Jak mluvit o EU: nekreslit černě, ani lakovat Brusel na růžovo
KOMENTÁŘ. Prezidentem byl Václav Klaus, premiérem Vladimír Špidla a Češi za sebou měli první a zatím i poslední referendum v historii země. V něm 77 % hlasujících rozhodlo, že chtějí, aby se Česká republika připojila k Evropské unii. Prvního května 2004 se tak také stalo. Postoje Čechů a Češek k Bruselu za těch dvacet let prošly značnými změnami.
Česko je sice členskou zemí už pětinu století, většina lidí EU stále vnímá převážně prizmatem toho, co se děje (nebo spíše říká) doma. Příkladem jsou hádky o Green Deal, jehož podstatu přitom umí popsat správně jen málokdo, a vůbec o vše, co si na nás ten „zlý Brusel“ zase vymyslel a „nutí nás to přijmout“.
Rozhodující jsou emoce a pocity. Nejtřaskavější témata současnosti jsou nyní ve vztahu k EU dvě: již zmíněná zelená dohoda (alias Green Deal) a migrace. Vidíme to i na rozjíždějící se předvolební eurokampani v Česku.
Radikálních odpůrců přibývá
To, co ale ve skutečnosti rozhoduje o postoji konkrétních lidí k Bruselu, je vlastní peněženka, konkrétní sociální a ekonomická situace a obavy (či optimismus) směrem k budoucnosti.
Upozorňuje na to i analýza výzkumné agentury STEM, respektive její komunikační manuál s doporučeními, jak by se v Česku o EU mělo mluvit s ohledem na to, kdo přesně je adresátem.
A adresáti jsou to velmi rozmanití. Podle přístupu k EU lze prý Čechy a Češky rozdělit minimálně na šest specifických skupin, kde většinu tvoří lidé s nevyhraněným názorem:
- eurofederalisté (10 % společnosti)
- příznivci EU (10 %)
- vlažní příznivci (21 %)
- nejistí (21 %)
- odpůrci (28 %)
- radikální odpůrci (10 %).
Neplatí tedy dojem, že je česká společnost rozdělena na dva nesmiřitelné tábory: eurohujery a euroskeptiky. Zaujme, že i přes všechny rozdíly prý panuje shoda na tom, že „EU je důležitá pro naši ekonomiku a mezinárodní bezpečnost“.
Ryze statisticky je pak pozoruhodné, že navzdory všeobecnému brblání si Evropská unie jako instituce v popularitě s jinými tuzemskými politickými institucemi vlastně nevede špatně: těší se větší důvěře než česká vláda a parlament.
Zastavme se ale ještě u výše zmíněné skupiny radikálních odpůrců EU. Je dobré vědět, že v posledních letech roste – i vinou (či tím, že jí to dávají za vinu) politiky Evropské unie. Radikálních odpůrců totiž přibylo zejména v době covidové krize a nárůst ještě umocnila energetická krize po útoku Ruska na Ukrajinu. „Určitá část společnosti se cítila osamocená a bez pomoci,“ shrnují důvody experti STEM.
A charakteristiku takového radikálního odpůrce upřesňují: nejčastěji jde o lidi starší 45 let a důchodce, lidi v dělnických profesích a obecně s nižším vzděláním a horším materiálním zajištěním, kteří se sami označují za chudé či do budoucna očekávají finanční problémy své domácnosti. Cítí se opomíjení a do určité míry zrazení „těmi nahoře“ a „rezignovali nejen na důvěru v EU, ale i na důvěru v Českou republiku, v odborné a politické elity či média“.
Podle expertů STEM nemá moc smysl radikální odpůrce přesvědčovat: mají jasno a nepřesvědčí je nikdo a nic. Otázka ale je, zda lze jednoduše mávnout rukou nad tím, že každý desátý Čech „je ztracený“; nejen ve vztahu k EU, ale obecně v důvěře v demokracii a právní stát. Tím spíš, když trend je spíše rostoucí, než klesající.
Gravitační pole Ruska
Dvacet let členství Česka v EU je tedy i dobrá příležitost zamyslet se nad tím, co se také stalo špatně – a jak to napravit a do budoucna se toho vyvarovat. Nepopulistický přístup má vypadat tak, že se realita nevykresluje ani černočerně, ani se nelakuje na růžovo. Racionálně přistupovat k EU (že to jde, ukázalo třeba nedávné úspěšné české tažení za změnu normy Euro 7) není ovšem tak jednoduché a sexy, jako křičet hesla typu: Fuj, Green Deal!
EU není samozřejmě ve všem ideální, dělá chyby, je a má být kritizovatelná. Evropě by jistě prospělo více realismu, pragmatismu a méně ideologie jakýchkoli barev. Neměly by ale naopak převážit hlasy, které sugerují, že by nám mimo EU bylo lépe, že nejlepší cesta je neutralita, soběstačnost a že bychom měli tvořit chimérický most mezi Východem a Západem.
Nic z toho pro Česko nedává smysl a ve skutečnosti by to znamenalo jen rozšíření gravitačního pole Ruska a jeho sféry vlivu. Což rozhodně není politická ani společenská konstelace, v níž bychom si měli chtít připomínat další unijní kulaté (či jakékoli jiné) výročí.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
14 komentářů
EU je realita, která je na nejakou předem neurčeno dobu,která projde změnami. Nikdo nezná vývoj v příštích 10 letech. Země střední Evropy jsou totozne s bývalým R-U. Mají k sobě určitě vztahy, které se projevují současným zblizovanim Rakouska, Maďarska nejnověji i Slovenska. Naopak ČR je s Petikoalicni vladou ve vzdalenejsi pozici. Polsko jde vlastní cestou a na ČR se dívá jako na menší stat. Katarze je očekávaná v konfliktu Ruska a Ukrajiny a bude to silná káva pro EU. To bude zásadní příčina změn EU. Sever, jih, západ a východ EU bude touto katarzi odlisne zasazen, proto dojde k odklonu těchto části a budou nuceny prosazovat svoje priority. To se projeví po volbach do PEU.Nastane diverzifikace EU a nastane naše tapani, kam se přiklonil. U NATA bude situace obdobná, přesto obě organizace budou dál pokračovat ve své existenci i když to nebudou žádné světle zítřky, jen tvrdá, zhoršující se realita. Ukrajina se stane „horkým bramborem“ celé Evropy a Ruska. To je reálný výsledek politiky USA. Evropa bude tak nucena změnit svoji orientaci.
Nejvíce mě pobavilo, že jste problémy EU a ČR hodil na USA. 😂
Takže za lenost, hloupost, neschopnost a levičáctví Čecháčků a EU mohou USA? 😂 Nebýt USA, tak je EU a ČR pracovitým, ekonomicky prosperujícím rájem na zemi….? 😂
Za problémy Československa od vzniku 1918 mohly postupně Rakousko, Německo, Maďarsko a Polsko a zlý Západ. Po válce vrazi z Wall Streetu zlí imperialisté v čele s USA, Velká Británie, Západní Německo, EHS,…, dnes EU a USA… 😂
Škoda, že vás ve škole nenaučili, že Československo vzniklo pouze a jenom díky USA, přijetím Washingtoské deklarace (TGM) 18.října 1918, 28. prezidentem USA Woodrowem Wilsonem… Možná byste mohl být vděčný USA alespoň za svobodu za vynálezy a patenty, díky kterým nám tady můžete svobodně sdělovat a šířit své dojmy: PC-IBM – USA, internet – US Army, Windows – Microsoft – USA, Unix – AT&T – USA, mobilní telefon – Motorola – USA, Google – Google – USA, Chrome – Google -USA,… 🙂
PC byla nejhorší tehdy existující architektura počítače a byla protlačena mimotržními postupy. Videa, která přehrála bez problému Amiga přehrálo PC (a ještě trhaně) o mnoho let později.
Internet – souhlas
Windows – opět zcela mizerný operační systém, prosazovaný jen díky tomu, že v něm jsou četné backdoors pro US tajné služby. Navíc od black hat firmy Microsoft.
Unix – Evropa nasadila s ním kompatibilní Linux o podstatně vyšší kvalitě.
Motorola – kdeže loňské sněhy jsou. Dnes Čína a čínské technologie.
Google a Chrome – pilní spolupracovníci (či spíš kolaboranti) s totalitními režimy. V praxi Google spíš nepoužitelný (zamoření výsledků hledání bezcennými reklamami). Chrome opět technologie spíš problematická. Zčásti vykradený Linux.
S prominutím, nerozumím vaší argumentaci. 🙂
PC architektura (pro práci) funguje dodnes a je nejrozšířenější na světě… První IBM PC (1981) nemá s problematikou přehrávání videa, hraní her,… nic společného. Na trhu tehdy kralovaly hračky, herní počítače Commodore, Atari, Apple II,… První Amiga corporation – Kalifornie, USA, 🙂 Amiga byla postavena vyloženě, jako video-herní počítač, první hádám někdy v roce 1982 nejdříve na Cisc procesoru Motorola (USA) 6800 přes RISC procesory Motorola 68000 až po Power PC (IBM-Apple-Motorola, 1991, USA) 🙂na posledních Amigách. Přehrávání videa nebylo otázkou značky, ale použitého procesoru, velikosti paměti a hlavně výkonu grafické karty, stejně jako dnes.
Windows – souhlasím. Původní Ms dos (vycházel z CP/M) byl „dovybaven“ ikonami po vzoru Apple… Až když se vyvojáíři z Microsoftu „potkali“ s multiuživatelským systémem VMS, VAX11 a nechali se inspirovat firmou Digital Equipment Corporation – DEC (USA) a jejich systémy ze 70. a 80. let PDP a VAX, postavili konečně pořádné Windows NT (1993)… V každém případě, Windows, nejrozšířenější systém na světě, vše vymyšleno, patentováno i postaveno v USA.
Linux – 😂Evropa nic „nenasadila“, Linux – autor Linus Torvalds, narozený asi poloŠvéd ve Finsku 🙂, občanství USA, žijící v USA… 🙂
Z jeho jména použito Linu + „x“, jako odkaz na Unix… Linux je pouze jeden z mnoha klonů systému Unix z Bellových laboratoří (1969) f. AT&T (USA).
Motorola, psal jsem o patentech a vynálezích z USA, nikoliv o dnešních výrobcích v Číně, kteří platí do USA za používání patentů… I vy dnes při každé „transakci“ platíte do USA pár haléřů za používání platebních karet Visa, nebo Mastercard. 🙂 A to je správně.
Chrome – jaký vykradený linux? Vše vychází z původního Unixu (1969, USA). Stejně tak Android v mobilech …
S PC zkušenosti mám od éry Slušovic, takže vím, že se na nich, do podstatného zesílení procesoru video přehrát nedalo.
Linux je víc evropský než americký projekt.
Chrome a Linux mají podobný základ.
Nicméně důležité a k tématu článku je to, že EU v podstatě ztratila schopnost vývoje, a to i na tomto poli.
Lidé mají takový vztah k EU, jaký jim určí čeští novináři, jimž ekonomicky vynášejí negativní zprávy, nejen o EU. Kdybych se díval jen na české televize, tak bych asi byl k EU také nedůvěřivý, jako je ohebná česká šedá masa.
Ten současný stav EU i postoj občanů (nejen českých) k ní se sice dá popsat lapidárně, větou z díla Stanislava Lema Summa technoligiae :
„… Svět (EU) je v jistém smyslu jako nemocný člověk, který se
domnívá, že se buď uzdraví nebo brzy umře a vůbec ho nenapadne, že se může s občasným zhoršením a
zlepšením choroby dožít vysokého stáří“
Jenomže – k této lapidární větě přidává dvě důležité rozvíjející poznámky.
Už ta první vysvětluje mnohé „..
„..lze si představit lék, který sice toho
člověka radikálně vyléčí, ale obdaří ho novými obtížemi plynoucími z toho, že bude mít sice umělé srdce, ale na
vozíčku spojeného s ním ohebnou trubičkou.“..
ale pak druhou “
„..jde však o cenu tohoto uzdravení:
za únik z deprese (např. za nezávislost
lidstva na zásobách ropy a uhlí) je vždy třeba platit, přičemž rozsah a termíny těchto splátek, stejně
jako způsoby exekuce jsou zpravidla překvapující.
Na to že tu knihu napsal v roce 1964, tu budoucnost EU popsal poměrně přesně..
EU je politicko-uřednické, socialistické zlo, které může skončit pouze stejným úpadkem, jako skončil socialismus komunistický. Vládu jedné strany v „táboře socialismu“ nahradila pouze pestřejší vláda technicky i odborně nevzdělaných politiků, úředníků a zelených fanatiků v EU i ČR pod heslem: „Budeme šířit dobro i kdybyste to nechtěli, ať to stojí co to stojí“. Bohužel to vše platíme my, daňoví poplatníci a ne oni.
Prosperita každé země je založena na produkci nějakého zboží, nebo poskytování služeb. V EU se „produkují“ a poskytují hlavně nesmyslné dotace na nesmyslné věci. Dotace, které v EU zničily konkurenční prostředí a zvyšují dluh ČR. Určitě jsou všichni příznivci EU v ČR rádi, že ze svých daní zadotovali například Babišovy pekárny Penam, aby si mohli kupovat jeho drahé pečivo bez chuti a bez zápachu… 😅 Když už někdo nedokáže postavit bez „dotací“ (finančního daru obyvatel) ani pekárnu, nebo cyklostezku, tak by to měl asi zabalit… No řekněte sami, mohlo by se něco podobného, jako dotování soukromých pekáren, nebo mlékáren v době přebytku pečiva, mléčných výrobků,…, stát například v USA, nebo Asii, kde technologický vývoj a konkurenční boj táhne zbytek světa a zlevňuje výrobky obyvatelům?
Ty peníze chybí někde jinde ve vzdělání, výzkumu, vývoji ve zdravotnictví a hlavně v kapsách daňových poplatníků, kteří s nimi umí lépe hospodařit než politicko-úřednický, fiktivně zelenající a chudnoucí „stát“ ČR, nebo spolek EU.
Jedině přerozdělování peněz dělá politiky a úředníky EU i ČR mocnými. Bez přerozdělování peněz, vykradených z kapes daňových poplatníků, by tyto neužitečné a škodící politiky a úředníky nikdo nepotřeboval a neopřel by o ně ani kolo. Politici a úředníci se samovolně množí jako rakovinové buňky a nádor postupně dusí vše normální, životaschopné a přirozeně prosperující.
Zelení fanatici (zelení komunisté) bez technických a odborných znalostí v kancelářích EU i ČR likvidují přirozený vývoj. Oficiálně a bez uzardění lžou o ekologii, ekologických procesech a dopadech průmyslu a života obyvatel na životní prostředí. Předkládají zfalšované testy a nesmyslné studie, viz ekologické dopady výroby a provozu elektromobilů vs. benzínových a dieslových motorů, jaderných elektráren (Německo)…
O sebezničující korektnosti EU k islámu nemá cenu ani psát.
Dalším obrázkem neschopnosti a neužitečnosti EU je vlažná pomoc bojující Ukrajině. Co jiného by mohlo více nastartovat evropskou ekonomiku, než stabilita, obnovení vlády mezinárodního práva, porážka zdivočelého, nacistického Ruska na Ukrajině a zahnání Rusáků zpět za jejich oficiálně uznávané hranice. Začala by obnova Ukrajiny a obnovila by se i spolupráce s Ruskem na kterou se třesou a jsou existenčně závislí hlavně Němci.
Vzpomínám si na bankrot a konec „slavného tábora socialismu“ a RVHP. Zhruba od roku 1987/88 se začalo projevovat přerozdělování dotací v RVHP plnou silou. Všude chyběly peníze, staré zboží se vyrábělo na sklad, lidé ho nekupovali, nebo neměli peníze, nikdo neinovoval a pokud měl někdo „nový“ výrobek, tak neměl peníze na rozjetí výroby a všichni čekali na dotaci z Moskvy (RVHP). Dotace nakonec nepřišly a celý socialistický domeček z karet, který léta určoval co se má a nemá vyrábět se sesypal v roce 1989. Přesně to mi dnes připomíná EU.
Pokud půjdu k volbám, tak budu určitě volit konec Green Dealu a návrat EU do časů ekonomické spolupráce, něco jako bývalo EHS. Léty jsem přišel k poznání, že být v některých věcech vstřícný a chápavý nemá žádný smysl a je projevem slabosti a ke škodě věci. Vykonavatelé „dobra“ a fanatici mi válcují můj život. Ať je u moci jakákoliv vláda ČR, tak mi z každé vydělané stokoruny vezme polovinu. Za takové daně už by měl člověk hodně zvednout hlavu, narovnat páteř a zařvat na „vykonavetele dobra“: „Dost!“ Otázkou je, kolika poslušným, nemyslícím ovcím v ČR i EU ta nesmyslná, politicko-úřednická, falešně zelená, předražená socialistická ohrada vyhovuje? Nejlépe mi z kandidátů do EU vychází Petr Mach, kterého jsem v minulosti volil u Svobodných i když budu muset zavřít oči nad jeho výroky o Ukrajině a členství u „chytrolínů“ v SPD. V podstatě nechápu, jak může inteligentní chlap být ve stejné straně s někým, jako je například proruský příznivec porušování mezinárodního práva Ivan David, nebo častý, předválečný návštěvník oslav na ruské ambasádě Okamura, bezpečnostní „chytrolín“ Koten apod. Bohužel, nikdo jiný z české politické scény, kromě Petra Macha, nemá podobné názory na EU jako já.
Karle, popisujete Evropu svých předsudků a smyšlenek.
Realita je úplně jiná. Mach se ukázal jako člověk bez jakýchkoliv zásad a zdravého rozumu…Kdysi jsem ho četl, ale pak jsem stejně jako u jiných jemu podobných aktivistů (Šichtařová, Pikora,…) přišel na to, že ten člověk plácá úplné hovadiny 😀 😀 😀 a poslouchat ho je úplnou ztrátou času.
Podle mě se EU a hlavně ČR změnila v nárokovou společnost, která se odnaučila myslet a pracovat. Skoro všichni si myslí, že mají na všechno „nějaký“ bezpracný nárok. Na peníze od státu na vzdělání na bydlení, na dovolenou na vysokou mzdu na minimální mzdu na vysoký důchod,… a vůbec jim nevadí, že politici-udržovači, vykradou kapsy těm pracovitým, nebo nadělají dětem a vnoučatům dluhy, aby jim ty jejich „nároky“ zajistili.👎 Taková společnost zákonitě zanikne, jako zbankrotoval sovětský socialismus. A to je dobře. 🙂
Škoda, že jste neuvedl žádná konkrétní, podle vás plácání Petra Macha. Mohli jsme podebatovat.
Určitě nesouhlasím s jeho postojem „přinutit“ Ukrajinu jednat o míru. Podle mě, je to věcí Ukrajiny. My můžeme dál pomáhat, pokud nám příjde rozumné, pomáhat obráncům rodné země proti primitivním ruským agresorům, což mi stále rozumné připadá.
Petr Mach svůj postoj k EU určitě nezmění, jako ostatní političtí klauni, levičáci a koupení kolaboranti, výměnou za eurodotace. Stejně tak paní Šichtařová. To je moje krevní skupina a takové budu volit. Už žádný udržovací socialismus a dotace. EU je méně než podprůměr. EU ujel technologický vlak a ekonomický propad následuje. EU dnes představuje diktát bezpohlavních levičáků a zelených komunistů, který už nehodlám dále nečinně a tiše snášet. Petr Mach je můj kandidát No.1 a rozhlížím se dál.
No o tom narokovani, to jste docela trefil. V sobotnim Bildu si Ukrajinci dotazovani na ulici stezovali na “ vosklive “ Nemecko, ze tam nedelaji prace odpovidajici jejich schopnostem. Takze nejaky Vasil prijde do “ rajchu “ a chtel by hned prestizni job? Nekdo by jim mel vysvetlit, ze nikdo, ale vubec nikdo na ne necekal a neceka.
O EUrosocialismu se shodneme.
O těch USA si děláte iluze. Přečtěte si Hlavu XXII, pasáže o „odbornících na nepěstování kukuřice“. MMCH, z nadbytečné kukuřice vyrábějí fruktózový sirup, kterým sladí (některé výrobky dokonce povinně) jako my sacharózou, přičemž ale fruktóza je zdravotně podstatně větší svinstvo než sacharóza. A jak dlouho v USA i v EU trval zákaz Stévie a výrobků z ní (Japonci ji používají jako umělé sladidlo snad stovky let, bez toho, že by se kdy prokázalo jakékoli zdravotní poškození konzumentů), prostě byrokracie ve vleku výrobců podstatně škodlivějších sladidel.
Peníze na dotace jistě kde všude možně chybí. Problém je, že ekonomika je jimi tak znečištěna, že ani největší génius nedokáže říct, jaké všechny důsledky bude mít omezení některé z nich. Asi by se musely zrušit všechny, a pak hasit požáry, jejichž dohoření není v našem zájmu.
Vlažná pomoc Ukrajině je dána tím, že ekologové s Green Dealem totálně zničili výrobu vojenského materiálu v EU a my už v důsledku toho skoro nemáme, co bychom jim dali.
Ano, pokud bude pokračovat Green Deal, EU se sesype, jako se sesypal „tábor míru a socialismu“.
Ideální by ovšem bylo, abychom v té době už v EU nebyli.
Je to tragické, ale ta SPD je opravdu skoro jediná volba, resp. vše, co má slušnější šance se do EUroparlamentu dostat, je z pohledu, jaký uvádíte (a já s ním souhlasím), horší.
Snad jen bonmot: „O EU existují pouze dva druhy informací: pozitivní a pravdivé.“
Dnešní výročí je dobrá příležitost bilancovat. EU je naším přirozeným životním prostorem, který umožňuje naši pozitivní existenci a který bychom měli zušlechťovat, nikoliv na naši práci v unii rezignovat z jakýchkoliv (často zástupných a irelevantních) důvodů.
Jedním z příčin určité skepse (mimochodem ve skepsi jsme my Češi mistry nad mistry) je absolutní dezorientace v tom, jak je Evropa politicky, společensky i mocensky strukturovaná, kdo v ní co a proč řeší, kdo za co a jak zodpovídá. To je zčásti přirozené…lidé v drtivé případě neznají ani jméno svého hejtmana, nebo nejsou schopni vyjmenovat 5 poslanců parlamentu ČR vlastní strany…takže bych jim moc nezazlíval, že se v Evropské politice vůbec neorientují a proto o ní mají naprosto zcestné představy.
Přál bych si aby EU začala mnohem více využívat trumfů, které má v ruce (životní úroveň, velikost trhu, civilizační pestrost, síla právního státu, historie…), aby se více sjednotila a nebála se důrazněji použít lokty v geopolitice…Jsme příliš laskaví, hodní, nápomocní, což je fajn směrem dovnitř nebo ve vztazích s civilizovaným světem, ale ve vztahu k autoritářským režimům si spíš necháváme na zádech štípat dříví. Nebojme se být více ostří 😉
Nahraďte EU slovem „říše“ a přesuňte se pomocí stroje času do roku 1943. Budete mít se svým textem sukces a dostanete za něj hromadu protektorátních korun i říšských marek.