KOMENTÁŘ. Peníze hýbou světem, málokdo jim ale opravdu rozumí. Dnešní peníze jsou kryté dluhy a důvěrou lidí v to, že dluhy budou splaceny. Mnoho lidí si myslí, že všechny peníze se tisknou a tiskne je centrální banka. Ve skutečnosti ale je většina peněz bezhotovostních a emitují je komerční banky.

Před vznikem peněz se obchodovalo směnou jednoho zboží za jiné zboží nebo službu, ale to nebylo praktické. V pravěku a starověku se platilo různými předměty. Výraz platit se vyvinul ze slova plátno, kterým platili staří Slované.

Jinde se platilo například solí, mušličkami, dobytkem. V 7. století př. n. l. se v Malé Asii objevily první kovové mince. Pro své vlastnosti začaly převazovat hlavně zlaté a stříbrné mince. První papírové peníze se objevily v 7. století v Číně.

Panovníci šidili peníze

Ve starověkém Římu už lidé poznali inflaci a měnové reformy. Někteří panovníci postupně snižovali obsah drahého kovu v mincích. To vedlo ke znehodnocení mincí a zvýšení cen. Až ošizené mince ztratily důvěru lidí a jako peníze skončily, protože je lidi přestali akceptovat.

Od 17. Století vznikly v Evropě centrální banky. Důvodem jejich vzniku bylo poskytování úvěrů státní pokladně a vedení účtů pro panovníka. První bankovky vydala Stockholmská banka ve Švédsku v roce 1661 kvůli nedostatku stříbrných mincí.

Lidé bankovky odmítali hlavně z obavy, že banka nebude schopná bankovky vyměnit za stříbro a nastane „bankrot“.

První státní bankrot zažila Francie po zavedení státních bankovek anglickým dobrodruhem J. Lawem v roce 1720 a státní bankrot přispěl ke vzniku Francouzské revoluce.

Až ve 20. století byly bankovky odděleny od drahých kovů a už nešly vyměnit za drahý kov v pevně stanoveném poměru. Systém zlatého standardu, kdy byla hodnota dolaru vázána na zlato, byl definitivně ukončen v roce 1971, kdy americký prezident Richard Nixon pozastavil směnitelnost dolaru za zlato.

Bylo to z důvodu vysokých výdajů na válku ve Vietnamu a rostoucích vládních výdajů.

Kryté důvěrou lidí

Ekonomiky států fungují na bezhotovostních penězích. Bezhotovostní peníze vznikají tak, že některá z komerčních bank poskytne úvěr, peníze existují v podobě zápisů na bankovních účtech. Čím více toho banky půjčí, tím více bezhotovostních peněz existuje.

Rozpůjčované peníze jsou kryty poskytnutými úvěry, tedy slibem dlužníků úvěry v budoucnu splatit. Splácením úvěru peníze zanikají.

Centrální banky nastavují v procesu tvorby nových peněz pravidla a limity, které zajišťují, aby se peněžní systém nevymknul kontrole a neztratila se důvěra lidí a podnikatelských subjektů.

Centrální banka má v ekonomice několik rolí, z těch nejdůležitějších je to péče o cenovou stabilitu, finanční stabilitu a dohled nad finančním trhem. Cenová stabilita se určuje inflačními cíli, centrální banky se snaží o inflaci okolo 2 % ročně.

Centrální banka má také monopol na vydávání bankovek a mincí ve své zemi. Lidé si často myslí, že centrální banka tiskne peníze. To je ale omyl.

Bezhotovostní peníze jsou přeměnitelné na hotovost. Vše je postaveno na důvěře lidí v současný systém. Věříme, že peníze mají reálnou kupní sílu a vyměníme je (v hotovosti nebo bezhotovostní platbou) za to, co potřebujeme k životu.

Podíl hotovosti na celkové peněžní zásobě je nízký, v Česku je to zhruba 731 miliard korun. Na jednoho obyvatele tak připadá pouze 67 tisíc korun v hotovosti.

Nikdy v historii nebylo jednodušší vytvořit peníze než v dnešní době. Dříve byly peníze kryty podkladovými aktivy (zpravidla zlatem a stříbrem), dnes jsou peníze jen digitální čísla nebo papírky, které mají hodnotu proto, že lidé věří, že opravdu hodnotu mají.

Dnes je dolar a také všechny ostatní měny podložen důvěrou v ekonomiku dané země a její centrální banku, nikoliv zlatem. Proto teď vystřelila cena zlata, protože finanční trhy teď nevěří dolaru a nezávislosti americké centrální banky. Zejména asijské země a Rusko nakupují zlato místo amerického dolaru do svých devizových rezerv.

Optimální měnový systém se ale stále hledá, svět se i v 21. století potýká s měnovými válkami a devalvacemi měn. V reakci na problémy současných finančních systémů vznikl bitcon, decentralizovaná digitální měna.