Novela energetického zákona vyvolává nebývalé emoce. Energetický regulační úřad text označuje za legislativní paskvil; jeho dopady se prý blíží tomu, jaké náklady státu způsobil solární boom. 

„Opakuje se rok 2005, kdy stejní lidé, kteří dnes předkládají tento zákon, předložili zákon o obnovitelných zdrojích a způsobili solární boom,“ říká předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Náklady na podporu zelené energii podle nedávné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu celkově převýší jeden bilion korun.

Konkrétní osoby ale Vitásková jmenovat odmítla. „Jména ponechám stranou, ale podívejte, kdo byl v té době ministrem průmyslu a obchodu, kdo byl poradcem vlády, kdo je dnes předkladatelem zákona, kdo je zpravodajem zákona,“ řekla na dotaz HlídacíPes.org Vitásková.

„Poplašné zprávy nekomentuji“

Ministrem průmyslu byl v roce 2005 Milan Urban, dnes poslanec ČSSD a zpravodaj hospodářského výboru. Ten námitky ERÚ odmítá komentovat. „Veřejná vyjádření představitelů ERÚ, která mívají charakter poplašné zprávy, již dlouho nekomentuji,“ reagoval v SMS Milan Urban.

Současné vedení MPO novelu energetického zákona hájí. „Prošla velmi pečlivým projednáváním celkem v pěti výborech sněmovny a přinese pozitivní změny včetně významného snížení administrativní zátěže pro podnikatele a malé výrobce a zajistí větší nezávislost a odbornost regulátora trhu,“ říká mluvčí ministerstva František Kotrba

ERÚ však poukazuje na to, že součástí zákona není vůbec kalkulace nákladů a dopadů do cen energií, a tam, kde ano, jde o výpočty zavádějící či mylné.

Příkladem je podle ERÚ „jedna věta v pozměňovacím návrhu, který prošel hospodářským výborem“. V bezmála dvou stech pozměňovacích návrzích, jež hospodářský výbor sněmovny navrhl, je skutečně bod číslo 111, který pod písmenem d) říká, že „za nové uvedení výrobny do provozu se nepovažuje (…) rozdělení výrobny na více výroben.

„Je to jedna nenápadná větička, který by umožnila větší elektrárnu papírově rozdělit na několik menších. To by zachovalo příjmy, ale zrušilo by to nutnosti platit solární daň,“ říká mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

Jen zpřesnění pravidel?

V Česku platí, že malé solární elektrárny do 30 kilowatt výkonu daň odvádět nemusejí, všechny ostatní (uvedené do provozu v roce 2010, v době největšího boomu a nejvyšší státní podpory) s vyšším výkonem ano. „Pro státní rozpočet jsou to ročně příjmy ve výši dvě miliardy korun, o něž by mohl přijít. Násobeno dobou trvání podpory, zhruba ještě 17 let,“ doplňuje Chvojka.

Miloš Cihelka, mluvčí České fotovoltaické průmyslová asociace, ale takový výklad navrhovaného paragrafu odmítá: „Snahu dostat takovou úpravu do zákona chápu. S ERÚ se totiž pravidelně dohadujeme o tom, co je a co už není rekonstrukce staré elektrárny a co nové uvedení do provozu, když třeba provedete opravu staré elektrárny po velkém krupobití. Bylo by to jen zpřesnění pravidel.“

Dodatečné náklady pro zákazníky a ztráty pro státní rozpočet nevidí ani ministerstvo průmyslu. „Samotná novela energetického zákona má poměrně omezený finanční dopad v řádu celkově několika set milionů korun,“ namítá mluvčí Kotrba.

S tím ERÚ nesouhlasí a do konce února hodlá předložit konkrétní výpočet dopadů nové legislativy a vliv na ceny pro zákazníky. Předsedkyně Alena Vitásková proto vyzvala poslance, aby projednávání novely pozastavili do konce února.

Úřad připravil i vlastní komplexní verzi pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona. Nyní hledá poslance, který by si jej vzal za svůj a předložil jej v rámci druhého čtení zákona.