Když vzduchem létají stovky miliard. Čeká nás jaderný tunel místo solárního?
KOMENTÁŘ. Česká energetika nyní stojí před zásadní výzvou v podobě blížícího se konce uhelné éry. Vládní sázka na jádro nejen že tento problém neřeší, ale současně přináší zásadní rizika pro státní finance, násobně převyšující dopady často skloňovaného „solárního tunelu“.
Propagátoři jaderné energetiky u nás s oblibou připomínají objem prostředků, který byl v minulosti vynaložen na podporu obnovitelných zdrojů. V nedávné době se k nim přidal i senátor Zdeněk Hraba, který na svém profilu na síti X sdílel příspěvek zakončený větou „jádro se prostě vyplatí“.
Zdroj: Zdeněk Hraba (senátor, člen Senátorského klubu ODS a TOP 09)
V jím sdílené grafice je citát uvádějící, že od začátku století ČR investovala 600 miliard do solárních a větrných elektráren. Autor tohoto výroku k němu neuvádí žádné detaily, nicméně lze předpokládat, že má na mysli starší slova bývalého ministra Karla Havlíčka (ANO), který opakovaně hovořil o „solárním tunelu“ a souvisejících nákladech ve výši právě 600 miliard korun.
Přibližně tolik – necelých 30 miliard po dobu 20 let – by totiž měla stát provozní podpora fotovoltaických elektráren postavených do roku 2010. Ta současně představuje zdaleka největší část plateb za podporované zdroje energie.
Je ironií, že zmíněný tunel umožnili právě spolustraníci senátora Hraby z ODS, kteří blokovali jednání Poslanecké sněmovny ve chvíli, kdy se mělo řešit snížení přemrštěných výkupních cen. Někteří z nich dokonce přicházeli s návrhy, které by celý problém ve výsledku jen dále prohloubily.
O čem se už příliš nemluví je, že přibližně polovina z vyplácené podpory se vrací zpět do státní kasy v podobě daní, mimo jiné formou tzv. solárního odvodu. Z analýzy, kterou vypracovala společnost EY, vyplývá, že za 20 let trvání podpory by čisté náklady státu měly dosáhnout 270 a nikoliv zmiňovaných 600 miliard. Na této podpoře pak v mnohých případech nejvíce vydělají banky, které v minulosti vlastníkům elektráren poskytly investiční úvěry.
Přehled výdajů a příjmů, které generovaly fotovoltaické elektrárny v ČR v roce 2018. Zdroj: EY
Pohádky o levném jádru
Zajímavé je ale i další citované prohlášení, že „kdybychom tytéž peníze investovali do jádra, měli bychom za to při současných cenách tři jaderné bloky, které by vyráběly 30 % energie ČR a ještě k tomu trvale.“
Pokud vztáhneme uvedené tvrzení na minulost, můžeme si jeho platnost ověřit na příkladu Francie, která je bezesporu zemí s největším jaderným know-how v rámci EU. Výstavba nejnovější francouzské jaderné elektrárny (Flamanville 3) započala v roce 2007, tedy ještě před hlavní částí zmíněného českého solárního tunelu, jehož těžiště spadá do rozmezí let 2008 a 2010. Elektrárna v tuto chvíli pokrývá přesně nula procent francouzské spotřeby, protože dodnes nebyla dokončena.
Představa, že by u nás ve stejném čase vyrostly a byly spuštěny tři nové jaderné bloky, je značně iluzorní a je spíše zbožným přáním, než odrazem reálného stavu věcí. Na tomto místě stojí za připomenutí, že autor tohoto prohlášení je nejenom pracovníkem Akademie věd, ale také aktivním členem spolku, jehož zástupci jsou známí svým „kreativním“ přístupem při práci s fakty.
Pokud budeme naopak uvažovat o budoucnosti a budeme přitom vycházet z loňské analýzy Ministerstva financí, zjistíme, že za 600 miliard by bylo možné postavit nikoliv tři, ale nejvýše jeden nový reaktor. Ten by za rok dokázal vyrobit přibližně 9 TWh elektřiny, což odpovídá asi 16 procentům naší čisté loňské spotřeby. Tedy až poté, co by došlo k jeho spuštění.
Pokud uvážíme zpoždění obvyklé při výstavbě jaderných elektráren v euroatlantické oblasti, můžeme očekávat spuštění nového reaktoru až někdy ve druhé polovině 40. let a nikoliv v roce 2036, jak dnes uvádí ČEZ.
Mezitím bude naše spotřeba i celá evropská energetika jinde, než je nyní. Pokračujícím trendem je nejen nárůst nákladů na výstavbu jaderných zdrojů, ale především propad cen fotovoltaiky. Jen za loňský rok spadly ceny fotovoltaických modulů o desítky procent.
Za skloňovaných 600 miliard korun by dnes v našich podmínkách bylo možné vybudovat přibližně 35 GW fotovoltaických elektráren. Budeme-li uvažovat průměrnou roční výrobu fotovoltaiky v České republice, dokázaly by tyto elektrárny každoročně produkovat kolem 38 TWh, což odpovídá dvěma třetinám naší čisté loňské spotřeby elektřiny.
Mnohem výhodnější by samozřejmě bylo postavit takovou kombinaci fotovoltaiky, větrných elektráren, plynových turbín, kogeneračních jednotek a energetických úložišť, která by nám usnadnila konec výroby z uhlí.
V opačném případě musíme počítat s nárůstem cen elektřiny vlivem nedostatku vlastních kapacit a nutnosti zvýšeného dovozu v době vysokých cen. Současně jde o problém, který jádro z principu vyřešit nedokáže, protože se s útlumem uhelné energetiky naprosto míjí v čase.
Jeden poplatek střídá druhý
Namísto konce uhlí se teď vláda soustředí na to, jak zaplatit novou jadernou výstavbu. Za tímto účelem nedávno přišla se způsobem jak promítnout jaderné vícenáklady do účtů za elektřinu. Umožňuje to nesouvisející přílepek k novele zákona o urychlení dopravní infrastruktury, který na návrh poslance Ivana Adamce (ODS) vláda schválila v listopadu minulého roku. Tento postup byl mimo jiné kritizován zástupci Sítě k ochraně demokracie jako netransparentní a v rozporu se zákonem. Nejedná se přitom zdaleka o první takový případ u nás.
Přílepek má umožnit finanční podporu výstavby nových jaderných reaktorů formou takzvaného Contract for Difference. Mechanismus v tomto případě spočívá ve stanovení vyrovnávací ceny, která má investorovi zajistit pokrytí veškerých nákladů spojených s výstavbou, provozem, ale i budoucí likvidací jaderných zdrojů.
Pokud bude cena, za kterou budou tyto zdroje prodávat elektřinu na trhu, nižší než zmíněná cena vyrovnávací, bude vzniklý rozdíl doplácen Operátorem trhu s elektřinou. Ten jej následně promítne koncovým spotřebitelům, tedy firmám a domácnostem, do regulované složky ceny elektřiny, podobně jako se tomu děje dnes v případě platby za podporované zdroje energie.
Zatímco v případě fotovoltaických elektráren byla délka trvání jejich provozní podpory 20 let, výše uvedený přílepek umožňuje podporu jádra nejméně na 30 let s možností jejího prodloužení o 10 let, a to i opakovaně.
Výši vyrovnávací ceny je v současné chvíli těžké odhadovat, určité vodítko nicméně může poskytnout výše sdružených nákladů na výrobu elektřiny z probíhajících či nedávno dokončených jaderných projektů v Evropě nebo USA. Například u vloni spuštěné elektrárny Vogtle ve Spojených státech jsou předpokládány náklady na výrobu elektřiny na úrovni cca 167 EUR za MWh.
Elektřina z rozestavěné britské elektrárny Hinkley point C by v dnešních cenách měla vyjít přibližně na 146 EUR/MWh. To je sice na první pohled méně než v případě elektrárny Vogtle, nicméně tato částka se dle uzavřené smlouvy bude dále zvyšovat o inflaci. I tak je už nyní o tři čtvrtiny vyšší, než je letošní průměrná cena elektřiny na burze. Příplatek za jadernou elektřinu by tak při podobných nákladech nebyl zanedbatelný.
Výši sdružených výrobních nákladů ve výsledku ovlivňuje řada faktorů, včetně toho, jakým způsobem je postavena smlouva s dodavatelem. Například výroba z elektrárny Olkiluoto 3 spuštěné předloni ve Finsku vyjde jejího provozovatele výrazně levněji než v obou výše zmíněných případech.
Stojí za tím právě dobře postavená smlouva, kdy velkou část z několikanásobně navýšeného rozpočtu ve finále uhradila dodavatelská firma Areva. Tu následně musel zachránit před úpadkem francouzský stát. Je samozřejmě otázkou, kolik dalších elektráren v zahraničí hodlají francouzští daňoví poplatníci platit ze svojí kapsy.
Náklady lze snížit i prostřednictvím zvýhodněné státní půjčky na výstavbu nových bloků. Problém představuje skutečnost, že při tomto schématu na sebe stát přebírá většinu rizik spojených s projektem. Investice do jaderné výstavby se totiž de facto stává součástí státního dluhu se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Čím větší je objem této investice, tím větší jsou i rizika.
Rovnou čtyři nové reaktory
Mezitím se v česku připravuje jaderná ofenzíva v podobě nikoliv jednoho, ale rovnou čtveřice nových reaktorů. Vláda na jejich výstavbu tlačí tak moc, že někteří její členové neváhají používat naprosto absurdní argumenty pro její obhajobu.
Příkladem může být připomínka k aktualizaci Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, kterou loni v říjnu podalo ministerstvo spravedlnosti (sic!) vedené Pavlem Blažkem (ODS). To si stěžovalo, že v Dukovanech je plánován pouze jeden nový reaktor, což by po odstavení stávajících bloků mohlo znamenat problém pro dodávky tepla do Brna v průběhu výměny paliva, zejména v zimním období. Proto podle ministerstva musí v dané lokalitě vyrůst nikoliv jeden, ale nejméně dva nové reaktory.
Z technického hlediska je tento argument zcela nesmyslný. Plánovaný horkovod mezi Dukovany a Brnem je totiž schopen využít nejvýše cca pět procent tepelného výkonu chystaného 5. bloku. Namísto výstavby dalšího reaktoru za stovky miliard by stačilo postavit záložní kotelnu v místě spotřeby, respektive zachovat stávající tepelné zdroje. Náklady by byly o několik řádů nižší a takové řešení by bylo funkční i v případě havárie na horkovodu, což by další reaktor navíc vyřešit nedokázal.
Ekonomové opakovaně upozorňují na skutečnost, že čtyři nové bloky jsou za stávajících podmínek pro českou ekonomiku neufinancovatelné. Například podle Petra Bartoně by výstavbou čtyř nových bloků český státní dluh vzrostl o téměř dvě třetiny. Naše zadlužení by se tím zvýšilo na 72 procent hrubého domácího produktu, vysoko nad Maastrichtská kritéria.
Vysoké zadlužení v kombinaci se strukturálním deficitem může vést až ke snížení úvěrového ratingu ČR. To by zase vedlo k dražšímu financování státního dluhu, což může vyústit v dluhovou spirálu s vážnými dopady na domácí makroekonomickou situaci.
Na rozdíl od solárního tunelu nás ten jaderný může přijít nikoliv na stovky miliard, ale rovnou na celé biliony s potenciálem rozvrátit veřejné finance, aniž by přitom jakkoliv přispěl k řešení zásadní výzvy, před kterou česká energetika nyní stojí.
Elektřina z nových jaderných zdrojů totiž nebude k dispozici dříve než v přespříští dekádě, dávno poté co u nás definitivně skončí uhlí. Někteří politici budou ovšem navzdory tomu stále tvrdit, že jádro se prostě vyplatí. Otázkou je ovšem komu.
Autor je analytikem AMO, kde je členem klimatického týmu. Primárně se zabývá problematikou energetiky a produkce skleníkových plynů. Vystudoval obory Energetická a procesní zařízení na Vysokém učením technickém v Brně a Environmentální studia na Masarykově univerzitě.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Čas se krátí. Odříznutí od ruské ropy má Česko stihnout dřív, než ji vypnou Ukrajinci
Obhájci jaderné energetiky získávají v EU na síle, změnu táhnou i Češi
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
22 komentářů
Od devadesátek se bez tunelu nepostavilo nic. Takže, jedeme dál, tunel nám cestu zkrátí.
Když ono bohužel nic jiného na obzoru není. Plyn nemáme a před dvěma lety nám bylo předvedeno, co nedostatek plynu udělá s cenou elektřiny. V zimě je u nás zima proto, že nesvítí slunce a FVE nic nevyrobí. Elektrolyzéry a úložiště vodíku neexistují a patrně by cenu solární elektřiny minimálně ztrojnásobily. Jádro je vyzkoušené, Frantíci, když potřebovali, tak svoji flotilu vystavěli za deset let. U nás to taky docela běželo, kdyby se to nerozmýšlelo. Nemyslím, že jsme méně šikovní, než před 40 lety. Dávat za příklad zpoždění u prvních 4 kusů nové série může jen blázen. Až se to vychytá, bude se to sekat, jako sekal Baťa cvičky.
Vážený pane, jádro je samozřejmě špatné politické rozhodnutí, protože máme jiné možnosti. Vedle scénářů, které byly zpracovány významnými pracovišti (Stanford, Lappeenranta, Potsdamský institut…) jsou důležitější příklady regionů zásobovaných obnovitelnou energií, kdy své přebytky vyvážejí. Například Burgenland, Rhein-Hunsruck, Hassfurt.
Vážený pane. Jádro je jedním z mála dostupných zdrojů pro fungování státu, pokud ovšem nechcete žít jakjo žebrák s potravinovými lístky na příděl.
Tím, že zelení komunisté přesunuli uhlíkové komíny do Číny, Indie, Turecka a Vietnamu se žádné ovzduší na planetě Zemi nevyčistí. Jenom přesunuli problém jinam.
Pokud chce nějaká společnost smysluplně existovat, musí produkovat výrobky, nebo služby s přidanou hodnotou.
Abych mohl rozhýbat, nějaký výrobní celek, nebo obrovské počítačové centrum, uložiště a pod., nemohu být závislý na větru, nebo mracích, zastíňujících slunce. Nesmyslné představy zelených kancelářských povalečů ve státních krmelcích, které krmí daně ze skutečné výroby a produkce jsou v dohledné době pouhou utopií.
Navíc, mnohé „ekologické“ šílenosti nejsou vůbec ekologické, jak o nich lžou podvržené, podvodné studie.
Samozřejmě choutkám zelených komunistů „tomu“ všemu velet a šéfovat rozumím je to jenom další omezování osobní svobody, diktatůra neužitečných bílých límečků, hledající své místo na Slunci, pokračování socialismu a komunismu jinými prostředky…
EU se přímo podílí na znečištění životního prostředí planety Země asi 8%, nepřímo netuším, ale jedno vím jistě. Pokud to zelení komunisté s ekologickým šílenstvím přeženou, tak sami nepřežijí zlikvidovaný průmysl o mnoho déle. 🙂
Děkuji za výborný článek. Osobně vidím JE jako určitou součást energetického mixu ještě na několik dekád, ale současné třeštění a pseudo-argumentační onanie propagátorů jádra jsou už úplně mimo realitu. Je to tak obrovsky riskantní podnik s tak dlouhodobými dopady na fungování veřejných financí, že si to běžný smrtelník a v mnoha případech ani odborná veřejnost vůbec neuvědomuje. Ten časový posun, kdy odeje uhlí a ještě nenaběhne případné jádro nám velí přesměrovat pozornost spíš na přestavění uhelek na plynovky a urychlení výstavby OZE. To bude mít mnohem transparentnější ekonomiku, rychlejší výstavbu, nižší cenu a mnohem nižší investiční rizika.
A pokud si někdo myslí, že se dodrží nabídková a vysoutěžená cena (když všude ve světě je vždy 3-5 x překročena), měl by si vzít dlouhé boty, červený nos, rolničky a jít někam dělat klauna. Navíc v Česku, kde se na každé infrastrukturní stavbě napakuje celý řetězec pijavic…Jádra zkrátka bylo je a bude extrémně drahá technologie, za kterou budeme v budoucnu platit jak mourovatí!
Je mi líto. Nic lepšího a k životnímu prostředí šetrnějšího než jádro neexistuje a ani se nerýsuje někde v laboratořích. A od základního objevu k jeho průmyslové aplikaci je dost dlouhá cesta a jedna věc na ní bude jistá: Ekologičtí aktivisté, snažící se ji znemožnit.
35GWe ve fotovoltaice? Co s tím budeme dělat při slunečném víkendu při spotřebě cca 5GWe… A průmysl v zimě zastavíme a lidem zakážeme topit?
Cena za blok 600mldKč za jeden jaderný blok je další úlet… Reálně tak 200-250mld.Kč
Slovy klasika: „To muselo dát práce a přitom taková blbost“.
Opravdu se autor zabývá energetikou?
Podle dat Eurostatu, má ČR nejdražší energie v EU…
Vše zaplatí obyvatelstvo, protože není dost chytré, aby si stejně jako v minulosti, zvolilo slušné politiky, kteří ani za 34 let od pádu komunistického koncentráku, nedokázali (nechtěli) nastolit v zemi ČR vládu práva a zákonů. Ti samí politici dodnes chráněni přemírou imunity, protože sami nevěří Policii ČR ani soudům… 🙄
Žádné iluze nejsou na místě. Bude se lhát a krást ve velkém, ať bude u vlády kdokoliv. Nejhorší možný scénář bude skutečností. O tom není žádných pochyb.
Nakonec si „někdo“ namastí kapsy na vývozu levné el. energie, kterou nám poté bude přeprodávat za nejvyšší ceny v Evropě. Jmeno zloděje je státní ČEZ.
Nikde na světě neexistuje zákon, nebo nařízení, že obyvatelstvo ČR (jakéhokoliv státu v Evropě), musí kupovat energie za ceny z Rotterdamské burzy… Tuto lež infikoval do obyvatel a praktikuje (nařídi přes poslancel) ČEZ a všechny vlády ČR.
Apelovat na selský rozum voličů nemá žádný význam, minimálně polovina obyvatel nedisponuje ani tím základním. 🙄
Ekoterorismus je na tunelování založen, začalo to podvodem řepka do nafty. Kdepak skončili tito fanatici ? Zase sedí v Bruselu a jen jsou o nějaký korupční milion eur bohatší. Tak se bude pokračovat s nesmysly dál, dokud se despotická EU-EK nerozpadne.
Važený pane, solární tunel stále „generuje“ výdaje, které platí spotřebitelé a nedodává ani náhodou tolik elektrické energie 24/7/365, jako budou reaktory.
Velmi smutné je číst větu typu „aniž by přitom jakkoliv přispěl k řešení zásadní výzvy,“ Je to přesně naopak, přispěje mnoha GW nízkoemisního pokrytí základního zatížení. Ale asi je těžko debatovat s člověkem takového přesvědčení.
Tyto informace, pro naši budoucnost velmi závažné, by se měly v maximální nožné míře šířit mezi veřejností! Jedině tak by mohla existovat aspoň teoretická naděje na zastavení nebezpečného a naprosto iracionálního jaderného šílenství Fialovy vlády. Případná změna vlády po volbách by nám v odvrácení jaderného tunelu vůbec nepomohla, ale právě naopak, jelikož populisté jsou v podpoře jádra zaslepení ještě větším fanatismem než celá 5 koalice a rozvratu veřejných financí by k jadernému tunelu přidali ještě rozdávání obrovského množství peněz na prožrání pro potěchu „našich“ lidí.
Za prvé, soudruh aktivista a nikoli odborník sklenář, lže jako když 7. generace tiskne ve věci zodpovědnosti za „solární tunel“. Zákon ve sněmovně prosadila vláda ping paroubka pomocí hlasů ksčssd. Nemluvě o tom, že pozměňovací návrh, který možnost manipulovat s výkupní cenou meziročně o 10 procent snížil na 5 procent, podala komunistická poslankyně. Jinými slovy, když se stát zákonem zaváže garantovat soukromému podnikateli zisk, za něco co na trhu nikdo nechce, tak to jinak než totální ekonomickou katastrofou skončit nemůže. Za druhé, je úplně irelevantní, jestli stoupají nebo klesají ceny fotovoltaických instalací (leda těch z číny), když to ke snížení cen pro spotřebitele nepovede, protože distribuční poplatky rostou. Připomněl bych jak začínal německý oze tunel (ano německý oze tunel, který notabene stál ještě mnohem více než ten český) v režii agenta schrodera. Před 20 lety nejen němečtí zelení tvrdili, že tzv. energiewende povede ke snížení emisí co2, decentralizaci energetiky a snížení cen. A jak to dopadlo? Emise mají němci tam, kde je měli. Energetika je centralizovaná v severním německu, ač před tím byla rovnoměrně rozložena na celém území. A Německo, které mělo v rámci EU průměrnou cenu elektřiny má z ničeho nic nejvyšší ceny, hned po taky oze pošahaném dánsku. Nemluvě o tom, že ani po těch 20 letech nemají dokončenou klíčovou infrastrukturu nezbytnou pro transport elektřiny se severu na jih. Za třetí, by mne zajímalo co chce zelený soudruh sklenář tedy dělat, když se mu nelíbí spožďující se JE a fosilní zdroje jsou neprůchozí. Investovat dalších 600 000 000 000 (slovy šest set miliard) korun do tzv. oze a získat tak další 3 procenta? Za jeden celý státní rozpočet bychom tak měli krásných 6 (slovy šest) procent podílu tzv. oze na energetickém mixu. Tak teď nevím, jak se rozhodnout. Tedy ne v oblasti energetiky. ALe v tom, jakou diagnózu soudruhu zelenému sklenářovi stanovit.
Samozřejmě, že cesta existuje. Tou je deregulace nesmyslně drakonických právních předpisů regulujících výstavbu a provoz jádra. Celý problém protahování a prodražování staveb JE v EU spočívá právě v tom jak obtížně je některé abnormální legislativní požadavky pro investora splnit. To je však díky zeleným maniakům typu typu sklenáře nebo náměstků utajujícím fakta před ministrem německé vlády, neprůchozí. Myslím, že výsledek je předem znám. Jádro se nakonec postaví ale díky zeleným obstrukcím se zpožděním, oze nefunguje a nikdy fungovat nebude tak, jak to vyžaduje normální spotřebitel, tedy aby vytvářelo soustavně (tedy 24/7) stabilní výkon. Tedy ještě v polovině tohoto století se bude pálit plyn a uhlí.
Celkové emise SRN se snížily mezi 1990 a 2022 z 1250 mil. tun CO2e na cca 750 mil tun CO2e, https://www.statista.com/statistics/989361/annual-greenhouse-gas-emissions-by-sector-germany/, tak si prosím nevymýšlejte.
Souhlasím s tím ,že výroba el.energie v JE je drahá a ještě přináší velká rizika.JE Dukovany dlouhodobě vysušuje jižní Moravu, životnost jaderných reaktorů a bezpečnost provozu byla prodlužována a musí nastat zákonitě její útlum.Tím ovšem problém nekončí, zátěž z provozu JE je předáván dalším generacím.Česko nemá dostatečné vodní zdroje, markantní to je u JE Dukovany.Lepší je situace u JE Temelín která je v blízkosti větší řeky jakou je Vltava.Varováním je to co se stalo vloni v létě ve Francii,kdy musely být odstaveny JE pro nedostatek chladící vody vlivem sucha a el. energie byla zajišťována dovozem z EU.Když se podíváme do sousedního Rakouska vidíme, žádná JE, přesto ,že
mají dostatek vody ,preferují větrné elektrárny např v okolí Vídně, kde je velice husté osídlení.Trochu se nyní přelévá snaha obcí o budování větrných elektráren v jejich katastrech ,ale stále působí lobby v získávání fotovoltaické elektrické energie. Je to bludný kruh ,který nemá perspektivní drive. Je nutné dodat,že náš neúměrně náročný energeticky průmysl,nedává dobré alternativy do budoucnosti. Těšínská jablíčka dobře placených propagátorů různých supermoderních laboratorních výzkumů o získávaní el. energie ,jsou realisticky neobhajitelné. I politika zasáhla,kdy levný ruský plyn je nahrazován dražším LPG,ale tady se už naplńuje jedná prognoza OSN o střetech o surovinové zdroje a energie:O tomto problému se politologové nechtějí moc vyjadřovat ,jen mluví propagandistické řeči o proxy válce na Ukrajině. Jsou to nesmírně obtížné problémy a nemají dobrá řešení,které my Středoevropané musíme realizovat.Je otázkou, jak je řešit.Rusko má obrovské nerostné zdroje a zásoby nafty a plynu a mocného souseda Čínu,který v
současnosti Rusko podporuje v konfliktu na Ukrajině. Je jedno české přísloví,“ lepší vrabec v hrsti,jak holub na báni“.
Rozlučme se s levnou elektrickou energií. Dobře už bylo.
S tlakem EU na nízkoemisní a OZE energetiku a placení stále dražších emisních povolenek už levná energie nebude. Dobrá zpráva je, že díky inflaci se za 12 let (plánovaná dostavba jaderného bloku) se nám dnes vysoké ceny najednou budou zdát podstatně nižší.
Zavádějicí článek protijaderného aktivisty s velmi „ohnutými“ argumenty.
Postupně některé vybrané téze:
Těch 600 miliard podpory pro OZE (i po odečtení dodatkové daně) nejsou zdaleka všechny náklady. Ty samotné FVE také něco stály. Není tedy samotnou podporu (většinově na FVE) možno porovnávat s cenou bloků JE.
Stavělo by se pochopitelně za tehdejší, ne dnešní ceny. Jak by se nám nyní hodily dostavěné další 2 bloky v Temelíně, když se budou odstavovat dost nečekaně uhelné elektrárny. Pokud by se dostavělo, před roztržkou s Ruskem, bylo by to OK (v roce 2000 to nikdo nemohl předpokládat).
Conract for diference je pro spotřebitele daleko výhodnější, než podpora pro FVE. Ta se bude platit pro ty největší platby kolem 15 Kč/kWh ještě do roku 2030. CfD jednak určitě nebude tak vysoké a také se může stát, že JE bude platit místo dostávat.
Podpora pro OZE je na 20 let, což je předpokládaná životnost OZE. CfD na 30 let, ale pro životnost JE 80+ let.
Jako odstrašující případ ceny a zpoždění JE je udáváno Hinkley point C. Je však potřeba dodat, že šlo o prototyp, kde se i kvůli událostem ve Fukušimě provádělo za běhu stavby mnoho změn. Vůbec se nezmiňují stavby JE Korejců, kde byly termíny i ceny bez znatelného navýšení.
Příznivci OZE (např. FVE) argumentují nízkou cenou elektřiny z nich. Jenže rádi zapomínají, že k těm OZE (také abychom mohli porovnat nákladově s JE) je nutná krátkodobá (akumulátory, nebo PVE) a ještě dlouhodobá (přes vodík) akumulace. Zvláště ta dlouhodobá bude pekelně drahá a málo efektivní (nízká účinnost) a navíc není doposud v takovém rozsahu ani technicky zvládnuta. Navíc se u nás kromě FVE nic jiného nestaví. FVE + dlouhodobá + krátkodobá akumulace bude ještě podstatně dražší, než JE. Navíc budou potřebné násobky betonu, oceli, mědi, atd. Kupodivu na JE a výrobu stejného množství energie je toho všeho potřeba méně, než pro OZE a to ještě bez započítání dalšího materiálu pro akumulaci.
Co se týká horkovodu, teplo by mělo být levnější, než z fosilních zdrojů, ale hlavně nízkoemisní.
A co tzv. modulární reaktory ? Tudy cesta nevede ?
Problém spočívá v tom, že Občasné Zdroje Energie za drahé peníze prakticky nic neprodukují a jejich životnost je krátká. Je to jen a jen tunel, s jehož provozovateli by se mělo zacházet tak, jak se ve středověku zacházelo se zloději. Pokud nuceně vypneme uhlí (což nás čeká, pokud neodejdeme z EU), u něhož jediným důkazem škodlivosti jsou hysterické skřeky negramotných a pologramotných ekologických aktivistů, pak jedinou reálnou aktivitou, pokud chceme funkční zásobování elektřinou, je jádro.
Je jasné, že lidé jako autor budou přes den jezdit v elektromobilu a v noci ho budou dobíjet z fotovoltaických panelů, ale normální lidé tuší, že to tak jednoduché nebude.
Bohužel. Je to pár let zpátky, co jsem viděl prezentaci , vizualizující tehdy slibovanou technologii energetického gridu.
Na obrázku městečko, na všech střechách soláry, kolem města větrníky, v popředí přehrada na řece s hydroelektrárnou, v pozadí hora s decentně zahloubenou jaderkou. (Plynové turbíny s plynovody se už do kompozice obrázku nevešly).
Vypadalo to tak idylicky, že by to člověk považoval spíše za historický kolorovaný leták z období komunistického kultu Poručíme větru dešti.
Jenomže a vzhledem k tomu že už se EU touto cestou vydala, pod ne tak rozdílným heslem Green Deal, tak se připravme na to, že to bude seshora, ideologicky i politicky vynucováno, bez ohledu na náklady, zadlužení i ztráty.. Jak je i v článku popsáno.
ČEZ na začátku května koupil další poskytovatele internetu (Edera,…). Celkově jich vlastní asi 10.
Státní ČEZ podniká v telekomunikacích v oboru, pro který nebyl založen. Myslím, že jsem někde četl, že nějaká divize ČEZu, obchoduje dokonce s cennými papíry… Potom se nesmíme divit, že energie z ČEZu včetně distribuce směšně „regulované“, nikým nekontrolovaným a provázaným ERÚ je nejdražší v Evropě.
Dary obyvatel ČR v podobě všemožných dotací a předražených zakázek, nemůže nikdy zaplatit hry na podnikání státních zaměstnanců ČEZu. 👎 Všichni politici na ČEZem drží ochranou ruku. Je pro ně skvělým nástrojem na oškubání obyvatel ČR a zdrojem příjmů pro nesmyslné politické hrátky. Ideálním řešením je „ostrovní“ rodinný dům, odstřihnout el. dráty, plynové a vodovodní potrubí. Ke komu povedou dráty, bude tvrdě platit. Vlastně budeme dál platit povinně všichni z daní ty slavné „dotace“ i kdybychom nechtěli.👎
Je diný způsob jak se zbavit těchto tunelů je pořídit si vlastní zdroje energie, proto připravujeme nanoreaktor, ten by za cenu plynového kotle generoval tepelnou energii a další verze by měla kogeneraci elektřiny. Pak by bylo možné se zcela odpojit od sítě.
K fotovoltaice je třeba ještě dodat, že 7 let, od roku 2009 byly výkupní ceny fotovoltaiky vyšší, než v Německu a v roce 2010 (boom fotovoltaiky) dokonce o 66 % pro malé instalace do 10 kWp. V případě velkých instalací byl rozdíl ještě větší. PČR nebyl schopen změnit (jak požadoval ERÚ) v zákoně jedno slovo, aby se tato zhůvěřilost neopakovala.
Racionální možností je rekonstrukce domů do solarplus podoby, kdy dům vyrobí během roku více energie, než spotřebuje. Podle praktických příkladů (rekonstrukce budovy TU Wien či Nová radnice ve Freiburgu) se investice zaplatí během 7-8 let. Je rovněž možné akumulavat letní FV energii do vodíku a v palivovém článku zajistit teplo a elektřinu přes chladné období. Ve švédském Mariestadu (1000 km na sever) takto funguje školka a německá firma PICEA již produkt komerčně využívá.