KOMENTÁŘ. Když se blíží Vánoce, vždycky si uvědomím, jak snadné je podlehnout iluzi, že svět se točí jen kolem čísel. Výnosy, inflace, úrokové sazby, ceny akcií, zlata nebo stříbra. Ale právě Vánoce jsou chvílí, kdy má smysl si připomenout, že život nejsou jen investice a že peníze nejsou všechno.

Investování má jednu velkou přednost: učí nás dívat se dopředu. Myslet v delším horizontu, být trpěliví, nenechat se strhnout panikou. Jenže má i jednu past.

Pokud se z něj stane jediná optika skrze niž se díváme na svět, začneme všechno přepočítávat na peníze. Čas, vztahy, zdraví. A to už je špatná investice.

Podstatou Vánoc není to, kolik kdo utratil za dárky, ale kolik času si dokázal udělat na druhé. Trhy běží nepřetržitě, zprávy se valí každou minutu, grafy nikdy nespí. Jenže lidské vztahy ano. Ty potřebují klid, pozornost a někdy i obyčejné ticho.

Iracionální čas

Často píšu, že dobrý investor by měl rozumět hodnotě. Ne ceně, ale hodnotě. A právě Vánoce jsou ideální chvílí si tuhle lekci připomenout v praxi. Hodnota rodinného oběda se nedá vyjádřit v korunách.

Stejně jako rozhovor s někým, koho celý rok zanedbáváme. Nebo prostě jen procházka městem, které je najednou na chvíli pomalejší a tišší.

Z investičního pohledu jsou Vánoce vlastně iracionální. Produktivita klesá, lidé utrácejí za věci, které často nepotřebují, firmy zavírají provozy. A přesto – nebo právě proto – mají smysl.

Učí nás, že ne všechno v životě musí mít okamžitou návratnost. Některé „výnosy“ přicházejí až po letech. V podobě vzpomínek, vztahů a pocitu, že jsme nebyli pořád jen v práci nebo hlavou na burze.

Když se dívám na investory, kteří to dotáhli nejdál, často vidím jednu společnou vlastnost: umí vypnout a odměnit sebe a své okolí. Ne proto, že by je peníze nezajímaly, ale proto, že chápou, že bez rovnováhy to dlouhodobě nejde.

Zahlcený investor dělá špatná rozhodnutí. Stejně jako člověk, který zapomene žít, dřív nebo později zjistí, že mu peníze samy o sobě štěstí nepřinesly.

Inventura života

Vánoce jsou také dobrým časem k inventuře. Ne portfolia, ale života. Co mi letos dalo největší smysl? Co jsem zanedbal? A do čeho bych měl příští rok investovat víc – možná ne peněz, ale energie a času? Tyhle otázky se do žádné tabulky nevejdou, ale o to jsou důležitější.

Neznamená to, že bychom měli peníze a investice zavrhnout. Naopak. Finanční stabilita dává svobodu. Umožňuje říct „ne“, zpomalit, být s lidmi, na kterých nám záleží. Jen nesmí být cílem sama o sobě.

Peníze jsou prostředek, ne smysl života. Takže pokud bych měl k Vánocům dát jednu investiční radu, byla by paradoxně neinvestiční: vypněte na chvíli trhy, grafy i zprávy. Investujte čas do lidí kolem sebe. Tahle investice má sice nulovou likviditu, ale dlouhodobě patří k těm nejvýnosnějším.

Všem čtenářům přeji klidné Vánoce.

Autor je podnikatel a investor