Investor Brůna: Vážně „historicky nejhorší ve všem“? Karlovarsko se mění před očima
KOMENTÁŘ. Hledání nových příležitostí, míst, kde lze něco vytvářet, spojovat, rozvíjet, to je role investora. Hledal jsem – a našel. Je to kraj mnohými lidmi z jiných koutů země opovrhovaný, zatížený nelehkou poválečnou a posametovou historií devadesátek i výrokem expremiéra Babiše o „nejhorším kraji historicky ve všem“. Ale časy se mění. Na Karlovarsku štěstí a bohatství zvítězí nad nevraživostí a morální i ekonomickou bídou.
Někomu to možná může znít jako heslo do politické agitky, ale věřte, že jsem se jen pokusil jednou větou shrnout to, co o Karlovarsku říkají a jak ho vnímají lidé, kteří něco dokázali, žili nějaký čas úplně jinde, a přesto se vrátili. Poznal jsem je zde při společné práci.
„Patřím do generace, která se tu už narodila, což mí rodiče říct nemůžou. Šel jsem sice na zkušenou do světa, ale po více jak dvaceti letech se vrátil. Rodinu mám tady, rodiče mám tady a dobrou práci taky. Je to tu krásné. Alpy vás ohromí, ale tenhle kraj dojme,“ říká Josef Novotný, právník z respektované advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která má jednu z poboček v Karlových Varech. Josef Novotný pracoval v USA a také dvanáct let v Evropském parlamentu.
Pádný argument
Nejde ale jen o krušnohorské východy či západy slunce. „Když na Karlovarsku postavíte dům za cenu pražské garsonky, s přírodou za humny a důstojným společenským vyžitím, je to pádný argument tady žít,“ usmívá se Josef Novotný.
Podle něho je Karlovarsko ideální kraj pro volnočasový život. „Pracovat jde tady nebo v Německu či brzy, doufám, dojíždět za prací do velkých českých měst. Dálnice má být hotová v roce 2028, to hodně věcí změní,“ míní Josef Novotný.
S vlakem je to už složitější. Když například v Německu trasu Kolín-Frankfurt dáte vlakem pod 50 minut, máte volbu. Tady pořád ne. Ale to je infrastrukturální problém celého Česka.
Proč Brooklyn a ne Vlčí jáma?
A v čem je problém vyloženě Karlovarska? „Chybí nám povědomí a tím i hrdost na místní historii, identifikace s místem, odkud jsme. Proč se knajpa na rohu jmenuje Brooklyn, a ne třeba U vlčí jámy? Ale to se mění a z toho mám radost,“ konstatuje Josef Novotný.
Kraj by měl podle něho více lákat firmy s vlastním vývojem a snažit se o vybudování vysoké školy. Nebo další příklad: nekácet jen stromy a nevozit je ven, ale vyrábět z nich například nábytek a mít k tomu kvalifikované lidi. A pak cokoli v IT nebo ve výrobě s vysokou přidanou hodnotou.
Jednou z firem s vlastními konstrukčními řešeními je ISOS Automation v Perninku. Vede ji Bohumil Říha, rodák z Nových Hamrů. Žil nějakou dobu v Plzni a v Rakovníku. Přesto ho to táhlo zpět do Krušných hor. Z popela vytáhl firmu na konstrukci a výrobu automatizovaných linek pro průmysl. Firma roste, a už nějaký čas budí zájem investorů, kteří věří ve hmotné investice, ve skutečnou přidanou hodnotu. I mě firma zaujala, a proto jsem do ní v říjnu 2023 vstoupil jako společník.
Hlavně už žádné další vize, ale skutky, říká ředitel Destinační agentury
„Už mne nezajímají vize a studie, chci skutky,“ řekl mi v rozhovoru krušnohorský spisovatel a ředitel Destinační agentury Krušnohoří Štěpán Javůrek.
V loňském ročníku analýzy Místo pro život Karlovarský kraj obsadil v kategorii míry spokojenosti místních obyvatel druhé místo, sekci životního prostředí dokonce vyhrál. Čím to, že Karlovarský kraj je lidmi zvenku vnímán tak negativně, ale přitom se tady hezky žije?
Nemyslím si, že nás lidé z jiných krajů vnímají negativně. Spíš se obávám, že si nás nevšímají vůbec, vyjma filmového festivalu, nebo dovolené v lázních, či na horách. V jedné knize se o našem kraji píše, že je to Bohem zapomenutá krajina. Bohužel to tak často skutečně je. Jediní, kdo můžou tento stav změnit, jsme my sami. My, kteří tu žijeme, vytváříme tento kraj a jeho obraz. A ruku na srdce, ani my na náš kraj často nejsme hrdí. Projevují se pořád ty mělké kořeny, které spousta zdejších obyvatel má. Na druhou stranu mám pocit, že je to s každou další generací lepší. Chce to čas, vůli a energii každého z nás.
Jakým směrem by se měl Karlovarský kraj vyvíjet, aby dohnal ostatní kraje i v ekonomických ukazatelích?
Vzdělání, inovace, technologie. Podpora firem s vlastním výrobním programem. V oblasti cestovního ruchu je klíčové najít autentický a silný příběh, kterým budeme náš region prodávat. A samozřejmě také kvalitní služby. Naší obrovskou výhodou je, že takové příběhy máme. Jen je využít.
Destinační agentura Krušnohoří byla založena v únoru letošního roku a je společným projektem Ústeckého a Karlovarského kraje. Základním posláním je rozvíjet udržitelný turistický ruch a jeho infrastrukturu. Agentura spustila turistický web www.krusnehory.cz a koordinuje veškeré aktivity v území, které se týkají cestovního ruchu. Komunikuje s místními obyvateli, obcemi, podnikateli a nejrůznějšími spolky, včetně sousedů v Sasku.
Co může Karlovarsko nabídnout mladým?
Stále ještě relativně levné možnosti bydlení, oproti jiným krajům. Také unikátní přírodu a bohatou škálu možností, jak využít svůj volný čas. Klíčová je základní osa: dobré zaměstnání – dostupné a kvalitní bydlení – možnost vzdělávání – dostupné služby.
Co je největším problémem Karlovarského kraje a jak jej řešit?
Že tu všichni na všechno znají odpověď, ale chybí konkrétní skutky. Pořád máme nějaké strategie, studie a vize. Mě už ale zajímají jen činy. Už nechci nic poslouchat, chci vidět konkrétní věci. To, co teď řeknu, je možná tvrdé, ale pravdivé. Tenhle kraj je přesně takový, jací jsme my, co tu žijeme.
Co udělat pro to, aby Krušné hory nedopadly jako Jizerky? Přeplněné horské „Václaváky“…
Díky tomu, že jsme v rozvoji turistického ruchu, stavebním rozvoji a dalších mnoha aspektech deset až patnáct let za Krkonošemi, Šumavou, Jizerkami a podobně, můžeme odkoukat to, co se jim při jejich vývoji povedlo, ale také se vyvarovat toho, co tam udělali špatně. Okopírovat něco, co jinde dobře funguje, přeci není žádná ostuda.
Autor je český investor.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Agáta Pilátová: Prezidentka ve vichru doby a nelichotivý obraz Slovenska
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
6 komentářů
Hezky se to čte, ale realita je bohužel jiná. A to říkám, jako člověk, který se zde narodil a cítí zde své, byť ne moc hluboké kořeny. Že se poválečné vlády chovali k nejzápadnějšímu koutu země macešsky a první generace nově příchozích spíše koukala odtud co nejrychleji zase zmizet, to se dá pochopit. Ale naprostý nezájem českých vlád po roce 1989 a neschopnost krajských samospráv s tím cokoliv udělat, to je skutečně zločin. Když si vzpomenu, co všechno se za tu dobu zničilo, rozkradlo, nechalo zašantročit, kolik času se promarnilo, jak se jiné kraje postupně začaly rozvíjet, zatímco Karlovarsko přešlapovalo na místě, je mi do breku. Ačkoliv se poslední dobou v některých věcech přeci jen trochu hnuly ledy, dluh z porevolučních let je obrovský.
Je to tak, , jenže je nutné si říct, že jaksi taksi nejde o to začít „.. v rozvoji turistického ruchu, stavebním rozvoji atd atd.. “
Ale jde o to, že karlovarsko už má těch vln pokusů o rozvoj velkého byznysu za sebou několik, a nedopadly příliš slavně“.
Takže namísto dalších „hurá akcí“ typu „dělejme to jako ti úspěšní “ by to chtělo důkladnou analýzu proč to tam nefungovalo a nefunguje. Nebo přesněji řečeno, že za současných ekonomických podminek (třeba drahá energie, inflace, atd) už ani fungovat nebude
Já tedy vidím 3 hlavní příčiny současného stavu:
1) Poloha. Co si budeme nalhávat, Karlovy Vary jsou příliš malé na to, aby se staly významným centrem ekonomiky, kultury a vzdělanosti. A jejich skutečná centra jsou příliš daleko a kvůli tristnímu dopravnímu propojení s ostatními regiony velmi špatně dostupná. Nejde zdaleka jen o chybějící dálnici do Prahy, ani silnice z Varů do Plzně není nic moc, o jediné silnici do Ústeckého kraje, silnici I/13 klikatící se přes Stráž nad Ohří, ani nemluvě. To, že z Varů nevede do Plzně a Prahy ani přímá železnice a musí se přes Cheb nebo přes Ústí, tomu taky moc nepřidává.
2) Tradiční skladba ekonomiky. Historicky byl kraj zaměřen zejména na těžbu a lehký průmysl (porcelánky, textilky, sklárny), zatímco sofistikovanější průmyslové obory (strojírenství, elektrotechnika) se koncentrovaly spíše ve vnitrozemí. Tato odvětví, s vysokým podílem manuální práce, náročná na energie a s nemalým dopadem na životní prostředí, byla ekonomickou transformací zasažena nejvíce. Navíc kvůli absence jakékoliv tradice ve strojírenství se sem žádní investoři moc nehrnuli, neboť měli oprávněný pocit, že by zde těžko sháněli potřebné odborníky. V Jihlavě má svoji pobočku německý Bosch, v Rožnově americká firma Onsemi, ale ani jedno by dnes nebylo, kdyby tam už dříve nebyly Motorpal a Tesla.
3) Sociální složení. Co si budeme nalhávat, lidé, kteří území kraje osídlili po roce 1945 (včetně mých předků), nebyli většinou ani žádní Einsteinové, ani Rothschildové. Většinou se jednalo o nemajetné méně vzdělané společenské vrstvy z vnirozemí, chudé slovenské zemědělce, hodně bylo též reemigrantů z Rumunska, Volyně a jiných českých a slovenských enkláv ve východní Evropě. A vzhledem k tomu, že celkem spolehlivě funguje věc, které se odborně říká sociální reprodukce, je velká pravděpodobnost, že potomci těchto lidí budou stále chudí a nevzdělaní. Takovéto sociální prostředí opět není ničím, co by lákalo zajímavé investice nebo by podporovalo rozvoj nějakých originálních podnikatelckých aktivit.
Karlovarsko by se mohlo stát energocentrálou ČR (má na svém území geotermální energii) a najdou se tam i zajímavé suroviny (alternativou jejich těžby je dovoz z Číny). Místo toho je tlačeno do pozice domova pendlerů.
Jenomže že se to nedá dělat dohromady.
Typický příklad, začali pár kiláků za Varama těžit kaolín, a co se nestalo? Pochopitelně v lázních pokles tlak a
přestaly tryskat horké prameny. Taťka příroda se ukecat nedá, aby to z hloubky vedl jinejma trubkama..
Btw, a lázně nejsou jen Karlovy Vary, městeček okolo co mají svoje léčivé prameny a na ně napojený lázně..
Jak vidno, pan Brůna je nejen úspěšný podnikatel, ale i skromný člověk, takže se i ze zapomněl zmínit, že v té zmíněné fabrice ISOS Automation v Perninku je už zafinancován jako spoluvlastník sám. To není žádné tajemství, o tom se chlubí zase na jiných ekonomických webech. Ale jak píši, je mu přáno, a snad mu ta investice vynese.
Problém je v tom, že těhle pár fabriček v pohraničí Karlovarsko nespasí. (ono kdyby šlo o to, je tam i zopár průmyslových zón).
Ale když si pak přečteme zbytek článku, vidíme že jde o klasické ….kdyby..
Jenomže právě v tom jsou na karlovarsku kadeti, všelijakých seminářů kurzů a inkubátorů, kde se mohou pronášet podobné rady o tom jak začít podnikat a co by se pro to mělo udělat, se tam děje za podpory města habakuk. Ale výsledek se jaksi nekoná. A příčiny jsou už systémové, Ono už politicky, když se tam hádá vedení kraje s městem, takže většina těch dotací se na vztek rozhází.
Přes snahu archaicky udržet status lázní – které už nevynášejí skoro nic – jenomže díky tomu se autem dostanete do půlky města jen na povolení. Nehledě o nehorázných cenách které už si ani ti zahraniční lázenští hosté dovolit nemohou .
Až tedy k té hrůzné dopravě. Stále posouvaný slib že „..Dálnice má být hotová už v roce xxxx“ asi nikoho neohromí, když sama situace ve městě je kritická sama o sobě.
Město rekonstruuje dopravní sít permanentně. Zrovna nyní se za značně zpomaleného provozu rekonstruuje Západní, tedy výpadovka směrem na Plzeň. Ale to nejhorší teprve čeká ve finále (které se už blíží) , až se na ní pro další rekonstrukce uzavře železniční přejezd a tím se ta výpadovka zablokuje už celá. Takže případní investoři, raději razantní start svého bussinesu v tomto bohem zapomenutém kraji odložte.