Náměstkyně ministra průmyslu pro energetiku Lenka Kovačovská, již experti před časem vyhlásili nejvlivnější postavou tuzemské energetiky, se opřela do politických regulací trhu s energiemi. Žijeme podle ní „ve velké době schizofrenie“, kde se jedna věc prezentuje a jiná dělá.

„Energetiku liberalizujeme už dvacet let, máme to ve všech deklaracích a prohlášeních, nicméně role státu místo toho, aby se umenšovala, tak roste,“ řekla na nedávné konferenci Institutu pro veřejnou diskusi.

Kolik za ropu, uhlí a plyn?

„Státy znovu přebírají soukromé firmy v energetice, role regulace je bezprecedentní, málo předvídatelná. Podívejte se, jak se v USA změnila z měsíce na měsíc,“ poukázala Kovačovská na změny, které ve Spojených státech zavádí nový americký prezident Donald Trump.

Ten hodlá přehodnotit plán čisté energie z doby vlády prezidenta Obamy, jehož součástí je moratorium na těžbu uhlí. Cílem má být energetická nezávislost Spojených států.

Dění v USA bude mít vliv na světové ceny surovin. „Je otázka, jak to bude s podporou obnovitelných zdrojů v USA. Pokud naopak vzniknou deklarované subvence na těžbu uhlí, bude to tlačit na pokles cen na světových trzích. A pak je tu i vliv růstu konkurenceschopnosti těžby ropy a plynu z břidlic v USA,“ vypočítává Josef Žádník, analytik PwC.

Podle něj jsou i další zásadní témata pro světovou (a tak i českou) energetiku: jak se odrazí odklon Číny od uhlí a příklon k nukleární energii na světových cenách energií či vliv kanadských nalezišť na americký trh s ropou.

„A bude tu i vliv na stagnaci či snižování cen i ze strany OPEC – protože Írán už může dodávat ropu na světové trhy, přijde renesance Libye a Iráku. Je otázka, zda se cena dostane nad 60 dolarů za barel,“ podotýká Žádník.

Chcete podpořit HlídacíPes.org?

Udělejte to ZDE a získejte tak i unikátní publikaci ZE – MAN.

Hlavní vliv na evropskou a českou energetiku bude však mít v nejbližší budoucnosti takzvaný zimní energetický balíček přijatý Evropskou komisí.

Tisícistránkový dokument má za cíl naplnit v EU závazky z pařížské klimatické konference, zlepšit fungování společného trhu s elektřinou, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetice a větší energetické úspory.

„Zimní balíček je dosud největší regulace, která nás čeká,“ říká Dávid Hajmán, ředitel Strategie Skupiny ČEZ.

„Tradiční energetika, jak jsme ji znali, stagnuje. Obnovitelné zdroje už ale nejsou módní trend, nýbrž mainstream. Je to preferované dítě a je velice úspěšné. Konkurenceschopnost prudce vzrostla, zlevnila o více než dvě třetiny. Náklady jsou porovnatelné s ostatními technologiemi,“ dodává Hajmán.

I proto se bude polovina hnědouhelného portfolia ČEZ zavírat a nahrazovat čistými zdroji. Před rokem 2035 mají být podle ČEZ odstaveny uhelné elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 2400 MW.

Postavíme si jádro

Náměstkyně Kovačovská s podobou zimního balíčku příliš spokojena není. „Někdo za stolem rozhodne, že jeden zdroj je lepší než druhý, ne podle výkonnosti, ale podle toho, že je více zelený. Pořád se mluví o společném vnitřním trhu, ale přitom vidíte, že téměř každý stát v Evropě si jede po svém,“ zlobí se Kovačovská.

Podle ní by politici měli jen vytvářet právní rámce a nechat trh, aby se postaral o dodávky energií za rozumnou cenu. „Jenže žádná důvěra na trhu není a nikdo ani nedůvěřuje trhu. Z toho plyne, že role státu bude růst, protože to bude on, kdo bude muset zajistit dodávky – dlouhodobé a bezpečné. Takže jsme zpět v době před 20 lety,“ shrnuje Kovačovská.

Podle ní má Česko i nadále vycházet ze schválené Státní energetická koncepce, která vidí budoucnost v kombinaci jaderné energie a obnovitelných zdrojů.

Politici v Česku budou muset podle Kovačovské poměrně brzy (současné vlády se to však již nedotkne) přijmout některá nepopulární opatření ve vztahu k energetice a především k cenám elektřiny.

„Příští vláda bude muset udělat řadu ne moc populárních rozhodnutí, ale dlouhodobě zásadních. Povede to krátkodobě ke zvýšení cen energie, ale dlouhodobě to bude výhodné. Vyžádá si to obrovskou dávku politické odvahy,“ míní Kovačovská.

Velké změny v evropské energetice v posledních deseti letech ilustrují i data. Zatímco ještě před deseti lety byl sektor energetiky záležitostí několika dominantních hráčů, dnes je trh mnohem širší a rozdrobenější.

Z dvaceti tisíc společností podnikajících v Evropě v energetice v roce 2005 se počet hráčů v oboru zvýšil bezmála na 90 tisíc.

Naopak velkoobchodní ceny elektřiny klesly v posledních pěti letech o 40 %, z 52,3 eura za megawatthodinu v únoru 2011 na 31 eur v únoru 2017.