Čeští „jablíčkáři“ jsou spokojenější se vztahy i se životem celkově. I tento na první pohled těžko prokazatelný názor majitelů určité značky mobilu ukazuje Atlas Čechů. Unikátní webový projekt díky velkému objemu nasbíraných dat i jejich inovativnímu zpracování nabízí zajímavý nový pohled na českou společnost. Nyní navíc, i v souvislosti s opatřeními proti koronaviru, většinu dat tvůrci volně zpřístupnili široké veřejnosti.

Kliknutím na obrázek se dostanete na platformu Atlas Čechů.

Atlas Čechů umožňuje vedle klasických kategorií jako vzdělání či finanční situace kombinovat různé skupiny obyvatel ČR také podle jejich chování – mediálního, spotřebitelského či s ohledem na jejich zájmy a trávení volného času (více o projektu najdete v rozhovoru s jeho autory pro HlídacíPes.org ZDE).

Různým kombinováním kritérií tak lze například snadno zjistit, co mají společného voliči jednotlivých stran v České republice, tedy kromě faktu, že svůj hlas dali v minulých parlamentních volbách stejné partaji.

Kutilové fandí ANO

Atlas Čechů tak ukazuje, že například příznivci SPD vídají své příbuzné jen párkrát do roka, ačkoli často sami apelují na „tradiční hodnoty“. Cizinci se podle nich v Česku mají zcela přizpůsobit.

Voliči SPD také nadprůměrně souhlasí s fyzickým trestáním dětí (84 % z nich oproti 70 % v celé populaci). Děti podle nich mají studovat to, co je uživí, a ne to, co je baví. Plat je pro ně v zaměstnání víc než smysl jejich práce. Sami jsou s prací často nespokojení.

Voliči hnutí ANO jsou zase jako celek názorově nevyhranění – stejně jako samotná strana Andreje Babiše.

Názory voličů ANO (Graf: Atlas Čechů)

Voliče ANO často baví zahradničit a sledují pořady o kutilství a pěstování rostlin, často totiž mají zahradu a chatu, rádi luští sudoku. Povídají si se sousedy, s těmi dokonce i slaví narozeniny. Často se také vídají s příbuznými.

V hudbě preferují hlavně český pop, country a dechovku. Z médií výrazněji sledují především TV Prima, Nova, Barrandov a také Českou televizi. Při nakupování se snaží šetřit, používají slevové kupony a chodí do diskontů. Autoři výzkumu tyto preference přičítají vyššímu věku voličů ANO.

Do cukrárny jen zřídka

Data nasbíraná pro Atlas Čechů ale také umožňují naopak lépe nahlédnout, co se v tuzemsku skrývá pod nálepkou „nevolič“. Ukazuje se, že skupina lidí, kteří nechodí k volbám, má některé společné rysy nejen pokud jde o politiku, ale především o každodenní život.

Jak žijí nevoliči (Graf: Atlas Čechů)

Nevoliče výzkumníci definují jako ty, kteří „vědí, že v roce 2017 nevolili ve volbách do Poslanecké sněmovny“ (takových je 28 % populace, tedy 1 900 000 lidí).

„Jsou to častěji lidé, kteří jsou nespokojení se současným vývojem v zemi: revoluce v roce 89 jejich život nijak nezlepšila, netěží z výhod globalizovaného světa – spadali by sem ti, které některé sociologické teorie označují za ‚poražené globalizace‘,“ komentuje výsledek průzkumu socioložka Lenka Chudomelová.

Nevoliči jsou podle ní často navázaní na tradiční, ale upadající průmysl, nemají prostředky (nejde jen o peníze, ale i o kulturní či sociální kapitál), aby využili současné možnosti pro mobilitu nebo se rekvalifikovali do perspektivnějších profesí.

Tito lidé jsou rezignovaní na snahu něco kolem sebe změnit, což se projevuje právě i tím, že nechodí volit. Pasivní jsou ale i v běžném životě.

Následující aktivity dělají podle Atlasu Čechů nevoliči méně, než je v populaci běžné: procházka, výlet do přírody, návštěva kavárny nebo cukrárny, divadelní představení nebo nový cirkus, čtení knížek klasicky nebo ve čtečce, party, povídání se sousedy, večeře v restauraci či pivo v hospodě, kutilství a zahradničení, sport a fandění sportu, chození na trh, chataření, wellness, koncert, muzeum, vzdělávací akce.

Zároveň ale říkají, že ve volnu nemají co dělat; 52 % z nich si nedělá žádné plány na víkend.

Braník, Gambrinus, Krušovice…

Z Atlasu Čechů lze také vyčíst, jaká média – a jakým způsobem – jednotlivé skupiny obyvatel sledují. A naopak – jaké jsou například vzorce chování diváků jednotlivých televizí.

Data například ukazují, že lidé, kteří v Česku denně sledují televizi, se nadprůměrně bojí terorismu a myslí si, že cizinci se mají české většině zcela přizpůsobit.

Atlas Čechů rozdělil pravidelné diváky i podle pohlaví – u žen vyplynulo, že jsou spíše chudší, často přežívají od výplaty k výplatě, mají brigády, nebo nepracují (případně jsou na mateřské dovolené či v důchodu).

90 % těchto pravidelných divaček TV nebylo nikdy delší dobu v zahraničí. Bojí se terorismu a když už někam vyrazí, je to převážně do turistických oblastí.

Ve volném čase čtou horoskopy, milují muzikály, český pop a dechovku. Pletou, šijí, luští sudoku a křížovky.

Mezi pravidelnými diváky – muži je dost starších a bezdětných. Na rozdíl od žen divaček TV nežehlí, nevaří, zato sami sebe označují jako kutily, kteří zvládnou leccos svépomocí opravit.

Politika je pro ně významné téma, o kterém rádi mluví. Je pro ně typické, že chodí volit.

Mají často doma počítač, hrají na něm hry a pohybují se online, kde také sledují vysílání – internet je pro ně po televizi druhým nejsilnějším zdrojem zpráv (třetí je rozhlas).

Jsou to pivaři (nejčastěji Braník, Gambrinus, Krušovice) a pasivní fandové, často také sázkaři. Milují českou kuchyni a neřeší, jestli je zdravá. Mají řidičský průkaz, často i na motorku a autobus. Naopak umění ani literatura nejsou nic pro ně.

V televizi je baví hlavně pořady o dění ve světě, přírodě, sportu, financích, bydlení a zahradě. Z konkrétních kanálů je to hlavně ČT Sport a Prima Cool.