„Islámská policie“ v evropských městech? Zvykejme si, za určitých podmínek nic nelegálního
Evropskou veřejnost pobouřila událost, kdy se hlídky salafistů v načervenalých vestách se slovy „policie šaríi“ pohybovaly po ulicích v německém Wuppertalu a odrazovaly kolemjdoucí od návštěvy diskoték, kasin a barů. Soud teď rozhodl, že tyto hlídky nejsou nelegální a není možné je trestat. Právník Aleš Rozehnal rozebírá proč a v jakém případě by se naopak členové hlídek mimo zákon dostali.
V daném případě se zřejmě nejednalo o protiprávní jednání, ale spíše o projev ne zcela vhodného náboženského aktivismu. Pokud by však islámská náboženská policie ve Wuppertalu začala zákaz prodeje a pití alkoholu, šíření pornografie a konání diskoték a koncertů skutečně realizovat, tím, že by zabraňoval jiným vstup do těchto zařízení, což se v některých zprávách rovněž objevilo, soud by to posuzoval zásadně odlišně.
Jediné státní právo
Zcela jistě by se jednalo o omezování osobní svobody, neboť to nespočívá pouze v neumožnění nějaký prostor opustit, ale i v bránění do nějakého prostoru vstoupit. Situace by však byla ještě závažnější, neboť by se jednalo o útok na samotnou podstatu státního zřízení.
Ačkoli neexistuje všeobecně uznávaná definice státu, všichni se shodují na tom, že stát je charakterizován státní mocí, která vynucuje dodržování práva daného státu. Stát je lidské společenství, které si na určitém území nárokuje monopol legitimního užití moci, a to i prostřednictvím násilného vynucení. Pokud by neexistovala státní moc jako prostředek vynucování státního práva, tak by stát zanikl a místo něj by nastoupila anarchie.
Prosazování moci státu, a to i násilné, není postaveno mimo civilizovanou společnost, ale je její integrální součástí. Rozdíl od barbarství spočívá v získání monopolu na užití moci centrální autoritou a v existenci státem uznaných pravidel, tedy v existenci státního práva. Negativní důsledky monopolu státu na moc jsou pak minimalizovány prostřednictvím dělby moci. Pokud tato dělba moci neexistuje, vzniká hypertrofovaný stát končící nejčastěji diktaturou.
Nekontrolované a svévolné užívání moci při regulaci společenského života nestátními organizacemi je typické pro státy slabé nebo barbarské. Proces civilizace společnosti vede právě přes ustavení monopolu na použití moci a kontrolu tohoto monopolu v rámci právního řádu. Není tedy přípustné, aby dodržování společenských pravidel vykonával někdo jiný než ten, kdo je k tomu zákonem povolán.
Stejně tak není přípustné, aby byla vynucována společenská pravidla, která nejsou státním právem. Z tohoto důvodu je nebezpečné i následně odvolané doporučení pro britské advokáty spočívající v připuštění možnosti sepisování poslední vůle dle islámského práva šaría pro příslušníky muslimské komunity.
Cesta do barbarství
Nejde ani tak o to, že by dědické právo dle šaríe bylo natolik vzdáleno evropskému veřejnému pořádku, ale o to, že pokud se stát vzdá monopolu na prosazování státního práva, ztrácí jednu ze svých základních funkcí. V rámci jedné státní entity totiž může existovat pouze jeden právní řád. Není přípustná ani existence paralelního právního systému, byť by takový systém se státním právem nebyl v rozporu. Existence jiného než státního práva totiž vede pouze k erozi státu, svévoli a barbarství.
Státní moc pak může vykonávat pouze stát, popř. organizace, které výkonem části státní moci stát zákonem pověří. Parapolicejní jednotky jsou vždy neklamným znakem rozkladu státu. Objevují se vždy tam, kde je stát v hluboké krizi, jako např. v případě zrodu nacistického Německa, Jugoslávie devadesátých let nebo současné Ukrajiny. Pokud nechtějí evropské státy skončit podobným způsobem, musí si svůj monopol moci a práva pečlivě hlídat.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
14 komentářů
Aplikovat dědické právo dle šarie nelze…ale aplikovat církevní sňatky v realném životě lze ? To je divné, ne ? Přičemž na této podivnosti nic nemění to, že církevní sňatky, uzavřené dle církevního práva, jsou legalizovány zákonem světským – logicky totiž by pak stačilo zákonem zlegalizovat i dědická práva konstituovaná a získávaná na bázi církevních, náboženských zákonů, kdy církevní sňatky jsou dle mé maličkosti tak silným precedentem (rodina je základ státu), že je v podstatě takovéto zlegalizování právně, ústavně lehce vynutitelné, ne-li dokonce nárokové.
Zde vidíme, jak postupnou amalgamací sekularního práva právem církevním dochází už i v České republice k tomu, před čím varuje pan Rozehnal. Kdy zejména finanční podpora církevních škol (a tak často i straověkých konceptů exceptuálních, eschatologicky a rasově ubermenšovských) – a to paradoxně ze strany samotného státu, je nebezpečným krokem zpět do starověku, ne-li do pravěku…. a snad dokonce i do éry šimpanzích tlup.
Kdy je třeba si uvědomit, že pokud muslimské náboženské obce získají vyšší stupeň registrace než mají dnes, bude stát povinen ZE ZÁKONA dotovat mnohé jejich činnosti, včetně provozování islámských škol.
Řešením je zpřísnění regulací církví.
P.S. Šíření pornografie samozřejmě také lze regulovat…a je to správné. Žádné svobody nejsou bezbřehé, to je jen iluze pomatenců typu neosvazáckých libertariánských aktivistů apod. skrytých infantilů a zjevných kreténů. Kdy regulací šíření pornografie jistě přispějeme mezikulturní sounáležitosti více, než-li indoktrinací dětí ubermenšovskými starověkými ideologiemi. Stejně jako regulací práva na nošení určitých oděvů, které např. brání identifikaci osob. Obojí povede k větší emancipaci žen (a tak i k naleptávání starověkých kvazikulturních /žena byla untrmenšem/reziduí, stereotypů v zlenivělých myslích lidí a v škodolibých záměrech např. imámů. Obojí je ale také tradičně pythagorejským omezováním extrémů, je to tedy v duchu těch západních tradic, které jsou bazálními, věčně živými.
To by musel být někdo ochotný sekulární stát proti církvím hájit, což se neděje. Naopak, odkazováním se sekulárního státu na křesťanské kořeny a připuštěním pomalého prorůstání jejich konceptů do sekulární sféry spějeme velkým obloukem k situaci před rokem 1918 a řada lidí na tom systematicky pracuje. Nesmí to být rychle, aby si toho většina občanů nevšimla, takže jde o relativně pomalý proces.
Za situace, kdy 4 parlamentní strany (ODS, ČSSD, TOP09, KDU-ČSL) u nás mají za předsedy římské katolíky je směrování kurzu poměrně předvídatelné. Zvláště, když ještě zafungovala reakce na islámské přistěhovalce, kterážto lidi vede alespoň symbolicky k přimknutí se ke „křesťanským kořenům“.
Nehledě na paralelní centrum zahraniční politiky okolo jistých lidí, co potajmu byli vyjednávat ve Vatikánu o konkordátu, či velké porozumění mezi armádou a církvemi, což se také považuje za „normální“, takže na instituci mající za úkol střežení naší suverenity vykonává jistý vliv cizí stát prostřednictvím svých dceřinných organizací.
Zde by si psisko mohlo ukousnout poměrně velký a zajímavý analytický buřt.
To mohlo. Ale taky by si takhle mohlo zrobit dosti velkou hůl, kterou by pak mohla být bita jeho nezávislost. S odkazem na ústavu – která přeci zaručuje svobodu náboženského vyznání (od čehož si mnozí odvozují, že je tak např. možné provádět experimenty na dětech, měnit jejich duši směrem k obrazům starověkých představ, včetně těch ubermenšovských).
Paradoxem politiky zpevňování, utužování “ křesťanských kořenů“ (a co praxe inkviziční, triumfalisticky militantní atd. ?)je, že ve státě , kde jsou náboženství stavěna sobě na roveň, může velmi brzy dojít k pevnému zapuštění mapř. islamistických kořenů, včetně toho, že toto bude podporovat samotný stát „křesťanských kořenů“.
Existuje-li svoboda vyznání, a ukáže se vyznání, které je v rozporu s principem oddělení státu a náboženství, pak by to mohl být zajímavý počin pro přezkoumání Ústavním soudem, který princip má přednost a jak tuto kolizi posuzovat.
Protože pokud se svobodou vyznání sekulární stát zbavuje jisté části své suverenity, je prostor pro islamizaci/rekatolizaci/aj. zabudován již v jeho ústavě. Záměrně či nahodile? Na to se můžeme ptát ostatně také.
Víra, že lepší život nastane až po smrti, zjednodušuje, usnadňuje mnohým tkzv. politikům práci. Ale i monarchům. Jakožto třeba i masovým vrahům – také oni se domnívají, že obětem svých činů dopomáhají k blaženosti, ba dokonce k věčnému životu.
Je věru podivná ta společnost, která finančně podporuje víru ve smrt. Podporuje totiž tak i svou smrt.
Pokud byste měl zájem a chuť, tak si přečtěte toto :
http://www.bidstrup.com/virus.htm
Otázka zbavování se odpovědnosti státu totiž má mnoho co dělat s odpověďmi ve vztahu k zbavování se odpovědnosti za sebe, za individuum. V tomto případě se jedná o jednotlivce nakažené virem náboženské (křesťanské) víry. 🙂
Snad se autor blogu na mě nebude zlobit , když použiji jeho motto, citát ze Zjevení, kapitola 5 :
A ten hlas, který jsem uslyšel z nebe, se mnou znovu mluvil a řekl: „Jdi, vezmi z ruky anděla stojícího na moři a na zemi tu otevřenou knížku.“
Šel jsem tedy k tomu andělu a řekl jsem mu: „Dej mi tu knížku.“ A on mi řekl: „Vezmi ji a sněz; způsobí ti hořkost v břiše, ale ve tvých ústech bude sladká jako med.“
Vzal jsem tedy z andělovy ruky tu knížku a snědl jsem ji. A byla v mých ústech sladká jako med, ale když jsem ji snědl, měl jsem hořko v břiše.
Pederastie duchovní je pak nikolivěk průvodním jevem, ale je podstatou. Kdy ženy zatím uměly osvobodit jakž takž a leckde sebe, ale děti nadále často obětují. Což je chyba, jde o závažné selhání celospolečenského dosahu.
Tato oblast potřebuje hodně vysvětlování, tolerance a péče. Snažíme se zlepšit situaci v romských ghetech zapojením Romů do práce policie. Snažíme se bojovat s vietnamskou kriminalitou „verbováním“ Vietnamců do řad policie. Každá uzavřená komunita je do jisté míry mimo zákon a hrozí její radikalizace. Proto na zapojení přistěhovalců do práce pořádkové policie nemusí nutně být něco špatného. Nemělo by k tomu docházet živelně. Pak se totiž snadno může stát, že tato skupina / organizace dostane charakter nezávislé milice či mafie.
Proč se staráme o to, co se nás netýká? My tady máme nějaké bývalé vojáky, dokonce ozbrojené co vykřikují, že prezident Havel byl vlastizrádce. A současnou vládu je třeba násilně odstranit. A to jsme na tom ekonomicky velmi dobře. Prakticky si počínají jako džihádisti a to nejsou muslimové. O těch pan Rozehnal neví nebo se jich také bojí? Také si máme zvykat ? Nebo jsme banánová republika, kterou čeká převrat? A islám je na odvádění pozornosti.
Ekonomicky velmi dobře?
Tím myslíte pokles životní úrovně, nezaměstnanost, exekuce a bídu? 450 666 nezaměstnaných, 600 000 předčasných starobních důchodců, které nechce nikdo zaměstnat, 100 000 bezdomovců na ulici a v přístřešcích po lesích, 4,3 milionu exekučních řízení. Půl milionu cizinců, kteří kradou Čechům práci a snižují úroveň mezd, případně vyrábějí pervitin po tunách. Státní dluh 2 biliony korun, dluhy domácností 1,3 bilionu korun, dluhy firem 1,1 bilionu korun a ministr financí velkozloděj oligarcha Babiš Bureš.
Tento chazaro-zlodějský feudalismus není reformovatelný a měl zaniknout nejpozději v průběhu let 1996 a 1997, ne až 2016.
Pravda,bohuzel.navíc nenapadne prorůstání církve do společnosti,z jedné strany posílení polskými kněžími,z druhého pohledu ,od schválení církevních restituci zmlkl p.Posselt,jeho trumf v prazske diecézi nestandardně stoupa a se silnou církví za zády zcela jistě konecne dosáhne sveho
Bohužel, ten problém je mnohem horší než zde pan doktor Rozehnal uvádí. Nelze se totiž spoléhat na uvedený rozdíl mezi tím „hlídky odrazovaly kolemjdoucí od návštěvy diskoték“ od možného bránění vstupu. Protože i náš zákon o policii /a jistě podobně je to i v ostatních státech) říká že občan je povinen vždy uposlechnout pokynu policisty. Tudíž, i takové verbální odrazování je na úrovni bŕanění vstupu, pokud by občan mohl předpokládat že ten kdo ho varuje je skutečným policistou.
Tudíž, samozřejmě a na prvním místě, zakázat nepovolaným osobám používat označení „policie“ ať verbálně, nápisem uniformou či jinak a patřičně to trestat.
Tohle je mimo mísu. Nejednalo se o žádnou policii natož islámskou, ale nějaké islámské aktivisty, kteří pouze vyzývali k něčemu co se jim nelíbí. To je pořád ok. Stejně mohou třeba tzv. pro-life aktivisté odrazovat před nemocnicemi od potratů apod. Nic zlého se neděje. Je to jejich právo, které nesmí ovšem vnucovat násilím. Ten titulek je tedy strašlivý, zavádějící, matoucí, senzacechtivý, prostě vše to co nacházíme např. v Blesku.
„v načervenalých vestách…“ To je podle nové mluvnice?
Jsou místa ČR, kde státní správě slouží platné zákony pouze pro orientaci.
„Přivandrovalec“ – tímto označením jsou nálepkováni všichni, kdo se v č. pohraničí nenarodili, byť tu žijí už 2. generaci. Tomuto označení neunikli ani noví nájemníci zámku v Jemnici, mezinárodní řád Křížovníci s červeným srdcem.
Vždycky mne udivovala schopnost posuzovat kohokoliv venku, ale svinčík na vlastním prahu není jaksi vidět.
Příspěvek bude shledán jako nenávistný a bude vymazán. IP adresa zablokována. Inu Česko.
No jsem ráda, že tomu tolik nerozumím :-))