Hudba v éteru. Česká rádia hrají hlavně anglicky, povinné kvóty na mateřštinu vyvolávají odpor
Když si v Česku zapnete rádio, nejčastěji tam bude hrát anglická či jiná zahraniční písnička stará maximálně osm let. Ukazují to čerstvá data Českého statistického úřadu. V Česku si rádia skládají playlisty podle svého, třeba sousední Slovensko ale už tři roky zkouší zvýšit podíl slovenské hudby v rádiích pomocí povinných kvót.
Důsledkem je, že kvůli kvótám pak všechny stanice znějí stejně. „Oldies rádia hrají nové skladby a hitová rádia nehrají hity,“ kritizují provozovatelé soukromých rádií na Slovensku, jak jejich podnikání ovlivnily povinné kvóty na podíl slovenské hudby.
V Česku rádia většinou vsázejí na moderní hudbu zahraničních interpretů (skladby vydané po roce 2010). Ty plní hudební složku všech rozhlasových stanic v ČR zhruba z poloviny, ukazuje průzkum Českého statistického úřadu.
Zlatá „česká“ sedmdesátá
Ten také spočítal, že zatímco u moderních skladeb jasně převažuje hudba z ciziny (u písniček vydaných v letech 2016-17 je až 80 procent ze zahraničí), u starších skladeb v éteru se poměr české a zahraniční produkce vyrovnává.
Skladby ze 70. a 80. let jsou prakticky přesně rozdělené napůl mezi české a zahraniční.
I když tato čísla ČSÚ nerozlišují mezi soukromými a veřejnoprávními rádii a data o vysílané hudbě prezentují jako jeden celek, ukazují, že rozhlasový trh v Česku jednoznačně preferuje moderní zahraniční hudbu.
Na Slovensku se politici rozhodli, že to tak nechtějí a že podíl domácí hudby v rádiích mají zvýšit povinné kvóty. Zavedeny byly v roce 2016.
Tři roky s kvótami
Kvóty se postupem času ještě zpřísnily, takže v současnosti musí každá slovenská komerční rozhlasová stanice vysílat minimálně 25 procent slovenské hudby, veřejnoprávní RTVS dokonce 35 procent.
V obou případech navíc platí, že alespoň pětina z těchto slovenských skladeb nesmí být starší než pět let, což má garantovat přístup začínajících interpretů do éteru.
Podstatné je i to, že do se do podílu nepočítají ty slovenské skladby, které byly odvysílány v „nejhorším“, tedy nejméně poslouchaném čase – mezi půlnocí a šestou hodinou ráno.
Kvóty byly od začátku kontroverzním opatřením a řešil je i slovenský Ústavní soud, který nakonec rozhodl, že jsou v souladu s ústavou.
Veřejnoprávní i soukromé stanice přesto žádaly u vysílací rady opakovaně o výjimky ze zákona, a některé z nich je i dostaly.
Šlo například o specializované stanice, které hrají určitý typ hudby a „slovenské kvóty“ mohou splňovat jen těžko. Loni v prosinci ale rada všechny další žádosti o výjimku zamítla.
Ať to zařídí veřejnoprávní rozhlas
Asociace nezávislých rozhlasových stanic Slovenska se vzápětí proti rozhodnutí rady ostře ohradila a po vládě žádá změnu zákona o kvótách. Rádia podle ní znějí všechna stejně.
„Úplně se podobají ve své slovenské skladbě. Tato situace není vůbec dlouhodobě udržitelná a při současných možnostech posluchačů migrovat na jiné služby než je rozhlasové vysílání může tato kombinace výrazně změnit chování slovenských posluchačů v neprospěch slovenských rádií,“ píše asociace.
Ta kromě ztráty pestrosti nabídky pro posluchače vidí v kvótách také deformaci svobodného podnikatelského prostředí i zásah do svobody projevu a práva na informace. Navrhuje proto, aby kvóty na slovenskou hudbu za soukromé stanice splnil raději veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska.
„Disponuje na rozdíl od soukromých vysílatelů celkem sedmi programovými okruhy. Pokud chce stát trvat na tom, že hudební kvóty jsou ve veřejném zájmu, má možnost využít rozhlasovou službu RTVS, která je financovaná z úhrad za službu veřejnosti,“ tvrdí o veřejnoprávním rozhlasu asociace soukromých rádií a televizí.
RTVS oponuje, že některé jeho stanice hrají slovenských písniček výrazně víc, než předepisují kvóty. „Například v playlistu Rádia Regina tvoří asi polovinu,” napsala na dotaz HlídacíPes.org mluvčí Rozhlasu a televize Slovenska Erika Rusnáková. Že by kvóty měl splňovat jen veřejnoprávní rozhlas, RTVS odmítá.
Hezky česky – a slovensky
Dramaturgové českých rozhlasových stanic zavedení kvót podle vzoru Francie či právě Slovenska dosud jasně odmítali.
V sérii rozhovorů pro online magazín Ochranného svazu autorského (OSA) v letech 2015-17 oslovení dramaturgové komerčních stanic nejčastěji uváděli podíl domácí hudby v jejich vysílání ve výši kolem 20 procent, tedy podobný podíl, k jakému došel v novém průzkumu i ČSÚ.
U oslovených hudebních dramaturgů veřejnoprávních stanic Českého rozhlasu se uváděný podíl domácí produkce lišil, sahal od zhruba 20 procent na Radiožurnálu až po zhruba 75 procent na některých regionálních stanicích Českého rozhlasu.
Některá rádia navíc do „českých“ skladeb počítají i ty slovenské, kvůli historické a jazykové blízkosti.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Média versus svatí spasitelé ze sociálních sítí. Demokracii chybí prostor pro debatu
Babiš kontra Řezníček. Hodinka nenávisti k České televizi jako výzva k lynči
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
18 komentářů
Když jsme za minulého režimu nainstalovali „ohromné“ třímetrové yaginy pro kvalitní sterofonní příjem (a k naštvání estébáků) směrem na západ kvůli poslechu Bayren 3, Antennebayern, případně Östereich 3, tak tam těch německých písniček bylo taky minimum a drtivá většina byla anglických ….. jsou to naprosto zbytečné „starosti“!
Co cekat od socialistickych vlad jineho? Vsichni si museji myslet to same, vsichni museji poslouchat stejnou hudbu, vsichni budou zrat „ceske“ (rozumej Babisovy) potraviny, vsichni budou brat stejny cisty plat (diky progresivni dani).
Opačným extrémem ke stejnému čistému příjmu díky progresivitě zdanění (a odvodům) je stejná konstantní daň nezávisle na výši přjmu.
To by znamenalo že lidé s méně než cca třetinovým hrubým příjmem vůči průměru by měli záporný čistý příjem, zatímco reálné zdanění lidí s mnohasetnásobkem hrubého příjmu vůči průměru by se pohybovalo ve zlomcích promile i bez daňových optimalizací.
Neboli daňová degrese, která je bohužel do jisté míry běžná (minimální daně a odvody pro živnostníky a zastropování maxima odvodů).
To je ale blábol ….
Statistiky su dobra vec. Vzdy sa vsak pytam, co je ich cielom?
Zlepit pocuvanost vsetkych radii do jedneho grafu (podla obdobia vydania skladby) je asi podobny pocin, ako kalkulovat priemernu vytazenost jedneho pracovnika v narodnom hospodarstve (musel som to naschval tak napisat) a posudzovat podla toho, ako su ludia vytazeni :-).
Muzika je proste len business. Ako vsak vytiahnut viac penazi z narodneho trhu do lokalnych producetskych kapes? Zavedme kvoty. To sa stalo na slovensku. Dokonca to preslo ako pisete do zakonom stanovenej kvoty. Vdaka nasim mafianom zo Smeru.
A je tu este dalsi fenomen. Producenti si uvedomuju, ze znacna skupina ludi prestava pocuvat radio. Dovod je jasny. Streamovacie sluzby definuju slobodu uzivatela v tom, co a kedy to chce pocuvat.
Btw:
1.1.2019 Spotify, CR users, z 200 najhranejsich skladbach len/az 23 CR/SR skladieb = 11,5%. Je to vela/malo?
Je to vsak po zasluhe za to, co su ludia ochotni pocuvat. Bez ohladu na to, ci je to brak, alebo „hit“. Pretoze to je u kazdeho ina metrika.
čekám, kdy mi spotify povinně pustí to nej z Helenky, protože nenaplňuju kvóty
Situaci debility angličtiny cítím již 30 let, žádný div. Vyřešil jsem to nahrávkami na MP3 z internetu jak starších Německých či Rakouských šlágrů, Musikantenstadl, Andy Borg, Amigos, či rokenrolů 50.let. A jsem spokojen!
Osobně bych se pro podporu českých interpretů a tvůrců a podporu Českého jazyka přikláněl k preferenci českojazyčné tvorby ve vysílání min. ve veřejnoprávním rozhlase.
Poslouchejte Radio Dechovka a máte po starosti
Jedná se hlavně o to, dát příležitost mladým, novým tvůrcům a interpretům. Aby do českojazyčné tvorby přitekly peníze.
Před 30 léty se údajně hrály sovětské častušky, tak teď si to musíme vynahradit opakem z druhého konce světa. Je to tedy sesakramentský problém!
Ty častušky se ve skutečnosti nehrály tolik, jako za Protektorátu – „… den wir fahren, den wir fahren, den wir fahren gegen Engeland…“, zažil a přežil jsem obojí.
No kdyz neni na po cem kvalitnim sahnout doma,tak se musi ven.
A není to tím, že rádia hrají to, co si posluchači žádají? Nuestále si dělají průzkumy, porovnávají se s jinými, mapují si okruh svých posluchačů atd. Když budou mlet dokola všech pět českých zpěváků/ček, tak jim asi většina obecenstva uteče…
Opravený text: Vy už jste byl nějakou rozhlasovou stanicí „mapován a průzkumován“?
Já ano. Nerozumím ale proč se ptáte takto…
No protože já ne.
Já myslím, že stesky kolem repertoáru rozhlasových stanic jsou jen “ bouří ve sklenici vody“. Já vím, mohli bychom být spokojení, ne-li hrdí kdyby tam převažovala nabídka produkce našich umělců ( v češtině), také by byla paráda, kdyby tuto produkci muziky vysílaly zahraniční RS, ale je to jinak. První věcí je poptávka, druhou vlastníci RS a třetí kvalita produkce a jazyková verze. Že muzika je chápána jako emoce snad ví každý. Emoce není o rozumu, to snad ví také každý. Já si myslím, že máme dobré muzikanty, včetně produkce jejich písní v rodném jazyce a že „papáme“ cizinu je především na nás. Stejně mám dojem, že mládež „papá“ domácí produkci velmi omezeně. Stejně všelijaké statistiky a průzkumy, kdo, co poslouchá jsou dle mne nevypovídající skutečnost, neboť lidé mají RS puštěnou jen jako kulisu, aby se necítili v prostoru sami. Často, kdy přijdu k ledaskomu na návštěvu a jsou přítomny děti, tak hrají aspoň dvě RS, televizory, každý sedí u svého pc, má v ruce mobil a jsou rozsvícena mnohá světla i ve dne. Taková je realita moderní rodiny a společnosti a vymykají se z tohoto hospodaření ( a spotřeby) jen skrblíci senioři. Takže rádio je součástí života a nemusí být k „jídlu“ a přesto se vaří. Zajímavé pro někoho může být počet RS jen v Evropě, z mého pohledu dost šílené z důvodu nákladů a „spotřeby“ personálu k jejich provozu ( včetně servisu). Mám někdy otázku – kdo to asi vše platí, když naříkají lidé i kvůli 45,- kč na RS ČRo. Reklama nemůže náklady na provoz pokrýt, aspoň dle mého. Je to jen můj názor, bez násilí.
Nač nějaké kvóty? Repertoar rozhlasové stanice je zcela její věcí. Pakliže jím neporušuje zákon, nic do toho státu není. Je to věc tiché smlouvy mezi stanicí a jejími posluchači.
Bude li některá stanice hrát Vondráčkovou, Davida, ruské častušky nebo jiný hnus těžko ji bude soudný člověk poslouchat.