KOMENTÁŘ. Nechápu ty tisíce lidí: proč o svém vzácném volnu jezdí do tuzemských horských středisek, kde to praská ve švech tak, že není kde parkovat, auta stojí podél silnic, všude na všechno jsou fronty a ceny jsou nehorázné. Proč takto naběhnou jako stádo do úzké ohrady?

Krkonoše a Jizerky jsou přecpané, je to kouzlo zkažené davy. Na sociálních sítích kolují fotografie Sněžky, jaká procesí se tam valí. To není o pěkném dni na procházku, ale jakémsi společenském statusu „byli jsme na Sněžce“.

„Nechte to na únor“

Vystihla to starostka obce Karlova Studánka Radka Chudová, když Novinkám řekla, že některé dny – když jsou volna a hezky – doporučuje lidem, aby zvážili, „zda opravdu stojí za to vyjet na Praděd, anebo je lepší volit jiné turistické cíle a návštěvu Pradědu nechat třeba na leden a únor“.

Dlouhé zimní prázdniny v kombinaci s hezkým počasím na horách přilákaly na sjezdovky davy lidí.

„Jedním z faktorů, který způsobuje ony pověstné fronty na svazích, jsou měnící se klimatické podmínky, které zkracují zimní sezonu. O tom, že by zimní sezona trvala 90 a více dní, si většina zimních areálů může nechat jen zdát,“ říká spisovatel a krušnohorský patriot Štěpán Javůrek.

Kombinace zkracující se sezony s narůstajícím počtem zájemců o sjezdové lyžování tak často znamená, že vyhlášená lyžařská střediska během exponovaných dní doslova praskají ve švech.

Bez investic to nepůjde

Lyžařské areály s nadmořskou výškou pod 700 metrů nad mořem nemají do budoucna šanci, pokud neinvestují do technického zasněžování, které dokáže vyřešit problém se sněhem a prodloužit tak sezonu.

Odhaduji, že do deseti let zavře v Česku více čtvrtina lyžařských areálů a dobře budou fungovat jen ty, které zainvestují do technického zasněžování.

Stále jsou u nás místa, kde si lze pěkně zalyžovat a vůbec strávit hezké zimní dny, hlavně s dětmi, aniž se mačkáte hlava na hlavě.

Jsou hlavně v Krušných horách. Příroda se za třicet let probudila opět k životu a není zde narváno. Vím, o čem mluvím, provozuji lyžařský areál v krušnohorském Perninku.

A proto také vím, že Krušné hory teprve čeká rozkvět, hlavně ve službách.

A o tom to je

Těší mě osobně potkávat návštěvníky u stánku, vidět, jak si to užívají, a pak číst recenze, třeba jako od stavaře Martina Klímy.

„Co více by si mohl člověk přát – parkování zdarma, poctivou polévku, lidové ceny, super servis, málo lidí. A jako bonus chodí kluci s termoskou s kávou až k rodičům,“ napsal Martin na LinkedIn.

A o tom to je, hlavně když člověk jede na hory s rodinou. Samozřejmě se někdy něco nemusí povést, ale stačí říct a vyřeší se to. Prostě menší areál, rodinná atmosféra. A i z dalších míst Krušných hor vidím pěkné fotky a zprávy lidí, jak si to bez stresu užili. Hlavně žádné davy.

Proto nerozumím lidem, kteří se dobrovolně hrnou do zimního „masakru“.

Autor je podnikatel a investor, stálý spolupracovník HlídacíPes.org