
Investor Brůna: Spálil se Berger, Baroš i Vaclík. Češi milují hazard, i v investování
KOMENTÁŘ. Za celý loňský rok Češi investovali ve fondech kolektivního investování 257 miliard korun. Za stejné období ale stihli v hazardu prosázet téměř čtyřnásobek této částky.
Podle Asociace pro kapitálový trh mají domácnosti a instituce ve fondech kolektivního investování zainvestováno 1,2 bilionu korun.
Objem investic v těchto fondech se za rok 2024 zvětšil o 257 miliard. Celkový objem majetku investovaný přes členy asociace do investičních nástrojů činil k 31. prosinci 2024 3,16 bilionu korun.
Podle Finanční správy loni Češi v hazardních hrách prosázeli 983 miliard korun. To je téměř polovina státního rozpočtu na rok 2025.
Investování není kasino
Aktivně investuje 41 procent Čechů, 77 procent populace pak nemá téměř nic naspořeno. Vidina rychlého zbohatnutí ale vede Čechy k hazardu. I v investicích.
Investování nemá sloužit k rychlému zbohatnutí, ale k udržení hodnoty a postupnému růstu majetku.
Češi mají nainvestováno stovky miliard v prašivých firemních dluhopisech, které se rozmohly v posledních letech. Za poslední tři roky bychom napočítali minimálně deset miliard zpronevěřených financí. Je to ale jen začátek, obávám se, že částka bude vyšší.
Například nejméně 150 podvedených lidí a škoda za stovky milionů korun je předběžný účet jen v kauze firmy RP Invest. Naletěli i známé osobnosti a sportovci.
RP Invest: Zmařené peníze slavných fotbalistů
♦ Patrik Berger: 101 mil. Kč
♦ Milan Baroš: 25 mil. Kč
♦ Tomáš Vaclík: 22,5 mil. Kč
♦ Tomáš Sivok: 15 mil. Kč
Zdroj: Seznam Zprávy
Jak píše Miroslav Margolius na profesní síti LinkedIn, profesionální sportovci si během aktivní kariéry zvykli na stabilní přísun vysokých částek a život v luxusu. Vytvořili si špatné návyky, které přetrvají i po konci aktivní kariéry, kdy mají mnohem více volného času, a tím i větší prostor k utrácení, jenže pravidelné peníze už nechodí.
V tu chvíli pak lehce člověk podlehne vábničce výrazného zhodnocení (o dvacet a více procent) či dokonce příslibům násobení majetku.
Poctivý konzervativní investiční produkt, který není schopný vydělat ani 7 % ročně, vypadá vedle sexy investice pochopitelně hodně neatraktivně.
Navíc sportovci jsou hráči, riskovali celou aktivní kariéru, mají to v DNA, jinak by často ničeho nedosáhli. A když takto naletí sportovci, kteří viděli kus světa a dosáhli úspěchu, nelze se divit, že naletí i „obyčejní“ lidé.
„Raději chci mít jistá tři procenta než nejistých patnáct. Mám přátele, kteří s touhou po vyšším zhodnocení o své finance přišli.“
Štěstí přeje připraveným
Ne všichni sportovci ale hazardují s investicemi. Věčný úsměv, inteligentní projev na hřišti i mimo něj, úspěchy v klubech i reprezentaci, přezdívka Štístko. Kdo by neznal Vladimíra Šmicera?
„Teď už mě nežene touha vydělávat peníze. Žene mě touha nepřijít o ty peníze,“ říká Šmicer. „Chci jen držet krok s inflací a zaplatit složenky, potom nejsem náročný. Bydlení mám, auto na ježdění mám, jednou za čas potřebuju dovolenou a jinak žiju normálně, jako všichni ostatní,“ dodává.
V investicích je bývalý český reprezentant opatrný a konzervativní, což se mu vyplácí. „Raději chci mít jistá tři procenta než nejistých patnáct. Mám přátele, kteří s touhou po vyšším zhodnocení o své finance přišli.“
A tak to je. Investování nemá sloužit k rychlému zbohatnutí, ale k udržení hodnoty a postupnému růstu majetku. Zkratky v tomto oboru, podobně jako ve sportu, totiž neexistují.
Autor je podnikatel a investor, stálý spolupracovník HlídacíPes.org
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
4 komentáře
To není tím, že by Češi milovali hazard v investování, to jim lakota zatemnila mozek.
Mimochodem, neví někdo, kolik Češi v tom hazardu reálně prohráli? Protože „prosázeli 983 miliard“ může klidně znamenat, že někdo točil dokola jeden litr, co mu automat vrátil a on ho tam zase nasypal.
Chápu, že objem sázek vypadá dramaticky, ale není to spíš obrat, ne čistá ztráta? Zajímalo by mě, kolik z toho fakt skončilo v kasičce heren.
Protože podle týhle logiky, když půjdu 100x vybrat a vložit litr do bankomatu, taky mám měsíční obrat 200 tisíc? 😅
Což o to, ta čísla se najít dají. „..Lidé v Česku loni (2024) vsadili v hazardních hrách 983 miliard korun..
Objem vyplacených výher 917,3 miliardy korun. „. Čili – takto by se sice mohlo říct že se „vrací“ přes 90 procent vsazených peněz, ovšem v globálu.
Jinak řečeno, v žádném případě že by někdo konkrétní pořád točil v automatu ten stejný litr. Ten prohraje velice brzo.
Tam se do toho započítávají dost ty různé mega-výhry a jackpoty, u kterých je ale šance u jednotlivce je získat taky mizivá, taky třeba jeden ze sta milionů…
Btw – asi je nutné dodat, že tím určujícím znakem není vysoký zisk“.
Protože – to samo o sobě je v pořádku. Pokud je -nějaká- investice riziková – ale z obsahu svého podnikání, potom i investorovi se nabídne relevantně vysoký (očekávaný) zisk .
Ten investor v tomto nese riziko ztráty, pokud samo o sobě to podnikání nevyjde /ale legitimně nevyjde. Změnily se podmínky, nebyl zájem zákazníků, atd../
Zatímco v těchto případech nese jiné, právní riziko v tom, že ta druhá strana nedodrží svůj díl smlouvy. A že ty peníze vůbec neinvestuje do slibovaného – podnikatelského projektu (kde by měly vydělávat), ale použije je „nějak jinak“ , pro jiné účely, nebo je ukradne rovnou.
Ovšem tím se zase vracíme na začátek to o čem se tady na HP, píše často. Důvěra v demokracii, důvěra v právní stát, důvěra v plnění závazných slibů a smluv.
No asi moc velká není, když se i doporučuje aby lidé moc neinvestovali
„Raději chci mít jistá tři procenta než nejistých patnáct.“. Jo jasně, že (a pokud si ten člověk dá pozor), ta 3 procenta mu nějaká seriózní společnost dá (třeba na státní dluhopisy se platí i více).
Jenomže na to Maarykovo „nebát se a nekrást“ jsou ta 3 procenta jistoty poněkud málo..
Jist
zisk. Právě proto
Kdyby to bylo tak jednoduché, tak pro konzervativní klienty klidně ten nabízený zisk sníží i na ta „jistá 3 procenta“.
Protože – tady už nehodnotíme „čisté podnikatelské riziko – kterému by odpovídala i relevantní výše odměny (úroku z dluhopisu, zisk z akcie), ale