Kdo chce řídit Český rozhlas? Přečtěte si portréty všech kandidátů

Napsal/a Ondřej Černý 17. prosince 2015
FacebookXPocketE-mail

Ve středu HlídacíPes.org publikoval seznam 26 kandidátů na nového generálního ředitele Českého rozhlasu. Novinář Ondřej Černý připravil krátké profily všech 25 mužů a jedné ženy, kteří mají šanci vést veřejnoprávní rozhlas.

Rada Českého rozhlasu obdržela 31 přihlášek do výběrového řízení na generálního ředitele veřejnoprávního rozhlasu. V pondělí byly otevřeny, formální kritéria splnilo 26 uchazečů, pět bylo vyřazeno. 

Na webových stránkách Rady jsou zveřejňovány jednotlivé kandidátské projekty (výjimkou dvou – Jana Vávry a Petra Žantovského). V pondělí 21. prosince pak bude na mimořádné veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu zúžen počet kandidátů. Generální ředitel by měl být zvolen 20. ledna 2016, na schůzi, kde budou kandidáti své projekty obhajovat.

 

Kandidáti na generálního ředitele ČRo

Ing. Tomáš Böhm
– ředitel Dobrá rodina
– 54 let
– vystudoval VŠE v Praze. Působil jako finanční ředitel společnosti Creditanstalt Securities. Na přelomu tisíciletí vstoupil jako finanční ředitel do společnosti Ringier ČR, kde působil rovněž jako člen představenstva. V roce 2001 byl jmenován generálním ředitelem společnosti. Od roku 2010 působil jako ředitel Národní knihovny. Na post v březnu 2015 rezignoval. S Českým rozhlasem nemá žádnou profesní zkušenost.

JUDr. Milan Brunclík
– ředitel regionální televize Bonus TV
– 63 let
– o pozici generálního ředitele Českého rozhlasu se bez úspěchu ucházel už v letech 1999, 2005 a 2009. Jeho úzkou spolupráci s vedením města Turnova dokládá, že moderátorkou Bonus TV je mluvčí města Turnov Klára Preislerová. Šance M. Brunclíka mohou v očích členů Rady ČRo snižovat jeho expresivní komentáře na webu Bonus TV.

MgA. Michal Bureš
– externí pedagog rozhlasové specializace na VŠ
– 39 let
– o pozici generálního ředitele Českého rozhlasu se bez úspěchu ucházel už v roce 2009. Působí jako rozhlasový režisér v ČRo Olomouc a jako předseda spolku Sdružení pro rozhlasovou tvorbu.

Ing. Zdeněk Duspiva
– ředitel Českého rozhlasu České Budějovice a Českého rozhlasu Region
– 51 let
– v minulosti dlouhodobě a úzce spolupracoval na nejrůznějších projektech s mediálním lobbistou Jaroslavem Berkou. V letech 2001-2003 jako nominant ČSSD působil v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Na návrh Poslanecké sněmovny tehdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) členy RRTV odvolal. Zdeněk Duspiva s některými dalšími členy RRTV podal správní žalobu a soud jim dal za pravdu. V letech 2006-2012 Duspiva působil jako národní koordinátor pro digitální vysílání. Funkci ředitele regionálních studií ČRo zastává od 1. 10. 2013.

Mgr. Eva Hazdrová-Kopecká
– redaktorka a hlasatelka stanice Vltava
– 38 let
– vystudovala hudební vědu na FF UK v Praze, kde pokračuje v doktorském studiu. Na stanici Vltava pracuje od roku 2000 jako hlasatelka. Píše do hudebního měsíčníku Harmonie, překládá z angličtiny knihu o klasické hudbě. Momentálně na mateřské dovolené.

MgA. Marek Hladký
– soukromý producent
– 44 let
– absolvent JAMU v Brně, v letech 1992–2008 působil v České televizi, mimo jiné jako vedoucí výrobního úseku České televize – Televizního studia Brno. Působil v Národním divadle Brno a v roce 2009 se měl stát vedoucím odboru kultury na brněnském magistrátu. Dle tehdejšího brněnského radního, v současnosti poslance Jiřího Zlatušky (ANO) se jím M. Hladký nestal, neboť měl mít jako vedoucí výroby brněnského studia ČT „nevhodný přístup k podřízeným ženám.“ M. Hladký je podobně jako bývalý generální ředitel ČRo vyznavačem dýmky.

Mgr. Vladimír Karmazín
– ředitel odboru správy a majetku ČRo
– 58 let
– předlistopadový člen KSČ. V roce 1986 nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti, do roku 2000 pracoval na Inspekci ministra vnitra. Poté působil jako zástupce ředitele na učilišti, odkud bez výběrového řízení v roce 2005 nastoupil do čela brněnského studia České televize. Díky své známosti s tehdejším generálním ředitelem ČT Jiřím Janečkem se V. Karmazín v roce 2007 stal provozním ředitelem ČT. V červnu 2015 se bez výběrového řízení stal ředitelem Odboru správy a majetku ČRo. Jeho manželka Zora Karmazín Blümlová už před jeho příchodem do ČRo zastávala post ředitelky Odboru generálního ředitele. Tuto pozici dosud zastává.

Ing. Mgr. Milan Knotek
– ředitel Českého rozhlasu Sever
– 47 let
– v minulosti působil jako mluvčí magistrátu města Ústí nad Labem. Vedl kancelář primátora Ústí nad Labem Jana Kubaty (ODS). Jako externí pedagog na VŠ učil sociální a mediální komunikaci. Bez jakékoli rozhlasové zkušenosti ho na návrh tehdejšího generálního ředitele ČRo Petera Duhana Rada ČRo jmenovala od 1. dubna 2011.

PhDr. Jakub Končelík, Ph.D.
– děkan Fakulty sociálních věd UK v Praze
– 40 let
– odborně se zaměřuje na dějiny médií a českého tisku 2. poloviny 20. století. V minulosti pro Radu ČRo připravil několik odborných analýz. Opakovaně neúspěšně kandidoval do Rady ČT. S rozhlasovým médiem nemá žádnou profesní zkušenost.

Ing. Martin Konrád
– soukromý podnikatel
– 45 let
– v minulosti deset let působil v pozici obchodního ředitele mediálního zastupitelství Redio Radio Music (součást skupiny Lagardére provozující komerční stanice Frekvence 1, Evropa 2, Bonton, ZET). Z postu ředitele bezplatného deníku Metro přešel na pozici obchodního ředitele TV Prima, kde zastával od února 2013 do března 2014 post generálního ředitele. Dle M. Konráda zůstal ČRo myšlením částečně v minulém století a musí více bavit. V případě zvolení hodlá více vsadit na marketing.

Ing. Miroslav Konvalina
– senior konzultant Newton Media
– 52 let
– pracoval jako mluvčí ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého (ODA). Poté řadu let působil na nejrůznějších postech v ČRo (2002-2006 zpravodaj v USA). Krátce zastával post ředitele ČRo 1-Radiožurnál a formálně ČRo-Rádio Česko (březne 2006 – květen 2007). Po odchodu vedl Americké centrum při velvyslanectví USA v Praze. Za bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) vedl tiskový odbor resortu. S podporou hnutí ANO letos neúspěšně kandidoval do Rady ČT a RRTV. Na podporu své současné kandidatury objíždí kraje na turné s názvem Máme rádi rozhlas.

Mgr. Ondřej Kopa
– ředitel Centra vysílání ČRo
– 44 let
– v médiích působí od poloviny 90. let. Začínal jako redaktor regionálního studia ČRo Ostrava. Pracoval i v TV Prima, Regionální televizní agentuře mediálního lobbisty Jaroslava Berky nebo v České televizi. V ČRo je zaměstnán od srpna 2015.

Ing. Michael Kralert
– ředitel portfolia strategických projektů a fin. řízení
– 46 let
– v letech 1998 až 2000 byl finančním ředitelem ČT (v době působení GŘ ČT Jakuba Puchalského). Poté deset let působil jako manažerem auditorské společnosti Deloitte. V posledních letech pracuje pro Českou spořitelnu. V roce 2001 neúspěšně kandidoval na prozatímního ředitele ČT.

Ing. Vladimír Kroc
– moderátor ČRo
– 49 let
– dlouholetý moderátor, který prošel řadou stanic ČRo. V minulosti působil mj. jako vedoucí kulturní redakce ČRo 1-Radiožurnál. V době vzniku zpravodajské televize Z1 Český rozhlas opustil. Po ukončení vysílání Z1 se do ČRo vrátil. Bez manažerských zkušeností.

Ing. Jan Mrzena
– producent JesuPrague Film
– 53 let
– v minulosti šest let vedl Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích. V letech 2001-2005 byl předsedou Rady ČT. Generální ředitel ČT, jehož působení měl v minulosti kontrolovat, J. Mrzenu jmenoval personálním ředitelem ČT (2007-2010), později ředitelem programu ČT2 (2010-2011). Působil také jako pověřený ředitel Národního divadla. V roce 2015 neúspěšně kandidoval do Rady ČT. S Českým rozhlasem J. Mrzena nemá žádnou profesní zkušenost.

Mgr. Tomáš Němeček
– právník Psychiatrické nemocnice v Bohnicích
– 42
– v minulosti působil v týdeníku Respekt (2003-2005 šéfredaktor), v Hospodářských novinách a v Lidových novinách. Z LN odešel na protest proti tomu, že se aktivní politik, podnikatel Andrej Babiš (ANO), stal vlastníkem LN. Poté nastoupil jako právník do Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Od roku 2014 je členem zastupitelstva městské části Praha 8 (Osmička sobě). Držitel řady novinářských ocenění. V minulosti pro ČRo externě připravoval komentáře, za jeden z nich se tehdejší GŘ ČRo Václav Kasík jel do Brna omluvit předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. T. Němeček s P. Rychetským v roce 2012 vydal knižní rozhovor Diskrétní zóna.

Mgr. Tomáš Pancíř
– ředitel Centra zpravodajství ČRo
– 41 let
– jako jediný z kandidátů sám zveřejnil svůj kandidátský program. V médiích působí od 90. let, nejdéle v soukromém Rádiu Blaník. Poté působil ve zpravodajské televizi Z1. Do ČRo nastoupil v roce 2009. Od roku 2012 je členem středního managementu ČRo, řídí zpravodajství instituce. Ve svém projektu uvádí, že „ČRo dusí byrokracie, těžkopádnost, alibismus, absurdnost, hloupost, neschopnost, intriky“.

Mgr. Jan Ruml
– generální ředitel SECAR Bohemia
– 62 let
– stál u vzniku samizdatových Lidových novin a Sportu (později přejmenovaném na Respekt). Polistopadový ministr vnitra, bývalý poslanec (ODS, US), později senátor za Čtyřkoalici. Jeho rodiče před srpnem 1968 v tehdejším Československém rozhlasu pracovali.

Dr. Jaromír Skopalík, CSc.
– tiskový manažer
– 52 let
– od 90. let pracoval v tiskových médiích. V letech 2001-2013 vedl českou pobočku vydavatelství Bauer Media. To vydávalo řadu bulvárních časopisů, které kvůli nepravdivým informacím ve svých článcích čelily řadě žalob. V některých případech muselo vydavatelství zaplatit pokutu. Od července 2014 do listopadu 2015 vedl vydavatelství Vltava-Labe-Press. S rozhlasovým médiem nemá žádnou zkušenost.

Ing. Tomáš Skřivánek, MBA
– tiskový manažer
– 41 let
– v tištěných médiích působí od poloviny 90. let. Společně se státním tajemníkem pro evropské záležitosti Tomášem Prouzou spoluzakládal web Peníze.cz. Poté působil jako zástupce šéfredaktora v týdeníku Euro. Od roku 2007 vedl bezplatný deník E15, později se stal členem představenstva vydavatelství Mladá fronta, kde řídil divizi Euro E15. S rozhlasovým médiem nemá žádnou zkušenost.

Mgr. Zbyněk Suchý
– jednatel společnosti Regionální internetové noviny
– 54 let
– byl spoluzakladatelem na plzeňsku úspěšného soukromého Rádia FM Plus. Řadu let jej vedl. V současnosti provozuje internetové noviny QAP a je jednatelem společnosti Media Production, která pro Plzeňský kraj zajišťuje mediální komunikaci. S médiem veřejné služby nemá žádnou zkušenost.

Jan Vávra
– vedoucí kabinetu náměstka ministryně školství
– 61 let
– původní profesí herec. Více než pět let vedl zpravodajství TV Nova a moderoval politickou diskusi 7 čili Sedm dní. Po odchodu z TV Nova byl šéfem pražské pobočky švédské produkční společnosti Strix Television a pracoval v odboru komunikace pražského magistrátu. Neúspěšně kandidoval v konkursech na vedení ČRo (2005), ZOO Praha (2009) a ČT (2011).

Mgr. René Zavoral
– náměstek GŘ ČRo pro program
– 39 let
– v ČRo působí od roku 2001. Přes posty tiskového mluvčího, šéfa odboru komunikace, marketingu a PR se stal šéfem strategického rozvoje ČRo a náměstkem pro program. V letech 2005-2006 krátce působil v Komerční bance. V minulosti člen ODS a poradce bývalé místopředsedkyně ODS, senátorky Libuše Benešové. V minulosti se díky své úzké spolupráci s bývalým GŘ ČRo Peterem Duhanem dostal do několika sporů s Radou ČRo.

Ing. Karel Zýka
– prozatímní ředitel ČRo
– 48 let
– v minulosti působil jako technický ředitel Rádia Alfa. V ČRo začínal jako ředitel komunikace (2000-2006). Poté pracoval jako lobbista a v TV Prima řídil síť regionálních televizí (2006-2012). Od září 2014 byl technickým ředitelem ČRo, prozatímním ředitelem ČRo ho Rada zvolila 3. listopadu 2015. Členům Rady ČRo před svou volbou prozatímním ředitelem ČRo dle tehdejšího předsedy Rady ČRo Michala Stehlíka deklaroval, že se do konkursu na GŘ ČRo hlásit nechce. O post GŘ ČRo se neúspěšně ucházel už v roce 2009. Na jaře 2014 K. Zýka neúspěšně kandidoval do Rady ČT.

Doc. Mgr. Petr Žantovský, PhD.
– ředitel Česko-slovenského institutu v Praze
– 53 let
– na Fakultě žurnalistiky v 80. letech vystudoval rozhlasovou specializaci. Poté, co komunisté rozprášili redakci časopisu Melodie vedenou Jiřím Černým, začal v tomto magazínu působit. Psal také pro deník Práce a týdeník Reportér. Vedl nakladatelství Melantrich a Votobia. ODS jej navrhla do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jejímž byl členem (2000-2003). Proti svému odvolání z RRTV se úspěšně soudně bránil. Pedagogicky působil na Národohospodářské fakultě VŠE a na Univerzitě Jana Amose Komenského. Svému odchodu z tohoto ústavu se bránil založením odborové organizace. V minulosti spolupracoval se stanicemi ČRo 1-Radiožurnál a ČRo6, v současnosti spolupracuje s ČRo Plus.

Mgr. Petr Žůrek
– ředitel Místní akční skupiny Vizovicko a Slušovicko
– 49 let
– vystudoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu Univerzity Karlovy v Litoměřicích a Cyrilometodějskou teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. V Římě studoval řízení církve na Papežské lateránské univerzitě. Předsedá Krajskému shromáždění Sdružení místních samospráv ČR ve Zlínském kraji. Za hnutí Starostové a nezávislí, jehož je členem, v roce 2014 neúspěšně ve Zlíně kandidoval do Senátu. S médiem veřejné služby nemá žádnou zkušenost.

 


Kandidáti vyřazení kvůli nesplnění formálních kritérií:
JUDr. Miroslav Augustin
– soukromý podnikatel a externí redaktor ČRo
– 57 let

Ing. Hubert Bittman
– producent
– 53 let

PhDr. Miroslav Krupička
– šéfredaktor vysílání do zahraničí ČRo
– 51 let

Mgr. Jaromír Ostrý
– ředitel regionálního studia ČRo Brno
– 61 let

Ing. Ivan Štern
– ředitel rozpočtu na ministerstvu pro místní rozvoj
– 66 let

Kde se to posr***? Chyby Václava Havla
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Od chvíle, kdy Havel přijal kandidaturu na prezidenta, se domácí politice věnoval jen okrajově a udělal v ní řadu chyb nebo opomenutí, o kterých se nevědělo, nechtělo vědět, nemluvilo nebo jen málo.“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Tragédie „české cesty“
Petr Pithart
Petr Pithart / předseda české vlády 1990–1992
„Klausova kuponovka byla ,česká cesta‘, bez cizáků, tedy hlavně Germánů, kterým prý Pithartova vláda jde za pár marek na ruku. A kde dnes nacházíme ty, co nás ostouzeli? Na krajní evropské nacionalistické pravici. Klausovi aplaudují sjezdy nahnědlé Alternativy pro Německo...“Petr Pithart
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi agenti
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Na klíčová místa ministrů vnitra a obrany v první Čalfově vládě se v prosinci 1989 dostali agenti vojenské kontrarozvědky Richard Sacher (krycí jméno Filip) a Miroslav Vacek (krycí jméno Srub). Se souhlasem prezidenta Havla, ale za zády Občanského fóra...“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Havlovi hvězdopravci
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Havel prezident byl někdo úplně jiný. Nový Havel měl názor dřív, než kohokoliv vyslechl. Dokonce vydal příkaz: ,Nepouštějte ke mně nikoho se špatnými zprávami.‘ Obklopil se přitakávači a podivnými existencemi, mezi nimiž nechyběli agenti StB nebo hvězdopravci.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Nová smlouva s KGB
Jan Urban
Jan Urban / lídr Občanského fóra pro volby 1990
„Koncem února 1990 se na cestě na první státní návštěvu SSSR ministru vnitra Sacherovi v uličce mezi sedadly vysypaly z desek papíry. Když jsem je začal sbírat, najednou jsem měl v ruce připravený text nové tajné dohody s KGB. Hájil se tím, že prezident o tom ví. Havel se odmítl o věci bavit.“Jan Urban
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Soudcokracie
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Snaha ,zachraňovat státu peníze‘ je buď projevem servility moci soudní k moci výkonné, nebo zřejmě nevědomou známkou jevu, který označujeme jako,soudcokracie‘. Tato tendence je o to nebezpečnější, že soudní moc je státní mocí nejmocnější a nejdůležitější.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Policejně gangsterský stát
Aleš Rozehnal
Aleš Rozehnal / právník
„Četnost případů a úroveň krytí nezákonností ze strany vysokých státních orgánů naznačuje, že se Česko posunulo do úrovně, kterou bychom mohli označit jako policejně gangsterský stát. V něm stát neovládají zločinci, ale je to právě stát, který kontroluje zločineckou infrastrukturu. Ta pak funguje ku prospěchu vyvolených úředních osob a osob pod jejich ochranou.“Aleš Rozehnal
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Rozkradené restituce
Jan Kalvoda
Jan Kalvoda / expolitik a právník
„Lex Schwarzenberg není zdaleka jediným příkladem, kdy český stát za dlouhodobé pomoci tuzemské justice systematicky obíral vlastní občany o jejich majetek. Odpudivou kapitolu polistopadových dějin představují i zemědělské restituce.“Jan Kalvoda
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Republika oligarchů
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„35 let od listopadu 1989 máme zoligarchizovanou, podinvestovanou ekonomiku, plnou neschopných politiků ve vládě i opozici, kteří nejsou schopni pochopit, jak vypadá ekonomika 21. století. Ti, kteří zde zbohatli, už většinou investují mimo Českou republiku.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Privatizace pro vyvolené
Ondřej Neumann
Ondřej Neumann / zakladatel HlídacíPes.org
„Při privatizaci nakonec převážila vize známá z hasičského bálu ve filmu Miloše Formana Hoří, má panenko. Tedy zhasnout, určitý čas počkat a po rozsvícení sálu nechat každému, co si stihl ,zprivatizovat‘. Bohužel, o tom, že se zhasne a nastane ten správný čas, byli informováni jen vyvolení.“Ondřej Neumann
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Zombie českého práva
Tereza Engelová
Tereza Engelová / reportérka HlídacíPes.org
„Lex Schwarzenberg je zombie českého práva. Kauza v sobě spojuje vršící se bezpráví obou totalit minulého století a navazující bezpráví doby polistopadové...“Tereza Engelová
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Dotační feťáci
Robert Břešťan
Robert Břešťan / šéfredaktor HlídacíPes.org
„Peníze od evropských daňových poplatníků byly v mnohém promarněnou příležitostí. Lidé, firmy a vlastně celá tuzemská ekonomika si na ně navíc vytvořili velmi nezdravý návyk. Česko plíživě přešlo z tržní ekonomiky do ekonomiky silně závislé na dotacích.“Robert Břešťan
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Užiteční idioti Kremlu
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Kauza ,radar v Brdech‘ ukázala Rusku, jak v bývalých středoevropských satelitech může znovu získat vliv. Nasvítila společenské rozložení i ,užitečné idioty‘, kteří se Kremlu můžou hodit v pozdější hybridní válce.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Kde se to posr***? Stavitelé „mostů“
Vojtěch Berger
Vojtěch Berger / reportér HlídacíPes.org
„Rusko přitahovalo české prezidenty Klause i Zemana. Sen o Česku jako o mostu mezi Východem a Západem se ale zbortil nejpozději s odhalením ruské účasti v kauze Vrbětice.“Vojtěch Berger
Ukázka z nové knihy HlídacíPes.org„České průšvihy 1989–2024“

Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.

Podpořte nezávislou žurnalistiku!
Kniha České průšvihy 1989–2024
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)