Gang kradl z knihoven díla ruských autorů. Případ vyšetřují i čeští policisté
Evropské knihovny v uplynulých letech navštěvovali zájemci o dílo ruského básníka, prozaika a dramatika Alexandra Sergejeviče Puškina. Nechtěli se ale opájet četbou Evžena Oněgina či Pikové dámy v originále, cíle měli mnohem povrchnější: díla, obvykle jejich první vydání, kradli a nahrazovali falzifikáty. O několik knih přišly i tuzemské knihovny.
Koncem dubna byli během společné akce Europolu v Gruzii a v Lotyšku zatčeni čtyři gruzínští občané. Podezřelí jsou z krádeží starožitných a vzácných knih z knihoven po celé Evropě.
„Celkově předpokládáme, že je tato zločinecká skupina zodpovědná za krádeže nejméně 170 knih. Způsobila tím finanční škodu ve výši přibližně 2,5 milionu eur plus další nevyčíslitelnou společenskou ztrátu,“ popsal na svém webu evropský policejní úřad Europol.
Zlodějna vynikající kvality
Později byli zatčeni další podezřelí v Estonsku, ve Francii a v Litvě. Zloději se zaměřovali hlavně na ruské spisovatele a první vydání jejich děl; nejčastěji šlo o knihy Alexandra Sergejeviče Puškina nebo Nikolaje Vasiljeviče Gogola.
Knihy se pak dostávaly na trh prostřednictvím aukčních síní v Petrohradě a v Moskvě.
Vzácné knihy mizely v letech 2022 a 2023 z národních a historických knihoven v Estonsku, Finsku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Německu, Polsku, Švýcarsku a také v Česku, vypočítává Europol.
Českou stopu potvrzuje na dotaz HlídacíPes.org i pražská policie. „Pražští kriminalisté se tímto případem zabývají,“ říká mluvčí pražské policie Richard Hrdina.
Europol popsal i obvyklý postup členů zločinecké skupiny: „Při návštěvě knihoven zloději žádali o osobní prohlídku a předstírali specifický, například akademický, zájem. Při této příležitosti knihy před vrácením pečlivě přeměřovali a fotografovali. O několik dní, týdnů nebo měsíců později se pachatelé vraceli a žádali o přístup ke stejným knihám, tentokrát už ale vraceli padělky. Podle odborníků byly jejich kopie vynikající kvality.“
Tento „elegantní“ přístup však nevolili vždy. V jiných případech se pachatelé do knihoven vloupali a knihy ukradli; a jak popisuje tuzemská policie, občas z knih vyňali jen vybrané strany.
Pryč jsou knihy i stránky
„Na území hlavního města došlo k odcizení dvou knih zcela a dalších šest děl bylo znehodnoceno tím, že pachatelé z těchto knih odstranili několik desítek stran, které nahradili falsifikáty,“ dodává Richard Hrdina s tím, že po odcizených dílech se pátrá, ale „s ohledem na probíhající vyšetřování“ nebude poskytovat žádné další informace. „Tento druh trestné činnosti nebývá moc častým,“ doplňuje.
HlídacíPes.org oslovil vybrané tuzemské knihovny s dotazem k případu. Národní knihovna však ani přes urgence na dotazy nijak nereagovala.
Naopak Městská knihovna v Praze dle vyjádření mluvčí Lenky Hanzlíkové mezi poškozenými není.
„Žádný ze vzácných tisků nebyl odcizen. Historický fond, nebo tituly označené jako vzácné tisky jsou přístupné pouze badatelsky po předchozím objednání do badatelny a pouze pro registrované čtenáře/čtenářky Městské knihovny v Praze,“ vysvětluje s tím, že díky probíhající digitalizaci u žádostí o studium řady dokumentů a vzácných knih knihovna primárně odkazuje na elektronické verze.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Babiš se chlubil, že dal Ukrajincům „62 tisíc eur v keši“. Porušil tím zákon
Jan Urban: Buďme na politiky nároční. Tak jako kdysi v Listopadu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
Ano, tu je digitalizace jednoznačně důležitá a přínosná.