KOMENTÁŘ. Každý rok jsem vyrážel na vánoční trhy do Německa – do Pasova, Norimberku, Lipska nebo Drážďan. Jenže v posledních letech se z těchto tradičních trhů staly spíš smutné atrakce: přeplněné, předražené a bez opravdové atmosféry. Vánoční trhy v německých městech se výrazně změnily i kvůli dřívějším teroristickým útokům. Přísná bezpečnostní opatření, kontrolované vstupy a bariéry negativně proměnily místa, která bývala živým centrem setkávání.

Letos jsem proto zkusil něco jiného a vyrazil do Budapešti. A hned první odpoledne mi bylo jasné, že jsem objevil město, které nejen voní svařeným vínem a pečenými klobáskami, ale zároveň ukazuje, jak se dá dělat chytrý a promyšlený turismus, který baví, funguje a přitom vydělává.

Šachy v horké vodě

V horké vodě lázní Széchenyi seděl u šachovnice starý pán, který tu strávil celé odpoledne a šest hodin se u partie střídal s různými soupeři. Pára stoupala do vzduchu, voda jemně bublala kolem, a přesto každý tah měl napětí profesionální hry.

Někdo kolem se jen usmíval, jiný přihlížel, další se na chvíli připojil. Ten okamžik byl kouzelný: soustředění, relaxace a lidské propojení zároveň.

České lázně často stojí na místě, vzpomínají na slavnou minulost. Budapešť lázně proměnila v magnet, který funguje celý rok, a každý návštěvník si odnáší výjimečný zážitek.

Zatímco pro Finsko je typická kultura saunování, Maďaři zase milují horkou vodu a bazény. Místní mi doporučili Veli Bej, které byly postaveny v 16. století během turecké nadvlády a jsou jedny z nejstarších dochovaných tureckých lázní ve střední Evropě. Do těchto lázní turisté obvykle nezabloudí.

Na ulicích Budapešti už nejsou jen hluční turisté přijíždějící na párty. I mladí Britové se nechávají unést lázněmi, bruslením a adventními trhy. A člověk cítí až lehké uspokojení: kvality města dokážou změnit chování lidí a přitom udržet kouzlo, zábavu a atmosféru.

Zima jako příležitost

Városliget je městský park, který žije celoročně. Zima neznamená útlum, ale příležitost. V létě je tu jezírko, v zimě obří ledová plocha, největší kluziště ve střední Evropě.

Když slyšíte šustění bruslí na ledu, vidíte blikající světla, cítíte chlad vzduchu a sledujete siluetu hradu Vajdahunyad, máte až kýčovitý pocit, že se celé město proměnilo v živou pohádku.

Adventní Budapešť. Foto: Vladimír Brůna / HlídacíPes.org

Budapešť v prosinci není jen krásná kulisa. Je to město, které vás donutí otevřít oči: pokud chcete, aby k vám lidé jezdili celý rok, musíte jim celý rok něco nabídnout.

Vánoční atmosféra Budapešti mě uchvátila. Vůně svařeného vína, čerstvě pečených klobásek, sladké dýmky kürtőskalács — vše v harmonii s okolím. Žádné trdelníky z mikrovlnky, žádné předražené pasti na cizince – alespoň já do žádné lapen nebyl.

Turista si odnáší pocit, že mu město něco nabízí, že tu není dobrý jen kvůli penězům.

Pestřejší gastropodniky

Jsem milovník jídla. Nabídka restaurací v Budapešti mi přijde pestřejší než v Praze a také cenově dostupnější. Maďarská kuchyně je rozmanitá, i když bohužel podobně jako česká dost těžká. Budapešť však nabízí i širokou nabídku mezinárodní kuchyně.

V Praze musím vědět, kam zajít na kvalitní espresso, z budapešťských kaváren jsem byl nadšený:  těch s kvalitní kávou a skvělou atmosférou je tam dost.

Adventní Budapešť. Foto: Vladimír Brůna / HlídacíPes.org

Však také hlavní město Maďarska v posledních letech výrazně posiluje svou pozici v Michelinovu průvodci a nabízí podstatně širší spektrum michelinských ocenění než Praha.

V Praze jsou zatím jen dvě restaurace s jednou michelinskou hvězdou (Field a La Degustation Bohême Bourgeoise) a několik oceněných Bib Gourmand. V Budapešti je celkem deset restaurací s hvězdami (z toho dvě dvouhvězdičkové a osm jednohvězdičkových) plus dalších jedenáct Bib Gourmand.

Budapešť není bohatší než Praha, nemá více památek, ale má plán a odvahu ho realizovat. Termály a parky fungují celoročně, investice se vrací, kvalitní gastroscéna láká lidi se vracet.

Praha spoléhá hlavně na léto a advent. Budapešť se podle mého názoru více snaží a láká ten typ turistů, kteří zde utratí více peněz.

Autor je podnikatel a investor