Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je od tohoto týdne kompletní, poslanci zvolili nominantku ANO Hanu Dohnálkovou. Ta do RRTV kandidovala po neúspěšném pokusu obhájit křeslo v Radě Českého rozhlasu, v níž byla do letošního jara předsedkyní. Právě i na čerstvé volbě Dohnálkové lze dobře ilustrovat, jak dnes fungují mediální rady v Česku a jací kandidáti v nich mají šanci uspět.

Cesta Hany Dohnálkové do „vysílací rady“ vedla přes Radu Českého rozhlasu a cesta do ní zas přes základní uměleckou školu v Dobřichovicích. Tím Dohnálková splnila první formální podmínku – že kandidáta do rady ČRo musí nominovat některá ze společenských organizací.

Proč dobřichovická „zuška“ nominovala právě svou tehdejší pedagožku Dohnálkovou, popsala otevřeně loni v lednu redaktorům Českého rozhlasu Vltava ředitelka školy Barbora Pelikánová:

„No v podstatě s tím přišla Hanka, ale když jsme si tady o tom povídali a přemýšleli jsme o tom, tak jsem i já došla k názoru, že ji podpořím, protože to je věc, která je strašně důležitá,“ řekla Pelikánová s tím, že si od nominace Dohnálkové slibovala vznik dalších vzdělávacích pořadů ve veřejnoprávním rozhlase. „Vyloženě s tím Hanka přišla za mnou,“ dodala k nominaci ředitelka.

Nevím, co v Radě dělá

Dlužno dodat, že redaktoři Vltavy si tehdy do Dobřichovic dojeli pro příspěvek do satirického bloku Rádio Dada. Stanice ho na svém webu popisuje slovy „volná rozhlasová disciplína na pomezí talk show a stand-up s přesahem k rozhlasové hře. Autorská hodina, kde nic není nemožné.“

To, co ve škole zjistili o způsobu nominace Dohnálkové, na závěr okomentovali slovy, že dostat se do Rady a stát se jejím šéfem „není žádná věda“ a že by na to „mohl dosáhnout každý posluchač“.

Dnes, po téměř dvou letech od rozhovoru, považuje Pelikánová jeho výsledný sestřih za tendenční. Vyznělo z něj prý, že Dohnálkovou téměř neznala a jen jí podepsala nominaci, přitom byly dlouholeté kolegyně. Připouští ale, že o šestiletém působení Hany Dohnálkové v Radě Českého rozhlasu téměř nic neví.

„Já jsem vůbec nesledovala, co v té radě dělá,“ říká Pelikánová s tím, že si pouze prošla několik zápisů z jednání Rady ČRo.

Podobným způsobem se do mediálních rad v Česku dostává i řada dalších kandidátů. V případě Rady ČRo a Rady ČT je formálně nominují společenské organizace, u Rady ČTK a RRTV jde však o přiznaně politické nominace.

Zvolení kandidáta každopádně vždy závisí na politické podpoře ve sněmovně. V případě Hany Dohnálkové především na podpoře hnutí ANO, které ji teď nominovalo a pomohlo prosadit do RRTV.

Jak takový výběr může probíhat, naznačil „komentovaný seznam“ kandidátů do Rady ČT poslance hnutí ANO Stanislava Berkovce, který letos v březnu unikl do médií (zveřejnil ho server Info.cz). Jednotlivé kandidáty Berkovec hodnotil jako vhodné či nevhodné podle jejich vztahu k současnému řediteli České televize Petru Dvořákovi a podle toho, zda „budou hájit zájmy ANO“.

Hlavně moc nekritizovat

Že chce být s vládou Andreje Babiše (ale i s prezidentem Zemanem) zadobře i Český rozhlas pod vedením Reného Zavorala, se ukazuje dlouhodobě. Prakticky během celé éry, kdy rozhlasovou radu vedla právě zmíněná Hana Dohnálková.

Rozhlas se například opakovaně postavil za moderátora Lubomíra Veselého po jeho kontroverzním interview s premiérem Babišem i po jeho společné fotografii s krajně pravicovým politikem Tomášem Vandasem. V obou případech v tom neviděla problém ani Rada.

ČRo nechal naopak Veselého moderovat exkluzivní rozhovor s prezidentem a sám Hradu moderátora pro tuto příležitost nabídl. Kromě Veselého se na regionálních stanicích rozhlasu možná nově objeví i manželka hradního kancléře Alexandra Mynářová. Sám ředitel Zavoral si při natáčení Hovorů z Lán přátelsky povídal s prezidentem Zemanem.

„Já jsem jako starý rozhlasák trpěl, když se točily Hovory z Lán, kde seděl moderátor Jan Pokorný, prezident, a ředitel Zavoral se sklenkou a s Ovčáčkem. Zavoral tam vůbec neměl jezdit a pokud ano, měl počkat v předpokoji a pak se bavit s prezidentem – i když není o čem,“ komentoval Zavoralův výjezd k prezidentovi pro HlídacíPes.org bývalý člen Rady ČRo Jiří Vejvoda.

Příliš dobré vztahy

Rozhlasová rada vedená Dohnálkovou byla ale ke generálnímu řediteli podle kritiků až příliš vstřícná a ztrácela svou kontrolní roli, respektive ji uplatňovala jen někdy.

Předsedkyně Dohnálková proti Zavoralovi nikdy otevřeně nevystoupila. V rozhovoru pro server Česká média letos v únoru řekla, že podle ní se „generální ředitel chová tak, jak by se generální ředitel chovat měl“. Zároveň dodala, že nemá žádné signály o tom, že by byl rozhlas jako celek pod tlakem politiků, stejně tak prý pod jejich tlakem nebyla ani ona sama. „Asi nejsem pro ně ta správná partnerka pro rozhovor,“ dodala.

Dohnálková musela v Radě „vykrývat“ i různé excesy některých radních, například vulgarity radního Vítězslava Jandáka. „Pan kolega nekomentoval agendu rady, nehovořil jménem rady a na toto má právo,“ vyhnula se loni ostřejší kritice na Jandákovu adresu.

Podobně komentovala letos ještě coby předsedkyně pro server Česká média texty, které na Parlamentních listech publikuje radní Tomáš Kňourek.

„Pokud pan kolega rozebírá věci sám za sebe, je to v pořádku. Pokud by je rozebíral jako radní ČRo a týkalo se to Českého rozhlasu, tak to úplně v pořádku není a ta hranice je velmi tenká. Toto by měli vyhodnotit poslanci. Pokud poslanci nevidí problém, já s tím nic dělat nemůžu,“ řekla.

Připomeňme, že radní Kňourek opakovaně postrádá ve zpravodajství rozhlasu zástupce SPD Tomia Okamury, v minulosti rozpoutal kauzu „Porno na Vltavě“ a letos se nechal slyšet, že by se radní měli jet inspirovat do Moskvy.

Podpoří to předsedkyně a zbytek mlčí

Právě na příkladu radních Kňourka s Jandákem je také vidět, jak se postupně posouvá vliv v mediálních radách. Jak to vypadalo v zákulisí Rady Českého rozhlasu během éry Hany Dohnálkové, popisuje znovu bývalý radní Jiří Vejvoda.

„Dejme tomu, že kolega Kňourek přišel s návrhem ostrého usnesení vůči nějakému segmentu vysílání, já jsem byl proti a pohledem na všechny ostatní jsem zjistil, že se ke mně nikdo nepřidá, a tak jsem alespoň bojoval o kompromisnější, uhlazenější usnesení, které nebude tak trestat, ale bude, řekněme, zdviženým prstem. Tohle se většinou odehrávalo pod rozumnou orchestrací paní předsedkyně Dohnálkové, v tomto jí chci složit zpětně hold, protože ona využila toho, že byla jediná žena mezi muži a trochu ty vášně krotila,“ říká Vejvoda. Problémem všech mediálních rad podle něj je však pasivita většiny jejich členů.

I dva radikální radní spolu s pasivním zbytkem Rady a předsedkyní, která nevyhledává konflikty, tak teoreticky stačí k tomu, aby se změnila atmosféra v celé radě. Stačí, když jejich návrh „podpoří předsedkyně a zbytek mlčí“, dodává Vejvoda.

Ukázalo se, že nekonfliktní šestileté působení v rozhlasové radě se nakonec Dohnálkové vyplatilo. I když neprošla podruhé do Rady ČRo, včerejší volba do Rady pro rozhlasové a televizní hlasování už byla hladká. Coby jedinou kandidátku a nominantku ANO ji podpořilo 138 poslanců ze 169 přítomných. Hnutí ANO tak má v RRTV tři zástupce, o jednoho méně než koaliční ČSSD.