Temelín, jaderný reaktor. Foto: MAFRA/ Profimedia

Když vzduchem létají stovky miliard. Čeká nás jaderný tunel místo solárního?

Napsal/a Oldřich Sklenář 3. května 2024
FacebookXPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Česká energetika nyní stojí před zásadní výzvou v podobě blížícího se konce uhelné éry. Vládní sázka na jádro nejen že tento problém neřeší, ale současně přináší zásadní rizika pro státní finance, násobně převyšující dopady často skloňovaného „solárního tunelu“.

Propagátoři jaderné energetiky u nás s oblibou připomínají objem prostředků, který byl v minulosti vynaložen na podporu obnovitelných zdrojů. V nedávné době se k nim přidal i senátor Zdeněk Hraba, který na svém profilu na síti X sdílel příspěvek zakončený větou „jádro se prostě vyplatí“.

Zdroj: Zdeněk Hraba (senátor, člen Senátorského klubu ODS a TOP 09)

V jím sdílené grafice je citát uvádějící, že od začátku století ČR investovala 600 miliard do solárních a větrných elektráren. Autor tohoto výroku k němu neuvádí žádné detaily, nicméně lze předpokládat, že má na mysli starší slova bývalého ministra Karla Havlíčka (ANO), který opakovaně hovořil o „solárním tunelu“ a souvisejících nákladech ve výši právě 600 miliard korun.

Přibližně tolik – necelých 30 miliard po dobu 20 let – by totiž měla stát provozní podpora fotovoltaických elektráren postavených do roku 2010. Ta současně představuje zdaleka největší část plateb za podporované zdroje energie.  

Je ironií, že zmíněný tunel umožnili právě spolustraníci senátora Hraby z ODS, kteří blokovali jednání Poslanecké sněmovny ve chvíli, kdy se mělo řešit snížení přemrštěných výkupních cen. Někteří z nich dokonce přicházeli s návrhy, které by celý problém ve výsledku jen dále prohloubily.

O čem se už příliš nemluví je, že přibližně polovina z vyplácené podpory se vrací zpět do státní kasy v podobě daní, mimo jiné formou tzv. solárního odvodu. Z analýzy, kterou vypracovala společnost EY, vyplývá, že za 20 let trvání podpory by čisté náklady státu měly dosáhnout 270 a nikoliv zmiňovaných 600 miliard. Na této podpoře pak v mnohých případech nejvíce vydělají banky, které v minulosti vlastníkům elektráren poskytly investiční úvěry.

Přehled výdajů a příjmů, které generovaly fotovoltaické elektrárny v ČR v roce 2018. Zdroj: EY

Pohádky o levném jádru

Zajímavé je ale i další citované prohlášení, že „kdybychom tytéž peníze investovali do jádra, měli bychom za to při současných cenách tři jaderné bloky, které by vyráběly 30 % energie ČR a ještě k tomu trvale.“ 

Pokud vztáhneme uvedené tvrzení na minulost, můžeme si jeho platnost ověřit na příkladu Francie, která je bezesporu zemí s největším jaderným know-how v rámci EU. Výstavba nejnovější francouzské jaderné elektrárny (Flamanville 3) započala v roce 2007, tedy ještě před hlavní částí zmíněného českého solárního tunelu, jehož těžiště spadá do rozmezí let 2008 a 2010. Elektrárna v tuto chvíli pokrývá přesně nula procent francouzské spotřeby, protože dodnes nebyla dokončena.

Představa, že by u nás ve stejném čase vyrostly a byly spuštěny tři nové jaderné bloky, je značně iluzorní a je spíše zbožným přáním, než odrazem reálného stavu věcí. Na tomto místě stojí za připomenutí, že autor tohoto prohlášení je nejenom pracovníkem Akademie věd, ale také aktivním členem spolku, jehož zástupci jsou známí svým „kreativním“ přístupem při práci s fakty.

Pokud budeme naopak uvažovat o budoucnosti a budeme přitom vycházet z loňské analýzy Ministerstva financí, zjistíme, že za 600 miliard by bylo možné postavit nikoliv tři, ale nejvýše jeden nový reaktor. Ten by za rok dokázal vyrobit přibližně 9 TWh elektřiny, což odpovídá asi 16 procentům naší čisté loňské spotřeby. Tedy až poté, co by došlo k jeho spuštění.

Pokud uvážíme zpoždění obvyklé při výstavbě jaderných elektráren v euroatlantické oblasti, můžeme očekávat spuštění nového reaktoru až někdy ve druhé polovině 40. let a nikoliv v roce 2036, jak dnes uvádí ČEZ.

Mezitím bude naše spotřeba i celá evropská energetika jinde, než je nyní. Pokračujícím trendem je nejen nárůst nákladů na výstavbu jaderných zdrojů, ale především propad cen fotovoltaiky. Jen za loňský rok spadly ceny fotovoltaických modulů o desítky procent.

Za skloňovaných 600 miliard korun by dnes v našich podmínkách bylo možné vybudovat přibližně 35 GW fotovoltaických elektráren. Budeme-li uvažovat průměrnou roční výrobu fotovoltaiky v České republice, dokázaly by tyto elektrárny každoročně produkovat kolem 38 TWh, což odpovídá dvěma třetinám naší čisté loňské spotřeby elektřiny.

Mnohem výhodnější by samozřejmě bylo postavit takovou kombinaci fotovoltaiky, větrných elektráren, plynových turbín, kogeneračních jednotek a energetických úložišť, která by nám usnadnila konec výroby z uhlí.

V opačném případě musíme počítat s nárůstem cen elektřiny vlivem nedostatku vlastních kapacit a nutnosti zvýšeného dovozu v době vysokých cen. Současně jde o problém, který jádro z principu vyřešit nedokáže, protože se s útlumem uhelné energetiky naprosto míjí v čase.

Jeden poplatek střídá druhý

Namísto konce uhlí se teď vláda soustředí na to, jak zaplatit novou jadernou výstavbu. Za tímto účelem nedávno přišla se způsobem jak promítnout jaderné vícenáklady do účtů za elektřinu. Umožňuje to nesouvisející přílepek k novele zákona o urychlení dopravní infrastruktury, který na návrh poslance Ivana Adamce (ODS) vláda schválila v listopadu minulého roku. Tento postup byl mimo jiné kritizován zástupci Sítě k ochraně demokracie jako netransparentní a v rozporu se zákonem. Nejedná se přitom zdaleka o první takový případ u nás.

Přílepek má umožnit finanční podporu výstavby nových jaderných reaktorů formou takzvaného Contract for Difference. Mechanismus v tomto případě spočívá ve stanovení vyrovnávací ceny, která má investorovi zajistit pokrytí veškerých nákladů spojených s výstavbou, provozem, ale i budoucí likvidací jaderných zdrojů.

Pokud bude cena, za kterou budou tyto zdroje prodávat elektřinu na trhu, nižší než zmíněná cena vyrovnávací, bude vzniklý rozdíl doplácen Operátorem trhu s elektřinou. Ten jej následně promítne koncovým spotřebitelům, tedy firmám a domácnostem, do regulované složky ceny elektřiny, podobně jako se tomu děje dnes v případě platby za podporované zdroje energie.

Zatímco v případě fotovoltaických elektráren byla délka trvání jejich provozní podpory 20 let, výše uvedený přílepek umožňuje podporu jádra nejméně na 30 let s možností jejího prodloužení o 10 let, a to i opakovaně.

Výši vyrovnávací ceny je v současné chvíli těžké odhadovat, určité vodítko nicméně může poskytnout výše sdružených nákladů na výrobu elektřiny z probíhajících či nedávno dokončených jaderných projektů v Evropě nebo USA. Například u vloni spuštěné elektrárny Vogtle ve Spojených státech jsou předpokládány náklady na výrobu elektřiny na úrovni cca 167 EUR za MWh

Elektřina z rozestavěné britské elektrárny Hinkley point C by v dnešních cenách měla vyjít přibližně na 146 EUR/MWh. To je sice na první pohled méně než v případě elektrárny Vogtle, nicméně tato částka se dle uzavřené smlouvy bude dále zvyšovat o inflaci. I tak je už nyní o tři čtvrtiny vyšší, než je letošní průměrná cena elektřiny na burze. Příplatek za jadernou elektřinu by tak při podobných nákladech nebyl zanedbatelný.

Výši sdružených výrobních nákladů ve výsledku ovlivňuje řada faktorů, včetně toho, jakým způsobem je postavena smlouva s dodavatelem. Například výroba z elektrárny Olkiluoto 3 spuštěné předloni ve Finsku vyjde jejího provozovatele výrazně levněji než v obou výše zmíněných případech.

Stojí za tím právě dobře postavená smlouva, kdy velkou část z několikanásobně navýšeného rozpočtu ve finále uhradila dodavatelská firma Areva. Tu následně musel zachránit před úpadkem francouzský stát. Je samozřejmě otázkou, kolik dalších elektráren v zahraničí hodlají francouzští daňoví poplatníci platit ze svojí kapsy.

Náklady lze snížit i prostřednictvím zvýhodněné státní půjčky na výstavbu nových bloků. Problém představuje skutečnost, že při tomto schématu na sebe stát přebírá většinu rizik spojených s projektem. Investice do jaderné výstavby se totiž de facto stává součástí státního dluhu se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Čím větší je objem této investice, tím větší jsou i rizika.

Rovnou čtyři nové reaktory

Mezitím se v česku připravuje jaderná ofenzíva v podobě nikoliv jednoho, ale rovnou čtveřice nových reaktorů. Vláda na jejich výstavbu tlačí tak moc, že někteří její členové neváhají používat naprosto absurdní argumenty pro její obhajobu. 

Příkladem může být připomínka k aktualizaci Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, kterou loni v říjnu podalo ministerstvo spravedlnosti (sic!) vedené Pavlem Blažkem (ODS). To si stěžovalo, že v Dukovanech je plánován pouze jeden nový reaktor, což by po odstavení stávajících bloků mohlo znamenat problém pro dodávky tepla do Brna v průběhu výměny paliva, zejména v zimním období. Proto podle ministerstva musí v dané lokalitě vyrůst nikoliv jeden, ale nejméně dva nové reaktory. 

Z technického hlediska je tento argument zcela nesmyslný. Plánovaný horkovod mezi Dukovany a Brnem je totiž schopen využít nejvýše cca pět procent tepelného výkonu chystaného 5. bloku. Namísto výstavby dalšího reaktoru za stovky miliard by stačilo postavit záložní kotelnu v místě spotřeby, respektive zachovat stávající tepelné zdroje. Náklady by byly o několik řádů nižší a takové řešení by bylo funkční i v případě havárie na horkovodu, což by další reaktor navíc vyřešit nedokázal.

Ekonomové opakovaně upozorňují na skutečnost, že čtyři nové bloky jsou za stávajících podmínek pro českou ekonomiku neufinancovatelné. Například podle Petra Bartoně by výstavbou čtyř nových bloků český státní dluh vzrostl o téměř dvě třetiny. Naše zadlužení by se tím zvýšilo na 72 procent hrubého domácího produktu, vysoko nad Maastrichtská kritéria.

Vysoké zadlužení v kombinaci se strukturálním deficitem může vést až ke snížení úvěrového ratingu ČR. To by zase vedlo k dražšímu financování státního dluhu, což může vyústit v dluhovou spirálu s vážnými dopady na domácí makroekonomickou situaci.

Na rozdíl od solárního tunelu nás ten jaderný může přijít nikoliv na stovky miliard, ale rovnou na celé biliony s potenciálem rozvrátit veřejné finance, aniž by přitom jakkoliv přispěl k řešení zásadní výzvy, před kterou česká energetika nyní stojí.

Elektřina z nových jaderných zdrojů totiž nebude k dispozici dříve než v přespříští dekádě, dávno poté co u nás definitivně skončí uhlí. Někteří politici budou ovšem navzdory tomu stále tvrdit, že jádro se prostě vyplatí. Otázkou je ovšem komu.


Autor je analytikem AMO, kde je členem klimatického týmu. Primárně se zabývá problematikou energetiky a produkce skleníkových plynů. Vystudoval obory Energetická a procesní zařízení na Vysokém učením technickém v Brně a Environmentální studia na Masarykově univerzitě. 

Kde se to posr***? Chyby Václava Havla
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Od chvíle, kdy Havel přijal kandidaturu na prezidenta, se domácí politice věnoval jen okrajově a udělal v ní řadu chyb nebo opomenutí, o kterých se nevědělo, nechtělo vědět, nemluvilo nebo jen málo.“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Tragédie „české cesty“
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Klausova kuponovka byla ,česká cesta‘, bez cizáků, tedy hlavně Germánů, kterým prý Pithartova vláda jde za pár marek na ruku. A kde dnes nacházíme ty, co nás ostouzeli? Na krajní evropské nacionalistické pravici. Klausovi aplaudují sjezdy nahnědlé Alternativy pro Německo...“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi agenti
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Na klíčová místa ministrů vnitra a obrany v první Čalfově vládě se v prosinci 1989 dostali agenti vojenské kontrarozvědky Richard Sacher (krycí jméno Filip) a Miroslav Vacek (krycí jméno Srub). Se souhlasem prezidenta Havla, ale za zády Občanského fóra...“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi hvězdopravci
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Havel prezident byl někdo úplně jiný. Nový Havel měl názor dřív, než kohokoliv vyslechl. Dokonce vydal příkaz: ,Nepouštějte ke mně nikoho se špatnými zprávami.‘ Obklopil se přitakávači a podivnými existencemi, mezi nimiž nechyběli agenti StB nebo hvězdopravci.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Nová smlouva s KGB
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Koncem února 1990 se na cestě na první státní návštěvu SSSR ministru vnitra Sacherovi v uličce mezi sedadly vysypaly z desek papíry. Když jsem je začal sbírat, najednou jsem měl v ruce připravený text nové tajné dohody s KGB. Hájil se tím, že prezident o tom ví. Havel se odmítl o věci bavit.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Soudcokracie
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Snaha ,zachraňovat státu peníze‘ je buď projevem servility moci soudní k moci výkonné, nebo zřejmě nevědomou známkou jevu, který označujeme jako,soudcokracie‘. Tato tendence je o to nebezpečnější, že soudní moc je státní mocí nejmocnější a nejdůležitější.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Policejně gangsterský stát
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Četnost případů a úroveň krytí nezákonností ze strany vysokých státních orgánů naznačuje, že se Česko posunulo do úrovně, kterou bychom mohli označit jako policejně gangsterský stát. V něm stát neovládají zločinci, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. Ta pak funguje ku prospěchu vyvolených úředních osob a osob pod jejich ochranou.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Rozkradené restituce
Jan Kalvoda
Jan Kalvoda / expolitik a právník
„Lex Schwarzenberg není zdaleka jediným příkladem, kdy český stát za dlouhodobé pomoci tuzemské justice systematicky obíral vlastní občany o jejich majetek. Odpudivou kapitolu polistopadových dějin představují i zemědělské restituce.“Jan Kalvoda
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Republika oligarchů
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„35 let od listopadu 1989 máme zoligarchizovanou, podinvestovanou ekonomiku, plnou neschopných politiků ve vládě i opozici, kteří nejsou schopni pochopit, jak vypadá ekonomika 21. století. Ti, kteří zde zbohatli, už většinou investují mimo Českou republiku.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Privatizace pro vyvolené
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„Při privatizaci nakonec převážila vize známá z hasičského bálu ve filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Tedy zhasnout, určitý čas počkat a po rozsvícení sálu nechat každému, co si stihl ,zprivatizovat‘. Bohužel, o tom, že se zhasne a nastane ten správný čas, byli informováni jen vyvolení.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Zombie českého práva
Tereza Engelová
Tereza Engelová / reportérka HlídacíPes.org
„Lex Schwarzenberg je zombie českého práva. Kauza v sobě spojuje vršící se bezpráví obou totalit minulého století a navazující bezpráví doby polistopadové...“Tereza Engelová
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Dotační feťáci
Robert Břešťan
Robert Břešťan / šéfredaktor HlídacíPes.org
„Peníze od evropských daňových poplatníků byly v mnohém promarněnou příležitostí. Lidé, firmy a vlastně celá tuzemská ekonomika si na ně navíc vytvořili velmi nezdravý návyk. Česko plíživě přešlo z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích.“Robert Břešťan
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Užiteční idioti Kremlu
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Kauza ,radar v Brdech‘ ukázala Rusku, jak v bývalých středoevropských satelitech může znovu získat vliv. Nasvítila společenské rozložení i ,užitečné idioty‘, kteří se Kremlu můžou hodit v pozdější hybridní válce.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Stavitelé „mostů“
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Rusko přitahovalo české prezidenty Klause i Zemana. Sen o Česku jako o mostu mezi Východem a Západem se ale zbortil nejpozději s odhalením ruské účasti v kauze Vrbětice.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)