nezáporné stránky tohoto režimu a jak už to bývá, na jeden extrém se reaguje opačným extrémem. Na publikaci popisující minulý režim v celé jeho komplexnosti si zřejmě budeme muset počkat, až zde bude zcela nová generace historiků.
Od roku 1968,.potom co sovetska armada obsadila 21.srpna moji vlast žijí v zahranici…skandalni skutecnost, že se nynější studenti nedozvi ani zakladni fakta je strašná…vlastně se nic nestalo. Co na to říká ustav jménem Paměť naroda???TDiky za vecnoo myslite ten majetek, ktery rozkradli komunisté v roce 1948 mebo jak? Jste narod, který si nezaslouží nic jineho nez komunismus…
… no Německo je obsazené už od II.sv.války (a Japonsko také)… USA z Německa převážně bombardovaly od března 1999 býv.Jugoslávii, to samé i pak od r. 2001 u Afgahnistánu a od r. 2003 i u Iráku (zde ne převážně, ale v menší míře). Je to podobné ?
Když někdo něco nechápe, tak by se k tomu dost možná nemusel vyjadřovat.
Tohle je článek jako by mimo tuto učebnici neexistoval absolutně žádný jiný zdroj informací v celém vesmíru – jako by děti seděly v tunelu a čekaly, co přesně jim pověřenec MŠMT dodá.
Přitom spousta těch témat vyžaduje přípravu právě mimo hranice té učebnice, práci s dalšími zdroji apod. – tj. situaci, která se mnohem víc podobá tomu, jak většinu života dále tito mladí lidé budou informace získávat.
Stranou této učebnice je pak třeba dodat, že tragicky mnoho lidí, kteří žádané informace v učebnicích prokazatelně měli, jimi vyšli naprosto nedotčeni. Tj. už ta premisa, že když je něco napsané v učebnici, tak to žák bude jistě vědět, je úplně mimo.
Příliš mi nedává smysl proč tu autor má publikované v podstatě dva identické texty z 5. a 9. září. To, že učebnici považuje za nebezpečnou a špatnou je jasné už v textu z 5. září. Tolik reklamy si snad už ani nezaslouží, byť je to v každém ohledu pozoruhodný pokus didaktický a historiografický. Zkusme se o něm příště bavit bez dovozování pohnutek autorů, jejich schopností a spol.
„Pokus“ se nevydává a nedostává razítko mšmt. Zvlášť, když je to kryptokomunistický pokus falšovat dějiny.
Nevím, nechci polemizovat, učebnici jsem nečetl. Je jisté v pořádku upozornit na chybějící údaje, které zcela jistě ovlivňovaly naše dějiny. V tomto směru souhlasím. Jsem staršího data narození a jsem rád že žiji v této době, ale autor trošku přehání s tím jak bylo. Pracoval jsem na Ostravsku v dělnické profesi jako strojař. Družstevní byt jsem získal po roce za 10000 korun ( cena družstevního podílu), na dovolenou jsem jezdil každý rok… jasně, Bulharsko, Rumunsko…. Jugoslávie jen na výjezdní doložku, ale stačilo mi to. Pobyty na horách nebyly předražené.., bylo málo na výběr, člověk sháněl kde se dalo a co se dalo, ale bohužel. Byla taková doba. Komunisty nemusím, já nebyl ani v SSM, a nepřipadalo mi, že bych byl nějak znevýhodňován. Když člověk řádně pracoval mohl celkem slušně žít. Dnes to mladí taky nemají jednoduché. Kdo z nich si pořídí vlastní bydlení? Mladé rodiny jsou rády za nájem a nemohou si vyskakovat blahem. Je fajn, že si můžeme jet na dovolenou kam se nám zlíbí, koupit si co se nám líbí, …je jen otázkou kdo si co dnes může dovolit..
Tedy, a vzhledem k tomu, že tu vychází nový článek o stejném tématu, tak bych si dovolil shrnout pár poznámek. A že samozřejmě není mým záměrem chválit komunistický režim. Spíše že tahle diskuze je celkově o dosti chaotickém stavu současné pedagogiky a českého školství, které samo neví co chce.
0. Nemá smysl diskutovat jen na základě vytrhaných vět z recenzí. Snad by tedy bylo možné, právě pro tu širší diskuzi, zajistit uvolnění jeho plného obsahu pro prohlédnutí na internetu.
1. Ten zásadní nedostatek je, že vůbec není uvedeno ČEHO to vlastně Soudobé dějiny jsou.
Česka? Nebo snad Evropy? Světa? Jenomže, bez této zásadní informace je jakákoliv disputace o tom co by tam mělo či nemělo být, naprosto irelevantní. Těch událostí, na různých úrovních a územích a s různými vlivy (globálními/lokálními) jsou taková kvanta, že se ani všechny sepsat nedají.
Jenomže, pokud by ta odpověď zněla – to bylo na rozhodnutí autorů co z té doby sami považovali za důležité, tak pak je to sice otázka další diskuze (to jistě), jenomže a potom právem každé školy či učitele dějepisu, zda si pro svou výuku určí tuhle učebnici dějepisu nebo jinou..
2. Dále pak v úvodu uvedené označení „badatelská“ učebnice jest moderní termín současné pedagogiky, který je ale v rozporu v tvrzením v článku že „jsou to fakta, se kterými je nutné napřed diskutující seznámit“. No jistě že, v případě badatelské učebnice nemusí. Profesor Hejný v matematice taky nedává žákům do svých učebnic vložený list s přehledem vzorečků , aby se je žáci napřed poslušně naučili a podle nich ty příklady správně počítali. To pořadí v procesu učení v „badatelské výuce“ je prostě jiné. I v dějepise.
3. Je jistě pravda, že žáci by mohli dojít během bádání ke špatným závěrům, pokud by dostali jako doporučené historické zdroje výhradně oficiální komunistická média . Takže – v tomto by ten výčet zdrojů měl být mnohem širší. Stačí připomenout slavnou českou filmovou tvorbu šedesátých let, i z té by načerpali mnohé.
4. Když přejdeme od vysoké politiky k k životu „prostého lidu“, i což je obsahem dějepisu. Tak je ale nutné se smířit s tím, že i ten lze popsat jen v omezené míře a to v tom co ti lidé dělat mohli a dělali. Učit dnešní žáky co ti lidé tehdy dělat nemohli a nesměli lze ještě v menší míře , na to by mělo stačit pár vět.
5. Obecně, tohle je přece výuka dějepisu, ty historické události už se rychle vzdalují. Takže v tomto by se ta učená látka měla spíše redukovat, i třeba jen proto že přibývá nová, že? Což ale samozřejmě neznamená ignoranci a zapomenutí, právě tyhle vědomosti dostávají ty děti aj dorůstající a dospělí řadou jiných kanálů. Představa že by někdo nevěděl o sovětské okupaci 1968, „protože to nebylo v učebnici 9.třídy“ je absurdní.
Co kdyby třeba ten den co se to vykládalo, ve škole chyběl? :))))))))))))))))))))))))))))
Zajímavý článek velice,překvapivě žádný komentář ,smutné ,kde jsou rodiče dětí kterým je učebnice adresovana? Pokud ucebnice vynechala období let 68 ,potom nechápu ,kde je min školství ? Predpokladám ,že nebude zminka o období 38-45 ,kdy Slovensko vyhlasilo svůj štát a fakticky se odtrhlo od Československa a šlo s Hitlerem! Jsem r.45 samozrejmě ani mě to neučili ,ale žil jsem s pamětniky. Strašné zjištění o teto učebnici! Nemám co dodat ,škoda slov!
Podle toho jak to v článku popisujete, tak opravdu nejde o myšlenkový chaos v hlavách autorů, ale o zcela vědomé záměrné zkreslování a zamlčování skutečnosti. Oba autoři to velice dobře vědí a tím, že to zkreslují se dopouštějí závažného trestného činu a hlavně šlapou po těch, kteří za války a totality trpěli. A to je velice nebezpečné a naprosto nepřípustné!!!
Nejméně napůl lži a to již nebudu vůbec napadat toho pisatele, který sám neví která bije. Může mi sdělit, kde byl komunizmus? Ve Svazu Sovětských SOCIALISTICKÝCH republik a tedy i u nás? Vrať peníze za vzdělání a zalez. Někam hodně, hodně hluboko!
Několik desítek let po tzv. Sametové revoluci učitelé dějepisu tvrdili, že se k novodobým dějinám nestihnou dostat, poněvadž podle osnov musí nejdřív důkladně probrat pravěk, starověk a středověk. Podle rčení „cui bono“jsem v tom tušil záměr těch činovníků, kteří rozhodují o tom, na co se bude ve školách dávat důraz a co se upozadí. Teď se dozvídám, že nějací pracovníci ÚSTR napíší učebnici dějepisu, kde část před – a poválečných dějin zamlčí nebo překroutí. Učebnice nebyla redigována a schválena MŠMT? Kdo je ta žába na prameni, která připustí tisk takového paskvilu? Ponese zodpovědnost, dostane padáka?
Mimochodem, na tom co jste napsal na začátku se vůbec nic nezměnilo, oni na ty novodobé dějiny ve školách skutečně čas nemají.
Taky si všimněte, že tohle je učebnice dějepisu – až pro devátou třídu, kde už se vesměs žáci připravují na, pro ně strašně důležité přijímačky na SŠ.
Takže, kolik si asi myslíte že se při tom naučí akurát v dějepisu?? :))))
Je to učebnice světových dějin skoro za celé 20. století…samozřejmě že se tam do hlubších podrobností nikde nejde..
Pracovnící ÚSTR za to nepíšou, ti splnili zadání. Pokud by si školství objednalo učebnici komunistických zločinů u nás, jistě by jí napsali jinak.
Pokud je učebnice skutečně koncipována tak ,jak uvádí autor článku , jedná se skutečně o paskvil.Nechápu , jak toto mohl někdo schválit. A škoda , kterou taková učebnice napáchá, může být nedozírná. Vzhůru ke sbětlým zítřkům. 🙁
Žít se dá všude, včetně Íránu, Saúdské Arábie, nebo Severní Koreje. Otázkou je, jak.
Michal Klíma ideologicky protestuje proti faktům, nelíbí se mu že KSČ podporovala výstavbu bytů, dávala mladým lidem výhodné půjčky atp. Klíma to z nějakého důvodu chce popírat a ideologicky volá: „Tato naprostá demagogie zcela zamlčuje, že po celou dobu totality společnost žila v hluboké krizi bydlení, kdy běžně žili v malém bytě rodiče s dětmi i jejich prarodiče.“ Je samozřejmě na té době co kritizovat, ale ne demagogickým popíráním některých faktů nejen politické, ale i technické povahy, jako to dělá Klíma. Faktem je, že za 1. republiky bylo bydlení většiny obyvatel nevalné a že za války bytový fond ještě zchátral a částečně byl při osvobozovacích bojích poškozen a zničen. Básnit jako Klíma o hluboké krizi bydlení je ahistorické, V letech 1945 až 1989 se bydlení fakticky posunulo na novou úroveň. S vodou a sociálním zařízením v bytech, s dokončením elektrifikace a novým vybavením, postupně i ústředním vytápěním. To byl technický a sociální pokrok té doby. A vícegenerační bydlení typické pro 1. republiku postupně přecházelo k bytům pro generační rodiny. A stavělo se množství podnikových bytů, ty zlořečené, ale na svou dobu užitečné paneláky a množství rodinných domků. Popírat to je nesmyslné.
Radomír ideologicky protestuje proti faktům, které se mu nelíbí. Vlastně ne ideologicky ale lživě. Jestli je něco faktem, tak pouze to, že kvantita tak kvalita bydlení v demokratických a volnotržních společnostech po druhé světové válce vzrůstala mnohem rychleji, než v totalitním těžkoslovensku. Zde to byla kastrofa až do 80. let. Kdo nezdědil nebo si nenakrad na barák, kdo neuplácel nebo neměl známé, neudával, nebyl stbák, nešel na šachtu tak nebydlel. Mizivá bytová výstava a bytový fond ukradený původním vlastníkům díky bolševické sběři v dezolátním stavu, to byla realita. Až těsně před koncem bolševismu se začalo něco dělat. Jenže sídlištní výstavba byla tak zoufale nekvalitní, že se po revoluci se do sídlišť musely nalít stovky miliard korun na opravy a modernizace, aby se v nich dalo bydlet.
Nemáte úplně pravdu. Minulý režim bydlení v podstatě dotoval a v rámci propopulační politiky usnadňoval získávání bytu mladým rodinám. Můj „spolubojovník“ na základní vojenské službě musel odjet před jejím koncem na mimořádnou dovolenou za účelem sňatku, aby na konci vojny a při nástupu do zaměstnání mohl dostat služební byt, na který měli nárok jen ženatí (vdané).
Počet postavených bytů za minulého režimu je naprosto nesrovnatelný jak s výstavbou za První republiky, tak i po roce 1989. Jakmile se dostavělo to, co bylo rozestavěno z dob socialismu, tak začala výstavba bytů váznout a dnes se postaví za rok jen zlomek toho, co se postavilo za stejnou dobu za éry socialismu. Byť se třeba dnes staví „kvalitněji“.
Poslední stavební boom před socialismem jsme měli za „belle epoque“, kterou ukončila první světová válka. V řadě měst tehdy byly postaveny celé nové čtvrti bytových domů.
A to jsme po roce 1989 ještě nechali řádit zlovolné developery a nechali je zdevastovat či zbourat cenné starší budovy v dobré technické kvalitě, jaké se v zemích E12 běžně přestavují na „netradiční bydlení“ právě pro mladé (měl jsem možnost takové na vlastní oči, i vevnitř, vidět v Kodani, další znám z různých časopisů). V řadě případů jsou po těch kvalitních budovách dosud jen zbořeniště porostlá náletovými dřevinami (např. královopolská kasárna v Brně).
Ono je to ve výsledku jedno jelikož se k 20.století děcka stejně ani nedostanou. Syn se učil na základce snad rok o Řecku a Římu a pak doklopýtali až k husitům. No a na střední? Začínáme Řeckem a Římem. Nic proti jejich slavné historii ale myslím, že dnešní mládež osloví spíš nedávná historie než toto.
Je to složitější. Jsem z generace, která to má z vyprávění. Když se konaly po x desítkách let svobodné volby, mě byly dva roky. Jakákoliv událost prakticky před cca rokem 1994 má stejnou váhu jako druhá světová válka, či prezident Masaryk. A ač mě dějepis bavil, a ač ho dnes dokonce učím, vím, že nelze jednak pojmout vše, ale také je nutné objektivizovat. A tím nemyslím zamlčovat. Jsme ve stejné paralelní situaci, jako ta První republiky, kdy se žáci učili o šíleném Rakousku a jeho režimu. Kdy se učili o politických věžních, o násilném nedemokratickém režimu. Dneska se to vcucne na pár stránek. Navíc u mnohých převažuje jistá nostalgická nálada a naivní vnímání tehdejšího mocnářství. Jsme v roce 2023, potrebuji učit o posíleních 35 letech. O privatizaci, o hnutí skinheads, o rozpadu Československa, o změně společnosti, o násilných praktickách podnikatelského prostředí 90. let, o nenávisti ve společnosti, o hnutí LGBT aj. Věci kolem minulého, které pořád tlačí dopředu ti, kteří jej zažili, patří do muzea, ne do aktivního vzdělávání.
pardon, ale proč se tedy věnuje tolik času například pravěku? To je něco, co už patří do muzea, ale události před rokem 1989 rozhodně ne. Je to vcelku nedávná minulost, o které se před pár lety ještě neučilo, protože to bylo příliš čerstvé a společnost čekala na trochu odstupu. Zároveň je to doba, která tvarovala rodiče a prarodiče současných dětí a mladých. Je to doba, která opravdu ukázala, že je komunismus hezká idea, ale v praxi nepoužitelný a bohužel mezi mlaďochy jsou mladí noví komunisté. Tohle by se mělo dětem vysvětlovat ať nedělají po několika málo desetiletích stejné chyby.
Neblázněte Petře. Přece byste nechtěl po vládnoucí partaji (ODS), aby v učebnicích byly popsány jejich divoké začátky a vlastně jejich vina na současném stavu České republiky – vznik oligarchie.
Rozhodně ne od premiéra, který sice nebyl v centru tehdejšího dění, ale který té straně dělá užitečného idiota. Navíc to není jednoduché, takovou učebnici napsat.
Ono kritizovat komunisty je strašně jednoduché, kritické zhodnocení úspěchů a neúspěchu současného systému už jednoduché není.
To by totiž mladá generace mohla začít přemýšlet, jaké problémy jsou vlastně dneska, a třeba by mohla začít mít snahu o zlepšení situace směrem například k sociálně spravedlivější společnosti, což si vládnoucí věrchuška rozhodně nepřeje.
Například by mohli začít ve svém vlastním zájmu požadovat zrušení exekučních prasáren, které nemají v civilizovaném státě obdoby, začít požadovat řešení otázky dostupného bydlení pro mladé rodiny a podobně.
Věrchušce vyhovuje současný status quo, takže proč učit mladé lidi o tom, co ráčila zvorat…
Ty jsi tady nalhal pěkný kopec hnoje… namátkou exekuční zákon. Ten náš je fakticky opsaný z Rakouska a z Německa. Světe div se, tam jsou taky exekutoři a dlužníci, kteří přijdou o majetek, když se zadluží a kašlou na nějaké řešení.
Za svůj podělaný život (ano, je to z tvého žvanění poznat) si můžeš sám. Nikdo ti nepůjčil prachy proti tvé vůli.
Tak za prvé, pane Glocku, nevzpomínám si, že bych Vám kdy nabídl tykání, takže bych Vás chtěl poprosit, abyste se jako nechoval sprostý hulvát. Husy jsem s Vámi opravdu nepásl, a pást nebudu.
Varuju naposledy, poté nebudu reagovat.
Za druhé, exekuce v ČR od těch v zahraničí liší tím, že v Rakousku je exekutor úředník, v ČR defakto podnikatel s motivací k zisku, což vede k tomu, že se z bagatelní pohledávky udělá šílený dluh.
Exekuční zákon vznikl v roce 2001, čímž se otevřela cesta k exekučnímu Klondiku, kdy bylo možné vidět celou řadu excesů.
Když jsem pracoval v Německu, tak jsem o téhle lahůdce říkal mému německému nadřízenému. Vyvalil na mě oči, a nechtěl tomu věřit.
Samozřejmě, dluhy se musí platit, ale nikdo nemá právo udělat z 30 000 90 000. To není fakt nikde na světě.
Kromě Ruska, kde dlužník nesmí opustit zemi, ale tuhle zemi si snad za vzor brát nemusíme.
Za třetí, nechte si od cesty obligátní kecy o zkaženém životě, pokud někdo kritizuje současný systém, nebo dokonce vládu. Je to trapné.
Sám dluhy nemám, a věřte mi, že si dávám sakra dobrý pozor, abych měl všechno zaplaceno, jak má být. Protože vím, kde žiju.
Za čtvrté:
Před Vánoci jsem si dělal dokonce výpis z rejstříku, abych mohl doložit bezdlužnost. Dluhy nemám. Pokud máte doma křišťálovou kouli, tak bystě ji měl asi reklamovat, protože Vám nefunguje, vy internetová Sibylo:-).
A až někomu budete psát o tom, že lže, tak se podívejte do zrcadla. Sám jste lhář.
Za páté:
V mém minulém příspěvku jsem pouze zhodnotil neduhy současného systému, nijak jsem neadoroval režim minulý. Pokud to vnímáte jako žvanění, je to Vaše volba, a hlavně Vaše úroveň, a to co si z toho vydedukujete, to je jenom Vaše mínění. Možná si do mě projektujete svůj vlastní život, já nevím 🙂
Jistěže se za komunistického režimu žít dalo, ale za cenu neustálého křivení se (což se dnes, bohužel, vrací).
Jistěže některé oblasti života na tom byly lépe než nyní, např. novomanželské půjčky, splatné narozením dětí, podpora bydlení pro mladá manželství apod. Přičemž neexistuje sebemenší důvod, proč by současný režim, kvílící nad nedostatečnou porodností, nemohl tato či podobná opatření zavést (je to velmi dobře vratná investice).
Na druhé straně to ovšem byla blbokracie (opět se však k tomuto stavu vracíme), vláda naprosto hloupých a odborně nekompetentních lidí, kteří nakonec dovedli stát k ekonomickému krachu. Někdy v roce 1988 jsem na vlastní uši slyšel ředitele Zbrojovky Brno si pochvalovat, že získali „fantastickou zakázku“ – budou dělat plechové šatní skříňky pro nějakou západní firmu. Přitom měli na co navazovat a co rozvíjet, ale jejich schopnosti nakonec skončily jen na tom stříhání, ohýbání a letování plechů.
no a pak už nebyly ani ty skříňky a byl konec.Zbrojovka prodávala i svůj znak,to slavné Z v závitu.Za 3 miliony.Nikdo to nekoupil.Tak končí sláva světa.
Zbrojovka potřebovala valuty, ty joudo nedovtipnej. Agrokombinát Slušovice byl jednooký mezi slepými, protože si mohl vydělané devizy ponechat, zatímco všechny ostatní firmy je musely odevzdat/prodat státu za pevný kurz.
Vedle toho se začala omezovat zbrojní výroba, protože ČSLA měla plné sklady tanků a pušek + černoušci s arabášema byli pozadu s platbami, resp. odebrali zbraně na dluh a neplatili vůbec (dalších 20 let po Sametu trvalo, než zaplatili nebo se dluhy odepsaly). Trubky a lháři tvrdí, že zbrojní výrobu zklikvidoval V. Havel, ale o útlumu rozhodla Adamcova vláda už v roce 1988.
…ale za Havla se teprve provádělo – a on sám samotný na to byl hrdý… Tak nějak podobně to píše Michael Žantovský ve své knize „Havel“.
Tedy, jestli bych si dovolil ještě pár poznámek. Udělal jsem si na internetu trial přístup k té učebnici a prohlídl jsem si jí. Čili
1) Sovětská okupace 21.srpna 1968 se tam samozřejmě připomíná (str. 70) v v kapitole o Pražském jaru. Jenomže, celému tomuto období je věnována jedna dvoustránka, z níž tak půlku tvoří fotografie a obrázky.
2. Je mi líto, ale potvrdily se moje obavy, tohle jsou skutečně „Soudobé dějiny celého světa“, kde jsou popisovány, ale stručně, závažné události globálního charakteru, a jen tak občas – s přihlédnutím k nim , dvoustrana s informacemi o situaci u nás.
Takže a prosím a v tomto rozlišení, lze posuzovat tuhle učebnici.
3) A když si toto uvědomíme, tak zjistíme že ta kritika by měla jít úplně, ale úplně někam jinam. Tohle není „konspirace zakuklenců z ÚSTR , tohle je zcela markantní vliv devalvace klasického vzdělání, které přejímáme z UeSej. Více už se skutečně žáci učit nemusí.
Mimochodem, ale v tom je to badatelské, nemusí ale mohou – pokud je nějaká událost zaujme.
Btw, těžko soudit, který vyučovací přístup je lepší, my jsme se ještě museli ty „zásadní události“ šprtat s uvedením místa, času a seznamu hlavních aktérů, takže byla určitá šance, že si to nezapomeneme na celý život, i když historický výklad té události se změní
Bylo to nesnesitelné. Člověk nemohl vyjádřit svůj názor, mohl číst jen to
co bylo schválené, bratři se s rusaky za asistence jejich tanků.
Co se divíte, jaká sametová revoluce. Soudruzi neodešli,rozlezli se do všech stran a vychovali nove svazáky a vesele řadí dál
Ano, život to byl hezký se vším co k němu patří. To, že jsme žili skroměji než dnes je také pravda. Ale myslím, že to nikomu neuškodilo. Pravda, v mládí jsem se o politiku vůbec nezajímal. Jestli mi něco vadí, tak jsou to mnozí dnešní „hlasatelé“, kteří se nám snaží vnutit, že náš život za socialismu byl marný, bez radosti ze života. Mýlí se. Snad je to tím, že oni sami opravdovou radost ze života nedokážou prožívat ani dnes.
Já jsem na devizový příslib vycestovala do Západního Německa .Nikdo z naší rodiny nebyl komunista ani se s nimi neznal .
A nějak jste zapomněla zmínit, že někdo z rodiny musel zůstat doma, ptže rodná Strana nechtěla, aby lidi utíkali na Západ.
My jsme byli v NSR taky (oba nestraníci), ale museli jsme mít pozvání západoněmeckého občana + prohlášení, že se o nás postará. 15-letý syn musel zůstat doma s prarodiči, jinak by nevyjel nikdo. To byla nutná podmínka, kterou mi natvrdo řekl předseda závodního výboru KSČ v rámci povinného schvalovacího kolečka – „pustí vás, ale ne všechny“. Dodnes si ti pamatuji.
Devizový příslib znamenal, že jsme si museli v SBČS koupit omezené množství západoněmeckých marek, což jsme řešili nákupem marek od veksláků a propašováním do NSR. Jinak bychom si tu naši první barevnou televizi neměli z čeho koupit (byla to německá značka Grundig, kterou dnes vlastní nějaký Turek).
Historie je věda, v níž by měly zaznít ověřena fakta nikoliv pocity. Ať jsou studenti a žáci konfrontování s pamětníky, kteří dosud žijí. Tak jak se to dělo za d obuv socialis tichého školství. A bylo to vyloženě politikum, sloužící tehdejšímu režimu. Zde by chtěl chtěla ocenit přece jen snahu autorů vyhnout se politické bulvarizaci. Vždyť ani my nesoudime naše historické pOsta
vy dle jejich chyb i přehmatů.
Skutečně platí zákon negace negace. Nejdříve jde o vítězství nihilismu, aby po čase bylo s rozumem pravdivě zhodnoceno nikoliv vítězem, nýbrž neutrálním vědcem historikem. Vždyť je to návrat k předlistopadovým metodám. Prostě city nahrazují rozum.
Paradoxně se člověk mohl dostat k u nás zakázané literatuře přes ruštinu, protože v SSSR tyhle knihy často vycházely (ovšem v nákladech menších než u nás) a dost přednostně byly zásobované prodejny sovětské knihy v zahraničí. A některá díla byla i v knihovnách SČSP, paradoxně i ta, která byla v českých překladech nebo originálech stažena z běžných knihoven a ve vědeckých knihovnách k nim byl omezený přístup.
Takto jsem se dostal k některým SF knihám např. od I. Asimova, které mohly vyjít česky až po revoluci.
Na druhé straně byla v sovětech totálně tabu fantasy. U nás za komunistů vyšel alespoň Hobit, byť v relativně malém nákladu.
Respektive mám v knihovně jednu (!) sovětskou fantasy povídku, ovšem „maskovanou“ jako příběh z války.
„Až na nějaké chybky se tu dalo žít“
Ano, souhlas.
Chyb bylo dost (viz popsali ti výše) , někteří komunisti byli docela hustý. To říkám jako pamětník – žil jsem to 28 let.
Ale ono je to stejné i dnes. Má to jiná ideologická znaménka a dá se o tom říct „Až na nějaké chybky se tu dá žít.“
Je zajímavé, jak se stále pořádá hon na režim, který je i se svými protagonisty 30 let mrtvý a nikdo se jej nesnaží křísit. Ptám se PROČ pořádáte hon na mrtvé komunisty, když tu máte celé houfy komunistů živých, aktivních, když jsou v Eu v podstatě u moci, máte jich plný EP? jsou rudí až po paty, jen se přibarvili na zeleno. Představují metodami, myšlením to nejhorší, co jsem zažil na tom minulém komunistickém režimu.
Ti Vás pane Klímo netrápí? Z nich strach nemáte?
Jestli to správně chápu, tak v mých 72 letech se konečně od dnešních deváťáků dozvím ty „správné badatelské výstupy“ o životě, který jsem prožil. Jestlipak bádající deváťáci propojením „správných informací“, naservírovaných pod hlavičkou MŠMT, taky pochopí, že autory té učebnice opustil morální potenciál a zřejmě i mentální zdraví?
Pokud budou soudobé dějiny české nadále interpretovat například autoři, vedení Jaroslavem Pinkasem Ph.D., kteří pod záštitou MŠMT stvořili badatelskou učebnici „Soudobé dějiny“ pro 9. ročník ZŠ, na bázi projektu „Škola s nadhledem“ (vydáno roku 2022, platnost dle tiráže 6 let), pak v aktualizovaném vydání této učebnice v roce 2028 se jejich přičiněním zřejmě dočkáme i svatořečení lidsky naprosto zkompromitovaného desperátského komunisty JUDr. Gustáva Husáka. Toho generálního tajemníka státostrany Husáka, který byl legendárním vlajkonošem komunistické „demokratické“ totality, k níž směřuje obdiv(?) některých akademických historiků.
Kolektiv autorů při sepisování budovatelské (pardon badatelské) učebnice musel být permanentně pod vlivem nějakých psychostimulans, nebo nejspíš od rána do večera v alkoholovém rauši. Destrukce historické paměti má v této zemi zelenou, počínaje různými ujetými pražskými akademiky, jako jsou třeba autoři té učebnice. A konče současnými kryptokomunisty, třeba z Varnsdorfu, kteří v zájmu svého byznysu velebí Putina a jejichž politický fundus si žáci devátých tříd mohou nastudovat dle kapitolky na straně 67 badatelské učebnice „Soudobé dějiny“, s názvem „Řeholnice v textilní továrně ve Varnsdorfu“.