
Investor Brůna: Když se lyžování nevyplatí – Bedřichov není selháním, ale realitou
KOMENTÁŘ. Příběhy lyžařských areálů jsou často obhajovány argumentem tradice a regionální identity. Jenže ekonomika je neúprosná. Má smysl udržovat lyžařské areály za každou cenu? Jejich ziskovost závisí hlavně na doprovodných službách, cenové strategii a dobré lokalitě. Jen ze zimy se ale žít nedá.
Pocházím z Jablonce nad Nisou a Bedřichov jsem měl vždycky spojený s dětstvím, zimami a prvními oblouky na lyžích. O to víc je mi lidsky líto, že lyžařský areál Maliník na Bedřichově ukončil provoz.
Pro mnoho místních i návštěvníků to byl „jejich“ kopec. Zároveň ale musím říct otevřeně: nedivím se tomu. A chápu to.
Provozovat lyžařský areál dnes není romantika, ale tvrdá ekonomická disciplína. Pokud areál dlouhodobě generuje ztrátu a majitel ho musí dotovat ze svého, dříve či později to přestává dávat smysl. Lyžařský areál není charita. Je to podnikání – a to velmi kapitálově i provozně náročné.
Mluvím z vlastní zkušenosti. Sám provozuji lyžařský areál v Perninku v Krušných horách. A vím, že to zdaleka není jen o počáteční investici, která je sama o sobě vysoká. Tím to teprve začíná. K zimnímu provozu je potřeba nádrž na zasněžování, k tomu zasněžovací děla a tyče.
Nová rolba stojí pět až deset milionů. Pokud nemá areál lanovku, je to menší investice, ale i lyžařský vlek stojí miliony. K tomu pravidelné revize, údržba a náhradní díly. Vybavení se neustále obnovuje, technika stárne a požadavky na bezpečnost se zpřísňují.
Velkou položkou jsou energie. Zasněžování je dnes bez kvalitního technického sněhu prakticky nemožné, ale zároveň extrémně drahé. Elektřina, voda, provoz čerpadel – to všechno dramaticky zvyšuje náklady. K tomu mzdové náklady, které rostou napříč ekonomikou.
Nejsou lidé
Sehnat sezonní profese je čím dál složitější. Rolbaře, vlekaře, obsluhu zasněžovacích děl, lidi do půjčovny lyží nebo do gastra. To nejsou práce, na které se stojí fronty. Jsou fyzicky náročné, často v noci, o víkendech, v mrazu. Bez těchto lidí ale areál nemůže fungovat.
Ekonomika provozu je extrémně nerovnoměrná. Návaly lidí přicházejí hlavně o víkendech a o prázdninách. V týdnu, mimo svátky, bývá provoz výrazně slabší. Přesto musíte držet personál, techniku i infrastrukturu v plné pohotovosti. Fixní náklady běží pořád, tržby kolísají.
Aby lyžařský areál dlouhodobě fungoval, nestačí samotný svah. Potřebujete kvalitní ubytování v okolí, restaurace, služby a parkování. Host musí mít důvod zůstat déle než pár hodin a vracet se.
Spolupráce s obcí je klíčová. Nejde jen o symbolickou podporu, ale o skutečné partnerství: řešení dopravy, parkování, infrastruktury, územního plánování a někdy i spolufinancování nebo alespoň férové podmínky.
Bez letní sezony to nejde
Než jsem začal provozovat svůj areál v Krušných horách, rozhodl jsem se nejprve navštívit několik známých areálů a poznat je. Majitelé lyžařských areálů jsou zajímavá komunita lidí, které spojuje vášeň k lyžování a sportu.
Všichni mi ochotně věnovali dost času. Nejvíce mě zaujal areál Chotouň u Prahy, který funguje famózně. Skvělou atmosféru má Horní Malá Úpa. Velké areály jako Monínec, Lipno, Dolní Morava prosperují. Zajímalo mě, jak fungují a jak udržují rentabilitu mimo zimní sezónu. Hned mi bylo jasné, že bez letního provozu se dnes horský areál neobejde.
Letní provoz umožňuje vytvářet stálé zaměstnanecké týmy, budovat loajalitu zákazníků a stabilizovat cash flow během celého roku.
Osobně při plánování našeho letního programu v Krušných horách čerpám právě z těchto inspirací: kombinuji rodinnou zábavu, sportovní atrakce i edukativní programy pro školy. Výsledek? Chci, aby areál nebyl závislý jen na sněhu.
V zimě a v létě bude areál nabízet volnočasové vyžití pro rodiny s dětmi. Klíčové k úspěchu jsou ale měsíce květen, červen, září a říjen. Zde můžou jezdit na pobyty školy nebo firmy na teambuildingové programy.
Areál musí být dostupný pro místní lidi. S nimi v Perninku počítám a jsou pro mě důležitou součástí. Letní sezóna už není doplňkem, ale nezbytnou součástí strategie horského areálu.
Proč se majiteli Maliníku nedivím
Není cílem, aby lyžařské areály praskaly ve švech o víkendech a po většinu roku zely prázdnotou. Kvalitní program musí lákat opravdu celoročně a to také ve všedních dnech. Není jednoduché to vymyslet a udržet v chodu.
Proto se nedivím majiteli Maliníku na Bedřichově, že se rozhodl areál zavřít. Pokud dlouhodobě chybí ekonomická návratnost a zároveň není vůle ke spolupráci, je takové rozhodnutí racionální, byť bolestivé. Není to selhání jednotlivce, ale důsledek nastavení podmínek.
Zavření Maliníku by nás mělo vést k širší debatě o budoucnosti menších lyžařských areálů v Česku. Ne o hledání viníků, ale o tom, co jsme jako obce, regiony a stát ochotni udělat pro to, aby zimní turistika přežila.
Je mi Maliníku líto. Ale rozumím tomu. A obávám se, že podobných příběhů bude přibývat, pokud se nezmění přístup – od emocí k realistickému partnerství.
Autor provozuje lyžařský areál v Krušných horách v Perninku
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též

Investor Brůna: Sněžné děvky v Perninku. Návrat ke kořenům, který má budoucnost

Investor Brůna: V Česku je spousta chudých milionářů sedících na majetku
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)











17 komentářů
Jsem z Jablonce a na Maliníku jsem byl 2x v životě. Přišlo mi, že se vůbec nestarají o to, aby byl návštěvník spokojen. Neupravený svah, kde lyžaři stáli frontu směrem nahoru, takže ve 2/3 už tak krátkého svahu se brzdilo do fronty a spodní 1/4 byla ta fronta. Po letech (2. návštěva) to samé, provozovatel evidentně absolutně nevšímavý, co by řešil, když peníze za permici už dostal. Osobně mě konec nijak nemrzí. O parkování atd radši nemluvit vůbec.
2/3+1/4 = 11/12
co ta zbyla 1/12 ?
mozna fronta do hospody …
.
jizerky jsou rajem pro bezkare, ale na sjezdovky tam nejsou kopce, tedy uplne mimo
v zivote by me nanapadlo tam jet na sjezdovky
I děti se někde potřebují naučit lyžovat a dětské sjezdovky jsou v jizerkách pro ně ideální, například v nedalekých Hraběticích.
No, ale to co jste napsal samo sobe odporuje a nebo neznate situaci Maliniku. Nejdrive se tam zrusilo to zazemi a doprovodny sluzby ( Nisa ) a predelalo se to na apartmany. S tim, ze tam bude vic lidi, ale mate pravdu, ze do Bedrichova jen za kopcem zaclo jezdit naopak cim dal tim min lidi. Vecer absolutne mrtvo a lidi se chtej bavit. Moc rad budu vzpominat na vleky, kde jako prvni pousteli snowboardy a i kola.
Jen jedna technická: nejde o areál Maliník, ale Malinovka. Maliník je parkoviště a hospoda nad Bedřichovem.
Zimní turistika respektive lyžování u nás patří do učebnic dějepisu a ronit slzy nad tím nebudu. Posouváme se do středomořského klimatu (hurá) a dotovat cokoliv natožpak prodělačné ski areály, kde se na poslední břečce umělého sněhu uprostřed samého bahna snaží zoufale někdo “lyžovat”, je naprostý nesmysl.
Za dalších 10-15 let nebudeme mít v průměru 20-25 tropických dní, ale spíše 30-35, zaměřte se raději na koupaliště a aquaparky. Lidi vám poděkují mnohem víc.
velmi realisticky zhodnoceno, podnikatelé v Bedřichově si nevidí na špičku nosu, malé areály musí komunikovat i s dalšímu atraktivitami v okolí a vytvořit společnou strategii, cestovní ruch není jen o tom zabalit si kufr
Jsem z pomezí Jizerek a Krkonoš, lyžuji od čtyřech let, bude mi šedesát.
Vznik lyžařských areálů, dle mého, lyžování v mých horách zničil. Umělý sníh je jen velmi špatná náhražka a rolbování prašanu, když už nějaký napadne, je zločin…
Ale chápu, že byznys areálů je zaměřen hlavně na ty, kdo si myslí, že umí lyžovat, protože si zaplatili pár lekcí kurzu…
Mimochodem, právě kvůli takovým jsem přestal služeb areálů užívat, protože neumí nic jiného, než se řítit po svahu po křivce, kterou jim skýtá zakřivení hrany jejich lyží a jsou při tom nebezpeční, protože se nikdy nenaučili smýkaný oblouk a neumí svou trajektoriji změnit, tedy lyže v pravém smyslu neovládají…
Jinými slovy, konec areálů je pro mne spíš pozitivní zpráva, rozšíří se tím prostor pro skialpinismus, který do hor znovu vrací to, co jsem na lyžování od malička miloval…
Bez umělého sněhu si ani skialpinista moc dní na sněhu neužije…
Jinak smýkaný oblouk je stejný anachronizmus jako skákání na lyžích s lyžemi paralelně k sobě. Jak by řekl rusák : tridsať godov tomu nazad… Zamrznutí v čase není k ničemu !!!!
Eh, skialpinismus je jízda na sjezdových lyžích na neupravovaném přírodním terénu, dost často i v lese… Jak a proč tam chcete dostat umělý sníh je mi záhadou…. Klasické lyže jsou univerzální dopravní prostředek pro horaly. Lze na nich jezdit do kopce po rovině, pokud tedy umíze bruslit, i z kopce. Carvingy jsou pouze pro sjíždění z kopce, bruslit se na nich v podstatě nedá, protože rovně prostě jedou jen ztěží a nerady…
Lyžování, v sedmdesátých letech, kdy jsem na lyžích už byl jako doma, pro mne znamenalo dojet autobusem do Harachova, nakoupit plnou krosnu jídla na týden, k tomu nějaký petrolej, protože bouda nebyla elektrifikovaná, vyšlapat okolo Pančavského vodopádu na Labskou louku, s tou krosnou, která mývala 40 – 50 kg, přebruslit k Labské boudě a po hřebeni sjet k Šanovcově boudě, která je naproti Medvědí boudy.
Na jiných, než klasických lyžích, by to nešlo…
Tomu říkám lyžování a bez znalosti klasického smýkaného oblouku a klasického lyžování si při takovém výkonu ani neškrtnete…
Carvingy jsem samozřejmě pár sezon zkoušel. Nebavilo mne to. Jsou to lyže pouze jednoúčelové a pro pohyb ve volném terénu na horách velmi nešikovné…
Mimochodem, umíte jezdit na klasických lyžích, nebo tím pohrdáte jen proto, že to prostě neumíte?
Ono totiž naučit se klasiku bylo i pro pohybově nadané dítě na několik let.
Oproti carvingu, který se většina lidí naučí za pár hodin…
A to už vůbec nemluvím o telemarku, se kterým jsem jako dítě začínal, protože tehdy nebyly přeskáče a nejčastější vázání byl kandahár. Markry a kožená trojpřeska značky Botas přišly až když mi bylo cca. 10 let…
oprava- mívala…
Krásně řečeno škoda že autour nenapíše který areál provozuje jsou tam dva. Ale hory Krušné stejně jako Jizerské jsou RÁJem běžkařů ale ty VLEKaře neživí a i pro GASTROnomiji jsou silně specifickou skupinou batůžkářů které podniky vyhledávaj spíš karjní nouzí jako záchranu a ne kde utrícet s rodinou.
Jinak ani celoroční vlek na Klínovec ani v nástupní stanici nepočítal s GASTROprovozem přesto že je dotupný pro zásobování po silnici a má zasněžení z jiných vleků jako přestupní,. místo jídla tam mají pujčovnu !!! A Hotel s celorošnim arelem pod nima přestal hned po výstavbě poskytovat služby !!! To navymyslíš
Dobrý den
Autor provozuje areál pod nádražím.
V létě instalována kuličková dráha , děti si užili zábavu a já si mohl dát klidu osvěžení v podobě piva a ratolesti nanuka, i v létě otevřené občerstvení
Pěkně napsáno, ale o koze a voze. V Bedřichově nejde spekulantům o lyžování a lidi. Kdyby šli hrabat jinam (kam patří) a nechali pokračování obci, ono by to šlo a děckám by ideální prostředí pro učení mohlo zůstat. A Tanvaldští by se měli stydět jak k tomuto zmaru přispěli!
Myslím že stát by měl hledat peníze jak podpořit a rozvijet tento sport a malé sportovce.Majitele si stěžují na nízké příjmy a lidé na vysoké ceny.Provoz je nákladný ale těch lidí co by to zaplatili tolik v Čechách není.A pokud chci jezdit pravidelně celou zimni sezonu tak za víkend nedám 10t.
A když nesněží a nemrzne, jak je po většinu zim už naprosto běžné, tak co?
Poručíme větru dešti?
Musím uznat že autor má pravdu. Provozuje areál v Perninku pod nádražím a musím říct ,že mu to jde skvěle. Zvedl hlavně standart školičky a i půjčovny. Zaměstnává místní což je pro něj další plus. Těmhle lidem fandím