Nemovitosti často zatěžují vleklé tahanice dědiců. Je to i tím, jak se rodiny rozpadají, zakládají se nové, přicházejí další potomci, a do toho všeho vstupují „lásky a křivdy“. Spory často nekončí uzavřením pozůstalostního řízení, rozdělením nemovitosti na podíly, ale naopak je to začátek letitých bitev. Znám ze své praxe případ z východních Čech, kdy se šest dědiců pozemků o celkové ploše několika tisíc metrů čtverečních nedokázalo dohodnout patnáct let.

A teprve až nabídka tržní ceny od developera a následný prodej to ukončil. K úlevě všech šesti. Peníze se rozdělují lépe než pozemek. V jiném případě nemovitost, dříve překrásné rodinné sídlo, kvůli sporům dědiců chátrala dvanáct let. Opět teprve až prodej to vyřešil. Koneckonců doba prodejům přeje. Zatím. Ceny nemovitostí ještě loni rostly raketovým tempem.

Letos celkově nejspíše také porostou, i když očekávám, že v druhé polovině roku už začne růst brzdit. V některých lokalitách, například na severu Čech nebo v Karlovarském kraji, pokud nejsou pozemky či objekty vyloženě v horských střediscích, se už čeká na kupujícího výrazně déle.

Lepší než se léta soudit, platit právníky a živit negativní vztahy, je určitě nemovitost prodat a rozdělit si peníze, pokud jeden nemůže vyplatit druhého.

Bratři se objali, ale manželky je hnaly dál k soudu

Jistá známá kupovala pro tři dospělé syny tři různé byty a každý napsala ze třetiny na každého z bratrů. Nechápu, protože nejspíše zadělala potomkům na spory. Nejde totiž jen o to, jak se k sobě chovají bratři, ale také, koho si vezmou za manželky, a jak ty vstoupí do rodinných vztahů.

V jiném případě, opět spor o dědictví domu, se dva rozhádaní bratři u prvního soudního stání dokonce objali, došli ke smíru, jenže nakonec na soud od každého stejně do patnácti dnů přišlo odvolání, a soud pokračoval dál. Když se jich soudce ptal, co se stalo, oba svorně se smutkem v očích pravili, že v kauze musí pokračovat, protože manželky s jejich dohodou prostě nesouhlasili… To je život.

Rozhovor s prezidentem Notářské komory:

Závěť sepsanou u notáře nelze v budoucnu zpochybnit. A neztratí se

Vleklé spory může významně eliminovat notářská závěť, protože majetek zůstavitel rozdělí ještě za svého života podle své vůle, podle konkrétní situace v rodině, a není pak dělen čistě podle zákonné posloupnosti. Na to, jak je to se závětí, mi odpovídá prezident Notářské komory Radim Neubauer.

– K jakým problémům může vést to, že jsou pozemek nebo nemovitosti vlastněny více lidmi?

Běžné jsou případy, kdy dědic, který byl zvyklý bydlet například u rodičů, musí najednou sourozence vyplatit milionovými částkami, které nemá. Extrémní případ je pak nastěhování nepřizpůsobivých osob do části nemovitosti za účelem přesvědčení druhého z majitelů, aby souhlasil s prodejem.

Foto: Se souhlasem Radima Neubauera

– Lze závěť sepsanou notářem v budoucnu měnit, a to i když člověk nemůže k notáři?

Notáře je možné pozvat k výkonu činnosti i mimo jeho kancelář, typicky na zasedání SVJ nebo do LDN k pacientovi. Notář je oprávněn si za takovou činnost účtovat odměnu podle notářského tarifu. Závěť lze měnit i u notáře v kanceláři, lze ji také zrušit nebo závětí postihnout pouze vybraný majetek. Se závětí od notáře má člověk jistotu, že s majetkem bude naloženo podle vlastního přání. Nemůže být také formálně zpochybněna. Je uložena v notářské databázi. Závěť schovaná doma se nemusí najít, může být zatajena…

– Na co v závěti pamatovat?

Určitě na nepominutelné dědice, tedy děti zůstavitele, případně jejich děti (když nemohou samy z nějakého důvodu dědit). V případě, kdy zůstavitel sepíše závěť a nezanechá jim alespoň povinný díl, tak jim jej musí ostatní dědicové po skončení pozůstalostního řízení vyplatit.

Praktické je uvedení tzv. náhradního dědice, který nastupuje poté, co původně zamýšlená osoba z nějakého důvodu dědictví nenabyde. Mnohdy je praktické povolat též správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti. V případě, že každý dědic donese svou závěť, platí závěť nejmladší, pokud obě závěti nemohou vedle sebe obstát (typicky, pokud každá nepostihuje jiný majetek). Opravdu se stalo, že zůstavitel po svých příbuzných něco chtěl a za to jim slíbil dědictví, což „zajistil“ několika různými závěťmi postihujícími totožný majetek.

– Setkáváte se s případy falšováním závěti?

Ano, ani oblasti závětí se tato trestná činnost bohužel nevyhýbá. Týká se to ale výlučně závětí spisovaných vlastnoručně či za účasti svědků nebo ústních závětí. Závěť pořízená ve formě notářského zápisu je v originále uložena u notáře, který ji sepsal, a ten následně její opis zasílá notáři pověřenému řízením o pozůstalosti.

– Lze potomky vydědit a v jakém případě?

Ano, jedná se o případy, kdy potomek neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi, o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo vede trvale nezřízený život. Navíc může zůstavitel vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, případně je natolik zadlužený nebo si počíná tak marnotratně, že hrozí, že by se pro jeho potomky nezachoval povinný díl.

– Není lepší převést majetek ještě během života a zřídit věcné břemeno dožití?

Vždy záleží na konkrétní situaci. Někdy jsou tak neuspořádané vztahy v rodině, že hrozí v případě dědictví vleklé spory či nucený prodej majetku, takže je vhodné řešit situaci ještě za života. V případě darování se ale může stát, že darovaný majetek, byť zatížený služebností (věcným břemenem) dožití ve prospěch dárce, se stane předmětem exekuce a dotyčný bude dožívat s novým majitelem, což může být nepříjemné. Mnohdy také rodiče převádí majetek na své děti v naději, že se o ně pak budou více starat, ale ani to v praxi bohužel není vždy ten případ.

– Kolik stojí sepsání závěti u notáře?

Odměna za sepsání základní závěti notářem je 1 500 Kč + DPH. Notář od pořizovatele zjistí jeho majetkovou situaci, odkázání majetku s ním zkonzultuje a upozorní ho na úskalí a možná rizika.

Při složitější závěti, například povolávající náhradní dědice či správce nebo řešící odkazy, je odměna notáře navýšena podle tarifu vydaného Ministerstvem spravedlnosti ČR na dvojnásobek, tedy tři tisíce korun + DPH. Přijme-li notář do úschovy závěť sepsanou samotným pořizovatelem, snižuje se jeho odměna na 800 Kč + DPH. Ve všech případech je nutné připočíst 100 Kč + DPH jako odměnu notáře za zápis a 200 Kč + DPH za realizaci samotného zápisu do centrální Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky.

Při pozůstalostním řízení v této evidenci notář zjišťuje, zda zůstavitel závěť pořídil. Je samozřejmě možné, že ji pořídil vlastnoručně a uložil ji doma, taková závěť ale nemusí být nalezena, případně může obsahovat formální chyby, které znemožní, aby se stala součástí pozůstalostního řízení. Dalších 300 Kč + DPH jsou hotové náklady notáře. Závěť tedy může stát až 3 600 Kč +DPH.