Jan Ruml o svém těžkém úraze: Život jsem nevzdal. A taky o Česku a politice
Když autor tohoto textu novinářskému kolegovi sdělil, že právě pořídil rozhovor s někdejším disidentem a dlouholetým polistopadovým politikem Janem Rumlem, přišla překvapená reakce: „Ten ještě žije?“ Myšleno to bylo tak, že o dotyčném už dlouho nebylo slyšet, ale vyznělo to o dost cyničtěji. Jan Ruml totiž po těžkém úraze doslova přežil svou smrt, znovu se učil chodit i mluvit. Rozhovor níže je důkazem, že to zvládl.
V polistopadové politice byl Jan Ruml dlouhou dobu známou tváří. I když z nejvyšších pater odešel už před lety, pořád ještě zůstával aktivní – za STAN například působil v zastupitelstvu Prahy 2. V posledním roce ale zcela zmizel z veřejného života. Donutily ho k tomu okolnosti: vážný úraz hlavy, po němž lékaři jeho blízkým otevřeně sdělovali, ať se připraví na to, že přežít to, by byl ryzí zázrak.
I zkušení lékaři říkali, že nemám šanci. Měl jsem otevřenou frakturu lebky a tvrdili, že i kdybych to přežil, nebudu chodit, nebudu mluvit a nebudu jíst, že mi do břicha budou muset zavést nějakou sondu.
Pokud jde o váš vážný úraz – co a jak se vám stalo?
Asi poslední okamžik, kdy jsem byl normálně na veřejnosti, byl pohřeb Karla Schwarzenberga. Seděl jsem v katedrále v poslední řadě, málem jsem tam zmrzl. Pak jsem byl na tryzně ve Španělském sále, potkal jsem se tam se spoustou lidí. Vybavuji si, že jsem tam někomu slíbil, že napíšu knížku – a dnes už nevím komu… A to bylo na dlouhou dobu všechno. Jednoho dne v lednu jsem si šel koupit cigarety, scházel jsem po schodech dolů, zamotala se mi hlava a spadl jsem z prvního patra dolů – rovnou na hlavu. Odvezli mne do Vinohradské nemocnice, kde mě operovali a mojí manželce pak řekli, že umřu. Ona to tak nechtěla nechat být – s tou svou pečlivostí a jemností to odmítla přijmout. I když spolu nežijeme – protože bývalo i období, kdy jsem toho hodně vypil – je to pořád moje manželka a má v sobě dost zarputilosti. Řekla, že neumřu a začala na mne v tom kómatu mluvit. Já na ni začal reagovat, to bylo něco úžasného.
Přesto, že jste byl ve stavu, kdy nad vámi lékaři už, jak se říká, zlomili hůl…
Tak to bylo. I zkušení lékaři říkali, že nemám šanci. Měl jsem otevřenou frakturu lebky a tvrdili, že i kdybych to přežil, nebudu chodit, nebudu mluvit a nebudu jíst, že mi do břicha budou muset zavést nějakou sondu. Moje žena si vzala za své, že budu chodit a budu mluvit.
Tento rozhovor je důkazem, že se to nakonec podařilo.
Ale trvalo to. Převezli mne do Vojenské nemocnice, kde jsem byl v paliativní péči a docházel tam za mnou farář. Pořád ještě to se mnou vypadalo nevalně. Moje žena za mnou denně chodila. Nejen, že mi zachránila život, ale dostala mne do stavu, v němž jsem teď. I když ještě potřebuji nějakou péči a jsem teď tady, v Domovu sociální péče na Hagiboru, i když nejsem žid, jsem věřící křesťan. Ostatně to, že jsem ten svůj pád nakonec přežil, přisuzuji i vyšší moci.
Vím, že vás sem chodí pravidelně navštěvovat přátelé, namátkou Martin Fendrych nebo Jan Urban. Ten vás prý pomohl rozchodit.
Je to tak. Jezdil za mnou na chalupu, k Táboru a naučil mne znovu chodit. Zbytek zařídila moje milující žena, které jsem strašně dlužný. Denně o mne pečovala, vařila, prala…
Dnes mi přijde, že poněkud zapomínáme, že se svobodou se pojí i zodpovědnost. Projevuje se to i tím, že zejména na okrajích společnosti se lidé často nedovolají spravedlnosti.
Dá se říct, že tenhle úraz je vaše nejhorší životní zkušenost?
Takhle ouvej mi ještě nikdy nebylo. Jsem vděčný pánubohu, že mne zachránil. Kdyby si řekl, že mám umřít, tak umřu. A jsem samozřejmě vděčný i za všechny přátele, kteří mne podporují. Zrovna před chvílí mi volala manželka Martina Fendrycha, že se zastaví. Ta dělá v neziskovém sektoru, někde na Škroupově náměstí, tam, kde byla v prosinci 1988 za bolševiků ta první povolená demonstrace. Tam jsem tehdy taky chvilku mluvil a pořád jsem pak čekal, kdy přijede Veřejná bezpečnost a zbije nás a ono se nic nestalo.
Tím jste nás hezky přivedl k pohledu na těch 35 let, které uplynuly od listopadových událostí. Na co z toho období rychlých změn vzpomínáte nejraději?
Rozhodně zajímavé bylo období, kdy jsem byl ministrem vnitra. Vzpomínám na to rád, byť vím, že jsem udělal i spoustu chyb. Vzpomínám si na tu překotnost událostí a na to neuvěřitelné nadšení, s nímž jsem přijímal nově nabytou svobodu. Přišlo mi to jako zázrak. Dnes mi přijde, že poněkud zapomínáme, že se svobodou se pojí i zodpovědnost. Projevuje se to i tím, že zejména na okrajích společnosti se lidé často nedovolají spravedlnosti. Tam vidím i svoje chyby – svého času jsem řídil všechny okresní úřady, ale neměl jsem vlastně ponětí, co se tam děje. To, že je z centra těžké tam dohlédnout, platí dodnes.
Vy jste se v minulosti pohyboval i kolem médií: od samizdatových Lidových novin, Originálního videojournalu, přes politickou revue Sport, byl jste pak i první šéfredaktor Respektu, který jste pak o dvě desítky let později pomáhal zachraňovat před krachem. Angažoval jste se v televizní krizi… Jaký je z vašeho pohledu stav dnešních médií?
Mediální scéna odpovídá obrazu, který vytváří všichni, kdo tady žijí. Píše se o hromadě banalit a nesmyslů, kterým se dává neúměrná pozornost a vedle toho máte podstatná témata a kauzy, které často zaujmou jen úzkou část lidí. Ve vaší knize České průšvihy 1989–2024 je třeba kapitola věnovaná Lex Schwarzenberg jako ukázka trvající nespravedlnosti v této zemi. Jsem rád, že je to konečně popsané takto podrobně. Je prostě spoustu témat, která jsou přehlížená a je to škoda.
Divím se, kolik prostoru dostal Klaus v souvislosti s těmi 35 lety od pádu komunismu. On pořád tvrdí, že to nezařídila žádná opozice, žádní disidenti, ale obyčejní lidé, kteří na všechno kašlali. Tím ve skutečnosti komunistický režim udržovali u moci…
Když jste zmiňoval, že si uvědomujete, že jste udělali i spoustu chyb, říkal jste si zpětně, že jsme se měli radikálněji vyrovnat s komunisty, s komunistickou stranou?
To jsme rozhodně měli. Tehdy tomu bránil hlavně Václav Havel, který přišel s ideou, že komunisté stejně vymřou a že nemá smysl jít cestou zákazu. To byla chyba a myslím, že se nám později vymstila. Komunisté tady pořád jsou. Podívejte se, na jakém principu funguje Andrej Babiš: je to neuvěřitelný populista. Z komunismu si odnesl zkušenosti a kontakty, na kterých zbohatl a teď láká lidi na nějaký vysněný lepší svět. Obávám se, že Petr Fiala se už nevzpamatuje a Babiš bude jasným vítězem příštích voleb. Pak se spojí s Okamurou nebo třeba Motoristy a zbytkem komunistů a bude to příšerné. To vnímám jako velké nebezpečí, byť věřím v to, že demokracie je už tady natolik zažitá, že se nevydáme ani slovenskou, ani maďarskou cestou. Problém je ale v tom, že současná vláda lidi nedokázala přesvědčit a má už jen málo času. Měla pracovat od samého počátku, vysvětlovat, co dělá a co se tady děje, za co je vinna a jak to napraví…
Dohledal jsem některé vaše starší výroky, kdy jste mluvil o tom, že nutnou podmínku úspěchu politické strany je „vůle k jednotě a její čitelnosti u voličů“, plus „schopnost politika jednat podle svého svědomí a vytvářet vedení své strany kritické prostředí pro trvalou sebereflexi“. Jak s tímto vědomím pohlížíte právě na podnikatelská hnutí Andreje Babiše nebo Tomia Okamury, kteří svá hnutí řídí dosti autoritářsky?
Je chyba, že lidé tohoto typu dostali u nás takovou šanci vyrůst. Vnímám to jako nebezpečí. Chybí nám tu někdo s autoritou jako měl Václav Havel. Já ho obdivoval. Zejména to, jak nás zastupoval hlavně navenek, v zahraničí. To se pak v kontrastu ukázalo, když jsme měli dvakrát za sebou za prezidenta Klause a Zemana.
Není vlastně fascinující, jak dlouho se zrovna tihle dva jmenovaní drží ve veřejném životě, když už ne přímo v aktivní politice?
Je to až nevídané. Divím se, kolik prostoru dostal Klaus v souvislosti s těmi 35 lety od pádu komunismu. On pořád tvrdí, že to nezařídila žádná opozice, žádní disidenti, ale obyčejní lidé, kteří na všechno kašlali. Tím ve skutečnosti komunistický režim udržovali u moci, ale Klaus si pořád vede svou. Kromě toho mluví do kde čeho, podporuje německou AfD… Přijde mi, že není poučen ničím, ale pořád něco káže a předkládá vlastní verze událostí.
To je také ta hlavní věc, za niž jsem vděčný této vládě, že se tak jednoznačně postavila k ukrajinskému utrpení, že tam posílá zbraně a odsuzuje Putinův režim.
Kdybyste měl tu moc a jednu polistopadovou věc mohl udělat se znalostí dnešních věcí úplně jinak, co by to bylo?
Rád bych býval změnil celé období hospodářských změn a privatizace, kdy se k moci dostali lidé, kteří se k ní nikdy neměli dostat, ale my jim k tomu dali příležitost. Člověk tehdy ekonomice moc nerozuměl a obrovským způsobem se tady rozdal majetek, dalo se jen bránit těm největším nebezpečím. Když v roce 1999 přišla Dřevíčská výzva a známí ekonomové tam vyřkli nad českou ekonomikou poměrně tvrdý ortel, Klaus reagoval jen tím, že to jsou knížecí rady. Já tam ale tehdy byl jako předseda Unie svobody a zanechalo to ve mně naopak hluboký dojem. A to, o čem se tam tehdy mluvilo a psalo, by se dalo překlopit i do dnešní doby.
A ještě pokud jde o privatizaci: osobně jsem třeba poslal svazek Václava Junka na vládu. Byl to agent Státní bezpečnost a vadilo mi, jaké šance a jaký prostor dostává. Nakonec si s ním zadal i Václav Havel. A myslím, že v některých ohledech ten systém, kdy z něj těží hlavně někteří vyvolení, pokračuje dál.
Na druhé straně má dnes část společnosti pocit, že oni jsou ti „novodobí disidenti“, že je někdo cenzuruje, že je svoboda slova v ohrožení, protože se oni se svými názory nedostanou do médií… Dost často jsou s tím spojené různé konspirační teorie. Odkud se to podle vás bere?
Myslím, že je to spojená nádoba s tím už zmíněným populismem. To jsou lidé, na které se obracejí politici jako je Babiš, Okamura, Motoristé. Vždyť oni sami rádi opakují, že je někdo umlčuje… Třeba Babiše, který do nedávna měl svoje vlastní noviny. Plus to, na co se ptáte, myslím úzce souvisí s proruskými vlivy. Přitom je úplně jasné, kdo je ve válce proti Ukrajině agresorem. To je také ta hlavní věc, za niž jsem vděčný této vládě, že se tak jednoznačně postavila k ukrajinskému utrpení, že tam posílá zbraně a odsuzuje Putinův režim. Spousta lidí říká, že si má Ukrajina pomoct sama, že se do toho nemáme nechávat zatáhnout, ale tak to není – Ukrajině musíme pomáhat.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Martin Jan Stránský: Jako lidstvo hloupneme. Ale toužíme po univerzálním blahu
Ivan Pilip: Neúspěch patří k byznysu, ale Klausovy paměti bych raději nevydával
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
44 komentářů
Děkuji Vám za zajímavý rozhovor, p.Rumlovi přeji mnoho zdraví!
Krásný, zdravý a výstižný komentář. Díky pane Rumle.
Je to vidět že se praštil do hlavy a ještě k tomu jeho zákazu komunistů jeho otec byl obrbolševik a šéfredaktor Rudého Práva nedělejte z nás voli vy komunistický synové.
Na YT je video jak Ruml.st křičí na odsouzené v padesátkách … Ruml ml. =ovčák veden na Bartolomějské. Něco jako stalinistická rodinka Rychetských, viz. pamětníci i net
Zažil jsem lautr to samé, tedy za sebe říkám, že jediná věc, které je zapotřebí, je nevzdat to, když je ouvej. U Pana Rumla není překvapení, že se to povedlo.
Fakn-je vidět že p.Ruml má to-i po tom úrazu-v hlavě vše v pořádku! Škoda že takoví politici jako on už pomalu „vymírají“. Vždy jsem volil jeho stranu, Klause NIKDY!
Vzpomínám na devadesátky, když řádil pan Ruml s Fendrychem na vnitru – dodnes mě to děsí – celá tzv revoluce………karma zdarma, škoda že ne pro všechny potřebné……..
Ruml ml.=ovčák se Sachrem ( to byl člen voj. kontrarozvědky) měli na starosti „akci Zet“. To je odstranění všech spisů z archivu StB lidí, kteří byli momentálně u pol. moci. Nějaký Havel nařídil, prý aby se uklidnila společnost a nerejpala se v jejich minulosti atd. Je to na netu uvedeno jako první velká chyba těchto všehoschopných „demokratů“
Zdravím pana Rumla a děkuji za upřímný a velice príhodny rozhovor…v letech 99-02 jsem byl zastupitelem za Unii Svobody v pražském 14 městské části a bylo mi ctí v ní být pod jeho vedením….Přeji bruske úplně uzdravení. JIŘÍ
Že se nestydíte a ještě se tím chválíte to je fakt váš morální hnus
S tatínkem jsem často sedával u Persánů ve stáji, kousek od chalupy co měl u dráhy.Tak hodně zdraví Honzíku.A máš pravdu i táta by s tou pakáží víc zatočil.Kdyby se tenkrát nedostali k vedení Klaus a banda z PÚ s Dlouhým předseda MO KSČ.Mohli jsme opravdu dnes mít platy jako u ,,, soudruhů,, v Západním Německu ,, Vy tupci..Ale takhle si tu nakradli majetek jen staří komouši a nomenklatůrní kádry KSČ a Stb práskači jako je Babiš.Pak by se tu babišky a babiškové, ta skupina hlupáků co ho volí,nedomáhala tohoto rozkradače přes dotace jeho instalace do čela státu.Je ostuda takovou osobu z KSČ, která všechnu naši nynější bídu zavinila, zase postavit do čela.PROČ!! Aby ta jeho s kačeřím pyskem mohla za naše daně lítat s tryskáčem do Milána koupit si kabelku nebo svetr, a jejich babišky pak obraceli každou korunu při nákupu v Lidlu a nadávali na Fialu, který za to nemůže, protože Babiš a jemu podobná pakáž Toman a spol tuhle zem vysávají na dotacích.
Naprosto souhlasím 👍
Přesně. Lépe bych to sám neřekl…
Tak doufám, že stejně kritický jste i k Pavkovi.
… platy jako v Německu s tehdejší garniturou disidentů ? Tak Václav Havel měl tehdy možnost „najmenovat“ jako ministry financí třeba Zdislava Šulce, nebo Rudolfa Zukala, příp. i Věnka Šilhána, kteří byli původně ekonomové také z disentu, no ale neudělal to… Naopak Václava Klause mu přivedla samotná kamařádka z disentu Rita Klímová – tedy z vlastního lůna… Pak tedy Václav Klaus a jeho boys se od Havla spíše odkláněli – jemu by snad z těchto boys vyhovoval Tomáš Ježek, který byl ale privatizační excentr a časem úplně z toho spolku vyvanul… Možným kandidátem tehdy byl i Valtr Komárek, ale jeho tehdejší popularita by umenšila aureolu Václava Havla – a to on nechtěl…
Nepoučil se.
souhlas …. to je to konfirmační zkreslení………..co se natropil zla
Děkuji panu Břešťanovi za tento článek a panu Rumlovi za jeho zhodnocení naší současnosti. Přeji mu hodně zdraví a dobrou mysl, která je mu vlastní!
Borec !
LL.M, – to je nějaký specializovaný oddíl lidových milicí?
Pane Saidle, já si z vás mohu udělat legraci, sám jsem nositelem akademických grádů, ovšem nikoli těch směšných (LL.M, MBA), které se dají koupit za babku.
Moc děkuji za tyto názory – jen kdyby bylo více lidí, kteří se nenechají opít povrchnostmi a vyloženými nesmysly. Populisté dostávají v médiích spoustu prostoru, mají tak obrovskou příležitost prosazovat svoje zájmy, a to bravurně zmáknutým marketinkem. Kam se na ně hrabou vládní politici, proč např. neustálé blokování chodu sněmovny neokomentují i tím, kolik peněz to stojí daňové poplatníky a o co konkrétně jsou tak okrádáni, kde ty peníze chybí…Další slabina – v médiích např. informaci politika okomentuje opoziční politik – ten má konečné slovo. Ale uzavřít by to měl racionální, pravdivý výrok (a to ten opoziční většinou není). Nemůžeme nad těmito chybami jen mávnout rukou, protože nás nejspíš dovedou k vítězství populismu….
Tak největším populistou se stal Fiala…. Babiš může jen sedět v koutě a šoupat nohama, volby mu vyhraje Fiala sám.
Jsem rád, že jsem narazil na tento rozhovor s panem Rumlem. Vše co říká cítím podobně a jako senior cítím potřebu alespoň formou komentářů udivení nad svými vrstevníky, že nepoužívají svůj „selský“ rozum a zkušenosti s minulým režimem při vystupování uváděných osob. Sám jsem byl bohužel dva roky součástí KSČ a poznal jsem „zrůdnost“ této organizace a představitelů v rámci tehdejšího státního podniku- dodnes se za to stydím a proto jsem nikdy už po r.1989 „netoužil“ po nějakém „ovládání „mas a jsem jen řadový občan, který nevolí populismus, lži a zneužívání seniorů. Janu Rumlovi děkuji za r.89, lituji že se mu nepodařilo přesvědčit tehdejší kolegy a prosadit vypořádání s KSČ razantněji. Obdivuji také jeho boj se zdravotními problémy a přeji co nejdelší zdravotní pohodu.
Ano, těch chyb v resortu vnitra jste napráskal dost! Přičítám je „revolučnímu nadšení.“ Máte na triku tisíce zlikvidovaných lidí a tisíce stejných, kteří zůstali. Jistě víte kde. Pamatujete na moji aféru v ÚOUD, rozpoutanou tím lhářem Šrámkem z plátku Fórum a na výsledky mnou iniciovaného policejního šetření? Kdy k Vám Šrámek utíkal pro rady! Pokud jde o ekonomiku. Pamatuju známé heslo té doby, „jsme dva kroky před právníky.“ Pokud jde o Vaše zdraví, dejte se do cajku.
Je dobře, že takových dezolátů jako vy je zde v diskusi jen málo. Proč ty svoje komunistické výkřiky nepíšete radši do nějakých těch vašich dezinfo kanálů? Tady to nikoho nezajímá. A pokud se vám v demokracii nelíbí, vždycky se můžete odstěhovat do Ruska, tam ta diktatura funguje dodnes.
Proč dezolát, proč komunistické výkřiky, proč dezinformační kanály? Píšu jen doložitelnou a důkazy podpořenou pravdu. Evidentně se nedovedete ovládat a bez znalosti věci odsuzujete. Nicméně, to je Váš problém.
No tak ji dolož, soudruhu.
Stalo se, policejním šetřením doloženo!
souhlas – ony devadesátky na vnitru položily základ dnešního zla – ODS matka všech zločinců………
Díky za hezký rozhovor a panu Rumlovi přeji zdraví. Současně je až s podivem, že po takovém úrazu to má v hlavě srovnané více než 2/3 našeho národa…to je na tom to nesmutnější 🙁
krásný. článek,srozumitelný a lidský……
panu Rumlovi přeji hodně zdraví
Honzovi přeji zdraví a uzdravení.
Ale říkat že je věřící křesťan, on, chlapec z komunistické rodiny – tak to mně docela pobavilo. Rodiče byli v 60-tých letech kovaní komunisté, zpravodajové ČT /matka/ a otec Rudého práva s dlouhodobým pobytem v západním Berlíně. Na to ale Honza zapomněl?
Disidentem se stal až po „žranici“ mezi komunisty, na základě událostí r.’68. Takových byli tisíce. Účastníků krvavých padesátých let, následně disidentů, po listopadu ’89 instalatéři demokracie. Důrazně se ovšem distancuji od paušalizace, nicméně za fakt považuju, že exkomunisté se svým kolegům z normalizace tvrdě mstili! Na tom trvám a bezproblémově kdykoliv doložím!
Velmi dobrý článek, panu Rumlovi jsem vždy velice fandil a přeju mu pokud možno úplné uzdravení.
Škoda, že dneska už nemáme srovnatelně kvalitní politiky, pro konečné vítězství nad Slovákem Bábišem nám osobnosti opravdu osudově chybí. A pokud Bábiše příští rok ve volbách nezlikvidujeme, bude i u nás s demokracií a příslušností k Západu zase na hodně dlouho konec, protože slovenský estébák nás přes svoje rodné Slovensko zatáhne zpátky do Ruska!
Nazory p. Rumla s jeho historii jsou ….Vyčítàm : Když skupina neumētelů prebira moc, kdy zastupuje miliony lidi a necha rozkrast vsechny části státu a Vy to ještě obhajujete, tak bych očekával objektivní negativní vyhodnocení. Vy nemate ani trošku sebereflexe, jenom my, my. Potom rozumny člověk si o Vás něco myslî. Moje psani neni o politice, je o Vaší nezodpovědnosti p. Rumle. Řidit ministerstava nekompetentnimi osobami – v této době vidíte důsledky. Všechno jste to začali Vy – neodborným začátkem. Jinač přeji méně cigaret, přehodnotit myšlení, že jsou i normálni lidi mimo pražské myšleni ze selským rozumem a jako člověk přeji i zdařilé uzdraveni.
Dobrý den, pane Ruml. Za sebe jenom přidám, že v těch kvasných letech jste byl pro mě, hned po Havlovi, druhá nejvyšší autorita. Takže tím je asi určen můj postoj k velké většině uvedených reakcí. Ale o to více mě mrzelo, že jste se z veřejného života stáhl. Samozřejmě- nejste žádný slouha veřejných potřeb, je to, bez jakékoliv diskuze, každého volba, vaše volba, ale moc jste chyběl a chybíte- i s tou dírou v hlavě 🙂
Samozřejmě zdraví přeji. Přesto ,všichni jste byli spolkem toho ,, nového „, systému po 89tém a to jste nedokázali uvažovat jak uvažujete dnes?Ani jeden ? Komunista, nekomunista. Havel neHavel, ten byl jeden, ale kolik se vás po revoluci vezlo…a proč asi…
„Šel jsem si koupit cigarety“…….Dál nečtu🤷
Každý svého štěstí strůjce 🤫
Pravda se furt ještě nedá psát ani o povedené rodince Rumlů
Dobrý den Vám, Honzo (s dovolením, jsem taky ročník 1953).
Možná nad Vámi držel ruku anděl, spíš si myslím, že jste silný a čistý chlap, proto ji drželi všichni andělé….
Neřešte, prosím, chyby Havla, Vás a všech ostatních prvních statečných. My „přizdisralové“ jsme po tom toužili a připojili jsme se do pár dní. Ty události byly překotné a taky se děly na vyšší úrovni. Vy jste šli do plných hned a povedlo se – Svoboda! Za to Vám bude dík navždy a v Historii Č.R.!
Že tady vládla sofistikovaná KGB je dnes každému snad jasné. Měla tady vytypované koně a ty bezpochyby nainstalovala do dění. Proto: mafie, kriminalita, Sládek, dělení státu, atd. Bohužel jsem přesvědčen i o úloze V.Klause a M.Zemana v této hře. Vzdělaní, sebestřední, připravení. KGB nezapomněla ani na „mladou gardu“ Nadějný komunista Andrej Babiš nejen, že nezvrací nad soukromým vlastnictvím výrobních prostředku (kurva, ty přece patří prcajícímu lidu!), ale razantně se jich zmocnil (Andreji, zatím co ses ty učil FJ, AJ ve Švýcarsku, my jsme museli hltat povinně marxismus-leninismus a RJ). A když Andrej (syn nomenklatury Husáka, kritik presidenta Pavla, který budoval vojenskou kariéru od píky a ve spec.jednotkách, zatímco sportovec Andrej měl pro jistotu modrou knížku – charakter borůvkový keř) zbohatl, obklopil se smečkou hltačů zbytků a vešel do politiky jako suverénní řiditel všeho (je schopen zarazit řídítka s forštosem na kopci a řídit zeměkouli).
Tak se ptám: Proč šel Andrej do politiky opravdu? Bohatý, krásné baby, kobylí vejce s kachním vemenem kdykoli…?
Andreji, naše děti tě nechtějí, to si PIŠ!
Honzo Rumle, žijte ve zdraví, krásné svátky Vám, vaší Paní a všem klukům. Šťastný 2025. Honza P.
Jan Ruml dokazuje jak se slusného člověka stane opak ….. nevím jakým právem hovoří o demokracii či o estébácích.Sám aktivně podporoval falešné lustrace a dodnes mlčí o jménec natož aby pomohl v napravě.
..ostudné bylo jeho napadnutí Josefa Bartončíka v době už předvolebního „klidu“, protože pak se už Bartončík nemohl bránit (a následně on z toho napadnutí dostal infarkt)…
Pěkný rozhovor. 👍
Všem přeji pevné zdraví.
Pan Ruml dnešní politické době nerozumí a nebo jí rozumět nechce.