Investor Brůna: Kdo dělá rukama, nezchudne. Rekvalifikace je dobrá investice
Čeho je málo a je po tom poptávka, roste na ceně. To je zlaté pravidlo investic. A všimli jste si, jak málo je řemeslníků? Fachmany nejde sehnat na lusknutí prstu, čeká se i tři čtvrtě roku a jsou to nejdražší na každé stavbě či rekonstrukci.
Už před lety, kdy jsem působil v Londýně, polský instalatér bral větší peníze než bankéř za přepážkou. Instalatér se výdělkem blížil běžnému právníkovi. Tak to je už pomalu i u nás.
Z analýzy portálu Nejřemeslníci.cz například vyplývá, že za pouhý rok vzrostla v meziročním srovnání poptávka po truhlářích o osmnáct procent, po zednicích o čtyři procenta, přičemž po nich byl hlad už léta před tím.
Za čtyři roky v letech 2016-2020 narostla poptávka po rekonstrukcích domů o 57 procent, po zednických pracích o 39 procent, po instalatérech o 22 procent.
Velký šéf na bagříku
Znám krizového manažera, jenž řídil velké firmy; žije v luxusním domě na Praze-západ a nedávno si udělal rekvalifikaci na kamnáře. Místo nové limuzíny si koupil malý bagr a náklaďák, zatím jen tak pro výpomoc sousedům. A říká: velké funkce, velké výdělky jsou fajn, ale stačí opravdová krize a velké pozice půjdou do kytek.
„Vzešel jsem z prostých poměrů. A nezapomněl jsem na ně. Když se pak svět zhoupne, nebudu skákat ze střechy byznys centra. Sednu do bagru,“ dodává s úsměvem a pochvaluje si, že už neřeší jen toky peněz a zisky firem, ale vyčistí si hlavu prací rukama.
Další můj známý je vysoký manažer v telekomunikační společnosti. Čtyřicet let, nenápadný, spíše drobný muž, jenž má velký dům a k tomu dobře koupený investiční pozemek na kraji Prahy. K tomu pořídil ruinu v Krkonoších a sám ji postupně opravil. Co nezná, nastuduje si, poradí se, přibere zkušeného řemeslníka.
Nyní již překrásný horský apartmánový dům dobře prodal a nedávno koupil vyhořelý rodinný dům z 20. let minulého století v Černošicích. A už po večerech vyklízí a buduje. Skončí videokonferenci, oblékne montérky a jde na to.
Kdo má ušetřeny desetitisíce a nebojí se fyzické práce, neudělá chybu, když si za to nekoupí akcie Tesly nebo zlatou minci, ale investuje do své řemeslné rekvalifikace, protože řemeslo má opravdu zlaté dno.
Strýc to viděl jasně: samý lempl
Můj strýc vedl do své smrti před dvěma lety stavební učiliště v Semilech a viděl to jasně: Na řemesla se nikdo nehlásí. Všichni by rádi byli manažeři. Před dvaceti lety byl v ročníku jeden lempl a ostatní dobří. Teď jsou lemplové všichni a jeden dobrý.
Mladí by se neměli bát řemesel i proto, že se mění technologie stavění. Už to není vždy špinavá stavba. A je to rozhodně perspektivnější než být bankéř za přepážkou nebo finanční poradce.
Neříkám, že teď hned svléknu sako a pojedu do učení za šikovným klempířem, který nám dělal střechu na skladu v Ústí nad Orlicí a příznačně se jmenuje Makal. Ovšem něco okouknout není na škodu a podívat se na vlastní ruce jako na možnou investiční komoditu také není od věci.
Zrovna právě v klempířství se rodí úspěšné rodinné živnosti či firmy, kde otec pak nemá problém předat podnik synovi. Pravda, znám i takovou rodinu pojišťováků. Otec vybudoval silný zákaznický kmen a jeho syn to už pod vlajkou velké pojišťovny úspěšně dvacet let rozvíjí, protože se opravdu stará o své klienty.
Ale když k němu přijdete domů, zjistíte, že víc než pojišťovák je to stavitel, zahrádkář a vesnický hospodář. Prostě: kdo dělá rukama, ten nezchudne.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Ivan Pilip: Oklepat se z neúspěchu, smát se s Patrikem Hartlem a doufat v lepší Česko
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
12 komentářů
To jsou keci! Když potom máte tomu „fachmanovi“ zaplatit, tak se všichni kroutíte jak hadi. Ale za čokla v psím salonu buchnete klidně několik tisíc. Kdo dá dobrovolně dítě na učňák? Klidně ať se děti něčemu vyučí, ale nejprve minimálně maturita, nebo, dejme tomu, učební obor s maturitou.
Si říkám, jestli to neplatí jenom v tomto směru, že kvalitní manažer (kterému to dobře myslí), se takto dobře dokáže uživit i rukama (pokud je má šikovné).
Ale představovávat si, že by jen ten výuční list (a ty šikovné ruce k tomu) byl zárukou k jistotě finančně nadprůměrných příjmů, by bylo spíše jen přáním. Na to je náš právní systém až přlliš složitý a byrokracie (dopovaná digitalizací), až příliš velká. Ono se třeba stačí podívat, jakou paseku v tom udělala EET,
Mají-li mít všichni nadprůměrné příjmy, z čeho se bude ten průměrný příjem počítat, Z těch nadprůměrných to kvůli matematickým zákonitostem nepůjde.
Pozor na používaná slova s ohledem na jejich význam.
Více jak 80 % pracujících bude vždy mít menší příjmy než průměrné. Článek je o tom, že rekvalifikace může být dobrou investicí, protože po řemeslech je určitě větší poptávka než po bankéřích za přepážkou.
Nereagoval jsem na článek, ale na komentář „petrph napsal:
27.4.2021 (17:45)“.
Jinak s Vámi souhlasím, bez „bankéře za přepážkou“ se obejdu, bez řemeslníka nikoliv (a to jsem manuálně zručný, jak na práce s dřevem, tak na práce s kamenem nebo cihlou a maltou, či se soustruhem nebo frézou).
Apropó bankéř, kdysi se toto označení používalo pouze pro majitele bank a ne pro pouhé zaměstnance v bankách a už vůbec ne pro úředníka, či úřednici za přepážkou (které vsoučasnosti jsou v bankách už dávno zrušené, kromě výjimek s pokladní přepážkou). To ovšem bylo v době, kdy svět byl jakž takž v pořádku.
Ano, žijeme v době obchodování s větrem, kterou v 90. letech nám nalinkovali božsky obdivovaní soudruzi z Prognostického ústavu, vše ostatní je slabota.
Je tu kapitalizmus , stejný jako na západě , prací rukou nezbohatnete !
„Kapitalizmus, prací rukou nezbohatnete…“ Ale čistě pokud jde o hodnotu práce, řekněme čistě na trhu (tzn. nemyslím nějaké vyživování prostě za funkci), co myslíte, že je výdělečnější – jít třeba sázet stromky do lesa nebo třeba sepisovat (pozor, ne opisovat!) podklady k nějaké studii např. historického, politologického či podobného rázu? Řeknu Vám, že v obou případech bude záležet na kvantitě, ale v průměru to jistě vyjde lépe ve prospěch první varianty… Nechci teď mluvit o nějakých, možná zčásti i naznačených faktorech, u kterých může být sporné, jde-li o ukázkový příklad kapitalismu…(???)
To je sice krásný,ale nikomu se nechce ve finále moc platit.Lidi,co mají peníze,nebo školy,považují řemeslníky za podřadný blby a většinou hledají,jak takovýho pracovníka ojebat.Jel jsem na zakázku 140km,nezaúčtoval jsem ani benzím a při sdělení konečné ceny mi zákazník MUDr. řekl,že tolik si za den nevydělá ani on,takže odmítl zaplatit.A to je jen jeden příklad z mnoha
Tak jste měl to , co jste mu udělal zničit a poslat ho někam !
Je to už stokrát vyvrácená lež. Stačí se podívat jakou mzdu nabízejí zaměstnavatelé řemeslníkům na stránkách Úřadu práce. Zedník, max. 17 tisíc hrubého a u ostatních řemesel je to obdobné. Jako vysokoškolsky vzdělaný člověk jsem nikdy žádného řemeslníka nepotřeboval, elektřinu, instalatérské a zednické práce jsem zvádl svépomocí a kvalitně (renovace koupelny a kuchyně) Stále se tu někdo snaží namluvit, že pro život se stačí naučit na učňáku pár manuálních pohybů a s tím že si člověk vystačí po celý život.Před opravdovým řemeslníkem fachmanem se klidně ukloním, ale jak říká můj strýc po 45 letech odpracovaných na stavbách, dnes je každý zedník a obkladač, ale kvalita je strašná.Na učňák dnes už chodí už opravdu ty největší nemehla a ztracenci. Dřív se například na obráběče kovů dělali přijímačky a dnes, jsou rádi že se vůbec někdo přihlásí.
Já bych ten titulek článku lehce parafrázoval. Správně by mělo být : „Kdo dělá rukama, opravdu nezbohatne. Vzdělání a znalosti jsou dobrá investice.“