Investor Brůna: Chléb a hry je cesta do horoucích pekel. Zvykli jsme si až příliš na zábavu
Tak nějak se moc řeší zábava a už mnohem méně skutečná práce. To je dobrý začátek úpadku bohatství. Zaujal mě inzerát jedné velké banky hledající nové zaměstnance. Motto je: „Užívejte si maximum volného času.“ Neříká, co bude uchazeč dělat, kolik je nástupní plat. Láká na šest týdnů dovolené a maximum volného času.
Když jsem se ucházel o místo já, byla pro mě důležitá náplň práce a kariérní růst. Časy a hodnoty se tedy vskutku mění, jen si kladu otázku, jakým směrem.
Stát se postará, stát přerozdělí…
Je opravdu motivující, aby člověk v osmnácti dostal na ruku 20 tisíc eur do začátku, automaticky, každý, od státu, jak uvažují sociální inženýři v Německu? A z čeho se na to vezme? Z daní od lidí, kteří měřeno rozdělovníkem nalinkovaným sociology toho zdědili až moc. Co se to vkrádá do Evropy, která je už tak deformovaná dotacemi podporujícími ideologie namísto selského rozumu?
Jedno je jisté. Zejména mladší lidé hledají hlavně zábavu, možnost vodit do práce psy, práci z domova, odpočinkové koutky, benefity, třeba slevenky na služby psychologů. Je nám hodně dobře. Jenže ztrácíme konkurenceschopnost, ztrácíme základní instinkty. Vlastně je už ani nepotřebujeme, máme přece aplikace. Katastrofální omyl.
Odkazy Římské říše v plné nahotě
To už zažily jiné vyspělé civilizace v minulosti. Vždy to končilo jejich úpadkem. Je dobré se podívat na Římskou říši. Evropě dala první silnice, první zákoníky, monumentální stavby, umění… Až mě ale mrazí, když si čtu charakteristiky předcházející pádu Římské říše od jednoho z nejvýznamnějších britských historiků Edwarda Gibbona (1737-1794).
Podobnost se současností je zjevná, a nikoliv čistě náhodná.
Gibbon mimo jiné uvádí, jak vypadal Řím před svým pádem:
- Většina obyvatel dává přednost zábavě před prací.
- Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, stoupá počet rozvrácených rodin a svobodně žijících matek.
- Senioři jsou zanedbáváni a lidé dávají přednost spíš domácím mazlíčkům než rodině.
- Literatura a umění je dekadentní a bezduché, vytváří se zábava za každou cenu a snižuje se úroveň vzdělanosti.
- Umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, ale přesto za ně bohatí platí velké peníze.
- Vytrácí se vlastenectví a vojenská služba je vysmívána a později zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldnéři.
- Pracovití lidé jsou vysmívání a jako vzor slouží pokrytci, populisté, pochybní umělci a tzv. celebrity. Šíří se cynismus a laciný humor.
- Stoupají daně, byrokracie, zaniká střední vrstva a lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně vždy nějak postará.
- Státní dluh roste, do nikdy nesplatitelné výše.
- Zanikají drobní zemědělci. Přestává se vyrábět a pěstovat a výrobky se dováží ze satelitních zemí.
- Klesá porodnost a výchova dětí je vnímána jako obtěžující.
- Do země přichází velké množství cizinců. Kompromisní politika vůči nepřátelským migrantům je ničivá.
- Politikové nadbíhají lůze, která si vynucuje zábavu a státní podpory (chléb a hry).
- Občané stále na všechno nadávají.
Zdroj: Úpadek a pád Římské říše, Edward Gibbon
Velice obdobné charakteristiky můžeme číst i v populárních přednáškách a knihách egyptologa Miroslava Bárty. Ve zkratce říká, že civilizace nezaniká najednou, lusknutím prstu, ale zadělává si hodně dlouho dopředu na to, že je najednou, světě div se, nahrazena jinou. A vždy tomu předchází nárůst byrokracie, udržování samoúčelných funkcí, které jsou obsazovány jen pro prospěch, nikoliv dle schopností. Zajímavá je jeho častá poznámka, že ty samé aspekty, které danou civilizaci dostaly nahoru, ji také obvykle poslaly dolů.
Smutný manažer štěstí v nešťastné korporaci
Korporace jsou složité a nepružné. Živí lidi jako „manažery pro štěstí“. Pořádají teambuildingy, protože spolu neumí lidi po práci zajít na pivo a potřebuji někoho, kdo jim v pracovní době bude ordinovat společné aktivity.
A tak se tedy nespoléhám na korporace. Nečekám, že se o mě někdo v budoucnu postará. Důchody jednou nebudou, nebude je z čeho platit. Proto investuji do hmotných věci. A buduji vztahy. Malá rodinná firma je v horších časech lepší než být manažerem štěstí v nešťastné korporaci.
Autor je český investor.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)
40 komentářů
Ano, máte pravdu.Zanikneme. Popsal jste nezvratný koloběh dějin.Žádná kultura zde nikdy věčně nevydržela.Ve filmu Mateix se mluví rovněž o x té simulaci která dá vznik zase další a Neo byl už 6tý v řadě.
To, co popisujete se týká pouze polostátních korporací a hlavně státních zaměstnanců. Tyto problémy a starosti s „přežráním“ zbytek společnosti nemá. Mají jiné starosti, musí uživit své děti, sebe a hlavně tu skupinu z korporátů a státní správy.
Lidé zatím dřou a platí. S inflací to ale skončí a s následnou deflací bude prostor pro občanskou válku. Půjde už jen o přežití.
Přesně!!!
Ale houby, je vidět, že jste v korporátu nikdy nedělal. Státní správa by se mohla hóóódně učit!
Kdo že to tady dře a platí? Jaké „lidi“ máte na mysli?
Jediní, kdo platí poctivě daně, jsou zaměstnanci firem a zaměstnanci státu. Ne proto, že by byli poctivější, než soukromý sektor, ale hlavně proto, že jim nic jiného nezbývá. Všechny srážky jim jdou rovnou z platu a prachy, které ani nevidíte, můžete prostě těžko „daňově optimalizovat,“ že? Když si k tomu přidáte daňové paušály pro živnostníky, které jsou mnohdy nastaveny naprosto šíleně a v podstatě umožňují živnostníkům daně neplatit, pak nechápu, jak jste přišel na to, že soukromý sektor živí ten státní. To je naprosto mimo realitu.
A s tou dřinou se to v soukromém sektoru také příliš nepřehání. Neznám například řemeslníka, co dneska dělá víc, než cca 6 hodin denně. Já to neodsuzuji, podle mě je to v pořádku, když mu to stačí, ale zaměstnanec si toto dovolit nemůže. A státní tuplem ne. 😉
A ty firmy ve kterých ti zaměstnanci pracují. Nejsou náhodou soukromé??! Oproti tomu státní zaměstnanec platí daň z toho, co mu dá stát. Tedy z peněz, které vybere od těch soukromých firem. Co je na tom k nepochopení?
Spousta lidí nechápe, že když si přendá 100 Kč z levé kapsy do pravé, tak nevydělala 100 Kč.
Tyhle řeči slyším stále dokola. Jediné, co dokazují je, že se jejich autoři nevyznají v základních ekonomických pojmech a principech. Je bohužel pravdou, že na spoustu věcí selský rozum nestačí. Jako například na toto, že?
Zkuste se zeptat nějakého opravdového ekonoma, jak to s těmi daněmi je. Zkuste se zeptat, zda jsou zdaněné peníze státního zaměstnance iluzí, nebo reálnou položkou v účetnictví s oporou v reálně vytvořené hodnotě. Jednoduše řečeno, ty peníze opravdu existují. Z čeho by asi fungoval státní rozpočet, kdyby ty peníze byly vymyšlené?
Ekonom vám s jistotou neřekne, že snad státní zaměstnanec daně neplatí, že se jen přesouvají virtuální peníze z jedné kapsy do druhé. Bohužel pokud nechcete slyšet pravdu, budete na věky hluší.
Hezký den 😉
Kniha: Rozhovory s Maxem Kašparů (psychiatr, řeckokatolický kněz, teolog), vydalo nakladatelství Cesta v Brně, v roce 2015, dotisk 2018, strana13:
Moderní člověk podle vás chápe to, čemu se kdysi říkalo smrtelné hříchy, po svém. Ano.
– pýcha – se změnila ve zdravé sebevědomí
– lakomství – v ekonomický zákon
– nestřídmost – ve vyšší životní úroveň
– závist – v boj za spravedlnost
– hněv – ve zdravou reakci na hloupost druhých
– hulvátství – ve svobodu projevu
– okrádání – ve svobodný trh
– zanedbaná výchova dětí – se změnila ve tvorbu vlastního názoru
– mateřství bez manželství – v moderní formu existence
– likvidace pozitivních hodnot – ve zbavení se předsudků
– neúcta k tradici – ve vítězství zdravého rozumu
– lenost – se změnila v sociální dávku nebo prokrastinaci
– slušnost – je přežitek, jak mi řekl jeden mladý inženýr ekonomie, protože za slušnost si ještě nikdo nic nekoupil.
My jsme si hříchy přejmenovali a považujeme je nyní za dobré a ušlechtilé. Hada jsme nazvali kotětem a namlouváme si, že nám neublíží.
Jste vedle… .
Já myslím, že zase tak vedle to není ……
Minimální už jen to že pokud nikdo myslí že tady existuje nějaká spravedlnost tak je naprostý hlupák a pokud ještě dává tu spravedlnost do spojitosti se závisti tak je hlupák na ×2. Ale nekaždý má nato to pochopit. Asi tak.
Výborný a poctivě napsaný článek o úpadku, v kterém zrovna žijme. Úpadek morálky a zpochybňování tradičních křesťanských hodnot, snaha rozvrátit institut manželství, tedy svazku mezi mužem a ženou, prosazování nenormálnosti a zvrácenosti jako věci normální a mnohé jiné, lze brát jako varování před koncem lidské civilizace.
Rozmařilost a neúcta ke všemu je známka úpadku, konec se blíží a není cesty, která by vrátila svět do normálních kolejí. Bude jen hůř. Přijdou války, konflikty, pronásledování, bída, hlad a přírodní katastrofy.
Ano, skvěle napsaný článek, naprostý realismus, fakta a životní zkušenost mnohem renomovanějších autorů než naši ultralevicoví progresivisté. Prožil jsem 27 let v šíleném komunismu a současná doba je pro mne jako ilusio déja vue, vécu, etendu – iluze již viděného, slyšeného, prožitého.. Vy jste to také dokonale vyjádřil! Zdravím, ZZ.
Je vtipné, že zrovna křesťanství vytahujete pod článkem citujícím Gibbona, který z velké části připisuje pád Říma právě křesťanské víře.
Institut manželství nikdo nerozvrací. Navíc tento institut je mnohem starší než vaše svatá kniha. Kultur akceptujících jiné svazky je a bylo mnoho, a žádnou z nich to nerozvrátilo.
Konflikty přijdou, ale budou to následky nezodpovědného hospodaření s přírodními zdroji, které způsobilo změnu klimatu spojenou se suchy a extrémními teplotními výkyvy. Moc tomu ani nepomáhají kapitalistické ekonomické systémy, které jsou závislé na neustálém růstu – a růst prostě časem není kam, tak se celý systém zhroutí.
Křesťanství není nic tradičního, je to jenom výsledek tisíce let tvrdé propagandy. Kdyby tady byli 1000 let komunisté, tak není Ježíšek, ale Lenínek nebo Stalínek.
Perfektní clánek.
Meli by si to precíst odbory, státní zamestnanci na úradech a také paní Schillerová s Babisem.
A nový ministr financí s premiérem.
Můžete trošku rozvést ty státní zaměstnance na úřadech? To si opravdu myslíte, že nic nedělají a berou veliké výplaty? Pokud ano, jste vedle, jak ta jedle. Pouze jste naskočil na líbivou rétoriku o přeplácených státních úřednících a o tom, jak je třeba snížit jejich stavy. Realita je ovšem zcela jiná. Státní úředník bere podprůměrný plat. Navíc se stal synonymem pro státního zaměstnance, což je hloupá a zavádějící zkratka. Jen pro zajímavost, úředníci tvoří 8% státních zaměstnanců. Jak chcete na této skupině ušetřit? Tím, že zrušíte tato místa? A kdo pak bude tuto práci vykonávat?
Minimální už jen to že pokud nikdo myslí že tady existuje nějaká spravedlnost tak je naprostý hlupák a pokud ještě dává tu spravedlnost do spojitosti se závisti tak je hlupák na ×2. Ale nekaždý má nato to pochopit. Asi tak.
Už v době vydání vzbuzovalo Gibbonovo velmi silnou polemiku. A autor článku si z něj navíc vybírá jen to, co se mu hodí. Podobné paralely najdete prostě všude. A samozřejmě takové znepokojovaly lidi už v 18. století stejně jako dnes nás.
Ale pokud se chce někdo nechat vystrašit investorským (což je mimochodem povolání, které samo žádné hodnoty nevytváří) pseudofilosofováním, je to jeho věc.
Pokud bych hledal něco s čím mohu souhlasit, je to poslední odstavec. Raději rodinná firma, než velká neosobní korporace, v jejichž rostoucích vlivech na náš život nejen přímo, ale i prostřednictvím státního lobbingu, vidím skutečné nebezpečí i já.
Přesně!!!
Přesně tak. S názory pana investora nesouhlasím nikdy, ale tenhle je opravdu extrémně mimo. To je vážně tak šokující, že by lidi v životě chtěli mít i něco jiného než jenom práci? Jak stát, tak jeho ekonomika, by měly sloužit lidem, nikoliv obráceně.
Řeči o morálním úpadku jsou staré nejspíš stejně, jako lidstvo samotné. A pořád jsou to stejné nesmysly.
😀 koukám pozitivní článek i reakce, jen tak dál, užívejte si strachu… ostatní ať užívají her 😉
Rozkaz soudruhu! Hned po vojně nastoupit do nuzného kanclu nebo zaprášené fabriky a tam se dřít šest dní v týdnu a sedmý dělat zadarmo pro blaho společnosti. A hlavně nechtít nic navíc a být spokojen s tím potřebným minimem protože jinak by se naše civilizace řítila do záhuby! Vše pro blaho společnosti proč se zajímat o jednotlivce a jeho dekadentní potřeby, když mu stačí dát do ruky kladivo a svět bude jen vzkvétat!
Ne upřímně co za komouše tohle psalo??
Potrefená husa? Filipe, nebojte, i vy jednou prohlédnete, ale to už bude nejspíš pozdě. Chytá to švung.
Jo ach tak..Poznal jste se v tom?
Kdyby tak pro blaho společnosti – pán je ale investor. Nelíbí se mu, že by lidi v životě rádi dělali i jiné věci, než mu vydělávali peníze.
👍
Tohle můžu podepsat. Dobře popsaná realita.
No a? Přirozený vývoj, nebojte se, my už se úplného konce nedozijeme.
Tedy, že bych si dovolil možná cynicky oponovat, ono to těm bankám zatím vadit nemusí. Co si vzpomínám, už někdy dávno napsal jeden ekonom pozoruhodnou větu ohledně ekonomiky moderního kapitalismu. „Je stále snadnější cokoliv vyrobit v jakémkoliv množství, ale je čím dál těžší (rozuměno v silné konkurenci) přimět zákazníky aby si to koupili..
Čili, i to je tedy resumé onoho podbízení se kandidátům na manažerských pozicích. Pokud totiž ti vybraní kandidáti projeví sdostatek invence aby vymysleli propagační a jiné postupy, kterými navnadí volné klienty aby si u té které banky objednali spoustu služeb /pokud možno ty dražší, třeba životní pojištění /, tak se to té bance bohatě vyplatí i s celým teambuldingem..Že bych dodal, ono se jí to vyplatí třeba proto, že už dva roky omezují a zavírají svoje pobočky kvůli covidu, a přesouvají služby do online, takže ušetří i na těch řadových zaměstnancích
On sice pan Brůna horuje v závěru pro malé rodinné firmy, ale obávám se že většina z nich už jich zkrachovala během současné covidové krize a zbytek živoří při pokračujících omezujících opatřeních a dalších současných krizích (třeba v energetice). Bohužel naprostá většina té potřebné „sakra práce“ se dělat online ani na provize nedá..
Ovšem, jak bude tahle civilizace touto cestou pokračovat, je fakt otázka.. Jedno takové česká přísloví říká „Když do pekla, tak s kapelou“, a na Titaniku se taky vyhrávalo do poslední chvíle než šel pod vodu…
Rozpad římské říše je souběh více cyklů. Existuje mezigenerační cyklus: Těžké časy vychovají silné lidi, silní lidé vytvoří dobré časy, dobré časy vychovají slabé lidi, slabí lidé způsobí těžké časy.
Pak existuje společenskotechnologický cyklus: Ani jdwnw z nejlepších vládců všech dob Marcus Aurelius, nebyl schopen více než udržovat útvar, který přerostl technologické možnosti své doby.
Luza to neměla v rukou na rozdíl od ekonomů a investorů. Nikdo pláče dobře ale na cizím hrobě.
Velmi přesně řečeno. Bohužel velmi smutný a pravdivý komentář. Lidi se nepoučí.
Doba nahrává darebákům a lenochům a úpadek morálky, rodiny.
nechci polemizovat nad podobností s historií dávných (zaniklých) civilizací. Spíše mne to dovedlo k tomu, co se mne dotýká, a tedy jak těžce se dnes hledají loajální zaměstnanci( a zejména ti kteří budou opravdu pracovat a ne hrát hry, sledovat soc. sítě nebo rovnou fotbalové zápasy v pracovní době). Použiji-li základní matematiku, i s uvážením odlivu ukrajinských zedníků kvůli CoViDu 19 – lidí je zde stále přibližně stejně (mám na mysli v ČR), vyrábí a spotřebovává se stále stejně (neberu v potaz pokles prodeje aut protože to je statek dlouhodobé spotřeby). Ale zaměstnanci stále všude chybějí ! Nejsem dalek názoru, že to co dříve zaměstnanec dělal 2 hodiny, dělá dnes takřka celou pracovní dobu.
Jsem z generace 50-55 , která mnohdy (jako já) „promarnila“ život v práci, neumím se proto srovnat s přístupem dnešních třicátníků kteří šroubují své požadavky (ano, rád Vám dovolím abyste mne rozmazlovali), kteří pod vlivem facebooku a reklam považují za standard dvě dovolené v létě a minimálně jednu v zimě. Přitom řada z nich opravdu není ničím zvláštní a ještě prakticky nevyrostla z učednických střevíců a už se cítí být kapitány ekonomiky. Asi v každé branži je 10% zaměstnanců špička, 40% průměr a ten zbytek je tam zřejmě jen do počtu. Bohužel, i tito považují za své svaté právo mít vysoký životní standard.
Mimochodem jste vedle jak ta jedle!!! Už i starší mafiani říkávalí pokud chceš dobře udělánou práci musíš ji udělat sám. To je to klíčové. Svět se točí na úkor těch co se obětuji a ty druzí jen nezaslouženíně konzumují. Nikdy to nebude mít dlouhého trvání. Myslet si že ostatní hlupáci mnohdy se nevyplatí. Je mi líto jenom těch obětí slušných které mezi námi nejsou. A biologický odpad tu zůstane navěky věků až je obětuji sám satana své služebničky.
Přesně popsán už probíhající pád. Není k tomu co dodat. Jen, že je to nezastavitelné, protože lůza nevidí dál než do šesté večerní
Bohužel je to pravda, a velmi dobre je to napsano. Zda se mi, ze doba hraje darebakum do ruky, a solidní lidé za to platí.
Bohužel jsou to většinou nesmyly a klišé, jak ve vztahu k Římské říši tak ve vztahu k současné Evropě. Výše uvedené popisky se dají aplikovat na celou dobu existence Římské říše a dokonce spíše na její vrchol než na dobu jejího úpadku, kdy naprosto převládlo křesťanství. Totéž současná Evropa, např. počty mimomanželských dětí v 19. století bylo podstatně vyšší, než se historie neznalým rádoby konzervám zdá.
Spousta nesmyslných klišé a analogií přitažených za vlasy. Pád, nebo růst společností a jejich blahobyt nezávisí na tom, jestli máte v práci houpací síť, nebo zda si tam můžete vodit psy.