Každý den se dívám téměř na všechny deníky a přiznám se, že se hodně orientuji podle titulku. Čím bulvárnější titulek, tím jasněji vím, že ten článek nemám číst, i když je třeba o zajímavém tématu, říká zakladatel a vlastník skupiny Newton Media Petr Herian.

Jeho firma dominuje hned několika trhům ve středoevropském regionu v oboru monitoringu a analýzy médií. A se svým systémem na rozpoznávání řeči aspoň částečně konkuruje globálnímu gigantu – Googlu.

„Vzpomínám si, je to asi patnáct let zpátky, jsem byl pozván poprvé a naposledy na kobereček nejmenovaného předsedy vlády a on mi vyčítal, že náš monitoring je moc levicový. Snažil jsme se mu vysvětlit, že monitorujeme pouze to, co se píše v médiích a monitoring vypadá podle toho, jaký si zadají dotaz,“ říká Herian v rozhovoru pro HlídacíPes.org a ekonomický pořad Českého rozhlasu Plus Řečí peněz.

Kolik mediálních výstupů denně monitorujete?

Denně v regionu Čechy, Slovensko, Polsko monitorujeme 15 000 zdrojů. V Evropě je to 150 000 zdrojů. Velká část, řekněme dvě třetiny těch zdrojů, jsou z internetu, pak to jsou tištěná média. A samozřejmě rozhlas, televize a v neposlední řadě sociální média. To do toho počtu zdrojů samozřejmě nepočítáme, protože pak by to šlo do milionů.

Majitel a zakladatel Newton Media Petr Herian.

Mluví se o tom, jak jsme přehlceni informacemi, odráží se to, i ve zpětném pohledu, v množství informací, které musíte denně zpracovat?

Jednoznačně. Když jsme začínali před 25 lety, byly to desítky nebo jednotky stovek článků z tištěných médií. Dnes převažuje internet a sociální média. Informace se opakují, vyvíjí, díky internetu máte možnost zprávu během několika minut doplnit, rozšířit, a to všechno se musí monitorovat. Takže ta změna je patrná. Dnes navíc může být zdrojem informací každý z nás – díky sociálním sítím, díky Twitteru, takže to je také velký rozdíl.

Médiím klienty nebereme

Máte už za ty roky velmi bohatý archiv, texty máte od roku 1996 a snažíte se je prohlubovat dále do minulosti. To znamená, že suma těch informací je obrovská. Jakým způsobem si ta data chráníte, zálohujete?

Je to nákladné i sofistikované… Naše služby se skládají z monitoringu a pak ze samotného archivu, kde jdeme až do roku 1995 – 1996, kdy jsme vznikli, ale některé deníky, například Lidové noviny, máme i od roku 1990. Data jsou v několika databázích, nejde také jen o jejich množství, ale i o rychlost přístupu, zpracování. Pokud jde o servery, ty máme v Čechách, v cool housingu u jednoho českého operátora.

Jaký je váš byznys model ve vztahu k médiím? Vy jim platíte za jejich texty a pak média platí vám za využití archivu, nebo je to svého druhu barter?

Byznys model vlastně vznikl už před 25 lety, kdy jsem navrhl médiím, že se budeme dělit o příjmy z našich služeb. Od začátku jsme platili 30 % ze všeho, co jsme prodali, později jsme domluvili paušální platbu, protože pro média to bylo výhodnější. Ta platba byla vyšší než původní pravidelné platby z příjmů a nás to tedy motivovalo vytvářet daleko lepší služby a snažit se získat více zákazníků. Paušální platba zůstala doteď, nicméně s určitými vydavateli máme i barterové smlouvy. Je to individuální podle velikosti zdrojů, podle využití a pak samozřejmě vydavatelské firmy platí za to, že mají možnost přistupovat do archivu.

Líbí se vám naše texty? Dejte nám hlas v anketě Křišťálová lupa 2019 – klikněte na obrázek níže.

Děkujeme za podporu. Redakce HlídacíPes.org

Ve vaší poslední roční zprávě ovšem zmiňujete, že výrazně roste byznys s mediálními analýzami. Tedy, že typický zákazník nejsou mediální domy.

Mediální domy, teď mi to snad odpustí, jednoznačně tvoří velmi malé procento našich příjmů. Náš typický zákazník jsou lidé, kteří potřebují informace, chtějí měřit svůj mediální dosah, potřebují zjišťovat v médiích, kam se vyvíjí jejich trh, sledují konkurenci… Zvyšuje se i poptávka po mezinárodních zdrojích, po souhrnech, anotacích a právě mediálních analýzách.

Lidé v rozhodujících funkcích, manažeři velkých podniků i politici, čtou často v podstatě už jen ty monitoringy tisku na úkor klasických médií. Nedá se říct, že vlastně tradiční médiím ubíráte čtenáře, předplatitele?

Myslím, že ne. V monitoringu médií sledujete jednu oblast, svoji medializaci, nebo konkurenci, vývoj nějakého tématu… Ale pak máte specifický zájem, ať už se třeba chcete zdokonalit v managementu, chcete zjišťovat informace ohledně finančních trhů, nebo chcete sledovat aktuální kauzy, které ve svém objednaném monitoringu nemáte zahrnuté. Nemyslím, že by byl jenom monitoring pro někoho hlavním informačním zdrojem.

Jak a jaká média konzumujete vy?

Čtu elektronickou podobu deníků. Vlastně každý den se dívám téměř na všechny deníky a přiznám se, že se hodně orientuji podle titulku. Čím bulvárnější titulek, tím jasněji vím, že ten článek nemám číst, i když je třeba o zajímavém tématu.

Na koberečku u premiéra

Jste také spoluautor knižní publikace Deset let v českých médiích. Ta je ovšem už roku 2005 a za těch 14 let se toho hodně přihodilo. Média se dramaticky změnila pod vlivem internetu. Dá se ta proměna vysledovat i na vašich mediálních analýzách či na vašem monitoringu?

Česká média podle mého názoru hodně reagují na čtenáře on-line médií, chtějí mít co nejvíce přístupů, aby měla co největší příjmy z reklamy a to si myslím, že není úplně správně. Ale naopak tu vzniká i velmi dobrá žurnalistika. Já jsem už asi sedm let poradcem novinářské ceny, takže mám možnost se dívat na příspěvky, které jsou vybrány do této soutěže. A je zjevné, že je tu na jedné straně změna směrem k rychlosti a k duplicitě informací, na druhé straně díky novým technologiím a novým možnostem vzniká i velmi kvalitní žurnalistika, k níž se čtenář, divák či posluchač – pokud chce – snadno dostane.

Všiml jsem si ale, že monitorujete i weby, které se běžně označují za dezinformační nebo otevřeně placené třeba Ruskem, typicky Sputnik News. Předpokládám, že jste to nějakým způsobem řešili, zda to dělat, či nedělat. Proč tedy převážil názor monitorovat i tahle média.?

Naše podnikání je založeno na monitoringu zdrojů. V zásadě monitorujeme celý obsah médií a v rámci toho nerozlišujeme vznik ani zdroje toho média. Ale v rámci mediální analýzy už ano. Spolupracujeme i se společnostmi, jako je Demagog, kdy je možné, aby uživatel zjistil s určitou mírou pravděpodobnosti, zda se jedná o fake news nebo dezinformační zdroj. Ale naši uživatelé chtějí být informováni právě i o těchto titulech. Vzpomínám si, je to asi patnáct let zpátky, jsem byl pozván poprvé a naposledy na kobereček nejmenovaného předsedy vlády a on mi vyčítal, že náš monitoring je moc levicový. Snažil jsme se mu vysvětlit, že monitorujeme pouze to, co se píše v médiích a monitoring vypadá podle toho, jaký si zadají dotaz. Naše služba není o tom vybírat pro uživatele články tak, jak by se jim líbily, ale monitorovat je podle klíčových slov, podle témat, podle toho, co uživatele zajímá ať už pozitivně, nebo negativně.

Analyzujete i sociální média, což s sebou nese myslím zajímavý pohled na společnost. Například se velmi liší výsledky analýz tradičních médií a sociálních sítí . Nakolik je důležité pro váš byznys model monitorovat právě i sociální sítě?

Sociální sítě přinášejí trošku jinou informaci a musejí se monitorovat jinak. Nejde u nich o počet zmínek, protože ty jdou do tisíců , ale musíte naopak velmi bedlivě zjišťovat zdroj a relevanci té informace. Monitoring sociálních sítí vypovídá o tom, jak vnímají zákazníci konkrétní značku, může analyzovat i potenciální cílovou skupinu uživatele. Klasický monitoring sociálních médií máme jako doplňkovou službu, daleko více se soustředíme na analýzu, protože předtím, než hledáme v sociálních sítích, se snažíme s klientem domluvit na tom, kde je jeho potřeba, jaké je jeho zadání a co vůbec chce zjistit.

Takže se skrze sociální sítě dá třeba i předvídat nějaký příchod problémů, nějaký zákaznický bojkot a podobně?

Vlastně je to, řekl bych, nejvíce rostoucí trh v naší oblasti. Zájem o to je velký. V kombinaci analýzy sociálních médií s klasickou analýzou je ten zájem dneska vůbec největší, rosteme v této oblasti o deset procent ročně.

Newton jako konkurence Google

Název vaší společnosti Newton může pro pamětníky nebo zdatné rešeršisty působit povědomě. Sám jste v rozhovoru zmínil finanční společnost Newton, kde jste začínal. Konkrétně šlo o Newton Financial Management Group pánů Antonína Koláčka, Petra Krause a Marka Čmejly, jejichž jména jsou spojena s problematickou privatizací Mostecké uhelné společnosti. Je pravda, že počátky vaší firmy jsou spojeny právě s tímto Newtonem?

Jak už jsem zmínil, v roce 1994 jsem po škole nastoupil jako IT zaměstnanec u této finanční skupiny. A ona vlastně může za to, že vznikl Newton Media, protože v roce 1995 pánové manažeři přepálili začátek, došly peníze. A my jsme v té době ještě s kolegou měli připraven projekt archivu a monitorování médií. Byli jsme před otázkou, jak dál pokračovat, a rozhodli jsme se, že založíme společnost Newton Information Technologies, finanční skupina do té společnosti dala počítače, byl předplacený nájem a my s kolegou jsme dva roky dělali bez nároku na výplatu, abychom ten byznys rozjeli. A v té chvíli se naše cesty rozdělily, vznikla firma Newton Media, do níž v roce 1997 z 50 % vstoupila Česká tisková kancelář. Začali jsme rozvíjet naše služby mediálních archivů a monitoringu.

Takže v tu chvíli jste se od toho původního Newtonu úplně odstřihl?

V tu chvíli jsme už produktově i řízením měli svou vlastní činnost.

V kauze Mostecká uhelná jste nějakým způsobem vypovídal?

Vůbec. Já jsem byl zaměstnán jako IT manažer tři roky předtím, než vůbec ta kauza vznikla.

Teď jste 95% vlastníkem.

Teď jsem 95 % vlastníkem, možná je to trošku úsměvné, že jsem společnost zakládal a pak jsem si ji dvakrát znovu koupil. Spoluvlastník je Petr Pazour, což je technický ředitel Newton, a jako zaměstnanec dostal bonusový pětiprocentní podíl.

V roce 2008 jste založil i společnost Newton Technologies. Do jaké míry svým projektem na rozpoznávání a přepis hlasu konkurujete Googlu, tedy nadnárodní, násobně větší společnosti?

Myslím, že ve slovanských jazycích, v oblasti, kde máme dostatečné množství dat, jsme možná i lepší než Google. Máme možnost náš systém obohatit o data zákazníka. Na druhou stranu v emailech, v esemeskách, ve službách, kde Google a ostatní velcí hráči mají velké množství dat, samozřejmě konkurovat nemůžeme.

Kdyby za vámi z Googlu přišli, že by vaši firmu koupili, byl byste pro?

No možná před třemi roky ano, dneska už asi ne.

To znamená, že v přepisu řeči vidíte potenciál?

Vidím v té oblasti velký potenciál. Investovali jsme velké peníze společně a s Technickou univerzitou v Liberci jsme ty systémy vyladili. V produktech, kde využíváme technologie na rozpoznávání řeči, zvládáme už 18 jazyků. Vidím v tom velký potenciál a všechny produkty stavíme tak, aby se daly nabídnout v různých zemích. Třeba na produkt Newton Dictate jsme prodali ve středoevropském regionu desítky tisíc licencí. Nejnovější je systém Beey, který jde dál za rozpoznávání řeči a umožňuje uživatelům velmi rychle doeditovat mluvenou řeč do psané podoby. A pak máme produkt Newton Speech Analytics, systém pro analýzu telefonních hovorů.

Nechci zabíhat do žádných technických detailů, přesto – hraje ve vašem systému nějakou roli robotické učení, tedy, že se ten systém sám vlastně zdokonaluje?

Není to úplně tak, že by se sám zdokonaloval, ale využíváme technologii neuronových sítí, kterou trénujeme tak, aby jednotlivé části toho systému byly lepší. Aby ten akustický model, tedy prostředí a kvalita, ve kterém uživatel mluví, byl co nejlepší. Dnes je výzva rozpoznávat řeč v hlučném prostředí, nebo na větší dálku, když jsou uživatelé dále od mikrofonu. Stejně tak rozvíjíme jazykový model, kdy trénujeme na našich datech a systém se učí kontext. Tím se učí rozpoznávat přesněji dané slovo. K tomu je zapotřebí obrovské množství dat. Samozřejmě využíváme nejnovější systémy strojového učení a neuronových sítí pro trénování těch modelů. Nejdeme cestou, že bychom sbírali data od uživatelů. Jednak se mi to zdá neetické, a není to ani náš styl podnikání.

Rozhlasová verze rozhovoru, pořad Řečí peněz, Český rozhlas Plus.