V České republice jsou případy insider tradingu, zneužívání obchodních informací a manipulaci s trhy, vzácné. V minulosti se šetření týkalo například manažera ČEZ Alana Svobody nebo ministra financí Andreje Babiše.

Nyní se téma nakládání s kurzotvornými informacemi vrací s ohledem na růst akcií společnosti O2 patřící PPF nejbohatšího Čecha Petr Kellnera.

Cena akcií mobilního operátora na pražské burze výrazně vzrostla po zveřejnění zprávy, že vedení společnosti by mohlo vyplatit akcionářům mimořádnou částku zhruba 38 korun za akcii.

Informací zhruba týden před její publikací na základě rozhovoru s předsedou dozorčí rady firmy Martina Štefunka, disponoval server motejlek.com.

Mimořádně nevhodné?

„Já jsem tu informaci nijak nevyužil,“ řekl novinář Miroslav Motejlek Hospodářským novinám s tím, že akcie O2 dlouhodobě považuje za dobrý titul, ale že po pořízení rozhovoru s předsedou Štefunkem žádné nové akcie nekoupil.

Způsob, jak byla zásadní informace u firmy obchodované na burze zveřejněna, je neobvyklý. Kupříkladu analytik a investor Michal Šnobr jej označil za „mimořádně nevhodný“.

Dozor nad zveřejňování informací týkající se akcií obchodovaných na Pražské burze cenných papírů vykonává Česká národní banka. Ta může také snadno zjistit kdy a jaké množství konkrétních akcií kdo kupoval či prodával.

„Pokud v rámci tohoto dohledu ČNB zjistí porušení zákonných povinností, postupuje v souladu s právními předpisy,“ odpověděla na dotaz, zda se bude tímto konkrétním případem ČNB zabývat mluvčí banky Kateřina Bartušková.

České zákony myslí i na „případy porušení mlčenlivosti o vnitřní informaci, prozrazení vnitřní informace sekundární zasvěcenou osobou a také z předání doporučení (neboli tipping) sekundárně zasvěcenou osobou“. Nejde ale o trestný čin, nýbrž o provinění, kde hrozí maximálně pokuta.

Trestné jsou ale v Česku jen transakce založené na neoprávněném užití informace. Případy takového insider tradingu jsou v České republice vzácné, respektive žádné.

Šetření případu Babiš ukončeno

Jediný případ podezření na insider trading, který se v Česku dostal až před soud, se týkal obchodního ředitele ČEZ Alana Svobody. Ten v roce 2005 nakoupil akcie ČEZ krátce před oznámením hospodářských výsledků a později je se ziskem prodal.

Zisk z transakce činil 1,7 milionu korun. ČNB mu za to vyměřila pokutu ve stejné výši. Soudy ale opakovaně potvrdily, že o trestný čin zneužití informací v obchodním styku nešlo.

Společnost ČEZ v reakci na tento případ už v roce 2005 vrcholovým manažerům zakázala obchodování s cennými papíry společnosti dvacet dní před zveřejněním citlivých kurzotvorných informací (jako jsou například výsledky hospodaření) a tři dny poté.

Vloni se bez většího zájmu médií začala ČNB zabývat i výrokem ministra financí Andreje Babiše. Ten v rozhovoru s novinářkou HN prohlásil, že chce mezi akcionáře ČEZ (kde má největší podíl stát) tentokrát na dividendách rozdělit celý zisk firmy. Poté, co byla s odstupem času zpráva publikována, kurs akcií prudce posílil.

Centrální banka poté začala prověřovat, zda tuto původně neveřejnou informaci v mezičase někdo nezneužil.

„Šetření v souvislosti s uvedenými výroky pana ministra Andreje Babiše bylo už vloni uzavřeno,“ upřesnila nyní na dotaz HlídacíPes.org mluvčí ČNB Kateřina Bartušková.

„Zjištěné skutečnosti nepotvrdily, že by v souvislosti s těmito výroky došlo k obchodování se znalostí neveřejné kurzotvorné informace. Nebylo zjištěno ani porušení zákona, který zakazuje takovou informaci sdělovat jinému, pokud sdělení této informace není předmětem běžné činnosti, povinnosti nebo zaměstnání,“ dodala Bartůšková.