Když po listopadu 1989 vznikly limity na těžbu hnědého uhlí v severních Čechách, vypadalo to, že zůstanou na „věčné časy“. Po bezmála čtvrstoletí od jejich zavedení ale“nepřekrečitelnost“ limitů pravděpodobně skončí.

„Chápu mediální, symbolickou a politickou důležitost limitů. Ale vznikaly v roce 1991, v době kdy neexistovalo EIA (posuzování vlivu na životní prostředí, pozn. red.) a dnes jsou v jistém smyslu redundantní,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

„Nikdy jsme to nepovažovali za žádné dočasné řešení. Cílem bylo, aby tyhle čáry byly důsledně nepřekročitelné povrchovou těžbou,“ vzpomíná ale jeden z hlavních tvůrců územních limitů Martin Říha, v té době náměstek ministra životního prostředí Ivana Dejmala.

Tři varianty prolomení

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek ponese na vládu čtyři možnosti: od úplného zachování limitů po úplné prolomení. Sám favorizuje „variantu tři a dva“, kde „trojka“ je posunutí hranice těžby jak na dole Bíliny, tak na dole ČSA (což by znamenalo zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně), „dvojka“ představuje mírnější variantu s rozšířením těžby na Bílině, kde by se žádné domy bourat nemusely (postoje vládních stran ke změnám limitů viz níže).

Mládek zdůrazňuje, že i pokud by vláda o změně limitů rozhodla, těžit se kvůli řadě potřebných vyjádření, dobrozdání, posudků a projektů nezačne dříve než v roce 2020.

Smysl limitů i možnost jejich prolomení se řeší už řadu let. Hlavní tlak na změnu přišel už před deseti lety. Zejména s odkazem na usnesení vlády z roku 1991, jež limity zavedlo. Je v něm totiž pasáž, kdy se „ministru pro hospodářskou politiku a rozvoj ukládá vycházet z omezení při koncipování státní energetické politiky České republiky do roku 2005“.

Záchrana zámku Jezeří

Pro odpůrce limitů je to jasný důkaz, že opatření bylo zamýšlené jako dočasné a jako termín přehodnocení byl určen právě rok 2005. Martin Říha takový výklad odmítá. „Rozhodně to nemělo znamenat, že limity platí jen do roku 2005 a že každá nová vláda je může zpochybnit a zrušit. Šlo jen o název té koncepce,“ říká muž, který coby spoluautor a tehdejší pravá ruka ministra za limity na vládě lobboval a nakonec je i prosadil.

Jak tedy limity vznikaly? „Vláda, národní i federální, to schválila a my jsme pak dostali za úkol konkrétní limity připravit,“ vzpomíná Říha. Program obsahoval i další  opatření, například odsíření elektráren.

Říha na severu Čech před rokem 1989 pracoval jako úředník v odboru územního plánování severočeského Krajského národního výboru a tamní situaci důvěrně znal. Prvotním impulsem pro myšlenku limitů byla už před rokem 1989 snaha o záchranu zámku Jezeří, vzpomínal Říha před časem v rozhovoru pro týdeník Ekonom.

Nepodnikají jen těžaři

Do snahy o záchranu se tehdy aktivně pustilo sdružení „Ekofórum pánevní oblasti severních Čech“, jež v té době vedl Lubomír Voleník, pozdější předseda Nejvyššího kontrolního úřadu.

Po revoluci se Ekofórum dokonce oficiálně stalo spoluautorem programu ozdravění severozápadních Čech. To, že se ekologická organizace podílela na vládním návrhu, je dodnes unikát. „Předkladatelem bylo ministerstvo životního prostředí, severočeské KNV a Ekofórum, které na materiálu, který šel do vlády, bylo uvedeno na hlavičkovém papíře,“ potvrzuje Martin Říha.

Podle něj stanovení územních ekologických limitů těžby v severočeské důlní pánvi bylo od počátku koncipováno jako „nepřekročitelných hranic pro škody na povrchu“. „To ale neznamená, že by se například uhlí nemohlo těžit hlubinně, nebo třeba pod zemí zplyňovat,“ podotýká Říha. Ekonomická stránka věci ale takovému využití hnědého uhlí brání.

Snaze těžařů o prolomení limitů se proto Říha nediví a považuje ji za legitimní ochranu vlastních podnikatelských zájmů. „Jde ale o to, jakou úlohu v tom má sehrát stát. Na druhé straně je tu přeci i zájem jiných podnikatelů, co mají v oblasti své firmy a zájmy majitelů nemovitostí, kteří si další těžbu nepřejí,“ říká.

Co na to vládní strany ?

Ministr Jan Mládek je přesvědčen, že limity ve stávající podobě zachovány nezůstanou. „Osobně neočekávám, že limity budou zachovány v podobě z roku 1991,“ říká a chce o své pravdě přesvědčit i koaliční partnery.  „Hnutí ANO prosazuje variantu číslo dvě, ale nemám tuto informaci oficiálně. Podobný názor mám od KDU-ČSL. My předložíme všechny čytři  varianty s tím, že doporučíme varianty tři a dvě,“ opakuje Mládek.

Zajímavá situace panuje v samotné sociální demokracii. „ČSSD vede poměrně dramatickou vnitřní debatu. Je zastoupena skupina co by chtěla variantu s prolomením limitů jen na Bílině, jiná část, například z Ústeckého kraje, preferuje úplné prolomení,“ přiznává Mládek.

HlídacíPes.org proto požádal prostřednictvím stranických sekretariátů o oficiální vyjádření k zachování či prolomení územních limitů všechny vládní strany. Zde jsou odpovědi:

– ČSSD

Sociální demokracie aktuálním přístupem k vytváření energetické koncepce a s ní související otázkou přístupu k těžebním limitům ukazuje, že zásadní otázky nepřijímá účelově a silově, nýbrž demokraticky na základě posuzování variant. Předně je třeba říci, že do konce března tohoto roku musí být na pokyn ministerského předsedy předložen materiál řešící koncepci surovinové politiky státu.

Dokument je po komplikovaných politických debatách hotov a prodiskutován s relevantními partnery, zbývá vyřešit právě pouze téma těžebních limitů. Aby rozhodnutí vlády ČSSD o surovinové politice v maximální možné míře zohlednilo zájem České republiky, proběhne na 2. února ještě jednání tripartity v této otázce, 31. března pak bude věc diskutovat vláda.

Ministr Jan Mládek dává pro posouzení ministrům čtyři varianty:

1) zachování těžebních limitů ve stávající podobě

2) prolomení těžebních limitů v dole Bílina

3) prolomení těžebních limitů v Bílině a částečně v dole ČSA, aby zůstaly zachovány obce Černice a Horní Jiřetín

4) prolomení těžebních limitů v nejvyšším rozsahu, včetně zbourání Horního Jiřetína a Černic

Zatím je předčasné spekulovat o tom, jak budou jednotliví ministři hlasovat. Rozhodování se, jak bylo řečeno výše, odehrává demokraticky na základě komplexního posuzování variant zcela ve prospěch České republiky.

– KDU-ČSL

Pokud jde o otázku prolomení těžebních limitů na těžbu hnědého uhlí v Ústeckém kraji, KDU-ČSL se k nim staví spíše negativně, ovšem situace se bude logicky odvíjet od energetické koncepce státu po jejím schválení vládou. Záležet tedy bude na tom, jakou skladbu výroby elektrické energie a tepla ČR do budoucna upřednostní. Hlasování ministrů na vládě je otázkou spíše na samotné ministry.

– ANO

Hnutí ANO dlouhodobě deklaruje, že je proti zrušení limitů těžby a že chce fosilní paliva zachovat pro další generace. Důkladné posouzení energetických potřeb České republiky bude jedním z důležitých úkolů nové politické reprezentace naší země.

Budeme usilovat o rozvoj nízkoemisních zdrojů energie a spolu s tím prosazovat utlumení výroby elektrické energie vyrobené spalováním hnědého uhlí, které by mělo být primárně využito pro výrobu tepelné energie v elektrárnách s vysokou účinností.