Jan Kalvoda: Parlament není okresní posudková komise. Proti Zemanovi měl vystoupit dávno
KOMENTÁŘ. O článku 66 Ústavy teď už každý ví všechno – už i senátoři a poslanci. Všechno jim prý řekli ústavní právníci. Jen o tom nejpodstatnějším pořád nebyla řeč; že jde o politické rozhodnutí a že jeho smyslem je parlamentní kontrola exekutivy. Zato jim vysvětlili, že se musí rozhodovat sine ira et studio (bez hněvu a vášně, pozn. red.), aby neupadli v podezření, že jejich pravým motivem je nesouhlas s politikou prezidenta.
Právníci politikům řekli, že „ještě to na to není“ (rozuměj na aktivaci článku 66) a „až bude, tak vám řekneme“. Parlament se tak dostal na úroveň okresní posudkové komise, která se teprve „na základě zdravotní dokumentace“ (senátor Canov a další), pokud možno s razítkem, může pustit do využití svých ústavních kontrolních pravomocí. Senát v tomto pojetí dává jen dohromady nějaké papíry a posílá věc dál, o čem by přeci rozhodoval…
Empirický fakt, že prezident se již dávno vymkl svým mocenským omezením, veřejně si přisvojuje oprávnění, která nemá, a popírá povinnosti, které mu Ústava ukládá, a via facti vládne jako kazachstánský satrapa, senátoři neregistrují. Nanejvýš vysloví podezření, že tak činí vědomě a uváženě, což implikuje, že je prezident příčetný a nedá se nic dělat.
Nad tím vším se vznášejí veřejné komentáře lékařů o „velmi nejisté“ prognóze onemocnění, o tom, že vliv dlouhodobé nemoci na mentální kapacitu pacienta je nesporný a v čase se zhoršuje.
Senát si začíná troufat o věci mluvit až když byl prezident odstraněn hospitalizací a senátoři získali kýžené razítko ošetřujícího lékaře.
Zeman právním státem pohrdá
Vraťme se k základní otázce. Je dotyčný schopen výkonu svého úřadu? Odpověď by zněla ano, pokud je jeho „úřadem“ nevypočitatelné vládnutí; ano, pokud by mu ústava dala neomezenou moc a Miloš Zeman by byl dalším z řady Kimů.
Je ale schopen výkonu úřadu prezidenta demokratického a právního státu, založeného „na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti, jako součást rodiny evropských a světových demokracií“, s nimiž je odhodlán „společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, a „řídit se všemi osvědčenými principy právního státu“? To mu totiž ukládá Ústava.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Svůj vztah k lidským právům osvědčil Zeman už dávno svou devótní příchylností k autoritářským režimům, a tím i svůj odchod z řečené „rodiny demokracií“. Pokud jde o právní stát, léta provokuje svým pohrdáním k němu. Příklady jsou obecně známy; i senátorům.
Prezident tedy jedná soustavně protiústavně a útočí na základní atributy státu, včetně jeho zahraničně politické orientace. Pasivita parlamentu je už dávno spoluvinou. K stále tragikomičtější debatě o aktivaci čl. 66 Ústavy třeba předeslat, že Miloš Zeman svůj boj s parlamentem vyhrál.
Senát si začíná troufat o věci mluvit až když byl prezident odstraněn hospitalizací a senátoři získali kýžené razítko ošetřujícího lékaře. Bylo to právě ono razítko, co bylo tématem oné tiskové konference Senátu, kde jednorázový tchajwanský hrdina Miloš Vystrčil zamával lékařskou zprávou.
On a další pánové pak sklidili pochvalu za takt vůči nemocnému panu prezidentovi, přitom ale o prezidenta nešlo. To jen Senát oznamoval vítězství nad úředníkem prezidentské kanceláře. Což je poněkud málo a dosti pod úroveň komory parlamentu.
Omluvná nestatečnost senátorů
Historie však nezačala tímto razítkem, ale ještě před volbami, návrhem senátora Pavla Fischera. Tehdejší opozice se ale tak těšila na volby, že ignorovala letité vedení země směřující pryč od ústavních hodnot a mimo kulturně civilizační prostor, kam nás naše vlastní ústava staví. Jinými slovy – selhala.
Fakt, že tehdy ještě neměla většinu (tu ostatně opozice nemívá), je jen výmluvou. Politika není snadné řemeslo a povinnost stát za základními politickými hodnotami není závislá na tom, že mám předem zajištěnou hlasovací většinu.
Kde se vzal princip, že poslanec/ senátor bude „věrný státu“ a „zachovávat jeho ústavu“ teprve až bude mít většinu, nebo po volbách? Že taktická obava z podráždění prezidentského predátora je víc, než zájmy země?
Po volbách a hospitalizaci prezidenta se však kruh uzavřel a dnešní koalice sklízí paradoxně plody své opoziční zbabělosti. V únavně protahované telenovele 66 je najednou podezřelá, že článek 66 považuje za instrument k rychlému zaujetí vládních postů.
Po odvážném odhalení prezidentského úředníka na tiskové konferenci Senátu (a obligátním přání vyzdravění „panu prezidentovi“) senátoři podotkli, že si později vyžádají další lékařskou zprávu, což není (cituji) „nic proti ničemu“. Cítíte také tu omluvnou nestatečnost?
Je snad parlamentní systém a vrcholně politické rozhodování odkázáno na neschopenku? Nebo je parlament povinen jednat?
A kdy že hodlají aktivovat čl. 66? Samozřejmě v případě, že by prezident okolkoval se jmenováním koaličního předsedy vlády. Jinými slovy, pokud by vítězům překážel v přístupu k moci, samozřejmě proti ústavní proceduře. Ale co jeho dosavadní soustavné velezrádné prezidentování ke škodě země?
Pánové senátoři pak ať něco vykládají o „čistotě ústavního postupu“ a „zneužívání ústavy k politickému boji“. Vždy mne napadne, k čemu jinému ústava slouží, než k politice. A jak se tak uvelebili ve svém alibismu, sklízejí plody: už jsou za svou poloodvahu káráni, na čelo jim lepí podlé motivy, už jsou tázáni na to, zda přeložení pacienta na lůžkové oddělení smete jejich rozhodnutí.
Policie mezitím šetří, kolik minulých rozhodnutí Miloše Zemana vlastně nebylo a není jeho. Horní komora parlamentu se však nechala vyvléct na pavlač, kde ale vždycky vyhrávají ti největší křiklouni, a nechává veřejnost čekat, až její základní ústavní garance ochrání lékaři a policie.
Parlament počká, rozhodně žádnou akci, dodejte ještě jedno razítko, prosím. To skutečně není jeho hvězdná hodina. Strach senátu před svévolným lidovým vypravěčem ruského střihu a jeho kumpány je nepochopitelný.
Když opozici chybělo razítko
Fischerův předvolební návrh byl poslední kapkou a reakcí na Zemanovo další podkopání pozice země, tehdy ve věci Vrbětice. Což byla též příležitost zhodnotit všechny předchozí případy, ale také zjevnou dezorientaci prezidenta v (nerozsáhlém) katalogu jeho povinností – tedy indicie prezidentovy neschopnosti vůbec chápat meze svého postavení.
Souvislost s jeho zdravotním stavem byla už tehdy očividná a akce by tehdy nebyla „účelovým zneužitím Ústavy“, ale zodpovědnou reakcí parlamentu na monstrózní svévoli prezidenta a sabotáž pozice vlády vůči světu při odhalení ruského státního terorismu na českém území.
Neboť prezident není politický solitér; je to vláda, kdo je vrcholným orgánem moci výkonné. Prezident je povinen její rozhodnutí respektovat, nebo abdikovat. Slyšíme tvrzení, že Miloš Zeman má právo na vlastní politický názor a ústavou zaručené právo na svobodu projevu. Jenže prezident reprezentuje stát a stát žádná ústavní práva nemá. Argument sám, ignorující ústavní dělbu mocí i hodnotový grunt ústavy, jen dokumentuje hloubku, kam česká parlamentní politika klesla.
Opozici však tehdy v červnu chybělo to razítko. Nepochopila, že návrh by znamenal aktivaci kontroly, nikoli sesazení prezidenta.
Je snad parlamentní systém a vrcholně politické rozhodování odkázáno na neschopenku? Nebo je parlament povinen jednat a poskytnout prezidentovi přístup k Ústavnímu soudu a dát mu právo tam dokázat, že jedná příčetně; a mimochodem také velezrádně?
Ano, parlament jistě má odůvodnit své rozhodnutí, ale prezident jako navrhovatel nese před Ústavním soudem břemeno důkazů. Tehdy parlament selhal. Teď, s neschopenkou v ruce, bude muset nový parlament vysvětlovat, proč je prezidentův průtah s jmenováním vlády nebezpečnější ústavní delikt, než nepokryté zavlékání země pryč z Evropy, v barvách ruské a čínské hybridní války vedené proti Západu.
Autor je advokát a bývalý politik, v minulosti působil i jako místopředseda vládní komise pro přípravu Ústavy ČR
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
25 komentářů
Jasné, srozumitelné, pochopitelné i mně, politickému laikovi.Takové názory nejsou běžné (možná špatně sleduji co je publikováno) a podle mě ve společnosti chybí.
Moc děkuji za tuto osvětu. Některé souvislosti člověku snadno uniknou.
Ještě jednou děkuji.
Naprostý souhlas. Naprosto tady chybí i ta elementární snaha se Zemanovi vzepřít. Proč asi? Protože každý na kadého něco ví, každý má své zájmy (mocenské duo Zeman/Babiš a jejich poskoci). Politika je jedna velká žumpa a já doufám, že z této žumpy jednou vybředneme a že tento stát začne fungovat normálně, tak jak by měl a že politici pochopí, že jsou to volení zástupci, tj. služebníci, lidu a ne žádní nadlidé. Jsou to jenom výše postavení úředníci. A i ti jsou tady pro lidi a ne navzdory jim.
chyba tady je, Zeman měl senát zrušit dávno!
Dovoluji si upozornit na dvě skutečnosti.
Kde byli naši političní hrdinové, když podle našich sdělovacích prostředků byl president Havel léčen a hospitalizován 300 dní. Jaký článek ústavy byl aktivován.
Když jde o kvalitnějšího presidenta zvoleného lidem, tak tzv. „Thajvanec“ ihned hledá množnost jej vyloučit ze hry.
Jedinej člověk pohrdá institucema státu a Senát i Parlament si neví rady ,no to jsme to dopracovali ,jsme opravdu pro smích. kolik se toho dá ještě zvorat?
Jenomže a to vůbec. Jestli chtěli páni senátori žalovat Zemana pro protiústavní jednání tak k tomu slouži jiný článek ústavy. Článek 66 rikâ neschopen vykonavat, nerozliśuje jak. Ono tedy v tomto výkladu argumentovat že prezident jedná protiústavně když leží na Jipce by si nedovolili ani komunisti v padesátých letech.
Nevím, proč bychom měli diskutovat s předsedou senátu, který se sám prohlásil na závěr svého proslovu za „ThaJvance“ a tím si přivlastnil výrok JFK, který je celosvětově všeobecně znám. Na mysl mi připadá jenom jedna úvaha, že sám není potentní něco podobného vymyslet.
Pan Kalvoda zřejmně stejně jako Kysela z članku 66 naší ústavy uznává jen to co se mu zrovna hodí ,
Ústava České republiky HLAVA TŘETÍČl. 66
…………nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát,
takže nestačí se jen usnest ale výslovně první musí byti spněna podmínak jako že nefunguje kancelář prezidenta ješ tu pro výkon úřadu je a on ani neni schopen stim něco udělat .Coš neni náš případ i kydš i tadle snaha tu byla a orgány nečiné v tresním stíháni nesklamali a stále nečiní. .
Školu jste vystudoval, v politice jste se pohyboval, tak co způsobilo, že jste napsal článek jako by jste byl velice jednoduchý člověk a to píši slušně.
Slušně, ale vágně. Tvůj post neobsahuje žádné informace!
Pan Kalvoda jako ministr spravedlnosti používal titul JUDr, přestože ho neměl. Spravedlnost opravdu plakala. A teď je ten nejspravedlivější? K smíchu..
Děkuji za fundovaný komentář k aktuálnímu dění kolem prezidenta. Sama za sebe se domnívám, že ze strany parlamentu možná ani nešlo o nějaký alibismus nebo strach. Když zabrousím do minulosti – kolik bylo milostných aférek mezi našimi politiky, na nichž se národ pouze dobře bavil, zatímco třeba v USA podobné aféry znamenaly většinou okamžitý konec kariéry provinivšího se politika? Náš národ si v něčem podobném zřejmě libuje. Samozřejmě ne celý, ale stále je to dost lidí na to, aby si politik dával pozor na případné rozpoutání mediální bitvy, byť by byl v právu. Několikrát jsem četla názor, že Zemanovi protikandidáti prohráli jen proto, že na rozdíl od něj byli jenom „slušnější“ a nesnížili se k primitivnějšímu jednání. I proto fandím Senátu, pokud se snaží získat co nejvíce argumentů pro aktivaci článku 66 Ústavy. Stejně se vždycky najdou lidé, kteří budou tvrdit, že senátoři chtějí Zemana dostat ze hry, sami se stát prezidenty atd. Právníci mě naučili, že jedna věc je zákon, druhá jeho výklad. Nejsem odbornice na právo, ale myslím si, že obdobně to bude i s Ústavou. Jenom v případě Ústavy asi nebude tak jednoduché schválit změnu zákona ještě před jeho uvedením do platnosti, což se jinak běžně stává…
Paní, nebo slečno, vzpomeňte na volební frašku, kdy byl podvodem zvolen Václav Klaus prezidentem.
Kdo je p.Kalvoda a co přinesl svou činnosí pro Českou republiku tento ukecaný rádoby politik ?
Jde o Jana Kalvodu z někdejší ODA, který měl aféru s falešným užíváním titulu JUDr. a s účastí ve vedení za aféry s černým sponzorováním ODA? S touto kvalifikací lze odůvodňovat všechno a cokoli. Onemocnění prezidenta republiky je citlivá věc a spekulace o urychleném zbavování funkce nejsou zrovna etické. Zatím ta jeho nemoc žádné velké problémy nezpůsobila a přece jen byl zvolen takovým počtem občanů, že proti němu poslanci nebo dokonce senátoři volení pár tisíci svých příznivců by se mohli chovat poněkud zdrženlivěji.
Moc pěkně to pan Kalvoda napsal. Jen si nejsem jistý, zda v době jeho aktivního působení v politice, by se našla síla s velezrádným chováním prezidenta něco dělat. Faktem je, že nelze stavět vedle sebe V.Havla (i dokonce „rusofila“ Klause) a dnešní montrum Zemana. Ten se nedá ani srovnat s komunistickými presidenty. Ti konali pod nátlakem Sovětského svazu. Zeman kraluje zatím svobodné zemi. Jestli bude nástupcem „Bureš“ dočkáme se možná i toho, že budeme ruskou državou….
Pan nedoktor Kalvoda už v úvodu ukázal, že jeho pravým motivem k napsání pamfletu je nesouhlas s politikou prezidenta. Pak už následuje jen hromada manipulačních a bulvárních v podstatě zcela nepodložených výmyslů. Prostě je Kalvoda obyčejný a trapný zemanofob, dost vulgárních moresů (viz.a via facti vládne jako kazachstánský satrapa) který dodnes nevydýchal, že občané dali přednost Zemanovi před kandidáty zemanofobú.
Komentář od podvodníka Kalvody nic nemění na skutečnosti, že se jedná o sprostý puč s cílem odstranit prezidenta za jakoukoli cenu
Přesně tak jedná autoritářsky režim nastolený po volbách. To i v Bělorusku je více demokracie než u nás. Senátoři předvedli, proč je nutné senát zrušit.
Miluju Honzu Kalvodu ! Skvělé popsal,kam nás dovedla mrzká lůza,která tady v posledních letech vyhrávala volby! Naši krajani v zahraničí se ptají už dlouho,jestli se tady v roce 1989 opravdu změnil režim. Ať nám Slováci prodají svou prezidentku a začneme sametovou dobu znovu a LÉPE !!!
Bůch chraň ČR, aby na Hradě seděla Sorosova dívka, tak jak na Slovensku.
Hanba mužům, kterým žena vládne!!!
Skvělé, skvělé, díky. Tohle by mohl být můj prezident.
Kalvodou sice nemusím, ale parlament a senát už dávno neměla dopustit aby ta strašná kopa hnoje motala na hradě. Je to příklad politické zbabělosti.
Již při druhém zvolení Zemana prezidenzem bylo zřejmé. že není zcela duševně OK. To se hodilo těm, kteří by rádi zvrátili naši prozápadní orientaci. Zemana je mi líto, neboť je to starý nemocný člověk,ale bohužel nemá na místě orezidenta již dávno co dělat. Je nesmysl přímá volba prezdenta. Prezident Václav Klaus snad neuvažuje o prezidentské volbě vážně.
Pane Kalvodo, vy snad nejste ani pořádný právník, i když jistě vás platí pan Šťáva. Jak známo prezidenta lze odstranit z funkce na základě čl. 66, že není schopen vykonávat svou funkci. Ale je otázka, zda jí opravdu není schopen vykonávat. I v nemocničním pokoji může podepisovat ledajaké dokumenty, popř. přijímat důležité osoby, jako třeba Petra Fialu. Druhou možností je obžalovat pana prezidenta z velezrady. Tuto obžalobu může podat Parlament ČR ale pouze se souhlasem ústavní většiny svých členů, což demoblok ani v nové Poslanecké sněmovně mít nebude. Takže co chcete dělat jiného než psát takové nechytré články?
Mě by tedy zajímalo, kde tehdy byl dnes tak jasnozřivý pan Kalvoda a proč tak plamenný článek nenapsal v době Burešistánu. Asi mu bylo jasné (a nejspíš stále je), že by senát proti parlamentu v tehdejší konfiguraci v téhle věci neměl vůbec žádnou šanci. Proč ztrácet čas a energii předem marným bojem? Ta správná chvíle je teď.